K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Roseč – život na vsi

Datum: 16. 12. 2014, zdroj: OF 4/2014, rubrika: Regiony

Roseč je jihočeská vesnice nedaleko Jindřichova Hradce. Urbanistické a architektonické vize a studie, zpracované pražským atelierem CityUpgrade Architekti, vychází z historických cest v krajině, vytvořených dlouhodobým životem na venkově. Velká náves, s původně pěti rybníky je základem pro návrh nového jádra obce.

Cesty v krajině

Cesty v krajině v okolí Roseče jsou historickou pamětí krajiny a jedinečnou hodnotou, kterou do krajiny zapsal svou prací člověk, který v krajině hospodařil, a který po staletí bok po boku s přírodou koexistoval. Život na vsi – v krajině – byl od pradávna spojený s různými etapami a přírodními cykly: zimní odpočinek a domácí práce, jarní příprava a sázení, letní sezóna se žněmi a sběrem a podzimní dokončování prací a příprava na zimování. Tento koloběh se opakoval rok co rok, po staletí stejně. V souběhu s tímto obyčejným životem se rozvíjely různé lidové zvyky a slavily se křesťanské svátky. Měly sloužit jak pro oslavu různých obyčejů, tak jako projev díků za sebranou úrodu a ochranu majetku, ale také jako přímluvy do časů budoucích.

Roseč – cesty v krajině
Roseč – cesty v krajině

Z dnešní doby se tento způsob života vytratil: způsob využívání a vnímání krajiny a přírody se změnil, stopy v krajině po předcích však zůstaly a je třeba je obnovovat a udržovat. Takovým případem je i Roseč, jejíž všechny okolní cesty se dříve sbíhaly do centra obce. Byly to cesty, které propojovaly majitele usedlostí a gruntů s jejich polnostmi, byly to cesty, které spojovaly obec se sousední obcí, byly to cesty, které mezi poli procházely k rybníkům a byly to cesty, které měly křesťanský nebo jiný zvykový charakter – např. umrlčí cesta.

Navrhujeme pracovat podobným způsobem s cestami kolem Roseče i dnes, protože jsme přesvědčeni, že je to jeden z nejcennějších odkazů našich předků. Každá cesta vede na odlišnou světovou stranu, na své cestě vystřídá různá prostředí a protne nespočet dalších cest. Pro jejich jednoduché odlišení, bychom použili různé druhy dřevin a keřů, jež by se měly vysadit podél stávajících cest, aby se zdůraznila jejich mizející stopa v krajině.

Vytipovali jsme 12 základních cest, které se dnes již využívají nebo by se jejich využívání mělo obnovit. Na těchto cestách jsme našli několik základních míst, kde by měl vzniknout nějaký objekt nebo zásah – orientační bod v krajině (vyhlídková věž, ptačí pozorovatelna u rybníku, tribun, posed, …). Místa jsou buď logickými průsečíky starých cest, místa s dominantními stromy v krajině nebo části mezí a vodotečí.

Výsledným efektem by měly být nezaměnitelné cesty, které by měly mít každá jinou barvu (v závislosti na roční době), jinou texturu, ale i zvuk. Každá by měla hrát v životě obce jinou roli: např. podle roční doby a druhu práce na poli, podle nějakého křesťanského svátku nebo zvyku, který se v místě drží (např. masopustní průvod, pálení čarodějnic apod.).

Jsou zde cesty, které určuje jejich účel: například cyklostezka, která by měla propojit dvě rosečské cesty od Jindřichova Hradce s cestou od zámku Jemčina a zavést tak návštěvníky až do obce. Na této cestě převládají duby, kterými navrhujeme doplnit část cesty blíže Roseči (vždy závisí na průhledech na obec, majetkových poměrech a místních okolnostech). Ve spodní části vede cesta okolo kořenové čističky a je možné ji doplnit informačními tabulemi, kde se bude obec prezentovat svými ekologickými projekty.

Další cesta, která by mohla sloužit k zimním radovánkám, je cesta vedoucí od rybníku Dolán směrem ke spodnímu hospodářskému rybníku přes místo zvané Za obecní kovárnou. Dalo by se zde v zimě sáňkovat a bobovat, na rybnících bruslit.

Cesta vedoucí přes obecní pozemky až k rybníku Holná, se využije pro výlety k vodě za ptactvem, které zde hnízdí. Na tuto cestu navazujeme novou pěší propojku, která se příčným směrem propojí s další cestou a vytvoří okruh, který se dá využít jako vycházkový.

Cesta, která vede směrem na Ratiboř, je lemována ovocnými stromy. Opačným směrem vede polní cesta na Stajku, kde na hranici katastru obce vede kolmo k cestě řada ovocných stromů. Tato severo-jižní cesta by byla specifická ovocnými stromy, které ji odlišují.

Dalším příkladem je polní cesta směřující přes Padělky na Políkno, kde by mohla vzniknout vyhlídková věž, která by vyhlížela do široké krajiny.

Roseč – náves s pěti rybníky

Centrum – náves
Centrum – náves

Roseč nepatří k nijak velkým obcím. Počtem obyvateli patří spíše k těm menším, ale co se týče rozlohy katastru, je celkem rozlehlá. Souvisí to jednak se způsobem obživy, který tu převládá – zemědělství a chov dobytka. Roseč platila v okolí za určité centrum: byla to její poloha, ale také to, že se zde sbíhaly mnohé cesty zdaleka. Tento centrální charakter se dochoval v obci dodnes a je to jeden z cenných odkazů, který je důležitým poznávacím znamením a silným potenciálem, který se dá využít k propagaci. Paradoxně jako by se dnes na tyto dostředné cesty zapomnělo, když ani jedna z cyklistických tras si nenašla cestu přes obec.

Centrum obce je dnes rozděleno do několika částí. Hlavní prostor začíná u Obecního úřadu, budovy kulturáku a sahá až k samoobsluze u rybníku Dolán. Druhý menší prostor původní rozlehlé návsi se nachází za Obecním úřadem, kde se nachází menší rybník. Dříve než vznikla budova obecní školy (dnes Obecní úřad), byla náves jedním společným hospodářsko-společenským prostranstvím s několika menšími rybníky a se sochou sv. Jana Nepomuckého v samém středu. Z historické mapy je patrné, že na návsi nebylo mnoho stromů, plocha byla spíše mlatová (resp. udusaná hlína bez dláždění) a ústily do ní skoro všechny cesty.

V dnešní době je náves navíc rozdělena ještě budovou kulturního sálu s hospodou, který nelogicky odřezává horní část návsi. Hlavní silnice vedoucí obcí, je v úseku od úřadu k samoobsluze narovnaná a kopíruje osu objektu kulturáku. V některých místech (hlavně kolem obecního úřadu) je silnice nepřehledná. Hlavní prostor, který se dnes využívá pro různé akce, tvoří část prostranství mezi úřadem a kulturákem: slouží jako parkoviště, plocha pro trénink hasičů, pro vánoční a jiné akce. Horní část se využívá pouze vyjímečně při poutích.

V našich studiích se zabýváme celým prostorem návsi, revitalizací rybníků, vymezením cest pro pěší a pro auta a také určením středu návsi. Střed vsi byl podle historických informací vždy někde kolem sochy sv. Jana, ta dnes stojí na stejném místě a počítáme s ní jako s jedním z hlavních prvků. Důležitou věcí je pak vedení hlavní silnice přes náves (ve dvou variantách) a také to, co by se mělo stát s budovou kulturáku.

Rekultivace rybníků

Navrhujeme rekultivovat prostředí všech tří stávajících rybníků na návsi. Rybníky měly původně na návsi hospodářskou funkci – sloužily jako rezervoár vody pro případ sucha nebo požáru, zároveň sloužily pro domácí zvířata, posléze se staly součástí systému pro odvod splašků z objektů a v dnešní době obec pracuje na vybudování alternativního ekologického čištění odpadních vod pomocí kořenové čističky, jejíž jedna část již v obci funguje. To by mělo mít do budoucna pozitivní efekt na kvalitu vody v rybnících. Tento fakt zohledňujeme i v našich návrzích, kdy upravujeme okolí rybníků více k odpočinkovým aktivitám a využíváme vodní hladinu k přímému kontaktu. Horní část návsi bychom rádi doplnily o dva nové rybníky a ten třetí – horní – je třeba upravit v podobném duchu. Nakonec by měla mít náves v obci propojenou kaskádu s pěti rybníky. Pět je zároveň i počet Janových hvězd, které se měly objevit nad vodní hladinou poté, co byl svržen z mostu do vody.

Každý rybník by měl mít jiný charakter. Největší rybník Dolán by měl mít charakter přírodní, s nezpevněným břehem na jedné straně a s dřevěným molem na straně druhé. Menší rybník za obecním úřadem by naopak měl mít obvodovou zeď, která striktně vymezí jeho tvar, který je otevřen schody na nároží a na jedné straně. Nově založené rybníky v horní části návsi budou mít shodně přírodní charakter. Budou mít svažitý přírodní břeh porostlý travou. V nejvyšším bodě vždy bude umístěna lavička a ve vhodných místech by se měly vysadit malé vrby. Rybník, který je umístěn v nejvyšší části návsi, by se měl zbavit betonových panelů, tújí a zábradlí a měl by se přizpůsobit novým rybníkům.

Nové jádro obce

Nové jádro obce
Nové jádro obce

Nové jádro definujeme jako část obce zahrnující objekt muzea (farní objekt), faru, objekt pošty, obecní úřad a všechny pozemky, které k tomu patří. Tento celek staveb se zahradami má potenciál do budoucna tvořit hlavní funkční jádro. Objekt muzea by měl seznamovat návštěvníky s běžným rokem na vsi (se všemi aktivitami, místními řemesly a zvyky), budova fary bude do budoucna sloužit k bydlení, z budovy pošty by se měl do budoucna stát domov seniorů s několika bytovými jednotkami a vycházkovou zahradou a v budově úřadu se budou odehrávat společenské aktivity (zastupitelstvo, knihovna, komunitní centrum apod.). S výhledem do budoucna se dá počítat se spojením zahrad do jednoho celku. To se dá využít jako společná zahrada pro aktivity typu dětské hřiště a malé hřiště pro venkovní hry, sad s různými poznávacími a vzdělávacími aktivitami (sázení stromů, sbírání plodů, chov včel apod.). Celou zahradou povede pěší cesta, která by tyto aktivity mohla propojovat.

Muzeum s expozicí života na vsi

Muzeum
Muzeum

Je nutné do budoucna cesty zapojit do aktivit Muzea s expozicí života na vsi. Zde by se měly představovat tradiční řemesla a zvyky spojené s Rosečí (výroba šindele, vyšívání a výroba krajek, výroba dřevěných nástrojů a předmětů apod. – využít exponátů na výstavě Paměť 2008) a to tematicky podle ročního období.

Krajina a cesty by tak mohly být venkovní pokladnicí pro expozici. Z různých dřevin by se mohly vyrábět různé předměty, z vrbového proutí pomlázky, ze smrku šindel, z březoví košťata, ze slámy různé šperky. Sběr podzimních plodů, jako jsou kaštany, žaludy, šípky apod. by mohl pomoci lesní zvěři. Na různých místech venku mohou např. dětem představovat různé práce na poli nebo v lese, u rybníků.

Další samostatnou věcí je expozice hasičské techniky. Je důležité, aby si návštěvníci mohli „osahat“ stroje, ale např. si je také vyzkoušet (malá stříkačka pro děti a helmy pro malé hasiče). Zapojit do aktivit mladé hasiče, aby se účastnili programu a vymýšleli akce pro své vrstevníky a pro děti. Budoucí propojení nádvoří muzea se zahradou mezi Obecním Úřadem a farou bude další krok k rozšiřování nabídky aktivit pro turisty, ale také pro školní třídy apod.

Jihočeský kraj navíc z dotací podporuje takovéto programy, které se snaží o udržení nebo oprášení starých tradic a řemesel na vsi. Kombinace ekologické soběstačnosti, jako je čištění odpadních vod v kořenových čističkách, zadržování pitné vody v krajině, kompostování a třídění odpadů, společně s podporou a prezentací starých řemesel, zvyků a tradic, vnímáme jako správnou cestu, po které by měla Roseč do budoucna jít.

TOPlist
TOPlist