K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Pasivní dům po seniory – spojení architektury a ekologie

Datum: 9. 12. 2014, zdroj: OF 4/2014, rubrika: Regiony

První pasivní bytový dům pro seniory vyrostl v Modřicích u Brna. Největší pasivní stavba v ČR, postavená a financovaná municipalitou, vznikala rok a půl a stála 70 milionů korun.

Mezi budovami vzniklo příjemné atrium
Mezi budovami vzniklo příjemné atrium

Dům, který je z dílny Projektového a inženýrského ateliéru Josef Smola, Aleš Brothánek a Jan Praisler, je tvořen třemi budovami, dvě slouží pro ubytování, třetí je vstupním objektem se zázemím domu i protihlukovou bariérou od železnice. Uvnitř bloků je intimní atrium. Komfortní bydlení v 41 bytech s přijatelným nájmem tu najde 50 seniorů, zájemci mají na výběr z jedno a dvoupokojových bytů s kuchyňským koutem.

Díky své konstrukci má řadu jedinečných technických řešení, přičemž architekti dbali na kvalitu vnitřního prostředí, nakládání s dešťovými vodami i šetrný přístup k životnímu prostředí. Mimoto má dům také solární termické panely a výměnu vzduchu s rekuperací. Objekt využívá vnitřní i solární tepelné zisky a má kotel na biomasu (peletky) pro dotápění. Vše je nastaveno tak, aby fungovalo automaticky s minimální a jednoduchou obsluhou.

Veškerá dešťová voda z ploch areálu i ze střech je zadržována ve třech nádržích a využívána pro splachování toalet. Přepad z nádrží pro případ přívalových dešťů je sveden do jezírka v atriu. Prostředí zlepšují zelené střechy domů a obyvatelé domu mají příjemné klima i v horkých letních dnech. Areál je osvětlen venkovními svítidly nezpůsobujícími světelný smog a zdobí ho i mladé ovocné stromky, keře a palice vinné révy. „Dům je spojením kvalitní architektury s šetrným přístupem k životnímu prostředí. Projekt má nejen ekologický, ale současně i sociální rozměr. Dům je uzpůsoben pro pohodlné, bezbariérové, bezpečné bydlení seniorů a nezanedbatelné je i vytvoření jedenácti nových pracovních míst,“ uvedla místostarostka města Hana Chybíková.

Proč pasivní?

Společenský sál
Společenský sál

Zeptali jsme se, jak nápad vystavět pasivní dům pro seniory vznikl. „V době rozhodování o projektu bydlení pro seniory jsem měla jistou povědomost o pasivních domech. Absolvovala jsem několik přednášek a exkurzí do pasivních domů v zahraničí i u nás. Napadlo mě, že objekt pro seniory by mohl být pasivní,“ prozradila. Jak prosté.

„Důležité bylo, že dům bude mít nízké náklady na spotřebu tepla, a tím můžeme nabídnout nájem vstřícnější k penzím seniorů. Líbilo se mi i to, že tyto domy mají zajištěn stálý přísun čerstvého vzduchu,“ dodala zástupkyně starosty. Projekt se začal připravovat v roce 2009, stavět se začalo v červenci 2011, stavba byla dokončena v lednu 2014.

Jako jiné stavby, vymykající se standardu, se i tato potýkala s potížemi, jako je neinformovanost, odpor k novotám či předsudky o pasivních stavbách. „Vzhledem k malé povědomosti veřejnosti o pasivní výstavbě zajímal zastupitele i občany více především systém provozování domu,“ vzpomíná dále Hana Chybíková.

Vlastní stavba už probíhala bez větších překážek. Stavební detaily a důraz na kvalitu stavebních prací však byly složitější. „Zkušenosti projektanta a architekta Josefa Smoly s pasivními domy jsou jedny z nejlepších v ČR, celková spolupráce probíhala korektně, autorský dozor byl prováděn nadstandardně,“ zhodnotila akci H. Chybíková.

Vyšší náklady: ano, či ne?

Podle developerů jsou nízkoenergetické i pasivní stavby o zhruba o 15 procent dražší, než ty klasické. To se potvrdilo zejména v době zahájení projektu. Nicméně celkové ekonomické zhodnocení, tedy kolik energie se ušetří, zatím představitelé města nejsou schopni říci. „V našem domě je více technologií šetřící životní prostředí než jen pasivní standard, navíc je objekt v provozu zhruba půl roku. Vyhodnocení provozu lze provést až v příštím roce,“ uvedla dále H. Chybíková.

Modřický dům pro seniory provozuje město, přestože právě provozní náklady bývají často argumentem městských zastupitelstev pro „NE“. Stavba byla financována z rozpočtu města. „Využili jsme rezervy z let minulých a vzali jsme si úvěr 45 mil. Kč, bereme to jako sociální opatření města,“ doplnila. Náklady na provoz by měly být pokryty vybraným nájmem. Provoz je však levnější, město totiž neposkytuje služby podle zákona o sociálních službách, pouze výpomoci v domácnosti – úklid bytů, praní, drobné nákupy, vydávání obědů.

První vlaštovka?

Náš projekt je první bytový dům postavený v pasivním standartu, financovaný z veřejných peněz v České republice. Je také dobrým příkladem pro další obce i soukromé investory. Přestože byly zkušenosti s výstavbou vesměs dobré, řadu věcí by v případě realizace podobného projektu udělali představitelé města asi jinak. „Zvolili bychom asi odlišný systém zpracování projektu, ale jinak šlo převážně o drobnosti, které není třeba zdůrazňovat,“ zhodnotila zástupkyně Chybíková.

Stavba sbírá jedno ocenění za druhým. Zatím se může pochlubit cenou Stavba roku Jihomoravského kraje 2013, dvěma cenami v rámci soutěže Stavba roku 2014 – ceny Nadace ABF a Centra pasivního domu a ceny SFŽP. Uvidíme, zda získá i další, a to v 6. ročníku soutěže o ekologického oscara – E.ON Energy Globe Award ČR.

Ing. Eva Vítková

TOPlist
TOPlist