K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Nový zákon o hazardních hrách – dopady na obce

Kraje se budou slučovat, alespoň ty francouzské

Datum: 4. 12. 2014, zdroj: OF 4/2014, rubrika: Zahraničí

Francouzský parlament projednává další fázi územní reformy. Z dnešních 22 regionů kontinentální části Francie, které kompetencemi odpovídají českým krajům, by se mělo stát 13 větších územních celků. V důvodové zprávě se uvádí potřeba větších celků kvůli administrativním úsporám, ale především se zdůrazňují lepší podmínky pro efektivní výkon správy.

Od začátku diskuzí se však řeší také otázka budoucích hlavních měst nových regionů, což není jednoduchá záležitost.

Třicátníci regiony

Obdobně jako v České republice představují francouzské regiony nejmladší úroveň veřejné správy. Jejich vznik souvisí s velkou decentralizační vlnou na začátku 80. let minulého století a od té doby se v různých intervalech objevují úvahy o vertikální zjednodušení správy v území. Dalším stupněm jsou totiž historicky mnohem starší departamenty, které dnes zajišťují již jen služby sociálního charakteru a svoje opodstatnění ztrácejí. A to také z důvodu rozvoje meziobecní spolupráce, která má podobu závazných smluv na společném zajišťování rozsáhlých kompetencí či stanovení jednotných daní. Od příštího roku pak vzniká další stupeň v podobě metropolí. V březnu letošního roku proběhly první volby do meziobecních zastupitelstev.

Současných 22 francouzských regionů
Současných 22 francouzských regionů

Vznik regionů doprovázelo vybudování velkých administrativních budov, rozsáhlé investice do školní infrastruktury, prudké zadlužení, hledání korektního vztahu s centrální vládou a pravidel pro spolužití s departamenty a obcemi. Ve Francii na rozdíl od ČR funguje oddělený model výkonu státní správy a samosprávy, takže regionální úřady nejsou žádnými odvolacími orgány. S úvahami o slučování regionů však samozřejmě souvisí také úprava počtu prefektur a podprefektur (detašovaných pracovišť např. v horských oblastech).

Dle vyjádření prezidenta republiky, jenž podporuje novou mapu regionů, struktura území samosprávy zestárla, a proto je třeba zásadních změn. Nové regiony by měly vzniknout již k 1. lednu 2016 a ke zrušení departamentů by mělo dojít v roce 2020, dodejme, že již před 6 lety bylo rozhodnuto, že departamenty skončí v roce 2015… Takže možná půjde jen o „letní“ návrh, který narazí u podzimně obměněného složení Senátu.

Silnější superregiony

Návrh třinácti nových regionů
Návrh třinácti nových regionů

Vláda si od nové mapy regionů slibuje posílení jejich významu, zejména pak v podpoře podnikání, včetně tolikrát zmiňovaného provázání školství a praxe. K rozšíření kompetencí by mělo dojít také u dopravy, včetně letecké. Sloučením mají všechny regiony dosáhnout úrovně tzv. evropských regionů (NUTS II). Součástí reformy bude rovněž úprava finančních zdrojů a pravděpodobně také zmenšení počtu volených zastupitelů. Podrobněji o navrhovaných regionech v tabulce, kde uvádíme dnešní názvy oddělené čárkami dle návrhu na sloučení.

Sloučení se sebou přináší také volbu nového sídla. Kromě prestiže jde o zájem navýsost ekonomický, neboť regionální úřad zvyšuje zaměstnanost, protože hlavní město regionu se spíše stává sídlem společností nebo alespoň krátkodobým cílem turistů. Již v průběhu projednávání zákona se objevily obavy o vzniku „administrativních pouští“. Jde samozřejmě o rétorickou nadsázku, avšak v souvislosti se superregiony se doporučuje vydělit některé části administrativy mimo hlavní sídla. Na straně druhé ale dílčí ústupky snižují zamýšlené zefektivnění veřejné správy.

Tabulka: Schválené superregiony před hlasováním Senátu
Region (dnešní názvy) Rozloha (km2) Počet obyvatel Počet departamentů Hlavní město regionu?
Alsace, Lorraine, Champagne-Ardenne 57 433 5 668 367 10 Strasbourg/Metz
Nord-Pas-de-Calais, Picardie 31 813 6 076 261 5 Lille
Bourgogne, Franche Comté 47 784 2 904 436 8 Dijon/Besançon
Haute-Normandie, Basse-Normandie 29 907 3 402 357 5 Rouen/Caen
Rhône-Alpes, Auvergne 69 711 7 832 382 12 Lyon
Midi-Pyrénées, Languedoc-Roussillon 72 724 5 714 955 13 Toulouse/Montpellier
Aquitaine, Limusin, Poitou-Charentes 84 785 5 939 372 12 Bordeaux
Regiony beze změn
Bretagne 27 209 3 321 164 4 Rennes
Corse (ostrov Korsika není skutečný region) 8 680 319 690 2 Ajaccio
Ile-de-France 12 011 12 008 865 8 Paris
Centre 39 151 2 628 490 6 Orléans
Pays de la Loire 32 082 3 706 793 5 Nantes
Provence-Alpes-Côte d’Azur 31 400 5 001 958 6 Marseille

Zdroj dat: INSEE – francouzský statistický úřad, rok 2011.

Volba sídla souvisí také s novou kategorií metropolí, které mají vzniknout dle již schválených zákonů k 1. lednu 2015, resp. 2016. Je logické, že v případě jedné metropole v superregionu se tato stane rovněž hlavním městem. To je případ Lyonu nebo Lille, také Bordeaux se patrně stane sídlem bez výraznějších problémů.

Jiná bude situace u odvěkých rivalů, neboť některé dnešní regiony vznikly proto, aby se nemusely řešit právě dohady o sídlo. Typickým příkladem jsou města Dijon a Besançon, nesnadnou se stává volba mezi Toulouse a Montpellier. Zvláštní situace nastává u Štrasburku (Strasbourg), který se stane dle zákona metropolí, ale kvůli své poloze v novém superregionu mohou nakonec „zvítězit“ více ve středu umístěné Méty (Metz).

Objevují se i návrhy na volbu zcela nových sídel, menších měst, která se nachází geograficky zhruba uprostřed nových regionů. Takové řešení by však mohlo značně snížit očekávané zefektivnění veřejné správy, neboť předpokládá budování nové infrastruktury a související nedostatečné využití stávajících budov. A ve Francii najdeme příklady nehodné následování. Např. řešením sporů o vybudování korsické univerzity, mezi hlavním městem Ajacciem na jihu ostrova a významnou Bastiou na severu, byla stavba v horském městečku Corte s šesti tisíci obyvateli a relativně dobrodružnou dopravní dostupností.

Metropole jako posílená meziobecní spolupráce

Jestliže návrh na změnu počtu regionů dosud nemá svoji konečnou podobu v zákoně, pak francouzská meziobecní spolupráce dosáhla letos v lednu další (vyšší) úrovně. Od příštího roku vzniká ze zákona nová jednotka meziobecní spolupráce – metropole. Jednotný statut mají metropole v okolí měst Bordeaux, Grenoble, Lille, Nantes, Nice, Rennes, Rouen, Strasbourg a Toulouse. Zvláštní úpravu pak má Grand Lyon (58 obcí, 1,2 mil. obyvatel), který vznikne rovněž v příštím roce.

Metropole nahradí současná spíše dobrovolná sdružení meziobecní spolupráce a získají přesně vymezené a rozšířené kompetence, někdy na úkor ostatních stupňů samosprávy (zde důvod ke zrušení departamentů). K 1. lednu 2016 pak vzniká metropole Grand Paris, která pohlcuje tři departamenty sousedící s hlavním městem, a dále pak metropole v podobě souměstí s názvem Aix-Marseille-Provence.

Další návrhy na posílení meziobecní spolupráce se týkají navýšení minimálního počtu obyvatel v rámci meziobecních sdružení. Ze současných 5 tis. obyvatel by mělo dojít k navýšení limitu na 20 tis., což znamená v řadě případů sdružování sdružených. V návrzích s očekávanou účinností od roku 2017 se objevují výjimky pro horské či řídce obydlené oblasti.

A jak to bude dál?

Budova francouzského Senátu v Pařiži
Budova francouzského Senátu v Pařiži, foto autorka

Návrh zákona, který tak zásadně mění strukturu územní samosprávy, vláda pojala opravdu ve zrychleném procesu. Označení „procédure accélérée“ je zde příznačné, neboť od prvního zveřejnění návrhu na začátku června, do schválení pozměněného počtu a rozložení regionů neuplynuly ani dva měsíce, a to ještě měsíce letní.

Pozměněný text musí projít schválením senátorů, jichž se však část obmění po volbách naplánovaných na 28. září. Hlasité vyjádření nesouhlasu se zásahy do již ustálené struktury samosprávy okořeněné podporou regionální hrdosti se zdůrazněním „my a oni“ bývá oblíbeným předvolebním pomocníkem nejen v Francii. Po obměně vládního týmu a navázání nových koalic v závěru srpna se navíc zdá, že ke zrušení departamentů nakonec (zase) nedojde.

Možná, že tento návrh nakonec zapadne. Ostatně, stanovení dnešních regionů předcházelo několik neúspěšných pokusů o decentralizaci. Ovšem fakt, že v šedesátimilionové Francii se vede vážná diskuze o tom, že existuje prostor pro efektivní fungování pouze 12 regionů (bez Korsiky), by mohl vést k zamyšlení také na mapou českých krajů.

Autorka se dlouhodobě zabývá financování samosprávy také se zaměřením na Francii. Externě vyučuje na Vysoké škole CEVRO Institut.

Ing. Jaroslava Kypetová, PhD.

TOPlist
TOPlist