K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Den malých obcí

Změny a trendy v rozmístění obyvatelstva ČR

Datum: 24. 11. 2014, zdroj: OF 4/2014, rubrika: Bydlení

Navazujeme na předchozí text, který hodnotil změny v rozmístění obyvatelstva za posledních 5 let (2009–2013) na úrovni republikových rámců vývoje obyvatelstva, nové bytové výstavby, změn v základních trendech rozmístění obyvatelstva v krajích a velikostních skupinách obcí s důrazem na vztah mezi městy a venkovem.

Druhá část doplňuje tuto informaci o pohled na diferenciaci jednotlivých obcí za pomoci komentovaných kartogramů.

Vývoj počtu obyvatel

Kartogram indexu vývoje počtu obyvatel 2009–2014 (viz obrázek) dokumentuje stálou platnost některých základních trendů, kterými jsou zejména největší přírůstky obyvatel v suburbánních územích a úbytky v periferních územích. Kromě toho však je na první pohled patrné, že to nejsou jediné projevy změn v území.

Obr. 1. Index vývoje počtu obyvatel 2009–2014 podle obcí
Obr. 1. Index vývoje počtu obyvatel 2009–2014 podle obcí

Markantní jsou například výrazné přírůstky počtu obyvatel v některých horských obcích, např. Modrava na Šumavě, Kyštofovy Hamry, Výsluní aj. v Krušných horách. Je samozřejmě třeba brát v úvahu, že jsou to většinou malé obce, takže i nepříliš velký přírůstek vytvoří vysokou hodnotu indexu.

Kromě toho je však z kartogramu patrný značný výskyt obcí s výrazným přírůstkem mimo tradiční aglomerovaná a suburbanizovaná území. Pro kvantifikaci tohoto jevu byla využita již minule citovaná práce Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (Urbánní a regionální laboratoř), kde byly poprvé vymezeny suburbánní zóny měst s více než 10 tis. obyvateli (2010).

Venkovské obce do 2000 obyvatel byly rozděleny jednak na obce v suburbánních zónách a na obce mimo ně, jednak podle kategorií indexu vývoje počtu obyvatel 2009–2014. Bilance je dosti zajímavá (viz tabulka 1).

Tabulka 1
Index vývoje počtu obyvatel 2009–2014 Počet obcí do 2 tis. obyvatel Počet obyvatel 1. 1. 2014 v nich
Suburbánní zóny mimo ně Suburbánní zóny mimo ně
do 89,9 1 171 884 41 718
90,0–94,9 6 378 4 312 153 383
95,0–99,9 85 1 111 87 856 573 129
100,0–104,9 216 1 422 234 997 707 581
105,0–109,9 227 810 212 860 212 860
110,0–124,9 269 648 214 298 187 068
125,0 a více 95 131 75 000 21 221

Ukazuje se, že přibývá obyvatelstvo v mnoha venkovských obcích na čistém venkově, mimo městské aglomerace a jejich suburbánní zóny. Celkový počet obcí s výraznými přírůstky mimo aglomerace a jejich suburbánní zóny je dokonce vyšší než v suburbánních zónách. Na druhou stranu však v těchto obcí žije výrazně méně obyvatel. Znamená to tedy, že se jedná v průměru o menší obce. Opět zde platí pravidlo o relativně lehce získaném vysokém indexu z malého základu. To, že se však tyto obce se nevylidňují, ale naopak v nich obyvatel přibývá, zůstává skutečností i při této relativizaci. Je vidět, že je třeba se věnovat nejenom suburbiím na jedné straně a periferiím na straně druhé, ale i tzv. mezilehlému, stabilizovanému venkovu, který je na tom zřejmě lépe, než by se někdy zdálo.

Bytová výstavba v obcích

Přírůstky počtu obyvatel v letech 2009–2014 většinou souvisí s novou bytovou výstavbou, i když ne vždycky. V minulém období byl například zaznamenán jev růstu počtu obyvatel při nepatrném rozsahu nové bytové výstavby v některých územích, např. v prostoru na hranicích Středočeského, Ústeckého a Libereckého kraje. Dá se předpokládat, že v tomto území nebylo třeba ve venkovských sídlech stavět nové byty, protože zde byla velká zásoba chalup, přeměněných v minulosti na rekreační objekty po odchodu jejich obyvatel do měst v 70. a 80. letech minulého století a nyní nově opět využívaných k trvalému bydlení. Porovnání vývoje obyvatel a nové bytové výstavby 2009–2013 s předchozím vývojem 1997–2008 ukazuje, že tento faktor se ve značné míře už vyčerpal (ti, kdo se chtěli odstěhovat z měst na bývalou venkovskou chalupu a přenechat městský byt jinému členu rodiny, už tak učinili).

Obr. 2. Intenzita bytové výstavby 2009–2013 podle obcí
Obr. 2. Intenzita bytové výstavby 2009–2013 podle obcí

Kartogram intenzity bytové výstavby v obcích 2009–2013 (obrázek 2) dokumentuje obdobné trendy jako kartogram změn v počtu obyvatel. Nejvýznamnější výstavba se soustřeďuje do největších aglomerací, zejména pražské a brněnské, a jejich okolí. V mnoha horských obcích stále vznikají nové byty, často ve formě apartmánů k rekreačnímu využití. Markantní a z velké části nový je však značně velký výskyt malých obcí ve venkovském prostoru s vysokou intenzitou bytové výstavby.

Aby bylo zřejmé, o jaké obce se jedná, je třeba uvést alespoň některé z nich jmenovitě. V tabulce 2 je uvedeno prvních 20 obcí, jednak podle absolutního objemu bytové výstavby 2009–2013, jednak v přepočtu na 1000 obyvatel průměrně ročně (intenzita výstavby). U obcí, které nejsou obcemi s rozšířenou působností (ORP), je uvedena zkratka okresu.

Tabulka 2. Obce podle počtu postavených bytů a Obce podle intenzity výstavby
Pořadí Obec Počet bytů Intenzita výstavby Počet obyvatel 1. 1. 2014 Obec Intenzita výstavby Počet bytů Počet obyvatel
1 Praha 24 896 4,00 1 243 201 Říčky (Rych. K) 113,84 51 89
2 Brno 6 593 3,51 377 508 Nová Ves (P-v.) 101,79 313 949
3 Ostrava 2 448 1,62 295 653 Nupaky (P-v.) 93,82 437 1 339
4 Plzeň 2 444 2,90 168 034 Ostružná (Jes.) 76,75 67 163
5 Č. Budějovice 1 836 3,91 93 253 Trnová (P-z.) 73,84 103 351
6 Olomouc 1 802 3,62 99 489 Herink (P-v.) 64,73 109 483
7 Liberec 1 666 3,27 102 301 Loučná (Chom.) 59,87 27 98
8 Hr. Králové 1 233 2,63 92 904 Zlatá (P-v.) 58,24 53 265
9 Pardubice 998 2,22 89 432 Svémyslice (P-v.) 55,59 80 376
10 Brandýs-St.Bol. 854 9,82 17 794 Postřižín (Měl.) 50,45 187 910
11 Jihlava 806 3,17 50 510 Doubek (P-v.) 47,47 61 345
12 Zlín 693 1,83 75 278 Drahelčice (P-z.) 44,06 118 664
13 Opava 682 2,34 57 931 Kvilda (Prach.) 42,53 37 163
14 Karlovy Vary 633 2,49 49 864 Přezletice (P-v.) 39,70 216 1 291
15 Prostějov 609 2,72 44 234 Zlonín (P-v.) 38,20 61 420
16 Uh. Hradiště 548 4,31 25 266 Bubovice (Ber.) 38,05 68 425
17 Beroun 535 5,71 18 958 Sedlec (P-v.) 37,50 48 311
18 Kolín 533 3,44 31 026 Černá (Pard.) 36,95 61 408
19 Kladno 509 1,47 68 519 Popůvky (Brno-v.) 36,24 220 1 404
20 Jesenice (P-z.) 506 14,71 7 884 Královice (Klad.) 36,08 28 188

Absolutní objem bytové výstavby je nejvyšší u Prahy a regionálních center (krajských měst). Mezi ně se dostal pouze Brandýs nad Labem-Stará Boleslav a Opava. Obec s největší výstavbou, která není ORP, je Jesenice u Prahy. Až v další dvacítce jsou nejmenší obce s vysokým objemem bytové výstavby např. Nupaky, Klecany a Nová Ves, rovněž u Prahy.

Nejvyšší intenzitu bytové výstavby mají tři skupiny obcí:

  • obce pražské aglomerace (Nová Ves, Nupaky, Trnová aj.), a dále jiných aglomerací (Popůvky u Brna, Černá u Bohdanče u Pardubic, na 21. místě Věžnice u Jihlavy),
  • horské obce (Říčky v Orlických horách, Ostružná, Kvilda),
  • některé malé obce mimo aglomerace (např. Milíře u Tachova na 35 místě s intenzitou 27,22).

Ukazuje se, že se tu jedná o suburbanizaci v širším významu, tj. šíření přírůstků obyvatelstva na venkov, nejen do bezprostředního zázemí měst a že tento jev má výrazně selektivní nikoliv plošný charakter (podle místních podmínek a atraktivity spolu sousedí obce s vysokou i nízkou intenzitou bytové výstavby v mimourbánním prostoru).

Přítomné a trvalé obyvatelstvo

V první části článku bylo uvedeno, že Sčítání lidu, domů a bytů k 26. 3. 2011 bylo realizováno podle dvou hledisek pobytu: obvyklého a trvalého, a komentář k této skutečnosti. Obvyklý pobyt vycházel z instrukcí Evropské unie a dá se respektovat, že je vhodnější pro některé analýzy aktuálních charakteristik obyvatelstva (ovšem „aktuálních“ pouze k datu sčítání). Trvalý pobyt však váže na veškeré oficiální evidence (základní registry, katastr nemovitostí, registr obyvatel, seznamy voličů, bilanci počtu obyvatel a z ní odvozené RUD – rozpočtové určení daní).

Obr. 3. Počet obyvatel podle obvyklého bydliště na 100 obyvatel podle trvalého bydliště 2011
Obr. 3. Počet obyvatel podle obvyklého bydliště na 100 obyvatel podle trvalého bydliště 2011

Velmi zajímavé je porovnání počtu obyvatel podle obou pobytů k 26. 3. 2011 z hlediska jednotlivých obcí (kartogram 3).

Převahu přítomných obyvatel nad trvale bydlícími mají obecně města (mnoho lidí, kteří zde žijí a pracují, si ponechávají původní trvalé bydliště nebo ho prostě neřeší, protože neví, jestli časem nezmění pracoviště i bydliště).

Nejvyšší převahu přítomných nad trvale bydlícími mají suburbánní obce zejména v okolí Prahy. Je to důsledek známého jevu, že mnoho rodin, které se přestěhovaly z Prahy do suburbánních obcí, si ponechaly trvalé bydliště v Praze, aby neztratily nárok na byt v Praze a mohly ho pronajímat (nebo tak činí alespoň některý člen rodiny). Důsledkem je však těžko řešitelná situace obcí v okolí Prahy, ve kterých žije mnohem větší počet obyvatel, než kteří jsou zde hlášeni, nárokují si občanské a technické služby, a přitom obec na ně nezískává žádné peníze z rozpočtového určení daní. Totéž samozřejmě platí o mnoha dalších suburbanizovaných obcích v okolí regionálních center (krajských městech).

Převis přítomného nad trvale hlášeným obyvatelstvem je charakteristický dále v obcích typu Šindlerův Mlýn a Pec pod Sněžkou. Je zřejmé, že rekreační zařízení zaměstnávají mnoho přechodných pracovníků, které tam byli při sčítání přítomní, ale měli trvalé bydliště zcela jinde a neměli důvod ho neustále měnit podle měnícího se přechodného místa zaměstnání.

Kromě toho počet obvyklých nad trvale hlášenými obyvateli může existovat i v některých venkovských rekreačních obcích, kde dlouhodobě žijí důchodci na chalupě, ale ponechávají si trvalý pobyt ve městě.

Jenom jako perličku lze uvést, že největší hodnotu ukazatele měla obec Všehrdy na Chomutovsku, kde cca 500 „obvykle bydlících obyvatel“ tamější věznice zcela převažovalo nad 124 trvale bydlícími obyvateli dané obce.

Naproti tomu výrazný převis trvale bydlícího obyvatelstva nad obyvatelstvem přítomným mají nejvíce depopulační periferní obce, kde si část obyvatel ponechává trvalý pobyt, i když se tam obvykle nevyskytuje.

Není zřejmé, jak se tento problém může v budoucnosti řešit. Na jedné straně by bylo vhodné, aby obce mohly počítat s počtem obyvatel, kteří tam skutečně bydlí a nárokují služby, na druhé straně jsou všechny evidence a registry propojeny adresou trvalého bydliště. Je těžko představitelné, že by bylo možno vytvořit oznamovací povinnost na „změnu adresy obvyklého bydliště“ a že by tato adresa mohla nahradit adresu trvalého bydliště ve všech registrech a evidencích.

RNDr. Jan Müller, ÚRS Praha, a. s.

TOPlist
TOPlist