K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
ISSS 2017

Rovné příležitosti mužů a žen – inspirace dobrou praxí v českých samosprávách

Datum: 12. 11. 2014, zdroj: OF 4/2014, rubrika: Sociální problematika

Česká republika a její samosprávy z hlediska zavádění standardů rovných příležitostí mužů a žen stále zaostávají za zeměmi původní evropské dvanáctky a to i přes to, že politika tzv. gender mainstreamingu[1] je součástí dohod při vstupu do Evropské unie (EU).

Nicméně v praxi lze sledovat narůst počtu pro-aktivních samospráv, které na svých úřadech implementují přístupy, jež napomáhají k řešení problematiky rovných příležitostí mužů a žen a vytvářejí tak příklady dobré praxe pro další municipality i krajské úřady do budoucna. Tento trend lze sledovat a hodnotit jako pozitivní, a to zejména s podtextem rozvoje samotných samosprávných celků a jejich kvalitního fungování.

Téma rovných příležitostí má dlouhodobou podporu ze strany Evropské unie i české vlády. Vzhledem k tomu, že na národní úrovni je podpora rovných příležitostí žen a mužů spíše deklarativní a chybí větší finanční dotace, je zajímavé věnovat pozornost čerpání z evropských fondů.

Využití evropských fondů

Na úrovni Evropské unie patří rovné příležitosti mužů a žen již dlouhá léta k významným politikám. Tento trend se promítl jak do legislativní, tak do iniciační roviny, kdy v rámci EU vznikla celá řada výzev a iniciativ. Z nedávné minulosti a vztahu k samosprávám lze uvést např. Evropskou chartu pro rovnost žen a mužů na úrovni života ve městech a obcích. Tato iniciativa vznikla v r. 2006 z Rady evropských samosprávných celků[2].

Sama EU poté podporuje téma v rámci svých dotačních titulů a co je podstatnější, bude v tom i nadále pokračovat, především pak prostřednictvím Evropského sociálního fondu. To je velká příležitost pro další období, kde lze očekávat vypisování prvních výzev na národní úrovni v oblasti rovných příležitostí mužů a žen v příštím roce 2015.

Téma rovných příležitostí mužů a žen má být de facto obsaženo v každém připravovaném projektu z evropských fondů, ovšem samostatná pozornost je tomuto tématu věnována v rámci jedné z prioritních os v novém Operačním programu Zaměstnanost (OP Zaměstnanost). Je nutné podotknout, že samotný OP Zaměstnanost ještě není finálně schválen, ale prioritní osy již nebudou doznávat zásadních změn. Příjemcem dotací v této ose budou vedle MPSV a jím zřizovaných organizací nebo dalších orgánů státní správy i obce a kraje, tedy samosprávy.

Z pohledu samospráv bude klíčové připravit se na výzvy, jež půjdou z OP Zaměstnanost na téma rovných příležitostí mužů a žen. Samosprávy tak budou moci z evropských prostředků realizovat a zavést moderní přístupy a trendy v oblasti genderu, jako jsou např. gender mainstreaming, gender audity, gender budgeting (rozpočtování z hlediska rovných příležitostí), flexibilní formy práce apod. Již v současném končícím programovém období se ukázalo, že tyto přístupy mají pro fungování obce svůj pozitivní přínos a dopad.

Dobré příklady z praxe

V České republice nezačínáme úplně od nuly, naopak, máme i na české samosprávné rovině řadu příkladů, jež lze brát jako vzorové a do budoucna se jimi inspirovat. Implementace postupů z oblasti rovných příležitostí mužů a žen na samosprávách je proto nezbytné vnímat jako velkou příležitost, kterou je třeba využít.

V uplynulém programovacím období, které končí rokem 2014, řada městských úřadů vypracovala projekty, které se rovným příležitostem věnovaly a které přinesly inovace do práce samosprávy. Základem projektu v řadě případů byla genderová analýza zaměstnávání žen a mužů na úřadě tedy služba známá pod názvem gender audit. Genderovým auditem prošly např. městské úřady v Aši, Sokolově, Chomutově, Písku nebo ve Slaném. A co to ten genderový audit je? Analýza, která sleduje nastavení interních pravidel a dodržování legislativy, ale i nastavení hodnocení a kariérního růstu. Doporučení těchto šetření, která pak byla nejčastěji zapracována, směřovala převážně do oblasti sladění práce a rodiny, tedy nastavení mechanismů flexibilních forem práce a to nejen pro rodiče nebo ženy, ale plošně pro všechny zaměstnané. Nové interními směrnice a postupy zaváděly nebo formalizovaly flexibilní formy práce a to zkrácené úvazky, sdílená pracovní místa nebo možnost práce z domova pro vybrané pozice.

Druhou skupinou úřadů pak byly ty, které zpracovaly vlastní projekty, díky kterým vznikly plány na podporu rovných příležitostí. Mezi tyto úřady patří třeba Krajský úřad Královehradeckého, Jihomoravského nebo Zlínského kraje.

Některé z úřadů (a nejenom ty, co neprošly auditem) se pak začaly věnovat i gender mainstreamingu.

Strategie rovných příležitostí žen a mužů by se měla objevit průřezově ve veškerých činnostech úřadů např. ve strategii rozvoje města. Město by mělo ve svém rozvojovém plánu uvažovat o tom, jakým směrem a jakým způsobem bude rozvíjet své sociální služby – zda pro budoucí roky jsou zásadní mateřské školky, základní školy nebo domy s pečovatelskou péčí.

Příkladem rozvoje města, který zohledňuje potřeby žen, mužů i dětí je Nové Strašecí, které zpracovalo Plán rozvoje rodinné politiky města. Dalším příkladem dobré praxe, je město Slaný, které má od roku 2013 zpracovanou rámcovou metodiku gender mainstreamingu, která je průvodcem pro hodnocení dopadů vlastní práce úředníků a úřednic.

Závěrem

Zajímavou příležitostí pak pro úřady, které se rozhodnou pro zapracování a zavedení opatření směřující ať do oblasti slaďování práce a rodiny, nebo půjdou dál, až ke komplexní strategii gender mainstreamingu je tady příležitost, jak porovnat svoje opatření.

Již osm let Ministerstvo vnitra ve spolupráci s neziskovými organizacemi vyhlašují soutěž „Půl na půl“ – respekt k rovným příležitostem, kde se může místní samospráva nejen inspirovat pro změnu, ale i pro budoucí projekty financované z evropských fondů.

Úplně na závěr je potřeba konstatovat, že ačkoliv Evropská charta pro rovnost žen a mužů na úrovni života ve městech a obcích neměla mezi obcemi patřičnou odezvu, řada z obcí tuto chartu již ve své činnosti naplňuje, a to je dobrá zpráva pro nás všechny.

Poznámky

  1. Gender mainstreaming je metodologie, kde každé rozhodnotu státní i veřejné správy má být neutrální, tzn. Dopad rozhodnutí má být stejný na skupinu žen i mužů. Rovné příležitosti se tak stávají průřezovým tématem rozhodování i činnosti veřejné správy a místní samosprávy.
  2. Chartu podepsaly za ČR tři města Milotice, Staňkovice, Záluží.

Petra Kubálková, genderová auditorka a konzultantka, C2C Solutions Group; Kamil Papež, konzultant pro veřejnou správu, M. C. Triton

TOPlist
TOPlist