K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
ISSS 2017

Jak to vidí zkušení starostové, starostky a jeden primátor

Datum: 21. 10. 2014, zdroj: OF 4/2014, rubrika: Regiony

V anketě na závěr volebního období odpovídají zkušení představitele obcí a měst, kteří ve vedoucích funkcích působí delší dobu.

Předložili jsme jim čtyři otázky, které do určité míry ukazují na problematiku veřejné správy obecně i konkrétně. Je zřejmé, že jde jen o část problémů, které musí starostové a starostky řešit. Snažili jsme se o oslovení představitelů ze všech částí republiky a z různých velikostních skupin obcí.

Předložené otázky
  1. Jaké by měly být splněny základní předpoklady k tomu, aby starosta (starostka) mohl(a) svou funkci vykonávat úspěšně?
  2. Co se musí v ČR z hlediska municipalit řešit prioritně?
  3. Jaké hlavní problémy k řešení jsou konkrétně ve vaší obci (městě)?
  4. Měl by stát výrazněji podporovat vzájemnou spolupráci obcí v regionech?
RNDr. Ivo Šanc, CSc., starostou 10 let, město Kutná Hora (20 500 obyvatel), Středočeský kraj
  1. Starosta by měl být osobností, která má co nejširší a nejhlubší přehled o řadě odvětví důležitých pro město, od ekonomiky přes právní povědomí až po sport. Starosta by měl být i dobrým psychologem – umět odhadnout motivaci lidí kolem sebe. Zároveň by měl být i dobrým manažerem (umět delegovat pravomoci, rozlišit věci důležité od podružných atd.). Vedle osobních předpokladů jsou neméně důležité i předpoklady vnější. Zásadní je podpora a důvěra v zastupitelstvu a radě. Je nešťastné, když musí starosta ztrácet spoustu času politikařením, místo toho, aby konstruktivně pracoval pro město či obec. Důležitá je i nálada ve společnosti. Špatně se pracuje, když se veřejnost na politiky (i komunální) apriorně dívá jako na zločince.
  2. Jsem zvyklý pracovat v podmínkách, které jsou dány vnějším prostředím. Přesto by měly centrální orgány více vyjít vstříc obcím. Měl by být změněn zákon o veřejných zakázkách, jehož podoba je neuvěřitelnou brzdou pokroku a pod heslem transparentnost ve skutečnosti znemožňuje realizaci dobrých projektů. Každá obec by potřebovala více peněz. Systém dotací je sice lákavý, kdyby však tyto peníze byly převedeny do rozpočtů obcí, byly by vynaloženy mnohem účelněji.
  3. Řada problémů, které bude v nejbližší době třeba řešit, souvisí s dopravou (obtěžování kamiony, nádraží a jeho okolí nedělá dobrý dojem, zbývá několik ulic, které potřebují generální obnovu). Musíme řešit odvod přívalových vod, stav městských hřbitovů i hlavního parku, rezervy jsou i v podpoře sportu a řešit se musí odpadové hospodářství. Obecným problémem Kutné Hory je nezaměstnanost, která vychází z celkové ekonomické situace atd.
  4. Vzájemná spolupráce obcí v regionech by měla vycházet zezdola, tedy ze skutečných potřeb obcí. Kutná Hora je poměrně intenzívně zapojena do projektu Svazu měst a obcí ČR – Meziobecní spolupráce. Ukazuje se, že obce i naše město mají zájem spolupracovat a stát by pro to měl vytvořit podmínky strukturální i finanční.
Mgr. Květa Halanová, starostkou 12 let, město Jílové u Prahy (4350 obyvatel), Středočeský kraj
  1. Předpokladem je znalost veřejné správy a ochota se dále vzdělávat. Nelze vykonávat funkci starostky bez dobrého rodinného zázemí a pochopení, i když rodina svým způsobem trochu utrpí. A starostka musí mít ráda lidi, překonat protivenství, protože zavděčit se všem nemůže. Co je hlavní – musí umět zvládat stres, který vyplývá z trvalého zatížení. Důležitá je podpora zastupitelů a výběr spolupracovníků.
  2. Je nutné vyřešit a stanovit jasně kompetence obcí a nepřenášet na místní úroveň povinnosti a kompetence bez finančního zabezpečení. Také je třeba změnit volební systém – posílit většinové prvky a snížit administrativní náročnost na radnicích.
  3. V tomto volebním období jsme zcela vyřešili problém míst v mateřské škole, pokračujeme se základní školou, kde ještě potřebujeme posílit kapacitu. Musíme dokončit kanalizaci a vodovody, rekonstrukce chodníků a komunikací. A čeká nás rekultivace uzavřené skládky.
  4. Každá spolupráce v regionech přináší mnoho dobrého je potřebné ji podporovat. V našem regionu se sdružujeme na hlavním páteřním vodovodu Posázavský vodovod, to je pro nás životní nutností.
Ing. Pavel Kašpárek, starostou 25 let, obec Úsilné (330 obyvatel), Jihočeský kraj
  1. Předpoklady pro výkon funkce starosty – to je změť vlastností, skutečností, okolností, náhod a štěstí. Opora a pochopení v rodině je určitě důležitý základ, fungující, pracovité a trochu loajální zastupitelstvo je dar, vstřícní, chápaví a iniciativní sousedé – občané, to už je odměna za léta dřiny. A to vše dohromady dokáže překonat i „blbou náladu“ ve společnosti.
  2. Nárůst administrativní zátěže, především na malé obci, kde má starosta jednu účetní a jednu administrativní pracovnici na půl úvazku, je za 25 let obrovský. Velký skok nastal se vznikem Krajských úřadů, dnes je však mnohem větší problém s neustále se měnící legislativou. Finanční situace malé obce se po poslední úpravě RUD zlepšila, ale představa starostů o přesunu dotačních prostředků přímo do rozpočtu obcí, je stále utopií.
  3. Od roku 1990 jsme více než 10 let řešili zanedbanou infrastrukturu, včetně zachování a udržení mateřské školy. Po vyřešení základních technických problémů se již téměř 15 let soustřeďujeme na kulturní a společenský život. Daří se nám zapojovat téměř všechny sousedy. Schválili jsme si koncepci a určili priority, začínáme stavět víceúčelové hřiště a na mnohoúčelový Obecní dům.
  4. Řešení například odpadového hospodářství, budování malých místních spaloven v souvislosti s útlumem skládkování, je jedním z témat pro rozvoj meziobecní spolupráce. Stejně tak sociální služby pro seniory. Podmínkou dobrovolné spolupráce obcí při řešení jednotlivých problémů je větší přísun financí (motivace spolupráce obcí) ze strany státu. Věřím, že probíhající projekt Meziobecní spolupráce k tomu připraví podmínky.
Mgr. Ladislav Macák, starostou 16 let, město Tachov (11 800 obyvatel), Plzeňský kraj
  1. Základem je znalost zákona o obcích, zkušenosti z veřejné správy. Důležité je zázemí v rodině, umět obětovát soukromí a nedívat se na čas (musím souhlasit s tím, že jsem starostou 24 hodin denně). Starosta by si měl uvědomit, že sám nic nezmůže. Je také potřeba mít v zastupitelstvu rozumné zastupitele a ne politické žvanily. Starosta musí být ve stálém kontaktu s občany.
  2. Pro správné fungování municipalit je nutno dořešit vztah ústřední státní správy a samosprávy. Není možné soustavně přesouvat povinnosti státu na obce, aniž by na nové úkoly obce dostaly potřebné finance. Měl by se výrazně zjednodušit kontrolní systém, který zatěžuje obce zbytečnými několikanásobnými kontrolami, jejichž nálezy si často protiřečí.
  3. Ve všech oblastech správy města jsou problémy k řešení.
  4. Spolupráce mezi obcemi je především věcí samotných obcí a jejich vzájemné domluvy. Nástrojů spolupráce obcí je již dostatek, např. mikroregiony, MAS.
Jaroslav Kubera, starostou a primátorem 20 let, statutární město Teplice (50 400 obyvatel), Ústecký kraj
  1. Pro úspěšnost funkce starosty musí být splněno mnoho subjektivních i objektivních předpokladů. Pro mě však při rozhodování při vstupu na radnici bylo stěžejní rozhodnutí zda se věnovat politice nebo podnikání? Stane-li se podnikatel zároveň představitelem obce je na samé hraně konfliktu zájmů, které jsou pro politika nepřípustné.
  2. Je toho hodně, a tak jenom stručně. Měl by se řešit volební systém a na komunální úrovni by měly rozhodovat hlasy, které kandidát skutečně dostane od voličů. Dále jde o vztah státní správy a samosprávy. Obce a města nemohou doplácet ze svého rozpočtu na často nesmyslné požadavky při plnění přenesené státní správy. Současný sloučený model je kočkopes. Dosud žádný politik neřekl, že všech 6 200 obcí v této malé zemi není schopno všestranně zabezpečit požadavky na ně kladené ze strany státu. Největší chybou v reformě veřejné správy bylo zřízení krajů (z původně navrhovaných 200 úředníků jich tam dnes působí tisíce) a ve veřejné správě chybí role, kterou plnily okresy. Další chybou je centrální rozdělování dotací – obce by prostředky měly dostat do svých rozpočtů a podle svých potřeb je využívat. O rozdělování evropských peněz raději nemluvím.
  3. V Teplicích nás všechny především trápí problematika zaměstnanosti lidí. Děláme pro zlepšení hodně, ale – jsou to starostové a primátoři, kdo by měl řešit zaměstnanost? Hodně se nyní mluví o vztahu k lázeňským hostům, zejména z arabských zemí. Nejde vůbec o rasovou záležitost, ale o dodržování pořádku a to vyřešíme příslušnou vyhláškou.
  4. Spolupráce obcí souvisí s tím, co jsem uváděl v druhé otázce. Větší obce a města nebudou mít zájem zabezpečovat správu pro celé území a ještě ji financovat ze svých rozpočtů. Takové formy spolupráce musí stát zaplatit.
Jindřich Kvapil, starostou 20 let, obec Koberovy (1040 obyvatel), Liberecký kraj
  1. Začínal jsem v r. 1994 bez jakýchkoliv znalostí o řízení obce. Měl jsem to štěstí, že si mě „vybral“ odstupující starosta, který šel do důchodu a čtyři roky mi dělal zástupce. Ten mě uvedl do celé problematiky obecního zřízení. Dneska však je mnohem více byrokracie a administrativy. Práce starosty na malé obci, bez aparátu, opravdu není v dnešní době jednoduchá.
  2. Dát obcím jistotu a klid. Změna rozpočtového určení daní trochu narovnala křivdu v rozdělování peněz a to dává obcím možnost zpracovat si své rozpočtové výhledy. Problémem jsou neustálé změny zákonů, které dopadají na obec. Stačí ukázat např. na účetnictví obcí za posledních dvacet let. Neustálé, někdy i nesmyslné změny jsou zátěží pro účetní a obcím vytváří zbytečné vedlejší náklady na školení, nové programové vybavení a nákupy odborných příruček.
  3. Naše obec má zpracovaný Program obnovy vesnice z r. 1996, který byl aktualizován v r. 2007. V tomto volebním období jsme se soustředili na řešení středu obce, podařilo se nám vybudovat nové centrum obce, které v příštím roce bude potřeba ještě ozelenit. Řešíme projekty a stavbu chodníků pro zabezpečení provozu v obci, připravujeme výstavbu rozhledny.
  4. Naše obec je od r. 1998 členem Mikroregionu Podkozákovsko, který sdružuje devět obcí. Za těch 16 let se podařilo realizovat mnoho společných projektů. Bez podpory ať už státu či kraje však nelze některé velké projekty uskutečnit.
Josef Bezdíček, starostou 20 let, obec Čermná nad Orlicí (1050 obyvatel), Královéhradecký kraj
  1. Osobně se domnívám, že pro úspěšného starostu je nutné mít dobré rodinné zázemí, podporu v zastupitelstvu a od občanů, osobní schopnosti a dobrou ekonomickou základnu v obecním rozpočtu.
  2. Z hlediska municipalit bych doporučoval změnit volební systém s poměrného na většinový a to z důvodu zastoupení v zastupitelstvu podle získaných hlasů. Velmi nutné bude zlepšit vztah mezi státní správou a samosprávou při rozdělování kompetencí a snižování nadměrné administrativy. Dále je nutno se zaměřit na zlepšení daňových příjmů pro obce ze strany státu.
  3. Největší problém v naší obci jsou krajské a obecní komunikace, které jsou ve špatném stavu a na jejich opravu schází finanční prostředky. V oblast zaměstnanosti se u nás také zhoršila situace po uzavření textilního závodu, obzvlášť pro naše ženy, které teď musí dojíždět za prací do větších měst.
  4. Svaz měst a obcí ČR pracuje na projektu meziobecní spolupráce, který by měl do budoucna zlepšit spolupráci obcí prostřednictvím dobrovolných svazků obcí a nebo jiného subjektu, který vzejde od zdola od obcí. Zároveň bude nutné, aby stát takovou mezi obecní spolupráci podporoval jak finančně tak i legislativně.
Jaroslava Kabelková, starostkou 16 let, Obec Lhotka (260 obyvatel), Kraj Vysočina
  1. Zárukou dobré práce starosty je, aby bylo zvoleno takové zastupitelstvo, kde všichni mají stejný cíl. Potom je nutná podpora občanů, kterým je však nutné umět záměry zastupitelstva dobře vysvětlit.
  2. Základem dobré funkce obcí je jejich finanční soběstačnost. Úkoly plynoucí obcím z legislativy by měly být spojeny s jejich finančním pokrytím. Státní orgány by ve vztahu k samosprávě obcí měly zajistit snížení administrativní náročnosti.
  3. Myslím si, že všeobecně, nejenom u nás, je třeba řešit vzájemné vztahy lidí. Na venkově je to složitější v návaznosti na větší města, která mohou lépe uspokojovat potřeby lidí.
  4. Ano – spolupráce je nutná, ale vždy to záleží na finančním zabezpečení. Pokud by obce měly dostatečné zdroje, mohly by své potřeby řešit samostatně.
PaedDr. Zdeněk Peša, starostou 20 let, Olešnice (1750 obyvatel), Jihomoravský kraj
  1. Aby mohl starosta svoji práci vykonávat co nejlépe, nesmí být svázán stovkami předpisů a nařízení, nesmí být svázán žabomyšími válkami v zastupitelstvu, které brání systémové práci, musí cítit podporu občanů a podstatná je podpora rodiny, protože správně fungující starosta se v době svého mandátu v domácnosti příliš nepohybuje. A co dál? Mít tah na branku, nenechat se otrávit hloupostmi a stále se učit.
  2. Mám pocit, že v našem státě je snaha samosprávy omezovat. Nechápu představy, že je možné prostřednictvím direktiv a virtuálního prostředí vymýtit korupci a zkvalitnit demokracii. S rostoucím počtem počítačů a nákladného programového vybavení se administrativa neomezila a vytvářením dalších předpisů se stáváme čím dál víc neschopnými reálně řešit problémy. S nostalgií vzpomínám na oddělenou státní správu okresních úřadů a samosprávu na radnicích.
  3. Hlavní prioritou je neutěšený stav povrchu místních komunikací. Nicméně je tu také problém konzumní společnosti. Dříve běžná spolupráce lidí a spolků přetrvává jen díky několika jednotlivcům. Naštěstí se zdá, že i v dalších generacích máme těch pár nadšených... Važme si jich a dbejme, bychom je nevšímavostí a byrokracii neodradili.
  4. Zcela určitě. Máme velmi dobrou zkušenost s fungováním MAS Boskovicko PLUS, kde obce – dobrovolné svazky obcí, tvoří významnou iniciativní skupinu. Podpora venkova – malých a větších projektů pro obce, spolky a zemědělce je přesně tou formou, kterou stát dobře podpořil a měl by podporovat i do budoucna.
Ing. Dalibor Maniš, MBA , starostou 20 let, město Valašské Klobouky (5100 obyvatel), Zlínský kraj
  1. Na většinu profesí je člověk odborně připravován, profesi starosty však nic takového nepředchází. Každý jde poprvé do funkce s velkým odhodláním, ale také s vnitřními obavami, zda tuto náročnou funkci zvládne. Každý starosta se musí naučit zvládat potřebné zákonné normy i mnohdy složitá jednání s občany různými institucemi. Bez podpory svých nebližších, a lidí, kteří jsou pro svůj domov ještě ochotni nezištně pracovat, je úspěšný výkon funkce hodně vzdálený. Málokterý starosta se však dočká pochvaly za svoji práci. To je realita.
  2. Municipality v ČR fungují docela dobře. Jsou každodenně v první linii a v kontaktu s občany, proto si neúspěch či špatnou práci prostě nemohou dovolit. Největší problém osobně vidím v nejistotě a perspektivách. Negramotné zásahy do systému (např. reforma pana ministra Drábka), udělala z našich občanů pouhá čísla na úřadech práce a zbavila ty, kterým je potřeba pomoci v různých životních situacích posledních zbytků lidské důstojnosti. Myslím, že tento nežádoucí stav je nutné v nejbližší době upravit. Není přece možné, aby do reformy veřejné správy zasahoval někdo jiný než ministerstvo vnitra ČR.
  3. Naše město se nachází v hornaté části kraje, na hranicích se Slovenskem. Jako region jsme dlouhodobě na tzv. „černé listině“ postižených regionů, zatím pro nás však nikdo nic moc nevykonal. Trápí nás především vysoká nezaměstnanost, naprostá dopravní nedostupnost především v zimních měsících. S tím souvisí odliv mladých vzdělaných lidí, úbytek dětí a stagnace regionu ve všech směrech. Hodně diskutovaná rychlostní komunikace R49 sice není samospasitelná, ale pro náš region je životně důležitá.
  4. Vzájemná spolupráce obcí v regionech je dnes již nezbytně nutná. Probíhá prostřednictvím mikroregionů, místních akčních skupin apod. Současný projekt SMO ČR „Obce sobě,“ mapuje a zkoumá další možnosti kvalitní spolupráce obcí. Jsem přesvědčen, že výsledky projektu bude možné využít v dalším období.
Bc. Jan Tomiczek, starostou 20 let, obec Třanovice (1040 obyvatel), Moravskoslezský kraj
  1. Měl by umět naslouchat, znát dobře prostředí, mentalitu lidí a jejich potřeby, umět motivovat a reagovat na vzniklé situace a řešit je, mít vizi a umět vytvářet dobré podmínky pro její realizaci. Rodinné zázemí a spořádaný rodinný život je jeden z předpokladů dobrého výkonu funkce. Dobrá pozice v zastupitelstvu a podpora občanů je důležitá pro realizaci rozvojových záměrů i chodu a atmosféry celé obce. Důležité jsou dobré zákony sloužící lidem a pokud možno, stabilní politická i ekonomická situace, to vše se silně odráží na náladě ve společnosti.
  2. Prioritně je třeba řešit neustále rostoucí nadměrnou administrativu, nedořešenou reformu státní správy, snahu omezování pravomocí samosprávy. Z hlediska dotační politiky je nutno řešit její roztříštěnost a nekoncepčnost (časté změny podmínek a jejich různorodost), náročnost přípravy jednotlivých projektů aniž by byl znán předpoklad skutečné budoucí podpory. V průběhu snižování dotací postupně zlepšovat finanční soběstačnost.
  3. Je nutno obnovit zastaralý vodovod, dobudovat splaškovou kanalizaci, dobudovat sportovní zařízení, řešit bezpečnost chodců výstavbou chodníků podél frekventovaných komunikací, dokončit výstavbu zázemí pro starší a zdravotně postižené občany, opravit místní komunikace, realizovat výstavbu společných zařízení vzešlých z pozemkových úprav (proti povodňovou ochranu, přístupové komunikace), revitalizovat zeleň v centru obce.
  4. Ano zejména v oblastech společných zájmů (dopravní obslužnost, vodohospodářská infrastruktura, odpadové hospodářství, turistická infrastruktura apod.).
TOPlist
TOPlist