K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Veřejné osvětlení – součást bezpečného dopravního prostoru

Program rozvoje venkova v rozpočtech obcí

Datum: 18. 8. 2014, zdroj: OF 3/2014, rubrika: Ekonomika

Realizace Programu rozvoje venkova (PRV), schváleného na období 2007–2013, se promítla také do hospodaření obcí. Obce patří k důležitým aktérům rozvoje venkova a PRV na ně cílil zejména v Osách III a IV. I když čerpání z programu bude probíhat i po roce 2013 (ke konci roku 2013 je proplaceno zhruba 79 % plánovaného rozpočtu), můžeme již nyní vyhodnotit, jak se to projevilo ve venkovských a městských obcích (do 2000 a nad 2000 obyvatel), v jednotlivých velikostních kategoriích venkovských obcí či regionálně.

Objem vyčerpaných prostředků obcemi z PRV

Celková výše vyčerpaných prostředků všemi subjekty za období 2007–2013 dosáhla téměř 70 mld. Kč, za obce to ve stejném období činilo 7,5 mld. Kč, což odpovídá téměř 11 % podílu (tabulka 1). Obce čerpaly v rámci PRV především z opatření v Osách III a IV, kde jejich podíl dosáhl 45,7 a 41,9 %, v rámci ostatních os si přilepšily jen nepatrně. Od začátku programu výše proplácených prostředků narůstala až do roku 2010, kdy bylo dosaženo vrcholu, a v následujících letech mírně klesá. Vývoj čerpání byl velmi podobný jak pro PRV celkem (graf 1) tak pro obce (graf 2).

Tab. 1. Čerpání prostředků z PRV všemi subjekty a obcemi za období 2007–2013 a podíl obcí na celkovém objemu čerpání
Osa I Osa II Osa III Osa IV Celkem PRV
všechny subjekty (mil. Kč) 15 361 38 410 11 824 3 646 69 446
– z toho obce (mil. Kč) 468 109 5 404 1 528 7 508
podíl (%) 3,0 0,3 45,7 41,9 10,8

Zdroj: ARIS, ÚFIS, Monitor, Ministerstvo financí ČR; Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2007–2012; Ministerstvo zemědělství 2008–2013; Státní zemědělský intervenční fond.

Graf 1. Objem všech prostředků vyčerpaných z PRV (mil. Kč)
Graf 1. Objem všech prostředků vyčerpaných z PRV (mil. Kč)
Zdroj: Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2007–2012, Ministerstvo zemědělství 2008–2013; Státní zemědělský intervenční fond.
Graf 2. Objem prostředků vyčerpaných z PRV obcemi (mil. Kč)
Graf 2. Objem prostředků vyčerpaných z PRV obcemi (mil. Kč)
Zdroj: ARIS, ÚFIS, Monitor, Ministerstvo financí ČR.

Datové zdroje (ARIS, ÚFIS, Monitor) umožňují i podrobný pohled na jednotlivá opatření PRV. Tab. 2. ukazuje objem vyčerpaných prostředků v absolutní výši a také počet obcí, které čerpaly aspoň jednou za sledované období. Nejvíce peněz vyčerpaly obce na opatření Obnova a rozvoj vesnic (4189 mil. Kč) a dále na opatření Realizace místní rozvojové strategie (1528 mil. Kč). Z hlediska počtu obcí bylo právě druhé zmiňované opatření nejúspěšnější, když za sedm let fungování PRV čerpalo z tohoto opatření více než 1800 obcí. Pokud přepočteme přijaté prostředky z PRV na čerpající obce a jejich obyvatele, dosáhly nejvyšších hodnot opatření v Ose III, skrze něž se realizovaly finančně náročné investice v oblasti vybavenosti a infrastruktury obcí (graf 3).

Tab. 2. Výše přijatých prostředků z PRV obcemi za období 2007–2013
Kód opatření Název opatření Počet obcí1) Počet obyvatel2) Celkem vyčerpáno (tis. Kč) Průměrná výše
(Kč/obyvatele) (Kč/obec)
I.1.2.1 Lesnická technika 308 595 014 110 267 185 358 010
I.1.2.3 Lesnická infrastruktura 158 573 798 351 172 612 2 222 604
I.3.4 Využívání poradenských služeb 126 189 420 6 301 33 50 009
II.1.3 Agroenvironmentální opatření 4 13 793 504 37 126 003
II.2.1 Zalesňování zemědělské půdy 163 267 083 28 624 107 175 609
II.2.3 Lesnicko-environmentální platby 11 13 267 425 32 38 614
II.2.4.1 Obnova lesního potenciálu po kalamitách a zavádění preventivních opatření 82 102 772 60 386 588 736 418
II.2.4.2 Neproduktivní investice v lesích 18 310 668 18 896 61 1 049 792
III.2.1.1 Obnova a rozvoj vesnic 878 275 632 4 188 962 15 198 4 771 027
III.2.1.2 Občanské vybavení a služby 199 60 670 931 095 15 347 4 678 868
III.2.2 Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova 213 62 201 281 137 4 520 1 319 894
III.3.1 Vzdělávání a informace 11 13 064 2 970 227 269 979
IV.1.2 Realizace místní rozvojové strategie 1 804 2 168 568 1 527 695 704 846 838
Celkem 2 906 3 324 189 7 508 434 2 259 2 583 769
  1. Do počtů jsou zahrnuty obce, které ve sledovaném období v daném opatření čerpaly aspoň jednou. Celkový počet obcí (2906) je nižší než suma přes jednotlivá opatření, protože některé obce čerpaly z více opatření.
  2. Jde o průměrný počet obyvatel čerpajících obcí za sledované období.

Zdroj: ARIS, ÚFIS, Monitor, Ministerstvo financí ČR; Malý lexikon obcí České republiky 2007–2013, ČSÚ 2007–2013.

Graf 3. Objem čerpaných prostředků z PRV v přepočtu na čerpající obce1) a jejich obyvatele2) (za období 2007–2013)
Graf 3. Objem čerpaných prostředků z PRV v přepočtu na čerpající obce a jejich obyvatele (za období 2007–2013)
  1. Do počtů jsou zahrnuty obce, které ve sledovaném období v daném opatření čerpaly aspoň jednou.
  2. Jde o průměrný počet obyvatel čerpajících obcí za sledované období.
Zdroj: ARIS, ÚFIS, Monitor, Ministerstvo financí ČR; Malý lexikon obcí České republiky 2007–2013, ČSÚ 2007–2013.

Objem obcemi vyčerpaných prostředků z PRV podle velikostních kategorií obcí

Za sledované období přijalo transfer z PRV 2906 obcí, což je zhruba 47 % obcí v ČR. Podstatná část z nich (2 608) spadá mezi venkovské obce, ale zkušenost s čerpáním z PRV mají i obce nad 2000 obyvatel (298). Mezi sledovanými velikostními kategoriemi měla nejvyšší absolutní zastoupení kategorie obcí s 200–499 obyvateli a taktéž podíl čerpajících obcí vůči všem obcím v této kategorii byl nejvyšší (graf 4). Naopak obce s méně než 200 obyvateli měly nízké absolutní zastoupení a v poměru vůči všem obcím v této kategorii dosáhly nejnižších hodnot.

Graf 4. Počet obcí, které aspoň jednou za období 2007–2013 čerpaly z PRV, a jejich podíl v rámci velikostní kategorie
Graf 4. Počet obcí, které aspoň jednou za období 2007–2013 čerpaly z PRV, a jejich podíl v rámci velikostní kategorie
Zdroj: ARIS, ÚFIS, Monitor, Ministerstvo financí ČR; Malý lexikon obcí České republiky 2007–2013, ČSÚ 2007–2013.

Z celkové vyčerpané částky (7,5 mld. Kč) šlo zhruba 93 % do venkovských obcí. Přitom jen samotná kategorie s 200–499 obyvateli odčerpala 49 % prostředků (graf 5), a to zejména díky vysokému objemu prostředků vyčerpaných z Osy III (graf 6).

Graf 5. Výše čerpaných prostředků z PRV za období 2007–2013 a její podíl v rámci velikostních kategorií
Graf 5. Výše čerpaných prostředků z PRV za období 2007–2013 a její podíl v rámci velikostních kategorií
Zdroj: ARIS, ÚFIS, Monitor, Ministerstvo financí ČR; Malý lexikon obcí České republiky 2007–2013, ČSÚ 2007–2013.
Graf 6. Výše čerpaných prostředků z PRV za období 2007–2013 podle jednotlivých opatření a velikostních kategorií
Graf 6. Výše čerpaných prostředků z PRV za období 2007–2013 podle jednotlivých opatření a velikostních kategorií
Zdroj: ARIS, ÚFIS, Monitor, Ministerstvo financí ČR; Malý lexikon obcí České republiky 2007–2013, ČSÚ 2007–2013.

Výše přijatých prostředků za sledované období v přepočtu na jednu čerpající obec činila téměř 2,6 mil. Kč, nejvyšší průměrné hodnoty bylo dosaženo ve velikostní kategorii 200–499 obyvatel (téměř 3,5 mil. Kč). Zcela odlišný je však pohled na tytéž sumy přijatých prostředků, pokud je přepočteme na obyvatele čerpajících obcí (graf 7). Nejvyšší hodnoty je dosaženo v nejmenší velikostní kategorii a s každou následující velikostní kategorií tato částka klesá.

Graf 7. Objem přijatých prostředků z PRV obcemi v přepočtu na čerpající obce1) a jejich obyvatele2) (za období 2007–2013)
Graf 7. Objem přijatých prostředků z PRV obcemi v přepočtu na čerpající obce a jejich obyvatele (za období 2007–2013)
  1. Do počtů jsou zahrnuty obce, které ve sledovaném období čerpaly aspoň jednou.
  2. Jde o průměrný počet obyvatel čerpajících obcí za sledované období.
Zdroj: ARIS, ÚFIS, Monitor, Ministerstvo financí ČR; Malý lexikon obcí České republiky 2007–2013, ČSÚ 2007–2013.

Pokud vztáhneme objem vyčerpaných prostředků z PRV vůči celkovým příjmům čerpajících obcí, pak za období 2007–2013 činil příspěvek PRV do rozpočtů čerpajících obcí zhruba 1,6 % (vůči přijatým transferům to činilo 5,2 %). Jak ukazuje graf 8, tyto podíly jsou nejvyšší v nejmenších obcích a s každou další velikostní kategorií klesají. V této souvislosti je zajímavé se podívat na nejvyšší dosažené podíly přijatých prostředků z PRV vůči celkovým příjmům (graf 9). Vidíme, že v některých případech obec získala v jednom roce dotaci, která činila až 90 % jejích celkových příjmů. Za celé sledované období pak některé obce dokázaly vyčerpat z PRV prostředky, které v úhrnu přesahovaly 50 % jejich příjmů za stejné období.

Graf 8. Podíl přijatých prostředků z PRV na celkových konsolidovaných příjmech a přijatých transferech čerpajících obcí1) za období 2007–2013
Graf 8. Podíl přijatých prostředků z PRV na celkových konsolidovaných příjmech a přijatých transferech čerpajících obcí za období 2007–2013
  1. Do počtů jsou zahrnuty obce, které ve sledovaném období čerpaly aspoň jednou.
Zdroj: ARIS, ÚFIS, Monitor, Ministerstvo financí ČR; Malý lexikon obcí České republiky 2007–2013, ČSÚ 2007–2013.
Graf 9. Nejvyšší dosažené podíly přijatých prostředků z PRV vůči celkovým konsolidovaným příjmům v jednom roce a za období 2007–2013
Graf 9. Nejvyšší dosažené podíly přijatých prostředků z PRV vůči celkovým konsolidovaným příjmům v jednom roce a za období 2007–2013
Zdroj: ARIS, ÚFIS, Monitor, Ministerstvo financí ČR; Malý lexikon obcí České republiky 2007–2013, ČSÚ 2007–2013.

Ve většině případů znamenal přijatý roční transfer z PRV maximálně 10 % z celkových příjmů obce (graf 10). Nicméně v téměř 400 případech čerpaná částka přesáhla 50 % příjmů obce a činila tak více než polovinu jejích celkových příjmů. Při pohledu na graf 11 vidíme, že se to týkalo zejména nejmenších obcí.

Graf 10. Roční přijaté transfery z PRV rozdělené do kategorií podle jejich procentního podílu na celkových konsolidovaných příjmech obcí
Graf 10. Roční přijaté transfery z PRV rozdělené do kategorií podle jejich procentního podílu na celkových konsolidovaných příjmech obcí
Zdroj: ARIS, ÚFIS, Monitor, Ministerstvo financí ČR; Malý lexikon obcí České republiky 2007–2013, ČSÚ 2007–2013.
Graf 11: Roční přijaté transfery z PRV rozdělené do kategorií podle jejich procentního podílu na celkových konsolidovaných příjmech obcí v jednotlivých velikostních kategoriích
Graf 11: Roční přijaté transfery z PRV rozdělené do kategorií podle jejich procentního podílu na celkových konsolidovaných příjmech obcí v jednotlivých velikostních kategoriích
Zdroj: ARIS, ÚFIS, Monitor, Ministerstvo financí ČR; Malý lexikon obcí České republiky 2007–2013, ČSÚ 2007–2013.

Regionální pohled na čerpání prostředků obcemi z PRV

Nejvíce obcí čerpajících z PRV se nacházelo ve Středočeském a dále Jihočeském kraji a kraji Vysočina, nejméně v populačně malých krajích Karlovarském a Libereckém. V poměru vůči všem obcím v regionu však byly nejúspěšnější kraje na východě republiky (Olomoucký, Zlínský a Moravskoslezský). Středočeský kraj měl i přes nejvyšší absolutní počet obcí nejnižší podíl čerpajících obcí z PRV (jen zhruba 1/3).

Graf 12: Počet obcí, které aspoň jednou za období 2007 – 2013 čerpaly z PRV, a jejich podíl v krajích ČR
Graf 12: Počet obcí, které aspoň jednou za období 2007 – 2013 čerpaly z PRV, a jejich podíl v krajích ČR
Zdroj: ARIS, ÚFIS, Monitor, Ministerstvo financí ČR; Malý lexikon obcí České republiky 2007–2013, ČSÚ 2007–2013.

Nejvyšší objem prostředků z celkové vyčerpané částky plynul do kraje Středočeského, Vysočina a Jihočeského (graf 13 a 14), zejména díky úspěšnému čerpání z opatření Osy III. Nejméně se čerpalo opět v Libereckém a Karlovarském kraji. Za zmínku stojí, že ve sledovaném období v Libereckém kraji nečerpala ani jedna obec na opatření Občanské vybavení a služby.

Graf 13: Výše čerpaných prostředků z PRV za období 2007–2013 a její podíl v rámci krajů
Graf 13: Výše čerpaných prostředků z PRV za období 2007–2013 a její podíl v rámci krajů
Zdroj: ARIS, ÚFIS, Monitor, Ministerstvo financí ČR; Malý lexikon obcí České republiky 2007–2013, ČSÚ 2007–2013.
Graf 14. Výše čerpaných prostředků z PRV za období 2007–2013 podle jednotlivých opatření a krajů
Graf 14. Výše čerpaných prostředků z PRV za období 2007–2013 podle jednotlivých opatření a krajů
Zdroj: ARIS, ÚFIS, Monitor, Ministerstvo financí ČR; Malý lexikon obcí České republiky 2007–2013, ČSÚ 2007–2013.

Poněkud odlišný pohled nabízí graf 15 zobrazující výši přijatých transferů za sledované období v přepočtu na jednu čerpající obec a její obyvatele. V tomto ohledu byl nejúspěšnější kraj Ústecký, v němž obce často čerpaly zejména na investičně náročné akce z opatření Osy III. Nejméně čerpaly v přepočtu na obyvatele obce v Libereckém kraji.

Graf 15. Objem přijatých prostředků z PRV obcemi v přepočtu na čerpající obce1) a jejich obyvatele2) (za období 2007–2013)
Graf 15. Objem přijatých prostředků z PRV obcemi v přepočtu na čerpající obce a jejich obyvatele (za období 2007–2013)
  1. Do počtů jsou zahrnuty obce, které ve sledovaném období čerpaly aspoň jednou.
  2. Jde o průměrný počet obyvatel čerpajících obcí za sledované období.
Zdroj: ARIS, ÚFIS, Monitor, Ministerstvo financí ČR; Malý lexikon obcí České republiky 2007–2013, ČSÚ 2007–2013.

Při srovnání vyčerpaných prostředků z PRV vůči celkovým příjmům čerpajících obcí není mezi kraji příliš velký rozdíl: maxima bylo dosaženo opět v Ústeckém kraji (3,4 %) a minima v Libereckém (0,5 %). Mezi nejúspěšnější okresy čerpající z PRV patří Louny a Třebíč (obr. 2).

Graf 16. Podíl přijatých prostředků z PRV na konsolidovaných celkových příjmech a přijatých transferech čerpajících obcí1) za období 2007–2013
Graf 16. Podíl přijatých prostředků z PRV na konsolidovaných celkových příjmech a přijatých transferech čerpajících obcí za období 2007–2013
  1. Do počtů jsou zahrnuty obce, které ve sledovaném období čerpaly aspoň jednou.
Zdroj: ARIS, ÚFIS, Monitor, Ministerstvo financí ČR; Malý lexikon obcí České republiky 2007–2013, ČSÚ 2007–2013.
Obr. 1. Přijaté prostředky z PRV absolutně (tis. Kč) a v poměru k celkovým konsolidovaným příjmům čerpajících obcí1) (%) v krajích ČR
Obr. 1. Přijaté prostředky z PRV absolutně (tis. Kč) a v poměru k celkovým konsolidovaným příjmům čerpajících obcí (%) v krajích ČR
  1. Do počtů jsou zahrnuty obce, které ve sledovaném období čerpaly aspoň jednou.
Zdroj: ARIS, ÚFIS, Monitor, Ministerstvo financí ČR; Malý lexikon obcí České republiky 2007–2013, ČSÚ 2007–2013.
Obr. 2. Přijaté prostředky z PRV absolutně (tis. Kč) a v poměru k celkovým konsolidovaným příjmům čerpajících obcí1) (%) v okresech ČR
Obr. 2. Přijaté prostředky z PRV absolutně (tis. Kč) a v poměru k celkovým konsolidovaným příjmům čerpajících obcí (%) v okresech ČR
  1. Do počtů jsou zahrnuty obce, které ve sledovaném období čerpaly aspoň jednou.
Zdroj: ARIS, ÚFIS, Monitor, Ministerstvo financí ČR; Malý lexikon obcí České republiky 2007–2013, ČSÚ 2007–2013.

Shrnutí

Zkušenost s čerpáním z PRV za období 2007–2013 má 2906 obcí, což odpovídá 47 % všech obcí v ČR. Úspěšné byly zejména obce v kategorii 200–499 obyvatel, jež z celkového objemu prostředků vyčerpaného obcemi (zhruba 7,5 mld. Kč) přijaly téměř polovinu. Kategorie obcí do 200 obyvatel ve srovnání s ostatními kategoriemi zaostávaly (jejich zapojení do programu bylo nejnižší), ale čerpající obce v této kategorii zaznamenaly v průměru nejvyšších hodnot přijatých částek, pokud je vztáhneme k jejich obyvatelstvu nebo vůči jejich celkovým příjmům.

Z regionálního hlediska měly nejvyšší podíl na čerpaných prostředcích z PRV kraje s nejvyššími počty obcí (Středočeský, Vysočina, Jihočeský), nicméně nejvyšší podíl čerpajících obcí měly kraje na východě republiky (Olomoucký, Zlínský a Moravskoslezský). Pokud vztáhneme přijaté částky z PRV vůči obyvatelstvu čerpajících obcí nebo vůči jejich celkovým příjmům, pak nejúspěšnější obce se nacházely v Ústeckém kraji. Čerpání z PRV se nejméně dařilo obcím v Libereckém kraji.

Ing. František Nohel, výzkumný pracovník, Ústav zemědělské ekonomiky a informací

TOPlist
TOPlist