Program rozvoje venkova v rozpočtech obcí
Realizace Programu rozvoje venkova (PRV), schváleného na období 2007–2013, se promítla také do hospodaření obcí. Obce patří k důležitým aktérům rozvoje venkova a PRV na ně cílil zejména v Osách III a IV. I když čerpání z programu bude probíhat i po roce 2013 (ke konci roku 2013 je proplaceno zhruba 79 % plánovaného rozpočtu), můžeme již nyní vyhodnotit, jak se to projevilo ve venkovských a městských obcích (do 2000 a nad 2000 obyvatel), v jednotlivých velikostních kategoriích venkovských obcí či regionálně.
Objem vyčerpaných prostředků obcemi z PRV
Celková výše vyčerpaných prostředků všemi subjekty za období 2007–2013 dosáhla téměř 70 mld. Kč, za obce to ve stejném období činilo 7,5 mld. Kč, což odpovídá téměř 11 % podílu (tabulka 1). Obce čerpaly v rámci PRV především z opatření v Osách III a IV, kde jejich podíl dosáhl 45,7 a 41,9 %, v rámci ostatních os si přilepšily jen nepatrně. Od začátku programu výše proplácených prostředků narůstala až do roku 2010, kdy bylo dosaženo vrcholu, a v následujících letech mírně klesá. Vývoj čerpání byl velmi podobný jak pro PRV celkem (graf 1) tak pro obce (graf 2).
| Osa I | Osa II | Osa III | Osa IV | Celkem PRV | |
|---|---|---|---|---|---|
| všechny subjekty (mil. Kč) | 15 361 | 38 410 | 11 824 | 3 646 | 69 446 |
| – z toho obce (mil. Kč) | 468 | 109 | 5 404 | 1 528 | 7 508 |
| podíl (%) | 3,0 | 0,3 | 45,7 | 41,9 | 10,8 |
Zdroj: ARIS, ÚFIS, Monitor, Ministerstvo financí ČR; Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2007–2012; Ministerstvo zemědělství 2008–2013; Státní zemědělský intervenční fond.
Datové zdroje (ARIS, ÚFIS, Monitor) umožňují i podrobný pohled na jednotlivá opatření PRV. Tab. 2. ukazuje objem vyčerpaných prostředků v absolutní výši a také počet obcí, které čerpaly aspoň jednou za sledované období. Nejvíce peněz vyčerpaly obce na opatření Obnova a rozvoj vesnic (4189 mil. Kč) a dále na opatření Realizace místní rozvojové strategie (1528 mil. Kč). Z hlediska počtu obcí bylo právě druhé zmiňované opatření nejúspěšnější, když za sedm let fungování PRV čerpalo z tohoto opatření více než 1800 obcí. Pokud přepočteme přijaté prostředky z PRV na čerpající obce a jejich obyvatele, dosáhly nejvyšších hodnot opatření v Ose III, skrze něž se realizovaly finančně náročné investice v oblasti vybavenosti a infrastruktury obcí (graf 3).
| Kód opatření | Název opatření | Počet obcí1) | Počet obyvatel2) | Celkem vyčerpáno (tis. Kč) | Průměrná výše | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| (Kč/obyvatele) | (Kč/obec) | |||||
| I.1.2.1 | Lesnická technika | 308 | 595 014 | 110 267 | 185 | 358 010 |
| I.1.2.3 | Lesnická infrastruktura | 158 | 573 798 | 351 172 | 612 | 2 222 604 |
| I.3.4 | Využívání poradenských služeb | 126 | 189 420 | 6 301 | 33 | 50 009 |
| II.1.3 | Agroenvironmentální opatření | 4 | 13 793 | 504 | 37 | 126 003 |
| II.2.1 | Zalesňování zemědělské půdy | 163 | 267 083 | 28 624 | 107 | 175 609 |
| II.2.3 | Lesnicko-environmentální platby | 11 | 13 267 | 425 | 32 | 38 614 |
| II.2.4.1 | Obnova lesního potenciálu po kalamitách a zavádění preventivních opatření | 82 | 102 772 | 60 386 | 588 | 736 418 |
| II.2.4.2 | Neproduktivní investice v lesích | 18 | 310 668 | 18 896 | 61 | 1 049 792 |
| III.2.1.1 | Obnova a rozvoj vesnic | 878 | 275 632 | 4 188 962 | 15 198 | 4 771 027 |
| III.2.1.2 | Občanské vybavení a služby | 199 | 60 670 | 931 095 | 15 347 | 4 678 868 |
| III.2.2 | Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova | 213 | 62 201 | 281 137 | 4 520 | 1 319 894 |
| III.3.1 | Vzdělávání a informace | 11 | 13 064 | 2 970 | 227 | 269 979 |
| IV.1.2 | Realizace místní rozvojové strategie | 1 804 | 2 168 568 | 1 527 695 | 704 | 846 838 |
| Celkem | 2 906 | 3 324 189 | 7 508 434 | 2 259 | 2 583 769 | |
- Do počtů jsou zahrnuty obce, které ve sledovaném období v daném opatření čerpaly aspoň jednou. Celkový počet obcí (2906) je nižší než suma přes jednotlivá opatření, protože některé obce čerpaly z více opatření.
- Jde o průměrný počet obyvatel čerpajících obcí za sledované období.
Zdroj: ARIS, ÚFIS, Monitor, Ministerstvo financí ČR; Malý lexikon obcí České republiky 2007–2013, ČSÚ 2007–2013.
- Do počtů jsou zahrnuty obce, které ve sledovaném období v daném opatření čerpaly aspoň jednou.
- Jde o průměrný počet obyvatel čerpajících obcí za sledované období.
Objem obcemi vyčerpaných prostředků z PRV podle velikostních kategorií obcí
Za sledované období přijalo transfer z PRV 2906 obcí, což je zhruba 47 % obcí v ČR. Podstatná část z nich (2 608) spadá mezi venkovské obce, ale zkušenost s čerpáním z PRV mají i obce nad 2000 obyvatel (298). Mezi sledovanými velikostními kategoriemi měla nejvyšší absolutní zastoupení kategorie obcí s 200–499 obyvateli a taktéž podíl čerpajících obcí vůči všem obcím v této kategorii byl nejvyšší (graf 4). Naopak obce s méně než 200 obyvateli měly nízké absolutní zastoupení a v poměru vůči všem obcím v této kategorii dosáhly nejnižších hodnot.
Z celkové vyčerpané částky (7,5 mld. Kč) šlo zhruba 93 % do venkovských obcí. Přitom jen samotná kategorie s 200–499 obyvateli odčerpala 49 % prostředků (graf 5), a to zejména díky vysokému objemu prostředků vyčerpaných z Osy III (graf 6).
Výše přijatých prostředků za sledované období v přepočtu na jednu čerpající obec činila téměř 2,6 mil. Kč, nejvyšší průměrné hodnoty bylo dosaženo ve velikostní kategorii 200–499 obyvatel (téměř 3,5 mil. Kč). Zcela odlišný je však pohled na tytéž sumy přijatých prostředků, pokud je přepočteme na obyvatele čerpajících obcí (graf 7). Nejvyšší hodnoty je dosaženo v nejmenší velikostní kategorii a s každou následující velikostní kategorií tato částka klesá.
- Do počtů jsou zahrnuty obce, které ve sledovaném období čerpaly aspoň jednou.
- Jde o průměrný počet obyvatel čerpajících obcí za sledované období.
Pokud vztáhneme objem vyčerpaných prostředků z PRV vůči celkovým příjmům čerpajících obcí, pak za období 2007–2013 činil příspěvek PRV do rozpočtů čerpajících obcí zhruba 1,6 % (vůči přijatým transferům to činilo 5,2 %). Jak ukazuje graf 8, tyto podíly jsou nejvyšší v nejmenších obcích a s každou další velikostní kategorií klesají. V této souvislosti je zajímavé se podívat na nejvyšší dosažené podíly přijatých prostředků z PRV vůči celkovým příjmům (graf 9). Vidíme, že v některých případech obec získala v jednom roce dotaci, která činila až 90 % jejích celkových příjmů. Za celé sledované období pak některé obce dokázaly vyčerpat z PRV prostředky, které v úhrnu přesahovaly 50 % jejich příjmů za stejné období.
- Do počtů jsou zahrnuty obce, které ve sledovaném období čerpaly aspoň jednou.
Ve většině případů znamenal přijatý roční transfer z PRV maximálně 10 % z celkových příjmů obce (graf 10). Nicméně v téměř 400 případech čerpaná částka přesáhla 50 % příjmů obce a činila tak více než polovinu jejích celkových příjmů. Při pohledu na graf 11 vidíme, že se to týkalo zejména nejmenších obcí.
Regionální pohled na čerpání prostředků obcemi z PRV
Nejvíce obcí čerpajících z PRV se nacházelo ve Středočeském a dále Jihočeském kraji a kraji Vysočina, nejméně v populačně malých krajích Karlovarském a Libereckém. V poměru vůči všem obcím v regionu však byly nejúspěšnější kraje na východě republiky (Olomoucký, Zlínský a Moravskoslezský). Středočeský kraj měl i přes nejvyšší absolutní počet obcí nejnižší podíl čerpajících obcí z PRV (jen zhruba 1/3).
Nejvyšší objem prostředků z celkové vyčerpané částky plynul do kraje Středočeského, Vysočina a Jihočeského (graf 13 a 14), zejména díky úspěšnému čerpání z opatření Osy III. Nejméně se čerpalo opět v Libereckém a Karlovarském kraji. Za zmínku stojí, že ve sledovaném období v Libereckém kraji nečerpala ani jedna obec na opatření Občanské vybavení a služby.
Poněkud odlišný pohled nabízí graf 15 zobrazující výši přijatých transferů za sledované období v přepočtu na jednu čerpající obec a její obyvatele. V tomto ohledu byl nejúspěšnější kraj Ústecký, v němž obce často čerpaly zejména na investičně náročné akce z opatření Osy III. Nejméně čerpaly v přepočtu na obyvatele obce v Libereckém kraji.
- Do počtů jsou zahrnuty obce, které ve sledovaném období čerpaly aspoň jednou.
- Jde o průměrný počet obyvatel čerpajících obcí za sledované období.
Při srovnání vyčerpaných prostředků z PRV vůči celkovým příjmům čerpajících obcí není mezi kraji příliš velký rozdíl: maxima bylo dosaženo opět v Ústeckém kraji (3,4 %) a minima v Libereckém (0,5 %). Mezi nejúspěšnější okresy čerpající z PRV patří Louny a Třebíč (obr. 2).
- Do počtů jsou zahrnuty obce, které ve sledovaném období čerpaly aspoň jednou.
- Do počtů jsou zahrnuty obce, které ve sledovaném období čerpaly aspoň jednou.
- Do počtů jsou zahrnuty obce, které ve sledovaném období čerpaly aspoň jednou.
Shrnutí
Zkušenost s čerpáním z PRV za období 2007–2013 má 2906 obcí, což odpovídá 47 % všech obcí v ČR. Úspěšné byly zejména obce v kategorii 200–499 obyvatel, jež z celkového objemu prostředků vyčerpaného obcemi (zhruba 7,5 mld. Kč) přijaly téměř polovinu. Kategorie obcí do 200 obyvatel ve srovnání s ostatními kategoriemi zaostávaly (jejich zapojení do programu bylo nejnižší), ale čerpající obce v této kategorii zaznamenaly v průměru nejvyšších hodnot přijatých částek, pokud je vztáhneme k jejich obyvatelstvu nebo vůči jejich celkovým příjmům.
Z regionálního hlediska měly nejvyšší podíl na čerpaných prostředcích z PRV kraje s nejvyššími počty obcí (Středočeský, Vysočina, Jihočeský), nicméně nejvyšší podíl čerpajících obcí měly kraje na východě republiky (Olomoucký, Zlínský a Moravskoslezský). Pokud vztáhneme přijaté částky z PRV vůči obyvatelstvu čerpajících obcí nebo vůči jejich celkovým příjmům, pak nejúspěšnější obce se nacházely v Ústeckém kraji. Čerpání z PRV se nejméně dařilo obcím v Libereckém kraji.