K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Veřejné osvětlení – součást bezpečného dopravního prostoru

Hospodaření krajů a obcí v roce 2013

Datum: 28. 7. 2014, zdroj: OF 3/2014, rubrika: Ekonomika

Státní závěrečný účet územních rozpočtů za uplynulý rok 2013 zaznamenal objem příjmů (po konsolidaci) krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí (DSO) a regionálních rad regionů soudržnosti celkem 397,3 mld. Kč. Celkové výdaje územních rozpočtů činily 379,4 mld. Kč, takže jejich hospodaření skončilo s celkovým přebytkem 17,9 mld. Kč. Je to nejvyšší dosažený přebytek rozpočtového hospodaření územních rozpočtů od roku 2001. V zásadě se jednalo o přebytek dosažený na úrovni rozpočtů obcí (17,5 mld. Kč).

Stav finančních prostředků na bankovních účtech krajů, obcí a DSO (bez příspěvkových organizací) dosáhl ke konci sledovaného roku 97,8 mld. Kč. V následujících textech zhodnotíme samostatně hospodaření krajů, obcí i regionálních rad.

Tab. č. 1. Bilance příjmů a výdajů územ. rozpočtů k 31. 12. 2013 po konsolidaci (v mil. Kč)
Územní rozpočty celkem Stupně územních rozpočtů skutečnost k 31. 12. 2013
skutečnost k 31. 12. 2012 rozpočet 2013 po všech změnách skutečnost k 31. 12. 2013 % plnění rozpočtu obce a DSO kraje RRRS
Příjmy celkem 378 849,5 410 087,8 397 318,2 96,9 261 094,6 138 836,8 16 379,5
z toho: Daňové příjmy 191 008,8 206 749,0 208 443,1 100,8 161 725,9 46 717,1 .
Nedaňové příjmy 33 456,1 34 561,8 32 828,3 95,0 29 191,2 4 099,8 260,3
Kapitálové příjmy 9 490,4 9 990,0 7 765,0 77,0 7 482,3 282,7 0,0
Přijaté transfery 144 878,6 158 787,0 148 241,6 93,4 62 695,2 87 737,2 16 119,1
Výdaje celkem 377 322,3 412 016,7 379 408,9 92,1 243 208,5 138 880,7 16 295,7
z toho: Běžné výdaje 285 582,7 295 684,6 293 126,2 99,1 174 072,3 123 602,9 2 090,5
Kapitálové výdaje 91 739,6 116 332,1 86 282,7 74,2 69 136,2 15 277,8 14 205,2
Saldo příjmů a výdajů 1 527,2 −1 928,9 17 909,3 . 17 886,1 −43,9 83,8

Kraje

Krajské samosprávy završily rozpočtové hospodaření v roce 2013 deficitem ve výši necelé 0,1 mld. Kč, což je méně než čtvrtina deficitu z roku 2012. K dispozici měly necelých 138,8 mld. Kč, a to je o 2,2 mld. Kč více než v roce 2012. Výdaje dosáhly výše 138,9 mld. Kč a byly o 1,9 mld. Kč nižší než o rok dříve.

Na růstu příjmů krajů se podílely zejména daňové příjmy (růst o 1,2 mld. Kč) a dotace (růst o 1,5 mld. Kč, zatímco nedaňové příjmy a příjmy z prodeje majetku se v souhrnu snížily o 0,5 mld. Kč. Daňové příjmy se v roce 2013 meziročně zvýšily více než mezi roky 2011 a 2012, i když bylo stanoveno, že krajské samosprávy se nebudou podílet na tom růst objemu sdílených daní, který byl výsledkem zvýšení obou sazeb daně z přidané hodnoty a úprav daně z příjmů fyzických osob. Samozřejmě je tento přírůstek mnohem menší než v případě obcí (viz dále).

Pokles celkových výdajů krajů o 1,9 mld. Kč byl způsoben snížením kapitálových výdajů o 3,3 mld. Kč, zatímco běžné výdaje se zvýšily o 1,4 mld. Kč. V důsledku toho se snížil podíl kapitálových výdajů na celkových o dva procentní body na 11 % a byl v posledních třech letech nejnižší.

Na přírůstku daňových příjmů ve výši 1,2 mld. Kč se podílel zejména růst daně z přidané hodnoty v rozsahu 0,8 mld. Kč a daně z příjmů fyzických osob ve výši 0,4 mld. Kč. Nedaňové příjmy se snižovaly již druhým rokem po sobě, stejně jako příjmy z prodeje majetku.

Struktura příjmů krajských samospráv je poměrně jednoduchá. Dominují jí dotace a daňové příjmy. Ostatní položky mají zanedbatelný význam. V roce 2013 ve srovnání s předchozím rokem mírně posílily dotace a oslabily příjmy z prodeje majetku (viz graf 1).

Graf 1. Struktura příjmu krajských samospráv
Graf 1. Struktura příjmu krajských samospráv
Pramen: Státní závěrečný účet za rok 2013, Ministerstvo financí, výpočty CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Nevyrovnané hospodaření

V rámci dotací dominovaly dotace ze státního rozpočtu a státních fondů. Z celkového objemu dotací ve výši 87,7 mld. Kč tvořily 96 %. A v jejich rámci naprosto převažovaly dotace neinvestiční, na investiční zbyla pouhá 2 %. To je však dáno vysokým podílem neinvestičních dotací z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, z nichž více než polovinu krajské úřady přeposílají školám, jejichž zřizovateli jsou zejména obce. Objem těchto dotací se meziročně zvýšil o 4 % a podíl investičních dotací na celkových se nezměnil.

Hospodaření krajských samospráv bylo v posledních sedmi letech značně nevyrovnané. Častěji se objevuje deficit rozpočtu než přebytek a také podíl schodku na příjmech byl většinou vyšší než podíl přebytku (viz graf 2).

Graf 2. Podíl salda na příjmech krajské samosprávy
Graf 2. Podíl salda na příjmech krajské samosprávy
Pramen: Státní závěrečný účet za rok 2013, Ministerstvo financí, výpočty CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Navzdory zvýšení příjmů, poklesu kapitálových výdajů se dluh krajských samospráv meziročně zvýšil o 2,3 mld. Kč na 26,8 mld. Kč, a to je o něco vyšší přírůstek než v roce 2012. Dluh se zvyšuje již čtyři roky po sobě, i když klesající rychlostí (viz graf 3). Jenom jeden kraj dokáže hospodařit bez dluhu, a to kraj Plzeňský. Nejrychleji se dluh krajů zvýšil v roce 2009, tedy ve stejném roce, ve kterém byl dosažen i nejvyšší podíl schodku na příjmech.

Graf 3. Vývoj dluhu krajských samospráv (v mld. Kč)
Graf 3. Vývoj dluhu krajských samospráv
Pramen: Státní závěrečný účet za rok 2013, Ministerstvo financí, výpočty CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Krajským samosprávám se dlouho dařilo držet dluh pod úrovní objemu prostředků na bankovních účtech. K obratu došlo až v roce 2012 a vydržel i do roku 2013. V obou těchto letech se sice zvyšovaly obě položky, ale dluh rostl rychleji.

Ve srovnání s rokem 2012 se saldo rozpočtu krajských samospráv výrazně zlepšilo, i když se ještě nedostalo do kladných hodnot. Dynamika jejich příjmů byla ve srovnání s obcemi mnohem nižší, krajům se však podařilo více než přizpůsobit celkové výdaje úrovni příjmů. Výsledkem byl poměrně značný pokles kapitálových výdajů a růst dluhu. Dynamika dluhu však byla nejnižší v období posledních třech let.

Obce

I hospodaření obcí skončilo přebytkem rozpočtu, a to ve výši 17,9 mld. Kč, což bylo neuvěřitelných 7 % objemu celkových příjmů. Je to zdaleka největší přebytek obecních rozpočtů v posledních letech.

Příjmy v roce 2013 dosáhly výše 261,1 mld. Kč, a to je o 14,5 mld. Kč více než v roce 2012. Zásluhu na značném přírůstku příjmů mají výlučně daňové příjmy s meziročním přírůstek ve výši 16,2 mld. Kč, resp. 11 %. Přitom celkové výdaje se zvedly o 2,7 mld. Kč, resp. o pouhé 1 %.

V rámci významných daňových položek zaznamenal objem daně z přidané hodnoty meziroční růst o 15 % a obě daně z příjmů rostly shodně po 9 %. Růst těchto daní byl mj. ovlivněn změnou některých jejich parametrů a novelou rozpočtového určení daní. Objem daně z nemovitosti byl vyšší pouze o 0,1 mld. Kč. Od roku 2009 mohou obce zvýšit sazbu této daně. V roce 2013 tuto možnost využilo 494 obcí, což je o 90 obcí více než v roce 2012.

Objem kapitálových příjmů i objem nedaňových příjmů se meziročně snížily, dohromady o 1,9 mld. Kč. Dotace sice vzrostly, avšak pouze o 0,2 mld. Kč. Jak ukazuje graf 4, podíl daňových příjmů na celkových příjmech obcí se meziročně zvýšil o tři procentní body a podíl všech ostatních položek se o jeden procentní bod snížil.

Graf 4. Struktura příjmů obcí
Graf 4. Struktura příjmů obcí
Pramen: Státní závěrečný účet za rok 2013, Ministerstvo financí, výpočty CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Z celkového objemu dotací ve výši 62,7 mld. Kč jich obce dostaly ze státního rozpočtu a státních fondů 40,6 mld. Kč, což je o 1 mld. Kč méně než v roce 2012. Od ministerstev získaly obce 28,3 mld. Kč, což je o 1,3 mld. Kč více než před rokem. Celý přírůstek se však týká pouze neinvestičních dotací. Objem dotací ze státních fondů ve výši 2,6 mld. Kč se meziročně nezměnil.

Pokles kapitálových výdajů

Navzdory relativně velkému přírůstku příjmů (o 14,5 mld. Kč) se celkové výdaje zvedly pouze o 2,7 mld. Kč na 243,2 mld. Kč. Objem běžných výdajů se zvýšil o 5,7 mld. Kč na 174,1 mld. Kč, zatímco objem kapitálových výdajů se o 3 mld. snížil na 69,1 mld. Kč. Kapitálové výdaje se snižovaly již čtvrtým rokem po sobě. Svou roli patrně hraje vyšší opatrnost v souvislosti s výkyvy v celkových příjmech a také náročný proces zadávání veřejných zakázek a v důsledku toho odkládání některých investičních záměrů. Podíl kapitálových výdajů na celkových se o dva procentní body snížil na 28 %.

K poklesu kapitálových výdajů přispěl především pokles investic a v menší míře i snížení investičních dotací podnikatelským subjektům a neziskovým a příspěvkovým organizacím. Pořád však platí, že příjmy z prodeje majetku jsou mnohonásobně nižší než investiční nákupy. A je také otázkou, zda poměrně vysoký podíl kapitálových výdajů je dlouhodobě únosný. Většina kapitálových výdajů směřuje do zmnožení majetku obce a nový majetek je spojen s budoucími provozními náklady.

Saldo rozpočtu obcí vykazuje již čtvrtým rokem po sobě přebytek, jehož podíl na příjmech se postupně zvyšuje (viz graf 5). Na rozdíl od krajských samospráv v posledních sedmi letech převažovalo kladné saldo rozpočtu, i když meziroční výkyvy v příjmech a úsporná opatření státního rozpočtu se obcí samozřejmě nevyhnuly. Na zlepšující se saldo rozpočtu má patrně vliv i pokles kapitálových výdajů.

Graf 5. Podíl salda rozpočtu na celkových příjmech
Graf 5. Podíl salda rozpočtu na celkových příjmech
Pramen: Státní závěrečný účet za rok 2013, Ministerstvo financí, výpočty CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Obecní zadluženost

Dluh obcí se meziročně zvýšil o 2,2 mld. Kč na 92,2 mld. Kč. Poprvé po mnoha letech byl však dluh obcí nižší než objem prostředků obcí na bankovních účtech. Graf 6 ukazuje, že do roku 2008 převažoval v objemu dluhu všech obcí dluh čtyř největších měst. Poté na čtyři roky převládl dluh ostatních obcí a v posledních dvou letech tvořil dluh největších měst více než polovinu celkového dluhu obcí a jejich podíl se meziročně zvýšil.

Graf 6. Dluh obcí (v mld. Kč)
Graf 6. Dluh obcí
Pramen: Státní závěrečný účet za rok 2013, Ministerstvo financí, výpočty CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Dluh obcí bez Prahy Brna, Ostravy a Plzně se meziročně snížil o 1,5 mld. na 43 mld. Kč, zatímco dluh největších měst se naopak o 3,7 mld. Kč zvýšil na 49,2 mld. Kč. Nejvíce se na zvýšení dluhu těchto čtyř měst podílela Praha (růst dluhu o 2,9 mld. Kč), navíc Brno svůj dluh meziročně snížilo. Na rozdíl od obcí jako celku příjmy těchto čtyř měst jako celku se meziročně o 1 % snížily, nejvíce poklesly Ostravě (--9 %) a Brnu (--5 %). Praha a Brno vykazují podprůměrný podíl kapitálových výdajů na celkových.

Ke konci roku 2013 mělo dluh 3239 obcí, což je necelých 52 % z jejich celkového počtu. Tento podíl se v čase příliš nemění. Nejmenší podíl zaujímají obce s dluhem v kategorii nejmenších obcí. Na druhou stranu, v kategorii obcí s počtem obyvatel nad 5000 má dluh téměř každá z nich.

Téměř tři čtvrtiny dluhu obcí má formu bankovního úvěru, zhruba 16 % se týká komunálních dluhopisů. Nesplacené komunální dluhopisy má především Praha (se značným podílem na jejich celkovém objemu) a v podstatně nižší hodnotě pak i Ostrava a Liberec.

Vypůjčené prostředky obce použily na technickou infrastrukturu, předfinancování projektů spolufinancování z fondů EU a na bytový fond.

Dluh obcí zvyšuje i dluh příspěvkových organizací, které obce zřizují, i když jen ve velmi malé míře. Zadluženo jsou jen 3 % z nich a objem jejich dluhu dosáhl koncem roku 2013 výše 375 mil. Kč a meziročně se snížil.

To dobrovolné svazky obcí vykázaly dluh mnohem vyšší, a to 2,5 mld. Kč, stejně jako v předchozím roce. Vypůjčené prostředky použily v zejména v oblasti vodního a odpadového hospodářství.

Závěrem

Hospodaření obcí jako celku v roce 2013 nelze než pochválit. Tak vysoký podíl přebytku na příjmech již delší dobu nevykázaly. Neopominutelnou roli sehrál poměrně značný přírůstek příjmů, daný především vývojem příjmů pocházejících ze sdílených daní, a jen minimální zvýšení celkových výdajů. To byl patrně také jeden z faktorů, proč se obcím bez čtyř největších měst podařilo snížit objem dluhu. Opatrnost obcí na výdajové straně (možná vyčkávání, jaký bude další vývoj) vedla k propadu kapitálových výdajů (meziroční snížení o 4 %) a tím i ke snížení podílu kapitálových výdajů na celkových na 28 %, což na druhou stranu není podíl malý.

V letošním roce patrně růst příjmů obcí ze sdílených daní nezaznamená tak velký přírůstek, protože základní parametry sdílených daní se nemění. Vyšší opatrnost při čerpání peněz z fondů Evropské unie a při zadávání veřejných zakázek bude patrně mít brzdící účinek na vývoj výdajů, zejména kapitálových.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

TOPlist
TOPlist