K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Veřejné osvětlení – součást bezpečného dopravního prostoru

Znečištění vzduchu v Praze překračuje limity a ohrožuje zdraví obyvatel – nízkoemisní zóna by mohla přinést zlepšení

Datum: 14. 7. 2014, zdroj: CpŽPZ, rubrika: Životní prostředí

Praha – Znečištění ovzduší v Praze i v loňském roce překročilo platné limity pro prach (PM10), oxid dusičitý (NO2) a benzo-a-pyren (BaP), které stanovila v roce 2008 evropská směrnice o kvalitě ovzduší a které jsou právně závazné i v České republice[1]. Znečištění ovzduší přitom představuje vážné ohrožení zdraví obyvatel.

Podle analýzy Státního zdravotního ústavu např. vdechování vzduchu znečištěného prachem mělo v České republice v roce 2012 na svědomí asi 5500 předča sně zemřelých a zhruba 1800 pacientů, kteří byli hospitalizováni pro akutní srdeční nebo dýchací obtíže[2]. Ke zlepšení situace v Praze by mohla přispět nízkoemisní zóna, jejíž zavedení radnice připravuje a která by mohla snížit množství prachu a oxidů dusíku, jež musí obyvatelé Prahy vdechovat.[3]

„Praha ani v roce 2013 nesplnila limity pro prach, benzo-a-pyren ani oxid dusičitý[4], které vyplývají z evropské směrnice o ovzduší. Praze už vypršela výjimka pro znečištění prachem a Evropské komise vznesla námitky proti snaze získat časově omezeno výjimku pro znečištění oxidem dusičitým. Odborné lékařské studie přitom prokázaly, že znečištění ovzduší automobily představuje v evropských městech vážné ohrožení lidského zdraví i životů. Například studie z roku 2013 spojuje asi 28 % případů srdečně-cévních onemocnění v evropských městech se znečištěním ovzduší způsobeným intenzivní automobilovou dopravu[5],“ uvedl MUDr. Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.

Mezi opatření, která mohou přispět ke zlepšení situace, patří vedle zpoplatnění vjezdu do centra (congestion charge) a zavádění dieselových prachových filtrů i vyhlašování nízkoemisních zón. Ty omezují vjezd automobilů s vysokými emisemi do vybraných částí mnoha desítek evropských měst. „Zavedení nízkoemisní zóny prokazatelně zlepšilo ovzduší v řadě německých nebo dánských měst. Zejména dochází ke snížení znečištění jemným prachem a omezení emisí velmi nebezpečných dieselových nanočástic, konstatoval MUDr. Šuta a dodal: „V případě Kodaně je zavedení nízkoemisní zóny spojováno i se snížením počtu předčasně zemřelých a hospitalizovaných pacientů pro vážná onemocnění v řádech stovek případů ročně. Ale také se snížením počtu dní pracovní neschopnosti a nezanedbatelným ekonomickým přínosem pro společnost.“

Jako polétavý prach se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 µm (PM10). Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délku dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění. „Oxid dusičitý je dráždivý plyn, který narušuje plicní funkce a spolupodílí se na vzniku tzv. sekundárních prachových částic a přízemního ozónu. Pro děti pak představuje zvýšené riziko onemocnění dýchacího ústrojí v důsledku snížené obranyschopnosti vůči infekci a snížení plicních funkcí,“ upozornil MUDr. Šuta.

Poznámky

  1. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu.
  2. Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí, Subsystém I. – Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzduší, Odborná zpráva za rok 2012, Státní zdravotní ústav, Praha, 2013.
  3. Studie proveditelnosti nízkoemisních zón v podmínkách hlavního města Prahy, Centrum dopravního výzkumu, Brno, 2014.
  4. Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, Tabelární ročenka 2013, Český hydrometeorologický ústav.
  5. Laura Perez at al.: Chronic burden of near-roadway traffic pollution in 10 European cities (APHEKOM network), European Respiratory Journal, March 21, 2013.
TOPlist
TOPlist