K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Veřejné osvětlení – součást bezpečného dopravního prostoru

Územně analytické podklady – služba státu obcím

Datum: 23. 7. 2014, zdroj: OF 3/2014, rubrika: Ostatní

Cílem následujícího textu je upozornit na důležitost projednávání územně analytických podkladů obcí (ÚAP-o), které uložila novela stavebního zákona, platná od 1. 1. 2013[1]. Obce nyní mohou účinně přispět k dalšímu zkvalitnění svých územně analytických podkladů. Jejich kvalita má totiž vliv nejenom na náklady obcí při pořizování územního plánu, ale i na řešení problémů širšího významu, které ovlivňují území více obcí.

Kvalitní ÚAP-o také mohou výrazně napomoci uplatňování požadavků obcí na aktualizaci zásad územního rozvoje. Projednávání 3. aktualizace ÚAP-o bude probíhat v závěru letošního roku, podle výsledků projednání bude 3. aktualizace upravena a do konce roku 2014 bude zaslána krajskému úřadu. S využitím 3. aktualizace ÚAP-o zpracují do 30. 6. 2015 krajské úřady 3. aktualizaci ÚAP kraje.

Účel a obsah ÚAP

Pro zpracování územních plánů, regulačních plánů a zásad územního rozvoje (územně plánovací dokumentace – ÚPD) jsou nezbytné aktuální a kvalitní informace o území a znalost jeho problémů. Podstatný podíl těchto informací vytváří státní správa. Zjišťování a získávání těchto informací od nejrůznějších státních úřadů a institucí řízených státem hradily podle právní úpravy platné do konce roku 2006 obce v rámci průzkumů a rozborů, které byly nedílnou součástí práce projektanta ÚPD.

Potřeba trvale garantované aktuálnosti informací o území, s cílem aby ji nadále nehradily územní samosprávy, byla důvodem zásadní změny, kterou přinesl stavební zákon platný od 1. 1. 2007[2]. Od tohoto data pořizují ÚAP-o úřady územního plánování (tj. obecní úřady obcí s rozšířenou působností) a krajské úřady pořizují ÚAP kraje, tato činnost je hrazena státem z příspěvku na přenesený výkon státní správy. V rámci přeneseného výkonu státní správy je povinností těchto úřadů provádět průběžnou aktualizaci ÚAP a zpracovat každé dva roky jejich úplnou aktualizaci[3]. Stavební zákon ukládá těmto úřadům zveřejňovat ÚAP a jejich úplné aktualizace dálkovým způsobem[4], tj. na webových stránkách. ÚAP jsou totiž určeny k širokému využití, např.:

  • stavební úřady poskytují územně plánovacích informací na základě ÚAP, které obsahují výkres limitů, zobrazující omezení v území z důvodů ochrany veřejných zájmů nebo vyplývající ze zjištěných vlastností území,
  • projektantům dokumentace pro umístění a povolení stavby i jejich investorům a stavebníkům poskytují ÚAP-o základní informace o technické infrastruktuře a o jejich vlastnících[5],
  • projektantům územně plánovací dokumentace[6] slouží ÚAP ke zpracování návrhů ÚPD, jejich změn a aktualizací,
  • obcím a pořizovatelům[7] územních plánů (ÚP) a regulačních plánů (RP) slouží ÚAP
    • ke zpracování návrhu zadání územního plánu a regulačního plánu,
    • ke zpracování povinné zprávy o uplatňování ÚP,
    • k vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území (URÚ), včetně vyhodnocení vlivů na životní prostředí, je-li toto vyhodnocení požadováno,
  • krajským úřadům slouží ÚAP k pořízení zásad územního rozvoje (ZÚR) a jejich aktualizace, ke zpracování zprávy o uplatňování ZÚR, dále ÚAP slouží krajským úřadům k přezkumu ÚPD vydávané obcemi (ÚP a RP),
  • autorizovaným osobám podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí slouží ÚAP jako zdroj informací ke zpracování vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje a územního plánu na životní prostředí (tzv. SEA) a pro vyhodnocení vlivů na životní prostředí záměrů, obsažených v regulačním plánu (tzv. EIA),
  • krajským soudům a Nejvyššímu správnímu soudu slouží ÚAP při soudním přezkumu územně plánovací dokumentace[8],
  • veřejnosti poskytují ÚAP informace o stavu a možnostech území, především o limitech území a o uvažovaných záměrech.

Proč mají obce vyžadovat kvalitní ÚAP obcí

Vliv ÚAP-o na zadání územního plánu

Ukázka výkresu limitů z ÚAP, úřad územního plánování ORP Černošice
Ukázka výkresu limitů z ÚAP, úřad územního plánování ORP Černošice

Obce usměrňují a určují svůj rozvoj územním plánem, který je závazný pro správní rozhodování, zejména pro vydání územního rozhodnutí stavebním úřadem. Pro zpracování územního plánu je závazné jeho zadání, schvalované zastupitelstvem obce. Tímto zadáním zastupitelstvo ukládá, jaké problémy je v územním plánu potřebné prověřit a na základě toho navrhnout jejich vhodné řešení. Zadáním územního plánu se upřesňují požadavky na jeho obsah, který je v předpisech určen pouze obecně. Zadání obsahuje nejen požadavky obce, ale musí také obsahovat požadavky na ochranu veřejných zájmů[9] v území a na řešení vzájemných vazeb a souvislosti obcí (sídelní struktura) v území[10].

Zásadním zdrojem informací pro zpracování návrhu zadání územního plánu[11] jsou územně analytické podklady obcí i kraje, zejména:

  • sledované jevy (údaje o území od poskytovatelů – státní správy, vlastníků dopravní a technické infrastruktury, zjištění pořizovatele ÚAP a další dostupné informace o území),
  • výkresy ÚAP-o; jsou to výkres limitů využití území, výkres hodnot území, výkres záměrů a problémový výkres,
  • určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci[12] v ÚAP-o, které shrnují výsledky analýz provedených v ÚAP, na jejich základě se stanovuje diagnózu území a potřeba změn v jeho uspořádání.

Problémem k řešení v územním plánu nejsou jen závady a střety ve vlastním území obce, jejichž vyřešení nemusí mít žádný dopad na jiné obce. Těmito problémy jsou také např. v obci chybějící veřejná infrastruktura[13], kterou obyvatelé každodenně nebo pravidelně využívají v okolních obcích. Vzájemné vazby obcí vyvolává např. občanské vybavení, nejčastěji školská zařízení. Nejsou výjimečné případy obcí bez školy, které požadují vymezit nové zastavitelné plochy pro bydlení, přitom vlastní školu nemají a pro děti nových obyvatel obce ani není účelné novou samostatnou školu postavit. Společné sdílení občanského vybavení vyžaduje kvalitní dopravní spojení. Stejně tak je často sdílená několika obcemi technická infrastruktura (např. vodovody, kanalizace, plynovody, zásobování elektrickou energií). Problémy chybějící veřejné infrastruktury, chybějících pracovních příležitostí a problémy kvality životního prostředí, tj. problémy územních podmínek udržitelného rozvoje území[14], nelze vyřešit pouze na území jedné obce. Obce jsou ve svém rozvoji navzájem závislé, jejich rozvoj se vzájemně podmiňuje už jen proto, že z veřejných rozpočtů nelze ve všech obcích zajistit a provozovat všechna občanská zařízení. Zjišťování a vyhodnocování vzájemných vazeb obcí je úkolem ÚAP, sídelní struktura je sledovaným jevem ÚAP kraje, zdrojem cenných informací o vazbách v území je např. Atlas sídelního systému České republiky[15].

Vliv ÚAP-o na zpracování územního plánu

Případné nedostatky v ÚAP-o zvyšují náklady obcí na pořízení územních a regulačních plánu a jejich změn. Jestliže totiž v ÚAP-o chybí informace, které potřebuje projektant pro zpracování návrhu ÚP nebo RP a které v ÚAP mají podle předpisů být, nebo jsou-li tyto informace neaktuální, projeví se to velmi často ve vyšších nákladech na projektanta územního plánu, které hradí obec[16]. Je totiž povinností projektanta, aby chybějící informace, nutné pro zpracování návrhu ÚP/RP, v nezbytném rozsahu zjistil a neaktuální informace aktualizoval, práce projektanta na základě nekvalitních vstupů vede k problematickým výsledkům.

Vliv ÚAP-o na projednávání územního plánu

Nedostatky ÚAP-o se mohou projevit nejen ve větších nárocích na práci projektanta územního plánu ale i v náročnějším projednávání ÚP, způsobených výhradami dotčených orgánů při společném jednání a připomínkami veřejnosti a námitkami vlastníků při veřejném projednání návrhu územního plánu. To vše obvykle prodlužuje dobu pořizování územního plánu. Je oprávněné, aby obec odstranění nedostatků ÚAP-o, zjištěných v průběhu pořizování územního plánu reklamovala u pořizovatele ÚAP-o, tj. u úřadu územního plánování. To ovšem může vydání územního plánu také zdržet. Vhodnější je proto využít novou možnost obcí, kterou je projednávání nyní zpracovávané 3. aktualizace ÚAP-o.

Vliv ÚAP-o na řešení souvislostí, přesahující místní význam

Obcemi společně projednané problémy k řešení v ÚPD, zjištěné a uvedené pořizovatelem v 3. aktualizaci ÚAP obcí budou zavazovat zúčastněné obce a pořizovatele, aby zadali jejich řešení v územních plánech. V ÚAP obcí kvalitně zpracované a zdůvodněné problémy k řešení v ÚPD, to je i v zásadách územního rozvoje, jsou velmi důležitým argumentem pro aktualizaci ZÚR, které jsou určeny ke koordinaci širších souvislostí a vazeb a které územní plán jedné obce nemůže vyřešit.

Na závěr

Funkční městské regiony 2001
Funkční městské regiony 2001

Projednání návrhu 3. aktualizace ÚAP obcí do konce letošního roku je velkou výzvou pro jejich pořizovatele. Na povinném projednání, které zákon při předcházející aktualizaci ÚAP ještě neukládal, budou pořizovatelé všem obcím ve správním obvodu obce s rozšířenou působností vysvětlovat a zdůvodňovat výsledky své práce.

Toto projednání bude také velmi důležité pro obce[17]. Umožňuje jim totiž včas upozornit na případné nedostatky v ÚAP obcí které, nebudou-li napraveny, se projeví v ceně projektanta jejich územního plánu, a které by mohly zdržovat včasné vydání územního plánu.

Účelem projednání 3. aktualizace územně analytických podkladů obcí je jejich vyšší kvalita a tím i vyšší kvalita územních a regulačních plánů a jejich hospodárnější pořízení pro obce.

Poznámky

  1. Viz § 29 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. stavební zákon (dále též SZ), ve znění zákona č. 350/2012 Sb., „Územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou působností a jejich úplnou aktualizaci projedná pořizovatel [rozuměj úřad územního plánování] v rozsahu určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích do 30 dnů po jejich vyhotovení s obcemi ve svém správním obvodu.“
  2. Od 1. 1. 2007 je povinností 205 úřadů obcí s rozšířenou působností (slovy stavebního zákona úřadů územního plánování) pořizovat územně analytické podklady obcí (ÚAPo). Krajské úřady a magistrátní úřad hlavního města Prahy mají povinnost pořizovat územně analytické podklady kraje (ÚAPk).
  3. Po pořízení ÚAP obcí do konce roku 2008 byly dosud provedeny dvě úplné aktualizace – první do konce roku 2010, druhá do konce roku 2012.
  4. SZ § 166 – poskytování, ukládání a zveřejňování ÚAP.
  5. Detailní informace o technické infrastruktuře má za povinnosti poskytnout její vlastník – viz SZ § 161.
  6. Územně-plánovací dokumentace zahrnuje zásady územního rozvoje (ZÚR), vydávané zastupitelstvem kraje pro celé správní území kraje, územní plán (ÚP) vydávaný zastupitelstvem obce pro celé správní území obce, regulační plán (RP) může vydat zastupitelstvo kraje i zastupitelstvo obce.
  7. SZ § 2/2 a) – pořizovatelem územního plánu a regulačního plánu je obecní úřad obce s rozšířenou působností, tj. úřad územního plánování [SZ § 6/1], může jím být i kvalifikovaný obecní úřad [SZ § 6/2].
  8. Zjištění uvedená v ÚAP, která nebyla zohledněna v územně plánovací dokumentaci, byly důvodem ke zrušení její částí.
  9. Požadavky na ochranu veřejných zájmů uplatňují dotčené orgány podle zvláštních předpisů. Veřejný zájem určuje také stavební zákon v § 18 odst. 5 – chránit a rozvíjet hodnoty území, urbanistické, architektonické a archeologické dědictví, chránit krajinu, hospodárně využívat zastavěné území, s ohledem na to chránit území dosud nezastavěné a vymezovat nové zastavitelné plochy.
  10. Jedná se zejména o zajištění podmínek pro udržitelný rozvoj území (SZ § 18/1) s ohledem na charakter a rozvoj sídelní struktury. Sídelní struktura je uvedena v ÚAP kraje.
  11. SZ § 47/1 – „Na základě rozhodnutí zastupitelstva obce o pořízení územního plánu, na základě územně-analytických podkladů a s využitím doplňujících průzkumů a rozborů, pořizovatel ve spolupráci s určeným členem zastupitelstva (dále jen „určený zastupitel“) zpracuje návrh zadání územního plánu.“
  12. Viz § 4 odst. 1 písm. b) bod 2.vyhlášky – určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnuje zejména požadavky na odstranění nebo omezení urbanistických, dopravních a hygienických závad, vzájemných střetů záměrů na provedení změn v území a střetů těchto záměrů s limity využití území, slabých stránek, hrozeb a rizik souvisejících s nevyvážeností územních podmínek udržitelného rozvoje území.
  13. SZ § 2 odst. 1 písm. k) – dle tohoto ustanovení veřejná infrastruktura zahrnuje pozemky, stavby a opatření dopravní infrastruktury, technické infrastruktury, občanského vybavení zajišťovaného veřejnou správou a veřejná prostranství.
  14. Viz § 18 odst. 1 SZ.
  15. Atlas sídelního systému České republiky, Ondřej Mulíček, Luděk Sýkora (eds.), Ústav územního rozvoje 2011; viz též „Dopravní dostupnost funkčních městských regionů a urbanizovaných zón v České republice“, časopis Urbanismus a územní rozvoj, ročník X, číslo 3/2007, MMR + Ústav územního rozvoje.
  16. Viz SZ § 45 odst. 1 – Náklady na zpracování územního plánu projektantem a na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území hradí obec, která rozhodla o pořízení.
  17. Projednání s obcemi, uvedené v SZ znamená projednání se zástupci jejich samospráv, nikoliv s pracovníky obecních úřadů. Projednání znamená, že tento úkon nelze provést „korespondenčně“.

Ing. arch. Martin Tunka, CSc.

TOPlist
TOPlist