K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
ISSS 2017

Ceny vodného a stočného

(Pohled ze Sněmovny)

Datum: 26. 6. 2014, zdroj: OF 3/2014, rubrika: Ostatní

Na tomto místě přinášíme pravidelné zprávy z jednání Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny parlamentu České republiky. Předsedkyně Výboru, PaedDr. Milada Halíková nás informovala o květnovém výjezdním zasedání, které se konalo v Moravských Budějovicích.

Hlavním bodem programu bylo Čerpání finančních prostředků z OP ŽP a stanovování cen vodného a stočného u vodohospodářských společností. Jednání s poslanci se zúčastnili starostové obcí kraje Vysočina, představitelé hostitelského města, předsedové představenstev vodohospodářských společností a zástupci ministerstev životního prostředí, zemědělství, financí a Státního fondu životního prostředí.

V České republice existuje více než 5 tisíc vlastníků vodovodů a kanalizací, jsou to především obce, města a dobrovolné svazky obcí (DSO). Vodovody a kanalizace provozuje přes 2 tisíce provozovatelů – vodárenských společností, které fungují na základě oddílného nebo vlastnického modelu provozování. Převážnou část vodárenských společností obce nevlastní, cenu vodného a stočného však schvalují zastupitelstva obcí a měst nebo orgány DSO na návrh provozovatele.

Moravské Budějovice leží v působnosti Vodárenské akciové společnosti, a. s. (VAS Brno), která provozuje vodohospodářskou infrastrukturu více než 650 obcí v regionu Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje, zásobuje vodou 540 tisíc obyvatel a mezi největšími vodohospodářskými společnostmi je jediná, která má výhradně českého a navíc komunálního vlastníka sdružujícího 475 měst a obcí. Od roku 2013 přešla společnost z oddílného na vlastnický model provozu.

Obecná regulace cen vodného a stočného spočívá v dodržování zákona o cenách – do ceny lze promítnout pouze ekonomicky oprávněné náklady a přiměřený zisk. Vedle toho však cenovou tvorbu vodného a stočného ovlivňuje výrazně „dotační regulace“ plynoucí z OP Životní prostředí. V nyní končícím programovacím období 2007–2013 bylo možné čerpat dotační prostředky, podle podmínek OP ŽP, při doložení udržitelnosti systému (roční příjmy z provozu infrastruktury dosáhnou – v průběhu 30 let po uvedení do provozu – výše plných odpisů; navíc je považován růst cen alespoň 5 % nad inflaci až do doby, kdy cena vodného a stočného plně pokryje odpisy či dosáhne hranice sociální únosnosti). Zejména druhá část podmínky má razantní dopad na neustálý růst cen, které jsou pro obce a města nepřijatelné.

Vlastníci infrastruktury (obce a města) souhlasí s tím, že vodohospodářský systém musí být udržitelný. Dokladují však, že provozní smlouvy ve vlastnickém modelu zajišťují dlouhodobý příjem, který zajistí udržitelnost systému a není proto nutný meziroční, až sedmiprocentní, nárůst cen. Požadavky jednání, směřované především na Ministerstvo životního prostředí, žádaly změnu metodiky pro žadatele o dotace a revizi podmínek pro stanovení sociálně únosné hranice pro výdaje na vodné a stočné. Přítomný Ing. Jan Kříž, náměstek ministra životního prostředí, přislíbil v uvedené věci jednat s vodohospodářskými společnostmi.

Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj ve svém usnesení vzal na vědomí vyjádření všech přítomných institucí a žádá Ministerstvo pro životní prostředí o předložení závěrů avizovaných jednání.

TOPlist
TOPlist