Děti se obcím se školou daňově vyplatí

Od roku 2013 se daňové příjmy obcí odvíjejí také podle počtu dětí v mateřských a žáků v základních školách, jejichž je obec zřizovatelem. Z hlediska nastavení systému rozdělování sdílených daní lze tuto změnu považovat za správnou, konkrétní přínosy či ztráty se však obec od obce liší.

Po uzavření loňského účetního období lze nyní provést první hodnocení a na konkrétním příkladu ukázat jednotlivé kroky velmi jednoduché analýzy. Již na začátku je třeba uvést, že dále uváděné hodnoty vycházejí z propočtů nastavených na celkové daňové inkaso. Mohou se tedy lišit od částek, které obě sledované obce uvádějí ve svých výkazech.

Spádově nespádové školy

Hodnocení provádíme na příkladu města Dobřany a obce Vstiš, která se nachází v těsném sousedství. Obě územní jednotky patří do Plzeňského kraje a správního obvodu obce s rozšířenou působností Stod. Obce spolupracují v oblasti odpadového hospodářství, vodohospodářské infrastruktury, patří do stejného mikroregionu a v minulosti nebyly zaznamenány problémy s úhradou vyčíslených neinvestičních nákladů.

Základní školu v Dobřanech tvoří dvě budovy (I. a II. stupeň) s oddělenou školní jídelnou a, jak dokládá tabulka č. 1, počtem žáků představuje největší základní školu v rámci ORP Stod. Město samotné pak svou velikostí správní centrum Stod téměř dvojnásobně přesahuje. Blízkost Přeštic, další obce s rozšířenou působností, a samotné Plzně však z Dobřan činí centrum s menší spádovostí, což se projevuje také ve školství. Nová výstavba ve městě pak dostatečně „plní“ školu i školku, a tak ovlivňuje dále prováděné hodnocení změny ve sdílení daní.

Pozn. Srovnání vzniklo v rámci projektu Podpora meziobecní spolupráce, který realizuje Svaz měst a obcí ČR.

Z obce Vstiš dojíždí průměrně 20 dětí a jde o největší část ze zhruba stovky žáků s trvalým pobytem mimo Dobřany. Nutno však dodat, že hodnocení zkresluje fakt, že více než třetina žáků z celkového počtu je evidována v rámci vyučování v Psychiatrické nemocnici Dobřany. A za tyto děti z celé republiky město nikdy žádnou úhradu investičních nákladů nepožadovalo a ve většině případů ani požadovat nemohlo. I tato zvláštnost má následně vliv srovnání přínosů změny v RUD.

Mateřská škola Dobřany se skládá rovněž ze dvou budov a v roce 2012 došlo k jejich sloučení pod jeden subjekt. Původní budovy sídlištního charakteru prošly postupnou rekonstrukcí a ještě v příštím školním roce dojde k rozšíření kapacity o další třídu, což patrně povede k navýšení nabídky míst také pro okolní obce, příp. pro děti mladší 3 let.

Nad rámec financování z RUD dodejme, že město zřizuje ještě základní uměleckou školu.

Investicemi ke snižování neinvestic

Město Dobřany průběžně provádí opatření, která přispívají ke snížení provozních nákladů ve školství. V loňském roce došlo k zateplení budovy II. stupně a připravuje se zde zkvalitnění způsobu vytápění. Kompletní rekonstrukcí se zateplením prošla v roce 2013 také jedna z budov mateřské školy. Změnil se způsob zajištění stravy pro mateřskou školu s dovozem z centrální školní jídelny.

Všechny tyto úspory se však již neprojeví v případném snížení úhrady neinvestičních nákladů na dojíždějící žáky, pozitivně však ovlivňují hospodaření a také hodnocení změny ve sdílených daních. Od roku 2013 již povinnost úhrady neexistuje. Podle stanoviska Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z podzimu 2013 lze požadovat úhradu neinvestičních nákladů např. za školní družinu nebo provoz školní jídelny. A samozřejmě může dojít k dohodě, že se obec bez školy bude finančně podílet na chodu školy ve vedlejší obci. Iniciativa by v této souvislosti patrně vycházela od obce se školou s velkou spádovostí a vysokými neinvestičními náklady.

Tabulka č. 2 zachycuje postup výpočtu hypotetické úhrady neinvestičních výdajů za rok 2013. Rozdíl mezi součtem žáků v tabulkách č. 1 a č. 2 odpovídá ročnímu odstupu, neboť počty v prováděcí vyhlášce v zákonu o rozpočtovém určení daní mají vždy téměř roční zpoždění. V této tabulce se počítá se skutečností k 30. 9. 2013 a je zde patrný vliv otevření nové třídy mateřské školy.

S ohledem na skutečnost, že za vzdělávání v mateřské škole lze vybírat částečnou úhradu od rodičů, odečítají se od nákladů tyto výnosy. Od plateb jsou však osvobozeny děti v posledním ročníku mateřské školy, čímž se výše „tržeb“ snižuje a netvoří povolených 50 %. Výše úplaty za vzdělávání činí v Dobřanech tento školní rok 410 Kč a došlo k meziročnímu snížení, což vypovídá o poklesu neinvestičních nákladů.

V průměru činily v roce 2013 neinvestiční náklady na dítě/žáka 8485 Kč a tuto částku by měly pokrýt prostředky zřizovatele. Vypočtená částka se příliš neliší od průměrného přínosu daňových příjmů na jednoho školáka či „školkáče“ v novém systému rozpočtového určení daní (RUD), která činí 7782 Kč. Rozdíl dosahuje 8 %. S ohledem na dříve uváděnou strukturu dětí ve školách v Dobřanech lze tedy usuzovat, že provedená změna ve sdílených daních by měla být pro město výhodná, a to i po zohlednění dalších souvisejících úprav ve financování.

Příznivé parametry

Novela rozpočtového daní nemohla nebýt pro Dobřany přínosem, neboť měla řešit právě situaci menších spádových měst. S ohledem na přisuzovanou českou národní vlastnost však ihned dodáváme, že tak došlo k opravě několikaletého chybně nastaveného systému, které tato města znevýhodňovalo… Dobřany zaznamenaly v loňském roce přírůstek daňových příjmů převyšující 13 mil. Kč. A polovina tohoto nárůstu se váže na děti a žáky.

Současně však došlo k úbytku zdrojů v nedaňových položkách, neboť byl zrušen příspěvek na školství. Příspěvek měl do roku 2012 sloužit na částečnou úhradu provozních výdajů základních, mateřských, speciálních základních a mateřských škol, víceletých gymnázií (pokud v nich žáci plní povinnou školní docházku), mateřských a základních škol při zdravotnických zařízeních zřizovaných obcemi a dále pro přípravné stupně speciálních škol zřizovaných obcemi. Jeho výše se příliš často nevalorizovala a v posledních letech činila na jednoho žáka a jedno dítě 1401 Kč.

Z tabulky č. 3 vyplývá, že v posledním roce rozdělování získalo město 1 mil. Kč. Při hodnocení přínosů tedy tento milion odečítáme.

Dále je třeba zohlednit výpadek úhrad neinvestičních nákladů za žáky s trvalým pobytem mimo Dobřany, v případě, že tamní obec školu nezřizuje. Největší počet dojíždějících žáků připadá právě na obec Vstiš. Z tabulky č. 3 je zřejmé, že úhrady Vstiše představovaly více než 80 % celkové hodnoty faktur, ale že se současně celkové úhrady od obcí s dojíždějícími žáky podílely na vyrovnání provozních nákladů zhruba z 5 %. Odstranění povinnosti úhrady sice pro obec Vstiš představuje určitou úsporu, ale neznamená pro Dobřany zásadní ztrátu.

Zhodnocení přínosu

Třetí tabulka shrnuje situaci obou zkoumaných obcí a na první pohled je zřejmé, že obě obce získaly v loňském roce ze sdílených daní větší objem prostředků. Pro Dobřany znamená každý žák s trvalým bydlištěm 9 tis. Kč jako občan a téměř 8 tis. Kč jako žák (průměr za všechny děti v celé ČR), zatímco dojíždějící žák do města přináší pouze druhou část. I po zohlednění výpadku příspěvků se ukazuje pozitivní vliv změny RUD pro město a v případě Vstiše se pak přínos zvýšil. Vyjádřeno „na hlavu“ tak obě obce přesahují hodnotu 8 tis. Kč, tedy hodnotu podstatně vyšší než v letech minulých.

A nelze nezmínit ještě jeden přínos novely, a tím je pokles administrativy spojené s rozúčtováním nákladů, upomínáním splatnosti faktur a případnými dohady mezi obcemi, resp. jejich účetními.

Zdálo by se, že po loňské novele by si systému RUD zasloužil několik let neměnného stavu. Ale blíží se zase nějaké volby, takže se vrátila touha mluvit o změnách…

Ing. Jaroslava Kypetová, PhD., autorka vyučuje na Vysoké škole CEVRO Institut a pracuje na pozici interního auditora