K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Možnosti evropských fondů pro podporu obcí a měst

Datum: 13. 5. 2014, zdroj: OF 2/2014, rubrika: Evropské fondy

V závěru roku 2013 došlo ke schválení víceletého finančního rámce EU pro období 2014–2020. Jeho součástí je také balík pro Českou republiku, jehož nejpodstatnější částí jsou prostředky určené na politiku soudržnosti a druhý pilíř Společné zemědělské politiky – politiku rozvoje venkova.

Bohužel, tyto prostředky již nebudou ve stejné výši jako v období 2007–2013, dojde k cca 25% poklesu. Evropské financování tak může přinést pro ČR bezmála 24 mld. € v běžných cenách, národní zdroje však budou muset rozšířit tuto částku od minimálně 15 %. Další prostředky ve prospěch budování klíčových a přeshraničních infrastruktur přinese i nový Nástroj pro propojení Evropy (CEF). Uvedený pokles v reálném vyjádření by měl být do značné míry kompenzován efektivnějším využitím evropských fondů, protože v tomto ohledu jsou patrné citelné rezervy.

Novinky v podporách z EU fondů a jejich dopad na obce a města

V prosinci 2013 byla také publikována základní legislativa pro evropské fondy. Ta obsahuje mnoho osvědčených principů, ale také novinky, které je třeba reflektovat. Některé z nich se přímo dotýkají obcí a měst. Mezi standardy patří princip partnerství při programování a realizaci. Zástupci obcí a měst (SMO ČR a SMS ČR) se dlouhodobě podíleli jak na zpracování Dohody o partnerství, která je novým národním strategickým dokumentem, tak na přípravě jednotlivých programů. Kromě toho, že města a obce budou způsobilými příjemci podpor, některá z nich se budou dokonce podílet na implementaci ve smyslu podílu na výběru projektů klíčových pro rozvoj jejich území.

Více než v minulosti se evropské fondy stávají nástrojem naplňování strategie EU 2020, čímž je do značné míry potlačena jejich historická úloha podpory méně vyspělých regionů. To má podstatné důsledky i pro města o obce, protože mnohé z jejich potřeb nebude možné z evropských fondů vůbec uspokojovat.

V legislativě je tento moment ještě umocněn požadavky na tzv. tematickou koncentraci. Je stanoveno, že mimo Prahu musí být minimálně polovina investičních prostředků využita na podporu výzkumu a vývoje, informačních a komunikačních technologií, podpory malého a středního podnikání a také tzv. nízkouhlíkové ekonomiky. Minimálně v prvním uvedeném případě je evidentní koncentrace výzkumných a vývojových aktivit převážně do největších sídel. Značný potenciál naopak skýtá právě podpora nízkouhlíkové ekonomiky; projekty v této oblasti si lze představit např. jako zateplování obecních nemovitostí či přechod na ekologičtější vytápění.

Ve srovnání s minulostí bude při čerpání prostředků mnohem více zohledněn příspěvek k naplňování indikátorů. Souvisí to s požadavkem Evropské komise na prokazování konkrétních přínosů evropských fondů k hospodářskému rozvoji i rozvoji území.

Územní dimenze

Právě územní dimenze je jednou z nejpodstatnějších novinek, která se dokonce objevila i v názvu této politiky: Politika hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Interpretace pojmu územní dimenze se odvíjí od Strategie regionálního rozvoje, která byla schválena vládou na jaře roku 2013. Podstatou správné interpretace je, aby byly prostředky evropských fondů vynakládány ve prospěch skutečných potřeb regionů, měst a obcí. Není účelné rozdělovat prostředky z národní úrovně bez ohledu na charakter území. Jiným vyjádřením je rozdělení intervencí podle jejich gestora – příkladem mohou být dálnice a silnice I. třídy, které jsou ve vlastnictví státu, a přestože se reálně nacházejí v konkrétním území, za územní dimenzi považovány nejsou; v gesci krajů jsou silnice II. a III. tříd, obcí jsou vlastníky ostatních komunikací. Proto intervence do těchto regionálních komunikací jsou považovány za součást územní dimenze. K tomuto příkladu je však potřebné doplnit, že způsobilost popsaných intervencí bude striktně podmíněna existencí strategických podkladů.

Diskuse na téma definování územní dimenze a zejména rozdělení celkového balíku finančních prostředků byla nosným tématem po mnoho předchozích měsíců. Jejich výsledek sice ještě není přesně znám, ale musí být zapracován do Dohody o partnerství i operačních programů a tyto dokumenty budou obsahovat také konkrétní výši vyčleněných finančních alokací.

Integrované nástroje

Integrované nástroje jsou dalším novým pojmem v politice soudržnosti. Je snaha lépe než v minulosti vzájemně mezi sebou propojit jednotlivé projektové záměry. V legislativě jsou zdůrazněny integrované intervence pro nejvýznamnější rozvojová centra – tento nástroj je pojmenován Integrované územní investice (ITI) – a iniciativa navazující na současnou iniciativu LEADER s názvem Komunitně vedený místní rozvoj (CLLD). Nad rámec těchto integrovaných nástrojů hodlá ČR prosadit ještě určitý mezistupeň pro středně velká města – Integrovaný plán rozvoje územní (IPRÚ).

Podpora urbánní složky (ITI a IPRÚ)

Po dlouhých diskusích bylo rozhodnuto, že podpora v rámci integrovaných územních investic (ITI) bude zaměřena na skutečně nejvýznamnější aglomerace v ČR, tedy nikoli pouze největší města, ale i jejich zázemí. Nyní se intenzivně jedná o konkrétním územním vymezení aglomerací ITI i věcném zaměření podporovaných aktivit.

Vládou bylo schváleno 7 aglomerací ITI (pražská, brněnská, ostravská, plzeňská, chomutovsko-ústecká, hradecko-pardubická a olomoucká. Z věcného hlediska s vysokou pravděpodobností by se mělo jednat o podporu v oblasti dopravy, životního prostředí, vzdělávání, výzkumu a vývoje či sociálního začleňování.

Podpora venkovské složky (CLLD)

Na rozdíl od zmíněného nástroje ITI se v případě komunitě vedeného místního rozvoje (CLLD) jedná o osvědčený koncept uplatňovaný v Programu rozvoje venkova. Tato úspěšná metoda bude nově podporována širším spektrem operačních programů. Menší obce vkládají do poskytování finančních prostředků pomocí této metody značné naděje, protože očekávají větší možnost realizace projektů, které mají konkrétní dopad na území obcí a samy obce budou mít významnou možnost intervence ovlivnit.

Závěry pro města a obce

Přestože celkový objem finančních prostředků bude ve srovnání s nedávnou minulostí nižší, pro města a obce existuje poměrně rozsáhlý prostor pro čerpání finančních prostředků. Na obecní úrovni bude potřeba co nejrychleji stanovit své priority, dát je do souladu s možnostmi nabízenými evropskými fondy a bez odkladu zahájit přípravu konkrétních projektů.

Přestože byla v textu zdůrazňována integrovaná řešení, neznamená to, že skončila éra individuálních projektů; neplatí tudíž, že v územích pokrytých integrovanými nástroji nelze uplatnit jiné projekty, než ty, které jsou součástí integrovaných řešení.

Přestože předchozí řádky apelovaly na rychlost přípravy, je potřeba na závěr zmínit i časový rámec rozjezdu podpor z evropských fondů pro období 2014–2020. V podstatě v průběhu celého roku 2014 budou probíhat jednání s Evropskou komisí, které povedou ke schválení Dohody o partnerství a jednotlivých programů.

První výzvy, v nichž mohou nalézt uplatnění i projekty měst a obcí lze proto postupně očekávat v průběhu roku 2015, bude záležet na fázi přípravy jednotlivých programů. Nebylo by proto reálné očekávat, že finanční prostředky z projektů budou k dispozici dříve než koncem roku 2015 nebo až v roce 2016 s výjimkou patrně nemnoha projektů, které mohou být propláceny zálohovým financováním.

-re-

TOPlist
TOPlist