K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Solon – elektronická publikace pro pracovníky veřejné správy a návštěvníky knihoven

Jedním z hlavních úkolů je minimalizovat ztráty

Datum: 2. 5. 2014, zdroj: OF 2/2014, rubrika: Ostatní

Ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová představila na tiskové konferenci řadů plánů a úkolů, jejichž výsledky by měla veřejnost zaznamenat ještě v tomto roce. Intenzivní práce se nevyhne žádné z oblastí, které má MMR ČR ve své gesci.

Ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová
Ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová

Položili jsme paní ministryni několik otázek, které se dotýkají jak strukturálně fondové problematiky, která je v současné době pro ministerstvo stěžejní, tak ostatních oblastí v působnosti resortu.

Co je zásadním úkolem pro současné a končící programovací období 2007–2013, jehož projekty se musí dokončit do konce roku 2015?
Hlavním úkolem v současném programovacím období je maximálně snížit skluz, který Česká republika má v čerpání prostředků z evropských fondů. Tímto problémem se počátkem března zabývala vláda a Ministerstvo pro místní rozvoj, spolu s ostatními resorty a s regiony připravilo tzv. krizový program, jehož cílem je ve zbývajícím časem zajistit co nejvyšší a zároveň efektivní čerpání evropských zdrojů. Zveřejnili jsme naši prognózu, že letošní čerpání je ohroženo v objemu cca 24 miliard korun a budeme se snažit, aby se toto číslo co nejvíce snížilo. Vláda v tomto směru schválila řadu opatření a Ministerstvo pro místní rozvoj bude veřejnost o plnění těchto opatření v měsíčních a čtvrtletních periodách informovat.
Co je obsahem krizového plánu?
Samotný krizový plán nepřináší žádná razantní řešení, která by skokovým způsobem změnila nepříznivý trend čerpání evropských fondů. Přesto jsou tam některá opatření, která by měla situaci zlepšit. Zejména chceme realizovat některé projekty v oblasti dopravy a dále se počítá s tím, že Ministerstvo životního prostředí uvolní cca 3 miliardy korun na realizaci projektů pro zateplování veřejných budov a ministr Brabec již vybídl představitele jednotlivých resortů, aby ve své oblasti připravili potřebné projekty, na jejichž uskutečnění již nezbývá příliš mnoho času.
Cítí Ministerstvo pro místní rozvoj odpovědnost za nízké čerpání prostředků z evropských fondů?
Role Ministerstva pro místní rozvoj při využívání evropských zdrojů je koordinační a metodická – nikoli řídící (řídící funkci plní MMR jen u Integrovaného regionálního operačního programu, programu Technická pomoc a přeshraniční spolupráce ČR–Polsko). Všechny ostatní operační programy, regionální i odvětvové, mají své řídící orgány, které vyhlašují výzvy, posuzují a schvalují projekty, kontrolují jejich plnění a čerpání prostředků. Proto zdůrazňujeme, že MMR musí posilovat svou formální i neformální autoritu, kterou nutně potřebuje k tomu, aby řídící orgány operačních programů, které mají odpovědnost vůči vládě a Evropské komisi, dělaly to, co dělat mají. Možná se mělo častěji a vytrvaleji apelovat na vládu. Bohužel některá navrhovaná opatření minulé vlády neakceptovaly, ale skutečná odpovědnost za čerpání prostředků je na řídících orgánech a pro vládu by tyto otázky měly být prioritní. Teď jsme na řadě my, abychom ve vládě tuto absolutní prioritu nastavili. To se děje, a v nastávajícím období budeme mít úspěch při čerpání prostředků také tehdy, když se nám podaří udržet dobré pracovní a komunikační vztahy s Evropskou komisí. Musíme splnit roli spolehlivého a předvídavého partnera – to je naším úkolem.
Kolik bude v novém období operačních programů a jaké mezi nimi bude rozdělení finančních prostředků?
Ministerstvo pro místní rozvoj předložilo vládě také další materiál, který se dotýká právě nastávajícího období, finanční sedmiletky 2014–2020. Tady byla bohatá diskuze a vláda ještě upřesní rozložení finančních prostředků mezi jednotlivé operační programy, kterých bude v tomto období celkem sedm, plus programy příhraniční spolupráce a operační program Technická pomoc. Celkový objem prostředků je ve výši 22 mld. € a předpokládané podíly pro jednotlivé programy jsou v uvedeny v tabulce.
Tabulka 1. Operační programy 2014–2020
Operační program Podíl [%]
Integrovaný regionální OP 22,5
OP Doprava 21,7
OP Podnikání a inovace 19,3
OP Výzkum, vývoj, vzdělávání 12,8
OP Životní prostředí 11,9
OP Zaměstnanost 9,9
OP Technická pomoc 1,0
OP Praha – pól růstu 0,9
Jak postupuje příprava Dohody o partnerství?
Dohoda o partnerství je stěžejní koncepční dokument pro nastávající období, který stanoví cíle pro efektivní využívání evropských fondů v souladu se strategií Evropa 2020 na základě vydefinovaných národních priorit. Pracujeme podle harmonogramu a dokument se má předložit ve finální podobě do 22. dubna do Bruselu. V současné době se v součinnosti s Evropskou komisí neformálně dolaďují poslední otázky, než půjdeme do ostrého vyjednávání. Následně budou podrobně zpracovány jednotlivé operační programy, které musí být odeslány Evropské komisi do čtyř měsíců po odevzdání Dohody, tedy do léta. V operačních programech již bude hodně konkrétně naznačeno, do jakých oblastí a kolik finančních prostředků bude směřováno. V průběhu období bude plnění cílů programů průběžně sledováno, vyhodnocováno a přibližně v roce 2017 se očekává, že na základě konkrétních poznatků bude možné přistoupit k revizím programů, provést určité změny a případně dokonce převádět prostředky z programu na program. Toto opatření je poměrně silným imperativem pro jednotlivé řídící orgány, aby od počátku velmi pečlivě kontrolovaly plnění schválených cílů a čerpání prostředků. Může se totiž v polovině období stát, že resort, který nezajistí čerpání schválených zdrojů, o část prostředků přijde.
Program rozvoje venkova počítá s omezením prostředků pro venkovské obce. Jakou budou mít obce šanci v rámci územní dimenze dosáhnout na evropské peníze?
Program rozvoje venkova (PRV) je financován z Evropského zemědělského fondu pro venkov a to je v gesci Ministerstva zemědělství. Avizovala jsem ministru zemědělství, že budu chtít jednat o prostor v Programu rozvoje venkova pro financování projektů obcí s tím, že on to vzal na vědomí a otevřeme tu věc ve vládě v roli jakéhosi spojence obcí.
V rámci strukturálních fondů budou mít obce šanci dosáhnout na evropské peníze – lapidárně řečeno – ve všech případech, kde budou připuštěny jako oprávněný žadatel. To je v podstatě u všech operačních programů, mimo podnikání a inovace, který je v gesci ministerstva průmyslu určen pro podnikatelskou sféru. Možnosti obcí budou odstupňovány – od velkých aglomerací, které budou mít k dispozici tzv. integrovaný nástroj s předem naznačeným objemem peněz pro možné čerpání, až po malé obce, které budou moci podávat tzv. individuální projekty nebo projekty v rámci místních akčních skupin. Plejáda možností pro obce je tedy velmi široká. Když to zjednoduším – od integrovaných projektů až po individuální, jak jsou v obcích zvyklí. Hodně se slibuje od integrovaných nástrojů, ale možná bude pro mnohé obce ulehčením, když budou moci přijít s individuálním projektem – rychlou cestou požádat a rychlou cestou financovat. Netajím se záměrem, že bych chtěla odstupňovat požadavky na žadatele podle výše finanční pomoci. Nemá smysl, aby ten, kdo žádá o dva miliony, prodělal stejnou anabázi jako ten, kdo žádá o padesát milionů. Na tom budeme pracovat právě v rámci sjednocení metodiky řízení.
Strukturálně fondová problematika je z hlediska resortu dominantní. Jakou roli hraje metodika a monitorovací systém?
Jak jsem uvedla, Ministerstvo pro místní rozvoj v této oblasti má svoji formální i neformální autoritu při koordinaci napříč sektory. Držíme přípravu jednotného metodického prostředí, což znamená, že by všechny programy měly fungovat podle společné metodiky. To je příznivá zpráva především pro žadatele a příjemce podpory z evropských fondů, protože budou platit pro všechny stejná pravidla a jednotlivé řídící orgány operačních programů nebudou překvapovat nejrůznějšími požadavky, bariérami a překážkami.
S jednotným metodickým prostředím souvisí i jednotná pravidla pro monitorovací systém, což je vlastně časová základna pro sledování pokroku ve financování fondů. Jde mj. o účelné využití informačních technologií, kde se často ozývá kritika, že prostředky vyčleněné pro tuto oblast nepřináší potřebný efekt.
Věnujme se nyní dalším oblastem působnosti ministerstva. Jaké úkoly jsou v oblasti regionálního rozvoje?
Regionální rozvoj je tradiční působností tohoto resortu a nově za tuto oblast odpovídá Ing. Klára Dostálová, náměstkyně ministryně. Rozhodli jsme se regionální rozvoj dlouhodobě zařadit do sféry strukturálních fondů, tudíž do Sekce evropských programů tak, aby se tyto agendy řešily v souběhu. V minulosti tyto oblasti patřily do různých sekcí, což působilo komplikace. Do sféry regionálního rozvoje patří rovněž národní dotační programy, které byly plánovány již v minulém roce, tudíž je přebíráme. Jde např. o program obnovy majetku postiženého povodněmi, program podpory obnovy venkova a bezbariérové obce. Zastavila jsem zatím program podpory hospodářsky slabých a strukturálně postižených regionů, který se pokoušíme přepracovat tak, aby vyčleněné prostředky (300 miliónů korun) šly přímo na podporu tvorby nových pracovních míst v těchto regionech severních Čech a Moravskoslezska. Program v nové podobě a s novým zaměřením by měl být vyhlášen do konce března tohoto roku.
Z oblasti bydlení je v centru pozornosti zákon o sociálním bydlení. Kdy se dá očekávat jeho předložení?
Sekce územní a bytové politiky je vedena novým náměstkem ministryně Ing. Petrem Smrčkem do jehož působnosti spadá územní plánování, stavební řád a politika bydlení. Budeme zde aktualizovat některé legislativní a koncepční věci, stěžejním bodem pozornosti je však příprava zákona o sociálním bydlení. Ten by měl specifikovat – zda, a v jaké míře bude stát a obce podporovat bydlení sociálně slabých občanů. Na přípravě zákona budeme spolupracovat s resortem práce a sociálních věcí. Dohodneme se o tom, který resort bude gestorem zákona a jsem ochotna připustit, že to bude Ministerstvo práce a sociálních věcí. Je to totiž především otázka sociální, neboť zákon by měl nejprve vymezit okruh osob, kterým podpora náleží a teprve potom se může řešit otázka, jak investičně připravit a podpořit bydlení těchto lidí. Na přípravě zákona bude pracovat meziresortní pracovní skupina, která by měla věcný návrh předložit do poloviny letošního roku.
Velmi se očekává nový zákon o veřejných zakázkách. Co se děje v této oblasti?
Sekci veřejného investování a cestovního ruchu vede Ing. Jiří Houdek a právě v této oblasti je středem pozornosti příprava nového zákona o veřejných zakázkách. Stávající zákon je často kritizován nejen pro složitost, ale i pro řadu procesních i věcných bariér při zadávání veřejných zakázek. Vedle toho jsou zde nové směrnice Evropské unie, která je nutno zapracovat do naší legislativy. Pracovní skupina by již v dubnu měla předložit věcný záměr návrh zákona, který by měl do konce roku být ve formě paragrafovaného znění. Musím otevřeně přiznat, že jsme pod velkým tlakem zadavatelů i dodavatelů a celé ekonomické sféry. Na nový zákon se opravdu čeká velmi ostře a všichni chceme, aby nová právní úprava vytvořila cestu k jednoduššímu a přitom transparentnímu veřejnému investování. Také proto jsem zřídila svůj poradní orgán – kolegium pro veřejné investování, které sdružuje zástupce odborné veřejnosti, aby bylo zajištěno co nejširší spektrum pohledů na danou problematiku. Členy jsou zástupci některých resortů, samospráv i neziskového sektoru. Zásadním úkolem kolegia je nyní věcná debata nad obsahem nových zadávacích směrnic a způsobem jejich transpozice do vnitrostátního právního řádu.
Do sféry této sekce náleží také cestovní ruch. Jaké jsou zde hlavní úkoly?
Cestovní ruch je oproti předchozím tématům technicko finančního charakteru velmi malebným námětem. Děláme propagaci České republiky pro zahraniční turisty, propagujeme naše regiony v rámci domácího cestovního ruchu. Naše země má velký potenciál cestovního ruchu, máme se s čím chlubit, ale máme také velké rezervy v marketingové nabídce, jak v oblasti zahraničního i domácího cestovního ruchu. Spolu s naší agenturou CzechTourism se zaměříme na koncepci propagace i na projekty podporující rozvoj cestovního ruchu.
V legislativní části čeká technická a terminologická novela také zákon o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu. V tomto případě by měl být do poloviny roku připraven věcný návrh zákona umožňující následnou diskusi s odbornou veřejností. Zákon je klíčovou normou pro řešení tzv. destinačního managementu, ve kterém by měly být zakotveny činnosti, nezbytné k realizaci účelného a efektivního marketingu a propagace.
V této sekci ministerstvo také připravuje novelu zákona o veřejných dražbách a souvisejících předpisů, kterou sleduje tři hlavní cíle: zjednodušit dražební proces, přesněji zakotvit jeho elektronickou alternativu a prosadit veřejné dražby jako prioritní způsob zpeněžování veřejného majetku.
TOPlist
TOPlist