K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Kvalitativní charakteristiky výstavby rodinných domů v ČR v letech 1997–2012

Datum: 3. 4. 2014, zdroj: OF 1/2014, rubrika: Bydlení

Jednou ze základních kvalitativních charakteristik dokončených bytů je jejich technická vybavenost. Český statistický úřad sleduje napojení bytů na kanalizační přípojku, na plynovodní přípojku, vybavenost bytů lokálním zásobníkem plynu nebo zásobníkem plynu pro obec a topením podle druhu.

Podíl bytů v nových rodinných domech připojených na kanalizační síť
Podíl bytů v nových rodinných domech připojených na kanalizační síť v % z celkového počtu dokončených bytů v nových RD 1997–2012 podle obcí

Podíl bytů dokončených v nových rodinných domech napojených na kanalizační přípojku vykazoval až do nedávné doby příznivě rostoucí tendenci (mezi roky 1997 a 2007 se zvýšil z 57,2 % na 67,9 %, tedy o 10,7 procentních bodů). V posledních čtyřech letech však postupně mírně klesá až na 64,3 % v roce 2012. Podobný byl vývoj stupně odkanalizování bytů vzniklých nástavbami nebo přístavbami k rodinným domům (ze 48,5 % na 66,7 % do roku 2007), od té doby podíl klesal až na 62,7 % v roce 2011. V roce 2012 je zde znatelný nárůst zpět na 66,1 %.

Vybavenost plynovodní přípojkou se až do roku 2002 zvyšovala podstatně rychleji než v případě kanalizační přípojky. Od té doby podíl bytů vybavených plynovodní přípojkou klesá, v posledních čtyřech letech již byly nové byty plynem vybaveny méně než kanalizační přípojkou a vybavenost plynovou přípojkou stále klesá, v roce 2012 dosáhla už jenom 52,7 %. Zásluhou celkového nárůstu plynofikace nových rodinných domů se podíl bytů vybavených lokálním zásobníkem plynu od roku 1999 neustále snižoval, a v posledních 9 letech nedosáhl ani 1 % hranice. Zastoupení neplynofikovaných bytů mezi dokončenými byty v nových rodinných domech má vzestupný trend. Podstatně plynulejším a rychlejším tempem se během hodnoceného období zvyšoval podíl plynofikovaných bytů v nástavbách a přístavbách k rodinným domům (až do roku 2008 z 50,6 % na 75,1 %, tedy o 24,5 %), roku 2011 poklesl na 68,4 % a v posledním sledovaném roce opět vzrostl na 71,2 %.

Tab. 1. Vybavení bytů v rodinných domech dokončených ve vybraných letech období 1997-2012
Rok Podíl bytů vybavených (v %)
kanalizační přípojkou plynovodní přípojkou lokálním zásobníkem plynu topením
centrální domovní centrální dálkové lokálním jiným vč. bez topení
1997 57,2 51,0 4,8 84,9 0,3 10,3 4,5
2000 54,1 64,5 4,0 92,7 0,3 5,2 1,8
2007 67,9 68,1 0,6 90,9 0,3 6,5 2,3
2010 64,8 57,6 0,8 93,1 0,6 6,4 0,0
2012 64,3 52,7 0,4 93,1 0,5 6,4 0,0

Vytápění rodinných domů

Podíl bytů v nových rodinných domech připojených na plynovodní síť zemního plynu
Podíl bytů v nových rodinných domech připojených na plynovodní síť zemního plynu v rámci distribuční soustavy ČR v % z celkového počtu dokončených bytů v nových RD 1997–2012 podle obcí

Od roku 1999 je na centrální domovní topení napojeno více než 90 % nových bytů v rodinných domech. Význam dálkového centrálního topení je nízký. Podíl bytů vytápěných lokálním způsobem s výjimkou počátku období kolísá na úrovni mezi 5,5 a 7 %. Dá se předpokládat, že přibližně v těchto mezích se bude podílový ukazatel pohybovat i v dalších letech, jelikož vytápění některými druhy topení zařazovanými mezi „lokální topení“ (akumulační kamna, přímotopy a jiné) bude mít v rodinných domech stále svůj význam.

Mezi nástavbami a přístavbami hraje lokální vytápění stále poměrně významnou roli – po celé sledované období se jeho podíl stabilně udržoval mezi 11 a 16 %, kromě roku 2011, kdy klesl na 8,2 %. V roce 2012 tento podíl opět narostl na 11,5 %. Rozhodující význam (mezi 80 a 90 %) zde má centrální domovní topení.

Typy a způsoby vytápění

Podíl bytů v nových rodinných domech s přívodem plynu
Podíl bytů v nových rodinných domech s přívodem plynu v % z celkového počtu dokončených bytů v nových RD 1997–2012 podle obcí

V roce 2010 byl nejčastějším způsobem vytápění u bytů v rodinných domech centrální domovní kotel na zemní plyn bez dalšího zdroje, který mělo 6 859 nově postavených bytů (32,4 % ze všech nově postavených bytů v rodinných domech vč. nástaveb a přístaveb), následoval centrální domovní kotel na zemní plyn a krbová kamna na dřevo na přitápění (4300 bytů; 20,3 %), dále centrální domovní elektrokotel bez dalších zdrojů (1612 bytů; 7,6 %), centrální domovní elektrokotel a krbová kamna na dřevo na přitápění (1487 bytů; 7,0 %) a centrální domovní kotel na uhlí s občasným spoluspalováním dřeva (1154 bytů; 5,4 %). Ostatní jednotlivé kombinace mají méně než 5 %. Bez ohledu na to, jestli jde o hlavní nebo o doplňkový způsob (celková suma tak přesahuje 100 %) na prvním místě se umístil plyn (56,5 %), na druhém dřevo (43,1 %, většinou jako doplňkové), na třetím elektřina (27,3 %), na čtvrtém uhlí (7,9 %) a na pátém tepelné čerpadlo (6,9 %). Ostatní zdroje nepřesahovaly 3 % všech bytů.

V roce 2011 byla situace podobná, ale nikoliv stejná. Nejčastějším způsobem vytápění u bytů v rodinných domech byl centrální domovní kotel na zemní plyn bez dalšího zdroje, který mělo 4944 nově postavených bytů (26,5 % ze všech nově postavených bytů v rodinných domech), následoval centrální domovní kotel na zemní plyn a krbová kamna na dřevo na přitápění (4122 bytů; 22,1 %), dále byl centrální domovní elektrokotel a krbová kamna na dřevo na přitápění (1813 bytů; 9,7 %) a centrální domovní elektrokotel bez dalších zdrojů (1353 bytů; 7,3 %). Ve srovnání s rokem 2010 se tedy změnilo pořadí těchto dvou posledně uvedených způsobů vytápění. Ostatní jednotlivé kombinace měly méně než 5 %. V celkové významnosti způsobů vytápění byl na prvním místě plyn (52,0 %), na druhém dřevo (49,4 %, většinou jako doplňkové), na třetím elektřina (30,7 %), na čtvrtém tepelné čerpadlo (8,6 %) a na pátém uhlí (7,4 %). Ostatní zdroje nepřesahovaly 5 % všech bytů.

V roce 2012 zůstalo pořadí hlavních způsobů vytápění stejné jako v předchozím roce. Nejčastějším způsobem vytápění u bytů v rodinných domech byl opět centrální domovní kotel na zemní plyn bez dalšího zdroje, který mělo 4248 nově postavených bytů (22,8 % ze všech nově postavených bytů v rodinných domech vč. nástaveb a přístaveb), následoval centrální domovní kotel na zemní plyn a krbová kamna na dřevo na přitápění (4005 bytů; 21,5 %), dále byl centrální domovní elektrokotel a krbová kamna na dřevo na přitápění (2258 bytů; 12,1 %) a centrální domovní elektrokotel bez dalších zdrojů (1524 bytů; 8,2 %). Ve srovnání s rokem 2011 tedy dále pokračovalo snižování významu vytápění plynem a zvyšoval se podíl vytápění elektrokotly, případně s přitápěním dřevem. Ostatní jednotlivé kombinace měly opět méně než 5 %. V celkové významnosti způsobů vytápění se na první místo dostalo dřevo (51,8 %, většinou jako doplňkové), na druhé místo poklesl plyn (47,9), na třetím místě zůstala elektřina (33,7 %), na čtvrtém tepelné čerpadlo (9,5 %) a na pátém uhlí (7,2 %). Ostatní zdroje nepřesahovaly 5 % všech bytů. Za období 2010–2012 se tedy snižuje význam plynu a uhlí, roste význam dřeva (hlavně jako doplňkového), elektrokotlů i tepelných čerpadel.

Pro zajímavost lze uvést, že solární kolektory byly zdrojem pro 2,6 % bytů v rodinných domech v roce 2010, pro 3,0 % bytů v roce 2011, ale opět pouze 2,7 % bytů v roce 2012.

Energetická účinnost

Téměř dvě třetiny bytů v nových rodinných domech postavených v letech 2010–2012 měly pouze „vyhovující“ energetickou účinnost (třídu „C“), zatímco nejvyšší stupeň (třídu „A“), získalo jen cca 4 % bytů. Stupeň „C“ převažuje také ve všech krajích, v Karlovarském kraji a na Vysočině dokonce více než tři čtvrtiny nově stavěných bytů v roce 2012 měly tuto účinnost, zatímco v Praze, Zlínském a Moravskoslezském kraji přibližně polovina bytů.

V letech 2010 až 2012 činil podíl bytů v nových rodinných domech dokončených v energetické třídě „A“ v rámci České republiky 3,9 % z celkového počtu dokončených bytů. Nejvyššího podílu bylo dosaženo v krajích Karlovarském (7,5 %), Moravskoslezském (5,6 %) a Libereckém (5,2 %). Nejnižší hodnoty se vyskytovaly v kraji Jihočeském (2,0 %) a v kraji Vysočina (2,2 %). Z celkového počtu 2120 bytů v rodinných domů dokončených v ČR v energetické třídě „A“ jich však bylo nejvíce dokončeno v krajích Moravskoslezském (592 bytů) a Jihočeském (392 bytů), nejméně v krajích Olomouckém (65 bytů) a Pardubickém (69 bytů).

V případě energetické třídy „B“ byl celkový podíl dokončených bytů v rodinných domech v rámci ČR v letech 2010–2012 30,9 %. Vysoce nadprůměrných hodnot dosahovaly kraje Moravskoslezský, Zlínský a Jihomoravský (vždy 40,8 %), výrazně podprůměrných hodnot pak kraje Karlovarský (17,6 %), Vysočina (21,2 %) a Pardubický (23,3). Z celkového počtu 16 858 bytů dokončených v rodinných domech v této energetické třídě jich bylo nejvíce dokončeno v krajích Středočeském (3 930 bytů).

Energetická třída „C“ se podílela na počtu dokončených bytů v rodinných domech v letech 2010–2012 celkově 65,2 %. Nadprůměrných hodnot dosahovaly kraje Vysočina (75,6 %), Karlovarský (74,9 %) a Pardubický (73,9 %). Nejvíce pod průměrem České republiky byly kraje Moravskoslezský (53,6 %), Zlínský (53,6 %) a Jihomoravský (55,6 %). Z celkového počtu 35 609 bytů dokončených v rodinných domech v energetické třídě „C jich bylo nejvíce dokončeno v krajích Středočeském (9560 bytů) a Jihomoravském (6055 bytů). Nejméně v krajích Karlovarském (1285 bytů) a v hl. m. Praze (1694 bytů).

Tab. 2. Energetická třída účinnosti v nových rodinných domech dokončených v letech 2010–2012 (v %)
Kraj Energetická třída
A B C
Rok
2010 2011 2012 2010 2011 2012 2010 2011 2012
Hl. m. Praha 2,6 6,1 5,3 31,7 43,6 41,8 65,8 50,3 52,9
Středočeský 5,6 3,1 3,7 27,9 27,0 28,8 66,4 69,9 67,6
Jihočeský 1,2 1,6 3,2 31,9 33,4 26,9 66,9 65,0 69,9
Plzeňský 2,2 2,9 3,0 25,8 26,3 27,1 72,0 70,8 69,9
Karlovarský 6,1 9,2 7,2 17,5 19,6 15,3 76,4 71,1 77,5
Ústecký 6,0 4,9 4,1 28,1 33,9 31,8 65,8 61,2 64,1
Liberecký 4,8 4,6 6,0 22,6 26,2 24,9 72,6 69,2 69,1
Královéhradecký 2,8 3,3 4,5 28,4 21,1 25,8 68,8 75,7 69,8
Pardubický 1,7 3,1 4,1 21,0 24,7 24,6 77,3 72,2 71,3
Vysočina 1,3 2,7 2,7 22,8 20,4 20,2 75,9 76,9 77,0
Jihomoravský 4,1 3,5 3,0 44,1 40,8 36,9 51,8 55,7 60,2
Olomoucký 2,8 1,9 2,5 26,9 33,3 32,9 70,3 64,8 64,6
Zlínský 3,9 3,5 5,5 41,2 39,9 41,2 54,9 56,7 53,3
Moravskoslezský 4,6 5,9 6,2 39,9 42,1 40,4 55,5 52,0 53,5
ČR celkem 3,9 3,7 4,1 30,7 31,3 30,6 65,4 65,0 65,3

Technická vybavenost

Technická vybavenost dokončených bytů podle krajů je v některých případech poměrně značně územně diferencovaná, což vyplývá ze specifik jednotlivých krajů daných různými geografickými, sídelními, ekonomickými i demografickými poměry.

Při průměrné celostátní vybavenosti bytů v nových rodinných domech kanalizační přípojkou na více než 60 % hladině měly v průměru šestnáctiletého období nejvyšší vybavenost byty v hlavním městě Praze (89,7 %), která má ze všech krajů nejhustší pokrytí kanalizační sítí, pro svůj městský charakter je však s ostatními kraji těžko srovnatelná. Hranice 70 % odkanalizovaných bytů byla ovšem překročena také v krajích Jihočeském, Karlovarském a Ústeckém, tedy v krajích s vysokým pokrytím kanalizačními sítěmi. Naproti tomu méně než polovina nově postavených bytů v rodinných domech byla na kanalizační přípojku napojena v Libereckém kraji a zejména v Moravskoslezském kraji, kde nemají odkanalizované byty dokonce ani třetinové zastoupení. V průběhu šestnáctiletého období došlo k největšímu progresu ve vybavenosti nových bytů kanalizační přípojkou v Středočeském a Jihomoravském kraji. Souvisí to zcela jistě s procesem suburbanizace, která znamená výstavbu nových bytů městského stylu. Naopak v některých krajích, např. v Ústeckém, se vybavenost dokončených bytů kanalizační přípojkou v posledním období spíše snížila.

Tab. 3. Vybavenost bytů dokončených v nových rodinných domech v období 1997–2012 podle krajů ČR (v %)
Kraj Podíl bytů vybavených
kanalizační přípojkou plynovodní přípojkou na celostátní síť
1997–2000 2001–2004 2005–2008 2009–2012 1997–2012 1997–2000 2001–2004 2005–2008 2009–2012 1997–2012
Hl. m. Praha 80,4 89,5 94,5 94,9 89,7 75,9 87,0 85,7 76,5 81,8
Středočeský 47,0 58,1 70,1 71,2 65,4 38,7 61,9 64,8 51,7 56,4
Jihočeský 74,4 73,8 75,7 70,8 73,5 39,4 59,6 55,4 55,9 54,4
Plzeňský 60,0 57,1 64,1 65,2 62,2 52,7 67,5 65,4 60,9 62,2
Karlovarský 78,2 76,1 82,3 81,1 80,0 63,5 70,1 67,3 57,3 63,6
Ústecký 70,8 73,8 68,8 70,1 70,6 54,8 70,9 60,6 49,0 57,7
Liberecký 55,1 47,1 47,8 46,2 48,3 47,1 54,6 47,3 35,8 44,6
Královéhradecký 68,0 49,4 53,5 49,3 53,8 53,4 60,0 56,4 42,7 52,0
Pardubický 63,2 57,5 64,2 64,1 62,6 64,8 79,8 79,8 66,5 73,1
Vysočina 61,8 55,7 62,7 58,8 59,8 55,9 69,3 70,2 57,5 63,5
Jihomoravský 53,4 62,0 73,7 75,9 68,3 85,4 90,5 82,4 70,1 80,7
Olomoucký 52,2 56,7 67,2 70,7 63,1 72,8 81,7 76,3 65,8 73,6
Zlínský 56,9 55,7 62,3 61,9 59,4 66,8 77,2 67,2 56,0 66,4
Moravskoslezský 34,8 28,2 35,1 33,1 32,9 68,5 75,7 70,3 54,5 65,1
ČR celkem 57,6 58,9 66,4 64,7 62,8 59,7 72,0 68,0 56,6 63,7

Napojení na celostátní plynovodní síť bylo u bytů dokončených v nových rodinných domech v období 1997–2012 nejvyšší v hlavním městě Praze (81,8 %) a v Jihomoravském kraji (80,7 %). Nejvíce postrádají napojení na celostátní plynovodní síť byty dokončené v nových rodinných domech v Libereckém kraji, kde nebyla během 16 let plynofikována ani polovina nových bytů.

RNDr. Jiří Klíma, ÚRS Praha, a. s.

TOPlist
TOPlist