Daňové příjmy většinu obcí potěšily, pozor však na avizované změny daňových zákonů od roku 2015

Rozpočtové určení daní (RUD) již nejitří tolik emocí jako před několika lety, a tak se novém programovém prohlášení vlády žádná zmínka o změnách v systému daňových příjmů obcí neobjevuje. V klidné atmosféře lze lépe hodnotit přínosy a „nepřínosy“ prvního roku upraveného RUD.

O sdílených daních se v posledním roce hovořilo jen málo, a to ze dvou důvodů. Především to bylo vlivem až překvapivě dobrého celkového daňového inkasa a obce nezaznamenávaly výkyvy a propady zdrojů. Za druhé pak proto, že téma bylo prozatím politicky vyčerpáno. Programové prohlášení nové vlády obsahuje pouze nepatrné zmínky o rozpočtech a majetku obcí. To sice naznačuje menší významnost samosprávy pro vznikající centrální moc, ale třeba nová řešení mohou vznikat i bez manifestací a happeningů.

Daně v roce 2013 stabilnější

Obce zaznamenaly po několika letech nestability daňových příjmů velmi příznivý rok. Jak ukazuje tab. 1, došlo meziročně k navýšení příjmů o více než 10 % a navíc se neobjevily (negativní) odchylky od rozpočtovaných hodnot. Ministerstvo financí zdůrazňuje lepší správu daně z přidané hodnoty (DPH), která souvisí s opatřeními proti daňovým únikům. Z grafu č. 1 pak vyplývá, že se opravdu inkaso nejvýznamnější daně meziročně vyhladilo, a to patrně také v důsledku zavedení systému přenesené daňové povinnosti. Ale až teprve letošní rok naznačí, zda se lze na DPH opět spoléhat jako na stabilní daň s dobrou kvalitou odhadu inkasa.

Graf 1. Daň z přidané hodnoty

Přesnost předpovědí celkového daňového inkasa pokazila pouze daň z příjmů fyzických osob z přiznání. Dle programového prohlášení by mělo dojít ke spravedlivější distribuci daňového břemene mezi zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné. Doplňme jen, že tato část daňového inkasa se i v zákoně o rozpočtovém určení daní opravdu nazývá z přiznání, nikoliv z podnikání. A přiznání podává i nemalý počet zaměstnanců. Přesto je až k neuvěření, že ještě v roce 2008 činilo celkové inkaso téměř 18 mld. Kč.

Tabulka 1 obsahuje rovněž odhad celostátního inkasa na rok 2014, který představuje propočet na základě údajů z doprovodných tisků státního rozpočtu, nejde tedy o zatím oficiálně zveřejněné hodnoty. I se stále ještě přirozenou mírou pesimismu lze rok 2014 z daňového pohledu obcí označit jako ten lepší.

Význam daňových příjmů roste… nebo význam dotací klesá?

Těšit se jen z vývoje daňových příjmů znamená neúplný pohled. Součástí změny ve sdílených daních byla také související úprava v objemu dotací směřujících do obcí. Jestliže v roce 2008 tvořily daně 56 % příjmů, v roce 2014 by se již mělo jednat o více než 68 %. Změna ve struktuře nesouvisí jen s navyšováním daní, ale také s (rychlejším) snižováním dotací, které se projeví zejména v roce letošním, kdy mají pouze dobíhat staré evropské programy a nové ještě nebudou zahájeny.

K daňovým příjmům přísluší také odvody z loterií, které ve srovnání s loňským rokem vzrostly v důsledku zahrnutí všech čtyř čtvrtletí (v roce 2012 se počítala pouze tři čtvrtletí). Není to tedy důsledek významného nárůstu hazardu. Výše odvodu určená obcím činila v loňském roce 5,4 mld. Kč (oproti 4,1 mld. Kč v roce předchozím). Od roku 2014 mohou provozovatelé odečíst až 25 % odvodu a věnovat jej profesionálním sportovcům, takže výnos pro obce se patrně opět sníží.

Žáci daně přinášejí, ale celkově je zdrojů spíše méně

Ne všechny obce zaznamenaly zajímavý nárůst daňových zdrojů. Při projednávání novely zákona o rozpočtovém určení daní se zdálo, že mnohem více měst se bude muset vypořádat s poklesem příjmů. Navýšení podílů sdílení a růst inkasa vedlo k tomu, že nakonec zůstalo jen málo obcí nespokojených.

Výrazné snížení se dotklo hlavně malých horských obcí s rozsáhlým katastrem, a to v důsledku omezení kritéria rozlohy na 10 ha na obyvatele (v tabulce 2 jde o obce označené zeleným podtiskem). Pro tyto obce se ještě bývalý Rozpočtový výbor pokoušel vytvořit vyrovnávací příjem, neboť nebylo cílem změn destabilizovat jejich hospodaření. K plnému využití návrhu však již nebyl prostor.

V tabulce 2A je uvedeno srovnání skutečných daňových příjmů a přepočet na obyvatele pro obce různé velikostní kategorie i obce různého charakteru. Jde o výpočet na základě celoročního inkasa, které ovlivnily také převody na začátku roku, což souvisí s minulým obdobím. K menší nepřesnosti ještě může dojít v důsledku započtení údajů o počtu obyvatel a zaměstnanců, které odpovídají poslední prováděcí vyhlášce, tedy i zpětně pro předchozí roky.

Největší přírůstky na obyvatele zaznamenaly obce, které jsou zřizovateli školy, kde se počet žáků blíží počtu obyvatel nebo jej i převyšuje (označené v tabulce 2 modrým podtiskem). Obec Strýčice vykazuje 60 obyvatel, ale školu se 147 žáky, Kvílice pak 126 žáků při 89 obyvatelích. Přínos jednoho žáka a dítěte v mateřské škole lze nakonec vyčíslit na 7900 Kč, což pro obce s vyšší úrovní neinvestičních nákladů znamená úbytek prostředků, neboť povinná úhrada se za loňský rok již neplatí. Dle výkladu MŠMT se však jinak nahlíží na náklady na zajištění výuky a např. na náklady související s provozem školní družiny, které se v RUD objevovat nemají.

Novela rovněž vedla k částečnému vyrovnání tzv. U-křivky, tedy podstatnému zvýšení příjmů menších měst s počtem obyvatel okolo 5 tisíc. Tato města (v tabulce označená oranžově) zaznamenala navýšení příjmů zhruba 10 mil. Kč, při vyjádření v tisících na obyvatele došlo k více než čtvrtinovému nárůstu daňových zdrojů.

Co by bylo bývalo, kdyby…

Tabulka 2B srovnává přínos změny v parametrech rozpočtového určení a vliv zvýšení podílu sdílených daní obcí na celostátním inkasu. Pokud by se pouze změnily vnitřní parametry systému, snížily by se daňové příjmy hl. m. Prahy o více než 5 mld. Kč, v případě Brna by šlo o více než 1 mld. Kč a větší propad by zaznamenaly i obce na konci tabulky (viz poslední sloupec). Z předposledního sloupce pak vyplývá, že navýšení procenta sdílení skutečně podstatně zmírnilo hrozící výkyvy.

Pro doplnění jsou v tabulce uvedeny rovněž hodnoty, které odpovídají systému RUD v roce 2012 při současných navýšených procentech sdílení. Tento výpočet však představuje pouze čistě hypotetická čísla, neboť k samostatnému navýšení podílu pro obce by došlo jen stěží.

Nová vláda slibuje zásadní změny v daních, a to zejména v daních sdílených. Obce by tedy měly stále pozorně sledovat, jestli a jak se bude měnit objem zdrojů, který do jejich rozpočtů přichází.

Autorka se dlouhodobě věnuje problematice financování samospráv, pracuje na pozici interního auditora a vyučuje na Vysoké škole CEVRO Institut.

Ing. Jaroslava Kypetová, PhD.