K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Nový zákon o hazardních hrách – dopady na obce

Daňové příjmy většinu obcí potěšily, pozor však na avizované změny daňových zákonů od roku 2015

Datum: 26. 3. 2014, zdroj: OF 1/2014, rubrika: Ekonomika

Rozpočtové určení daní (RUD) již nejitří tolik emocí jako před několika lety, a tak se novém programovém prohlášení vlády žádná zmínka o změnách v systému daňových příjmů obcí neobjevuje. V klidné atmosféře lze lépe hodnotit přínosy a „nepřínosy“ prvního roku upraveného RUD.

O sdílených daních se v posledním roce hovořilo jen málo, a to ze dvou důvodů. Především to bylo vlivem až překvapivě dobrého celkového daňového inkasa a obce nezaznamenávaly výkyvy a propady zdrojů. Za druhé pak proto, že téma bylo prozatím politicky vyčerpáno. Programové prohlášení nové vlády obsahuje pouze nepatrné zmínky o rozpočtech a majetku obcí. To sice naznačuje menší významnost samosprávy pro vznikající centrální moc, ale třeba nová řešení mohou vznikat i bez manifestací a happeningů.

Daně v roce 2013 stabilnější

Obce zaznamenaly po několika letech nestability daňových příjmů velmi příznivý rok. Jak ukazuje tab. 1, došlo meziročně k navýšení příjmů o více než 10 % a navíc se neobjevily (negativní) odchylky od rozpočtovaných hodnot. Ministerstvo financí zdůrazňuje lepší správu daně z přidané hodnoty (DPH), která souvisí s opatřeními proti daňovým únikům. Z grafu č. 1 pak vyplývá, že se opravdu inkaso nejvýznamnější daně meziročně vyhladilo, a to patrně také v důsledku zavedení systému přenesené daňové povinnosti. Ale až teprve letošní rok naznačí, zda se lze na DPH opět spoléhat jako na stabilní daň s dobrou kvalitou odhadu inkasa.

Graf 1. Daň z přidané hodnoty
Graf 1. Daň z přidané hodnoty
Tab. 1
Procenta sdílení ostatní 23,58 8,92 ostatní 23,58 8,92 ostatní 23,58 8,92
ostatní 21,4 8,92 ostatní 21,4 8,92 22,87 8,65 22,87 8,65 22,87 8,65
21,4 8,92 DPH 19,93 8,29 DPH 19,93 8,29 DPH 20,83 7,65 DPH 20,83 7,65 DPH 20,83 7,65
Skutečnost 2011 Rozpočet 2012 Skutečnost 2012 Rozpočet 2013 Skutečnost 2013 Rozpočet 2014*)
Celk. inkaso Obce Kraje Celk. inkaso Obce Kraje Celk. inkaso Obce Kraje Celk. inkaso Obce Kraje Celk. inkaso Obce Kraje Celk. inkaso Obce Kraje
DPH 275,39 58,9 24,56 308,7 61,5 25,6 278,2 55,5 23,1 297,3 61,9 22,7 308,46 64,25 23,6 306,70 63,88 23,5
Daň z příjmů právnických osob 118,11 25,3 10,54 122,9 26,3 11,0 128,0 27,4 11,4 124,9 29,5 11,1 120,72 28,47 10,8 122,08 28,79 10,9
Daň z příjmů fyzických osob 133,4 31,0 11,8 135,9 32,0 11,9 136,3 31,7 12,0 147,7 37,0 12,6 141,63 34,94 12,2 155,23 38,63 13,3
zvláštní sazba 11,05 2,4 0,99 12,8 2,7 1,1 13,2 2,8 1,2 13,4 3,2 1,2 12,82 3,02 1,1 12,82 3,02 1,1
přiznání 2,94 1,3 0,16 5,3 2,3 0,3 3,3 1,4 0,2 5,4 2,4 0,3 2,68 1,18 0,1 4,56 2,01 0,2
závislá činnost 119,37 27,3 10,65 117,8 27,0 10,5 119,8 27,4 10,7 128,9 31,4 11,1 126,13 30,74 10,9 137,85 33,59 11,9
Celkem 526,9 115,2 46,9 567,5 119,8 48,5 542,5 114,5 46,5 569,9 128,3 46,5 570,81 127,66 46,6 584,01 131,30 47,7

Přesnost předpovědí celkového daňového inkasa pokazila pouze daň z příjmů fyzických osob z přiznání. Dle programového prohlášení by mělo dojít ke spravedlivější distribuci daňového břemene mezi zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné. Doplňme jen, že tato část daňového inkasa se i v zákoně o rozpočtovém určení daní opravdu nazývá z přiznání, nikoliv z podnikání. A přiznání podává i nemalý počet zaměstnanců. Přesto je až k neuvěření, že ještě v roce 2008 činilo celkové inkaso téměř 18 mld. Kč.

Tabulka 1 obsahuje rovněž odhad celostátního inkasa na rok 2014, který představuje propočet na základě údajů z doprovodných tisků státního rozpočtu, nejde tedy o zatím oficiálně zveřejněné hodnoty. I se stále ještě přirozenou mírou pesimismu lze rok 2014 z daňového pohledu obcí označit jako ten lepší.

Význam daňových příjmů roste… nebo význam dotací klesá?

Těšit se jen z vývoje daňových příjmů znamená neúplný pohled. Součástí změny ve sdílených daních byla také související úprava v objemu dotací směřujících do obcí. Jestliže v roce 2008 tvořily daně 56 % příjmů, v roce 2014 by se již mělo jednat o více než 68 %. Změna ve struktuře nesouvisí jen s navyšováním daní, ale také s (rychlejším) snižováním dotací, které se projeví zejména v roce letošním, kdy mají pouze dobíhat staré evropské programy a nové ještě nebudou zahájeny.

K daňovým příjmům přísluší také odvody z loterií, které ve srovnání s loňským rokem vzrostly v důsledku zahrnutí všech čtyř čtvrtletí (v roce 2012 se počítala pouze tři čtvrtletí). Není to tedy důsledek významného nárůstu hazardu. Výše odvodu určená obcím činila v loňském roce 5,4 mld. Kč (oproti 4,1 mld. Kč v roce předchozím). Od roku 2014 mohou provozovatelé odečíst až 25 % odvodu a věnovat jej profesionálním sportovcům, takže výnos pro obce se patrně opět sníží.

Žáci daně přinášejí, ale celkově je zdrojů spíše méně

Ne všechny obce zaznamenaly zajímavý nárůst daňových zdrojů. Při projednávání novely zákona o rozpočtovém určení daní se zdálo, že mnohem více měst se bude muset vypořádat s poklesem příjmů. Navýšení podílů sdílení a růst inkasa vedlo k tomu, že nakonec zůstalo jen málo obcí nespokojených.

Výrazné snížení se dotklo hlavně malých horských obcí s rozsáhlým katastrem, a to v důsledku omezení kritéria rozlohy na 10 ha na obyvatele (v tabulce 2 jde o obce označené zeleným podtiskem). Pro tyto obce se ještě bývalý Rozpočtový výbor pokoušel vytvořit vyrovnávací příjem, neboť nebylo cílem změn destabilizovat jejich hospodaření. K plnému využití návrhu však již nebyl prostor.

V tabulce 2A je uvedeno srovnání skutečných daňových příjmů a přepočet na obyvatele pro obce různé velikostní kategorie i obce různého charakteru. Jde o výpočet na základě celoročního inkasa, které ovlivnily také převody na začátku roku, což souvisí s minulým obdobím. K menší nepřesnosti ještě může dojít v důsledku započtení údajů o počtu obyvatel a zaměstnanců, které odpovídají poslední prováděcí vyhlášce, tedy i zpětně pro předchozí roky.

Tab. 2A
Obec Skutečnost (v tis. Kč)
2011 na obyv. 2012 na obyv. 2013 na obyv. Rozdíl 2013-2011 na obyv.
Praha 35 871 509 28,8 35 630 622 28,6 35 567 965 28,5 -303 543,3 -0,2
Brno 6 640 996 17,6 6 596 924 17,4 6 493 511 17,2 -147 485,4 -0,4
Ostrava 5 210 756 17,5 5 176 059 17,4 5 103 563 17,2 -107 192,4 -0,4
Plzeň 2 934 865 17,5 2 915 322 17,4 2 874 774 17,2 -60 090,3 -0,4
Č. Budějovice 904 803 9,7 898 942 9,6 921 158 9,9 16 355,2 0,2
Hr. Králové 900 383 9,7 894 529 9,6 910 182 9,8 9 798,9 0,1
Olomouc 968 333 9,7 962 047 9,7 980 498 9,9 12 165,0 0,1
Strýčice 361 6,0 359 6,0 1 572 26,2 1 211,4 20,2
Kvílice 615 6,9 611 6,9 1 716 19,3 1 101,1 12,4
Lubnice 735 11,0 731 10,9 1 567 23,4 831,5 12,4
Mladecko 1 034 6,7 1 027 6,7 1 954 12,7 920,0 6,0
Dolní Bělá 2 610 6,3 2 592 6,3 4 853 11,7 2 243,8 5,4
Mysločovice 3 887 6,4 3 861 6,4 7 223 11,9 3 335,9 5,5
Heřm. Městec 31 117 6,4 30 910 6,4 45 472 9,4 14 354,9 3,0
Chlumec n. C. 35 968 6,7 35 732 6,6 49 245 9,1 13 277,4 2,5
Pohorská Ves 5 194 18,5 5 159 18,4 3 429 12,2 -1 765,0 -6,3
Přední Výtoň 4 670 21,8 4 639 21,7 2 628 12,3 -2 042,2 -9,5
Přebuz 1 721 23,9 1 709 23,7 863 12,0 -857,4 -11,9
Horská Kvilda 1 734 24,1 1 722 23,9 871 12,1 -862,4 -12,0
Český Jiřetín 1 915 25,2 1 902 25,0 918 12,1 -997,7 -13,1
Stožec 5 767 28,8 5 728 28,6 2 612 13,1 -3 155,2 -15,8
Kryšt. Hamry 3 660 31,8 3 635 31,6 1 396 12,1 -2 264,2 -19,7
Prášily 5 855 36,4 5 816 36,1 1 977 12,3 -3 878,2 -24,1
Modrava 3 988 57,0 3 961 56,6 863 12,3 -3 124,6 -44,6

Největší přírůstky na obyvatele zaznamenaly obce, které jsou zřizovateli školy, kde se počet žáků blíží počtu obyvatel nebo jej i převyšuje (označené v tabulce 2 modrým podtiskem). Obec Strýčice vykazuje 60 obyvatel, ale školu se 147 žáky, Kvílice pak 126 žáků při 89 obyvatelích. Přínos jednoho žáka a dítěte v mateřské škole lze nakonec vyčíslit na 7900 Kč, což pro obce s vyšší úrovní neinvestičních nákladů znamená úbytek prostředků, neboť povinná úhrada se za loňský rok již neplatí. Dle výkladu MŠMT se však jinak nahlíží na náklady na zajištění výuky a např. na náklady související s provozem školní družiny, které se v RUD objevovat nemají.

Novela rovněž vedla k částečnému vyrovnání tzv. U-křivky, tedy podstatnému zvýšení příjmů menších měst s počtem obyvatel okolo 5 tisíc. Tato města (v tabulce označená oranžově) zaznamenala navýšení příjmů zhruba 10 mil. Kč, při vyjádření v tisících na obyvatele došlo k více než čtvrtinovému nárůstu daňových zdrojů.

Co by bylo bývalo, kdyby…

Tabulka 2B srovnává přínos změny v parametrech rozpočtového určení a vliv zvýšení podílu sdílených daní obcí na celostátním inkasu. Pokud by se pouze změnily vnitřní parametry systému, snížily by se daňové příjmy hl. m. Prahy o více než 5 mld. Kč, v případě Brna by šlo o více než 1 mld. Kč a větší propad by zaznamenaly i obce na konci tabulky (viz poslední sloupec). Z předposledního sloupce pak vyplývá, že navýšení procenta sdílení skutečně podstatně zmírnilo hrozící výkyvy.

Tab. 2B
Obec Vliv změny RUD – hypotetické příjmy – jednotné inkaso 2013
RUD 2011 na obyv. RUD 2013 bez navýšení sdílení na obyv. RUD 2012 po navýšení sdílení na obyv. Vliv navýšení sdílení Vliv změny systému RUD
Praha 38 868 689 31,2 33 432 680 26,8 39 829 800 31,9 4 199 178 -5 436 009
Brno 7 194 494 19,0 6 106 985 16,1 7 371 054 19,5 774 130 -1 087 509
Ostrava 5 645 357 19,0 4 799 039 16,1 5 784 199 19,4 608 141 -846 318
Plzeň 3 179 645 19,0 2 703 242 16,1 3 257 845 19,5 342 522 -476 404
Č. Budějovice 979 837 10,5 867 176 9,3 1 003 517 10,7 104 575 -112 661
Hr. Králové 975 107 10,5 856 722 9,2 998 728 10,7 104 199 -118 385
Olomouc 1 048 671 10,5 922 967 9,3 1 074 048 10,8 112 001 -125 704
Strýčice 391 6,5 1 478 24,6 400 6,7 42 1 087
Kvílice 666 7,5 1 613 18,1 683 7,7 72 946
Lubnice 797 11,9 1 473 22,0 816 12,2 86 676
Mladecko 1 120 7,3 1 836 11,9 1 147 7,5 121 716
Dolní Bělá 2 827 6,8 4 562 11,0 2 897 7,0 304 1 735
Mysločovice 4 211 6,9 6 788 11,2 4 315 7,1 454 2 577
Heřm. Městec 33 711 7,0 42 748 8,9 34 538 7,2 3 628 9 037
Chlumec n. C. 38 959 7,2 46 314 8,6 39 909 7,4 4 177 7 355
Pohorská Ves 5 629 20,0 3 222 11,5 5 770 20,5 611 -2 407
Přední Výtoň 5 061 23,6 2 471 11,5 5 187 24,2 548 -2 590
Přebuz 1 865 25,9 811 11,3 1 911 26,5 202 -1 054
Horská Kvilda 1 879 26,1 819 11,4 1 925 26,7 203 -1 060
Český Jiřetín 2 076 27,3 863 11,3 2 127 28,0 225 -1 213
Stožec 6 250 31,2 2 456 12,3 6 405 32,0 676 -3 794
Kryšt. Hamry 3 966 34,5 1 312 11,4 4 065 35,3 430 -2 655
Prášily 6 345 39,4 1 859 11,5 6 503 40,4 687 -4 487
Modrava 4 321 61,7 812 11,6 4 428 63,3 468 -3 509

Pro doplnění jsou v tabulce uvedeny rovněž hodnoty, které odpovídají systému RUD v roce 2012 při současných navýšených procentech sdílení. Tento výpočet však představuje pouze čistě hypotetická čísla, neboť k samostatnému navýšení podílu pro obce by došlo jen stěží.

Nová vláda slibuje zásadní změny v daních, a to zejména v daních sdílených. Obce by tedy měly stále pozorně sledovat, jestli a jak se bude měnit objem zdrojů, který do jejich rozpočtů přichází.

Autorka se dlouhodobě věnuje problematice financování samospráv, pracuje na pozici interního auditora a vyučuje na Vysoké škole CEVRO Institut.

Ing. Jaroslava Kypetová, PhD.

TOPlist
TOPlist