K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
ISSS 2017

Jaký bude konsolidovaný hospodářský výsledek České republiky za rok 2014? Bude-li nějaký…

Datum: 7. 1. 2014, zdroj: OF 5/2013, rubrika: Ekonomika

Sestavení konsolidovaných výkazů patřilo k cílům reformy účetnictví veřejné správy již od počátku. Jenže cesta k cílové pásce se nějak protahuje. V srpnu letošního roku se po odhodlaném prohlášení na webu Ministerstva financí a semináři pro některé vybrané účetní jednotky zdálo, že se opravdu v příštím roce začnou poprvé zjišťovat aktiva či pasiva nebo údaje zisk/ztráta za republiku jako celek.

V polovině listopadu však vyhláška stále ještě zveřejněna nebyla.

Konsolidace není pro obce a veřejný sektor žádnou novinkou. V rámci rozpočtové skladby se označují dotace, které se pak proti sobě pokrátí tak, že by měly být odstraněny možné duplicity. Jde však pouze o vzájemné započítávání a vylučování peněžních operací. Účetní konsolidace má pokrývat také náklady a výnosy či závazky a pohledávky. A protože do budoucna se na stát bude více nahlížet jako na soukromou společnost, lze dodat, že ani pro podnikatelský sektor nepředstavuje konsolidace nic neobvyklého. Zákon o účetnictví věnuje konsolidačním postupům několik pasáží a pojí s nimi i pět druhů sankcí za porušení povinností ze zákona vyplývajících. A konsolidovaný základ daně z příjmů již několik desetiletí probleskuje různými návrhy Evropské komise. Tak v čem je problém?

Souhrn nějakých čísel

Získaná konsolidovaná data a jejich analýza mají dle Ministerstva financí poskytnout obraz o reálné hospodářské situaci státu, přičemž budou následně využita pro efektivnější, účelnější a hospodárnější nakládání s majetkem státu a jeho kontrolu. Mělo by se tak posílit finanční a rozpočtové plánování (pravidla a postupy) s důrazem na zajištění zdravého a dlouhodobě udržitelného hospodaření vládního a municipálního sektoru. „V neposlední řadě umožní uživatelům (odborné, ale i široké veřejnosti) účetních výkazů za Českou republiku a za dílčí konsolidační celky státu získat reálný pohled na hospodaření státu,“ píše se na webových stránkách ministerstva.

Na konci října se Miloslav Kala, prezident Nejvyššího kontrolního úřadu, vyjádřil ve věci účetnictví pro týdeník Ekonom (43/2013) následovně: „Od roku 2010 kritizujeme ministerstvo financí, že předpisy, které upravují účetnictví, jsou nedostatečné. Když do budoucna chceme mít jednotné účetnictví státu, není přece možné, aby někdo v podobných případech miliardu přičítal a druhý odečítal a nikdo nevěděl, jak to má být správně… Půjdeme tam s kontrolou proto, abychom se podívali, jak oni sami účtují, a mohli to vyhodnotit a porovnat se zjištěními z jiných ministerstev. Chceme upozornit na to, že problém je vážný.“

Zejména poslední věta napovídá o důvodech odkládání konsolidace. Asi je lepší nemít žádné celkové účetní výkazy než získat čísla, které tak úplně věrný obraz nepodávají. Nakonec mezinárodní výkazní metodiky např. Mezinárodního měnového fondu Česká republika respektuje a data již řadu let předává. V případě evropského výkaznictví pak dle jiného odboru ministerstva financí a Českého statistického úřadu přetrvávají výhrady, ale spíše k ověřitelnosti dat. Vyplňování pomocného analytického přehledu (PAP) mělo reagovat právě na výtky tohoto druhu.

Dalším důvodem oddalování zveřejnění vyhlášky, která by konsolidaci v rámci veřejné sektoru upravovala, může představovat skutečnost, že se výkaznictví rozšiřuje také na zřizované organizace. Samotné zahrnutí do sektoru veřejných financí by z hlediska obsahu jejich „podnikání“ nemělo činit problém a pro získání informací o kondici veřejného sektoru pod účetní lupu určitě patří. Jenže by tyto společnosti vlastně musely přejít na účetnictví dle vyhlášky č. 410/2009 Sb., neboť navrhovaná metodická část konsolidačních pravidel tuto vyhlášku téměř kopíruje. Představíme-li si, že takový ČEZ je státní firmou…

Pro obce jen rozšířený PAP

Dle Ministerstva financí je koncept samotné účetní konsolidace státu je založen na předpokladu minimalizace dalšího zatížení účetních jednotek, s tím, že je nutno v co nejvyšší míře využít již zasílaných účetních výkazů.

Návrh, který se projednával na konci září, obsahoval trochu nepřehledně formulované ustanovení, podle kterého by se většina obcí měla z titulu nevýznamnosti vyhnout zasílání pomocného konsolidačního výkazu (PKP). Odkazem na pravidla předávání, resp. nepředávání, výkazu PAP se zužuje okruh subjektů, které budou přehled vyplňovat. Pro ostatní obce by mělo stačit zasílání rozšířeného výkazu PAP.

Všechny obce však budou muset pouze zaslat seznam subjektů, s nimiž mají nějaké vlastnické vazby. Seznam předává obec státu v pozici spravující jednotky jako dílčí konsolidační celek „obec“, který kromě ní tvoří také zřizované organizace, založené obchodní společnosti a dobrovolný svazek. Významnost jednotlivých subjektů se posuzuje dle limitů daných vyhláškou a prahem se stala částka 20 mil. Kč (netto aktiva, cizí zdroje, náklady a výnosy – i jedno překročení hranice stačí pro zahrnutí do konsolidace). Bez ohledu na významnost tedy musí obce nejpozději do 15. ledna běžného roku zaslat seznam účetních jednotek patřících do dílčího konsolidačního celku.

Možná bude vše ještě trochu jinak, neboť v rámci připomínkového řízení Český statistický úřad uvedl: „V předloženém materiálu nejsou promítnuty požadavky a připomínky ČSÚ předané Ministerstvu financí v listopadu 2012 a únoru 2013, a které byly avizovány v Metodice tvorby Pomocného analytického přehledu. ČSÚ nebyl informován o chystaných změnách na společných jednáních KC PAP ani jiným způsobem. Za nově doplněné části PAP, nové typy partnera a navazující kontrolní vazby, ČSÚ nemůže nést odpovědnost…“

Změny (nejen) kvůli občanskému zákoníku

Na začátku listopadu se v připomínkovém řízení objevil soubor změn ve všech účetních prováděcích vyhláškách. Hlavní důvod představuje příprava účetnictví na účinnost nového občanského zákoníku. V případě veřejného sektoru se opravdu velký počet úprav odkazuje na nový kodex. Některé úpravy však nemají se zákoníkem nic společného.

V metodické příručce k fiskálnímu výhledu z května 2012 se uvádí: „Speciálním požadavkem metodiky ESA 95 je, aby časový nesoulad mezi výdaji z prostředků EU (včetně předfinancování z národních zdrojů) a příjmy z EU ve výchozím cash saldu neovlivňoval výsledné saldo (EDP B.9). Proto je prováděna též korekce WB v tomto smyslu.“ Tento požadavek patrně předcházel účinnosti prováděcích vyhlášek i samotné přípravě účetní reformy státu. Je otázkou, zda nemohly být požadavky v nastavení účetnictví státu obsaženy již od počátku, čímž by odpadla nutnost změny obsahové náplně účtů a položek ve výkazech po několika letech. Změny se dotknou hlavně poskytovatelů a zprostředkovatelů dotací.

Kromě nového občanského zákoníku a evropského požadavku na změnu vykazování předfinancování obsahuje text i méně pochopitelná ustanovení. Mění se vcelku podstatně podoba výkazů i směrné účtové osnovy.

Mělo by dojít k zavedení detailnějšího členění sociálních odvodů – zde zcela nejasné, i když důvodová zpráva zmiňuje potřeby jistoty účetních jednotek. V současné době se používá plně dostačující analytická evidence, není třeba zavádět nové účty.

Zcela zvláštní je pak důraz na účtování pohledávek ze sdílených daní, a to dokonce také v podrozvaze v dělení na podmíněné krátkodobé a dlouhodobé pohledávky. S ohledem na způsob převodu sdílených daní a fakticky neexistující informaci o předpisu pohledávky nemají tyto účty žádný smysl.

Zásadní změnou má projít také podrozvaha, i když zde se počítá s účinností až od roku 2015. Mění se čísla účtů, nové se přidávají. Součástí příloh k výkazů se pak stávají další nové tabulky, z nichž jedna kopíruje údaje o koncesích a PPP projektech, zasílané přes kraje a druhou by bylo možné vytvořit přímo v systému navázáním na finanční výkazy.

Závěrem

S ohledem na výše uvedené změny se může objevit obava, zda úpravy celých částí výkazů neomezují tvorbu a využití časových řad a následných analýz. A zda v konečném důsledku nekomplikují situaci nejen vybraným účetním jednotkám, ale také samotným uživatelům účetních informací, na něž se předkladatel odvolává.

Autorka se dlouhodobě zabývá problematikou fungování a financování samosprávy, doktorskou práci na téma reformy samosprávy zpracovala pod česko-francouzským vedením. Pracovala v Evropském parlamentu, na Ministerstvu financí, ve Svazu měst a obcí ČR. V současné době působí na pozici interního auditora, vyučuje na Vysoké škole CEVRO Institut.

Ing. Jaroslava Kypetová, PhD.

TOPlist
TOPlist