K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Solon – elektronická publikace pro pracovníky veřejné správy a návštěvníky knihoven

Stále více německých obcí padá do dluhové pasti, starostové českých měst jsou odpovědnější

Datum: 29. 10. 2013, zdroj: OF 4/2013, rubrika: Ekonomika

Přestože Německo dlouhodobě patří mezi nejbohatší, ekonomicky velmi silné země, potýká se na úrovni municipalit se silným zadlužením. Navzdory rostoucím příjmům z daní se stále více německých obcí dostává do dluhové pasti.

V minulém roce vykázala v Německu každá druhá obec schodek hospodaření, v letošním roce hospodaří se schodkem dokonce 59 % obcí (v ČR bylo loni zadluženo 51,5 %). Tomu odpovídá růst zadlužení – již v minulém roce vzrostl dluh německých obcí o 4 % na téměř 135 miliard eur (v ČR 90 miliard korun). V nadcházejících třech letech počítá jen 38 % německých obcí se snížením zadlužení, každá druhá obec očekává zvýšení dluhu. Téměř třetina zastupitelů (31 %) odpovědných za finance je dokonce přesvědčena, že jejich obec není schopna splatit své dluhy vlastními silami. Vyplývá to ze studie provedené poradenskou společností EY, která vychází z průzkumu mezi třemi stovkami německých obcí a analýzy zadluženosti obcí s nejméně 20 000 obyvateli.

Snižování služeb a vyšší daně

Občany Německa tak čeká další vlna snižování rozsahu veřejných služeb a zvyšování daní. Tři čtvrtiny obcí chtějí v roce 2013/2014 zvyšovat daně a poplatky. Celkem 37 % obcí plánuje redukovat rozsah veřejných služeb nebo je zcela zrušit, např. v oblasti veřejného osvětlení nebo péče o děti a seniory. (Podobné případy lze najít i v Česku. Obyvatelé Pramenů na Chebsku, kde zadlužení šestinásobně převyšuje aktiva v majetku obce, se museli rozloučit s veřejným osvětlením a se všemi veřejnými službami.)

Finančně slabé německé obce zabředají hlouběji do dluhové pasti – v roce 2011 dokázaly sice dvě třetiny německých měst a obcí s relativně nízkým zadlužením do 1000 EUR na obyvatele svůj dluh snížit, silně zadlužené obce (zadlužení na obyvatele vyšší než 2000 EUR) však zaznamenaly 70 % nárůst dluhu.

„Německé obce jsou již dávno rozděleny do dvou kategorií,“ komentuje situaci Hans-Peter Busson, partner společnosti EY pro veřejný sektor v Německu, Švýcarsku a Rakousku.

„Na jedné straně jsou prosperující obce, které profitují z dobré ekonomické situace a na druhé straně roste počet finančně slabých obcí, jež jsou nuceny stále více omezovat veřejné služby a v soutěži o investice se dostávají do defenzivy. Nůžky mezi chudými a bohatými obcemi se proto dále rozevírají.“

„V České republice není situace zdaleka tak dramatická. Je zde sice několik desítek těžce zadlužených obcí a v ohrožení je i několik velkých měst, ve většině případů však starostové a rady měst hospodaří odpovědně. Celkové zadlužení obcí sice nadále roste, starostové však využívali rekordně nízkých úrokových sazeb úvěrů, jejich postup je tak ve většině případů obhajitelný,“ říká Petr Knap, vedoucí partner společnosti EY pro veřejný sektor v České republice a dodává: „Rizikem může ovšem být příliš ambiciózní budování obecní infrastruktury na vlastní náklady obce (např. kanalizace), která významně zatíží obecní rozpočet náklady na infrastrukturu. K takovému jednání může svádět i dostupnost prostředků na spolufinancování ze strany strukturálních fondů EU.“

Pomoc ze spolkových a zemských prostředků

Hlavním důvodem zvýšení výdajů německých obcí jsou rostoucí sociální a osobní výdaje, které v uplynulém roce stouply o 3–4 procenta, zatímco investiční výdaje klesly o 11 %. Nyní lze alespoň očekávat snížení zátěže u životního minima pro starší osoby a pro osoby se sníženou schopností výdělku, které spadá pod sociální výdaje, neboť prostředky na krytí těchto výdajů budou obcím poskytnuty ze spolkového rozpočtu. Téměř každá druhá obec si od toho slibuje snížení finanční zátěže, protože dodatečné příjmy povedou ke snížení schodku.

Finanční mizérie německých obcí však díky tomu nezmizí. Stále více obcí využívá prostředky zvláštní finanční pomoci jednotlivých spolkových zemí. V osmi spolkových zemích již existují komunální záchranné sítě, přičemž tuto možnost využívá již 15 procent obcí. Obce čerpající finanční pomoc provádějí konsolidační opatření nejčastěji formou snižování výdajů na dobrovolné veřejné služby, krácením výdajů na povinné veřejné služby a (je-li to možné) zvyšováním dividend obchodních společností, v nichž obec drží podíl.

Mnohé německé obce kromě zvyšování úsilí o úspory razantně zvyšují poplatky. V loňském roce 22 % německých obcí zvýšilo místní koeficient daně z nemovitostí, dalších 28 % je bude následovat letos nebo v příštím roce. Poplatky za jesle, školku, školní družinu nebo celodenní školu chce zvýšit 30 % obcí. Hřbitovní poplatky vzrostou v 17 % obcí, poplatky ze psů v každé sedmé obci.

Němečtí občané se musí připravit na novou vlnu zvyšování daní a poplatků – ačkoliv k jejich zvyšování docházelo v širokém měřítku již v minulých letech,“ říká Hans-Peter Busson.

Prostor pro úspory spočívá ve spolupráci mezi obcemi a ve správě podílů v obchodních společnostech. Hans-Peter Busson říká: „Každá obec nemusí mít vlastní matriční úřad a také sportoviště a kryté bazény lze využívat společně.“ Rovněž obecní podniky mohou často generovat výrazně vyšší příjmy pro radnice za předpokladu, že budou lépe strukturovány. Také nejsou vyčerpány možnosti prodeje obecního majetku a komunálních podílů v podnicích, tato opatření jsou často politicky obtížně prosaditelná. „Ani drastická opatření, jakými jsou sloučení malých obcí, by neměla být v současné situaci mimo diskuzi,“ říká Petr Knap.

Řešení pro staré dluhy se nerýsuje

Vzhledem k hloubce dluhové propasti z minulých let již mnohé obce nepočítají s tím, že by ještě dokázaly dluh splatit – téměř každý třetí zastupitel odpovědný za finance uvádí, že jeho obec pravděpodobně nezvládne splatit dluh vlastními silami.

Mnohé německé obce jsou v podstatě v úpadku a obrovskou propast starých dluhů nedokážou vlastními silami zaplnit. Díky nízkým úrokům jsou obce schopny financovat dluhovou službu. V případě zvýšení úrokových sazeb nebo neochoty bank pokračovat v poskytování úvěrů, hrozí obcím další závažné problémy.

„Obce v České republice mají v současnosti přístup k poměrně levnému financování a jsou zajímavými klienty pro řadu finančních skupin. Pokud však pokušení zadlužit se podlehnou ve větší míře, můžeme za několik let vidět v Česku stejné problémy, s jakými se dnes potýkají v sousedním bohatém Německu,“ uzavírá Petr Knap.

TOPlist
TOPlist