K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Den malých obcí

Rozpočtové hospodaření z pohledu územního uspořádání

Datum: 19. 9. 2013, zdroj: OF 3/2013, rubrika: Ekonomika

Státní závěrečný účet za rok 2012 přinesl mj. souhrnný přehled o hospodaření územních samosprávných celků. Podrobný rozbor i komentář jsme publikovali v úvodu tohoto vydání. Ne těchto stránkách se na některé položky územních rozpočtů podíváme z pohledu územního členění.

Celkové příjmy obcí, krajů a DSO v přepočtu na 1 obyvatele podle jednotlivých krajů v roce 2012 (po konsolidaci na úrovni kraje, v tis. Kč)
Obr. 1. Celkové příjmy obcí, krajů a DSO v přepočtu na 1 obyvatele podle jednotlivých krajů v roce 2012 (po konsolidaci na úrovni kraje, v tis. Kč)

Celkové příjmy všech územně samosprávných celků (krajů, obcí a dobrovolných svazků obcí – DSO) v přepočtu na jednoho obyvatele v rozdělení podle krajů v roce 2012 jsou patrné z obr. 1. Údaje jsou v tisících korun připadajících na jednoho obyvatele za uvedený rok. Je zřejmé, že nejvyšší příjem na obyvatele je v hlavním městě Praze (50 730 Kč). Druhý kraj z hlediska výše celkových příjmů na hlavu je kraj Plzeňský, kde se příjmy pohybují v rozmezí od 31 510 do 34 000 Kč. Nejnižší příjem na obyvatele (v rozmezí od 30 560 do 31 500 Kč) vykazují kraje Ústecký, Středočeský a Zlínský. Ve zbývajících krajích jsou příjmy rozloženy do dvou skupin, přičemž kraje na severu republiky jsou na tom poněkud lépe.

Celkové příjmy obcí v přepočtu na 1 obyvatele podle jednotlivých krajů k 31. 12. 2012 (po konsolidaci, v tis. Kč)
Obr. 2. Celkové příjmy obcí v přepočtu na 1 obyvatele podle jednotlivých krajů k 31. 12. 2012 (po konsolidaci, v tis. Kč)

Budeme-li sledovat pouze celkové příjmy obcí v přepočtu na obyvatele (tzn. že se neberou v úvahu příjmy krajů), vidíme na obr. 2., že příjem na hlavu se snižuje – od 16 180 až 17 000 Kč v Ústeckém a Zlínském kraji do 21 150 až 24 500 Kč v Plzeňském a Jihomoravském kraji. Prahu jako kraj i obec ponecháme stranou.

Na celkových příjmech obcí mají největší podíl jejich daňové příjmy. Tyto daňové příjmy obcí, tentokrát v rozložení podle okresů v přepočtu na jednoho obyvatele ukazuje obr. 3. Pokud nebudeme brát v úvahu městské okresy (Praha, Brno, Ostrava, Plzeň) pohybují se daňové příjmy na obyvatele v rozmezí od 8920 do 9800 Kč u okresů s nejnižšími daňovými příjmy až po 11 200 až 11 900 Kč u okresů, které vykazují nejvyšší příjmy. Z rozložení je patrné, že v českých krajích nalezneme 10 okresů s nejnižší úrovní daňových příjmů (20 %). Na Moravě je to 11 okresů tj. 40 %, přičemž jen dva okresy jsou v rozmezí 10 470 až 11 200 Kč na obyvatele (v českých krajích 9 a dalších 9 okresů má příjmy v rozmezí 11 210 až 11 900 Kč na hlavu). Přitom je zajímavé zjištění, že ze sedmi ústeckých okresů je jen Děčín v nejnižší příjmové skupině a čtyři okresy v kraji, který je jako celek nejslabší, vykazují daňové příjmy nejvyšší skupiny (nepočítáme 4 největší města).

Daňové příjmy obcí v roce 2012 podle okresů v přepočtu na 1 obyvatele (v tis. Kč)
Obr. 3. Daňové příjmy obcí v roce 2012 podle okresů v přepočtu na 1 obyvatele (v tis. Kč)

Obr. 1. ukázal situaci z pohledu celkových příjmů územních samosprávných celků v přepočtu na obyvatele a v rozložení podle krajů. Stejný obraz ukázal i obr. 2., ovšem jen z pohledu rozložení celkových příjmů obcí. Obr. 3. ukázal na daňové příjmy obcí v rozložení podle okresů.

Podívejme se nyní na další příjmovou položku územních rozpočtů a její rozložení. Přijaté transfery jsou u krajů nejvýznamnější příjmovou položkou a u obcí druhou nejvýznamnější částí příjmů. Transfery mají neinvestiční a investiční podobu a naše pozornost se zaměří na investiční transfery, které jsou do určité míry ukazatelem rozvoje daného území.

Přijaté investiční transfery za obce, kraje a DSO celkem v přepočtu na 1 obyvatele v roce 2012 (po konsolidaci na úrovni kraje, v tis. Kč)
Obr. 4. Přijaté investiční transfery za obce, kraje a DSO celkem v přepočtu na 1 obyvatele v roce 2012 (po konsolidaci na úrovni kraje, v tis. Kč)

Obr. 4. ukazuje přijaté investiční transfery za všechny územní samosprávy (obce, kraje a DSO) celkem v přepočtu na jednoho obyvatele v roce 2012. Údaje jsou uvedeny podle krajů v tisících korun přepočtených na obyvatele. Paradoxně nejmenší investiční dotace na hlavu jsou v hlavním městě Praze (950 Kč). V Karlovarském a Ústeckém kraji připadá na obyvatele nejméně – od 1570 Kč do 2000 Kč a na nejvíce na dotacích na hlavu získává Plzeňský kraj a Kraj Vysočina – od 3310 Kč do 3520 Kč.

Investiční transfery přijaté obcemi v roce 2012 podle okresů v přepočtu na 1 obyvatele (v tis. Kč)
Obr. 5. Investiční transfery přijaté obcemi v roce 2012 podle okresů v přepočtu na 1 obyvatele (v tis. Kč)

Prohlédneme-li si rozložení investičních dotací přijatých obcemi podle okresů – obr. 5., nalezneme tři okresy s nejnižší úrovní – Karlovy Vary, Teplice a Pardubice. Zde se investiční transfery pohybují v rozmezí od 610 Kč do 700 Kč na jednoho obyvatele. Pestrá paleta investičních dotací přijatých obcemi je rozdělena do sedmi úrovní, od uvedené nejnižší tříčlenné skupiny až po nejvyšší úroveň, kde se dotace na obyvatele pohybuje v rozmezí od 3610 Kč do 6060 Kč. Sem patří okresy Nymburk a Svitavy.

Kapitálové výdaje obcí, krajů a DSO v přepočtu na 1 obyvatele podle krajů v roce 2012 (po konsolidaci na úrovni kraje, v tis. Kč)
Obr. 6. Kapitálové výdaje obcí, krajů a DSO v přepočtu na 1 obyvatele podle krajů v roce 2012 (po konsolidaci na úrovni kraje, v tis. Kč)

Kapitálové výdaje rovněž signalizují určité znaky rozvoje území. Obr. 6. ukazuje kapitálové výdaje všech samospráv (kraje, obce, DSO) na jednoho obyvatele v rozložení podle krajů. Nejméně na hlavu se investuje na severu (od 5660 Kč do 6500 Kč) a nejvíce v Praze (13 960 Kč).

Při velkém počtu obcí v České republice jsou všechny uvedené obrázky do jisté míry ovlivněné průměrováním – ale i tak můžeme hovořit o určitých paradoxech a klást otázky: Například, že hlavní město má největší daňové příjmy na hlavu, nejmenší investiční dotace, ale největší kapitálové výdaje. Řeší tedy potřeby centra státu na úkor vlastních obyvatel? Nebo – v Pardubickém kraji, který má čtyři okresy, nalezneme okres s nejnižším i nejvyšším celostátním průměrem dotačních investic (610 Kč a 6060 Kč) na jednoho obyvatele. Nejsou nejnižší příjmy moravských obcí, zvlášť ve Zlínském kraji, jednou z oprávněných příčin protestů obcí (vznik STAN, SMS, Zlínské výzvy)?

Antonín Eliáš

TOPlist
TOPlist