K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Schvalování účetních závěrek – nový princip

Datum: 9. 9. 2013, zdroj: OF 3/2013, rubrika: Ekonomika

Reforma veřejných financí, kterou provází reforma účetnictví zaznamenává dynamický rozvoj o čemž svědčí i poslední úpravy zákonů, které tvoří rámec veřejných financí. Uplatňované řídící a kontrolní mechanismy v oblasti financování musí zajistit, aby bylo možné včas přijmout případná opatření k nápravě, eventuelně vyvodit v jednotlivých případech odpovědnost příslušných stran za nesprávná rozhodnutí.

Například vymáhat náhradu škod či přijmout opatření, která by měla možným porušením zásad finančního hospodaření napříště zabránit nebo je alespoň ztížit. Logickým vyústěním výše uvedených požadavků je růst tlaku na kvalitu, relevantnost, spolehlivost a objem předávaných a zpracovávaných dat a informací.

Přesto, že finanční řízení a řízení rizik je v povinnosti každého odpovědného hospodáře, nakládání s veřejnými prostředky se realizovalo dlouhodobě převážně na základě výstupů z finančního výkazu příjmů a výdajů. V současné době již ale nejde a nemůže jít o krátkodobé řízení podle ročního rozpočtu, tak jak je stále ortodoxními oponenty vykládáno. Nejde již jen o předem stanovenou strukturu uživatelských sestav příjmů a výdajů pro vybrané rozhodovací úlohy státu resp. samosprávných celků. Moderní rozpočtové a řídící systémy tuto praxi považují, mírně řečeno za nevyhovující, nedostatečnou. Náhled na data a informace nemá sloužit jen vrcholovým manažerům pro strategické řízení, ale i pro zadané potřeby jiných uživatelů, podle různých dimenzí, s různým stupněm agregace a modelového zpracování. Například data a informace o struktuře majetku a závazků obce musí sloužit i dalším oprávněným uživatelům, třeba pro potřeby občanské kontroly.

Účetnictví jako páteř řízení

Reforma veřejných financí bude dále pokračovat. „Na stole“ jsou podklady pro přípravu ústavního zákona o rozpočtové kázni a odpovědnosti. Kombinace navržených pravidel umožňuje posílení kladných stránek finančního řízení, umožňuje působení automatických stabilizátorů a dočasnou flexibilitu, orientuje se na udržitelnost veřejných financí.

Souběžně s tímto procesem musí i reforma účetnictví zaznamenávat další rozvoj. Vnitřní charakteristikou ovlivňuje stále významněji procesy v organizacích veřejných rozpočtů. To vše je třeba zajistit vhodnou strukturou spolehlivých finančních dat. Novela zákona o účetnictví obsahuje ustanovení mířící do oblasti zajištění vymahatelnosti, validity informací a dalších povinností spojených s oceňováním, inventarizacemi a zajištěním účinnější dobré správy v oblasti účetnictví. Týká se to také přenosu účetních záznamů mezi účetními jednotkami a centrálním systémem účetních informací státu.

Mezi obecné principy pro správné fungování zahrnujeme poskytování včasných a transparentních dat o majetkové a zdrojové struktuře a jejich pravidelná analýza na všech úrovních zpracování. Bez nadsázky je možné prohlásit, že účetnictví je bezesporu „páteří“ řídících a kontrolních systémů, ovšem za předpokladu, že datová základna bude splňovat všechna potřebná (stanovená) kriteria. A tak nejen z důvodu probíhající reformy veřejných financí je třeba zlepšit kvalitu monitoringu a kontroly účetnictví v samotných účetních jednotkách.

Zajištění průběhu účetní reformy účinnými kontrolními mechanismy, které by napomohly dodržování účetních a kontrolních standardů i morálních zásad účetní profese, vyvolává potřebu „nasazení“ dosud nevyužívaných instrumentů. Jedním z nich je nově stanovená povinnost schvalování účetních závěrek.

Schvalování účetních závěrek

Na výše uvedené skutečnosti reagují i nejnovější požadavky vyplývající z novely zákona o účetnictví (č. 239/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony), která zavedla novou povinnost vybraným organizacím – schvalování účetních závěrek. Toto opatření je vyvoláno společensko ekonomickou potřebou a v této souvislosti byly současně novelizovány též další právní předpisy v návaznosti na rozsah veřejných financí – zákon o obecním zřízení, zákon o krajském zřízení, zákon o hlavním městě Praze, zákon o podpoře regionálního rozvoje a další, jako je zákon o Státním fondu kultury České republiky, zákon o Státním fondu dopravní infrastruktury, zákon o Státním fondu rozvoje bydlení, zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu, zákon o Státním fondu životního prostředí České republiky, zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu, zákon o majetku České republiky a jejím vystupováním v právních vztazích.

Zákon stanoví, že poprvé se schvaluje účetní závěrka vybraných organizací sestavená k 31. 12. roku 2012. Současně bylo zmocněno Ministerstvo financí vydat prováděcí právní předpis, který stanoví náležitosti schvalování účetních závěrek vybraných účetních jednotek a způsob poskytování součinnosti osob zúčastněných na tomto procesu. Připravovaná vyhláška o schvalování by měla být účinná k 1. červnu 2013. Její návrh obsahuje rámcová pravidla a předpokládá se, že podrobné schvalovací postupy si stanoví každá organizace – účetní jednotka podle svých specifických potřeb a vyhlásí je prostřednictvím vnitřního předpisu – směrnicí.

Schvalovací mechanismus

Vnitřní předpis by měl stanovit přesný rozsah schvalovacího postupu, odpovědnost, obsah i rozsah konsultačních zpráv, jako podkladu pro rozhodnutí schvalovacích orgánů apod. Uvnitř organizace je třeba definovat nový schvalovací mechanismus, jehož úlohou je zjištění přesnosti údajů obsažených v účetních výkazech a zprávách.

Smyslem je zajistit, aby uživatel účetních výkazů měl dostatečnou jistotu, že výkazy řádně odrážejí finanční činnosti a podmínky v dané organizaci (obci) v rámci daných požadavků (stanovených zásad hospodaření).

Mezi zásadní úvahy náleží odpověď na otázku co bude obsahem vlastního schvalování.. Potřebná šíře výkladu by byla nad rámec článku, ale z předkládaných tezí k prováděcí vyhlášce se dá dovodit, že v zásadě půjde o schválení, úplnosti a průkaznosti účetní závěrky ve vztahu k věrnému a poctivému obrazu předmětu účetnictví, spolu s posouzením zda účetní závěrka umožňuje efektivní vyhodnocení případných předvídatelných rizik a ztrát a vyhodnocení finanční situace účetní jednotky (obce).

Obecně jsou v návrhu prováděcí vyhlášky – v části druhé až třinácté – stanoveny procesy a povinnosti při schvalování účetní závěrky vyjmenovaných dotčených účetních jednotek, a to zpravidla nejvyšším (kolektivním) orgánem.

V rámci posouzení schvalujícím orgánem bude hodnoceno, zda zjistil či nezjistil skutečnosti, které nasvědčují tomu, že účetnictví je neúplné nebo neprůkazné, příp. že nebyla dostatečně vyhodnocena předvídatelná rizika a ztráty. V případě, že takovouto skutečnost zjistil, provede ještě posouzení, zda měla nebo mohla mít vliv na věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situaci účetní jednotky. Pokud je zjištěná skutečnost natolik významná, že takovýto vliv měla či mohla mít, jsou dány důvody pro neschválení účetní závěrky. Takovéto neschválení lze nazvat neschválením účetní závěrky z věcných důvodů.

Může však nastat též skutečnost, že jsou dány formální důvody pro neschválení účetní závěrky. Pokud schvalující orgán neobdrží relevantní podklady pro schválení účetní závěrky, tak nemá na základě čeho rozhodnout o schválení účetní závěrky a takovouto účetní závěrku neschválí.

V případě neschválení účetní závěrky schvalující orgán své rozhodnutí formalizuje v protokolu, ve kterém uvede zejména skutečnosti, které vedly schvalující orgán k vyjádření výhrad, např. – významně chybné vykázání položek ve výkazech, významně chybné ocenění vykázaných položek, významné nezachycení budoucích rizik v účetní závěrce nebo další významné skutečnosti nezachycené v účetní závěrce.

Současně schvalující orgán stanoví přiměřenou lhůtu k odstranění zjištěných vad.

Účetní závěrka územních samosprávných celků je součástí zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření a ve smyslu ustanovení rozpočtových pravidel je součástí závěrečného účtu, a tak se předpokládá, že jako taková bude v rámci projednávání závěrečného účtu schvalována.

Vyšší nároky

Je třeba zdůraznit, že jde o zcela nový princip. Nemuselo by být všem zainteresovaným stranám zřejmé, že schvalování podle nových principů sleduje odlišný cíl než dosavadní realizovaná praxe. Navíc je třeba vždy nově domýšlet dopady vykázaných dat do finanční pozice účetní jednotky. To klade mnohem větší nároky nejen na účetní pracovníky, jak po odborné stránce a profesní vybavenosti, tak i po stránce adaptibility ve stále měnícím se prostředí. Za vykázanou skutečností je tudíž třeba vidět hlubší souvislosti.

Toto průlomové opatření vyvolává potřebu integrovaného přístupu k dané problematice. Nadále je vyžadováno systémové, tvůrčí a logické myšlení se současně vyvolanou potřebou nastavení určitých pravidel ve kterých bude založena možnost pro všechny zúčastněné, spolehlivě se v daných mantinelech pohybovat a při tom dosáhnout zamýšleného cíle.

Zavedený institut vyvolá především potřebu změn v technickém, organizačním i profesním zázemí jednotlivých vybraných organizací. Jak již bylo shora uvedeno, návrh vyhlášky ponechává řešení podrobností v odpovědnosti účetní jednotky samotné. Pomocí vnitřních předpisů je nutné nastavit odpovídající kompetence a pravomoci vytvářející předpoklady pro možnost stanovený úkol splnit v potřebné vyváženosti. Logicky musí docházet i k mnohem větším nárokům na jakkoli organizované schvalovací procesy.

Z nutně uplatňovaných zásad budoucího schvalovacího mechanismu vyplývá, že činnost např. spojená s přípravou podkladů pro schvalování účetních závěrek by měla být svěřena pouze těm, kteří budou mít hlubší porozumění pro aplikaci účetního myšlení v rámcově daných parametrech. Bude jim znám obsah a význam základních charakteristik české účetní legislativy, se spolehlivým zjištěním, kdy a které pravidlo se na účetní jednotku vztahuje, ke kterému okamžiku vznikají konkrétní povinnosti dané účetní jednotce a budou mít dostatečné porozumění pro ideový základ, obsah a vypovídací schopnost účetní závěrky a zveřejňovaných informací finančního účetnictví. Budou nadány schopností provést analýzu vlivu konkrétních hospodářských transakcí na hodnotové ukazatele a zároveň budou schopni docenit způsob mnohostranného využití těchto informací pro zjištění a analýzu faktorů ovlivňujících finanční pozici a celkovou finanční stabilitu vlastního subjektu pro další ekonomické aktivity.

Účetní závěrka

(§ 18 odst. 1 zákona č. 563/1991, o účetnictví, ve znění platných předpisů)

je sestavení účetních výkazů, které podávají informaci o celkovém hospodaření účetní jednotky (obce). Účetní závěrka tvoří nedílný celek jednotlivých finančních výkazů, které dle zákona o účetnictví tvoří:

  1. rozvaha (bilance),
  2. výkaz zisku a ztráty,
  3. příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v částech uvedených pod písmeny a) a b), tak , aby podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky; příloha obsahuje též informace o výši splatných závazků pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, veřejného zdravotního pojištění a o výši evidovaných daňových nedoplatků.

Účetní závěrka může zahrnovat i přehled o peněžních tocích nebo přehled o změnách vlastního kapitálu.

Závěrem

Ve shrnutí lze konstatovat, že mezi zásadní otázky se kterými je nutné počítat při procesu schvalování účetní závěrky, bude patřit např. otázka nezávislosti, rozsahu daných šetření, kvalifikačních předpokladů realizátorů, jevové formy a obsah konsultační zprávy, protokolu o schválení (resp. neschválení) účetní závěrky, nakládání s výsledky realizovaného procesu a další. Stejně tak je třeba odstranit existující mezery i na úrovni synergie a koordinace činností realizátorů na všech (jednotlivých) řídících úrovních a organizačních stupních.

Míra úspěšnosti při aplikaci nově zavedeného postupu bude záviset na uchopení samotných schvalovacích principů. Schválení resp. neschválení účetní závěrky bude znamenat historický průlom do dosavadních vztahů uvnitř samotných účetních jednotek, ale i mezi nimi. Aby se princip prosazoval jako smysluplný proces a vyznačoval se zejména do budoucna potřebnou kvalitou a odpovídající úrovní, bude dobré řešit případná úskalí a vznikající problémy hned v počátcích. Je totiž opakovaně zjišťovanou skutečností, že počáteční rozpaky a nesprávnosti tendují k zakonzervování a následky se odstraňují daleko obtížněji.

Význam zavedeného institutu schvalování účetních výkazů podtrhuje skutečnost, že prakticky do současné doby tyto vybrané účetní jednotky veřejného sektoru státní správy a samosprávy v ČR nepředkládají přesvědčivé výkazy o majetku, pohledávkách a závazcích a tvorbě výsledku hospodaření, ověřené certifikovanými (externími) nezávislými stranami, tak jak to např. předpokládají mezinárodní účetní standardy pro veřejný sektor – International Public Sector Accounting Standards – IPSAS. (Pro úplnost jen poznámka, že standardy IPSAS jsou směrodatné požadavky stanovené Výborem pro veřejný sektor a vyhlášené Radou pro mezinárodní účetní standardy, které mají zvýšit kvalitu finančního vykazování ve veřejném sektoru po celém světě).

Zavedením schvalování účetních závěrek nejvyššími orgány i územních samosprávných celků, dochází tak k (částečnému) plnění legitimního požadavku podle osvědčených principů. Aby provádění v praxi bylo co nejvíce ušetřeno mnohých překvapení, bude užitečné se novým procesem intenzivně zabývat a jak bylo shora řečeno, oprávněně očekávat od odborných pracovníků a odpovědných orgánů oprávněnou a účinnou podporu.

Ing. Danuše Prokůpková, auditor – číslo auditorského oprávnění KAČR 0712

TOPlist
TOPlist