K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Veřejné osvětlení – součást bezpečného dopravního prostoru

Schvalování účetní závěrky obce

(Jak se s novou povinností vypořádat se ctí)

Datum: 29. 8. 2013, zdroj: OF 3/2013, rubrika: Ekonomika

Od září loňského roku platí, že zastupitelstva mají kromě tradičního závěrečného účtu schvalovat také účetní závěrku. Novela zákona o obcích tak u některých územních celků jen promítla do legislativy již používanou praxi, někde může jít o novinku. Jestliže rozdíl mezi příjmy a výdaji lze celkem snadno vysvětlit a porovnat, pak rozbor výsledku hospodaření či struktura rozvahy vyžadují širší znalost účetnictví.

Rozšíření výhradních pravomocí zastupitelstva, uvedených v § 84 odst. 2 písm. b) o schvalování účetní závěrky sestavené k rozvahovému dni, přichází v souvislosti se snahou Ministerstva financí posílit význam účetnictví ve veřejném sektoru. Pro účetní obcí nejsou navzdory změnám v posledních letech závěrkové výkazy žádnou zásadní novinkou, neboť samospráva vede účetnictví již dlouhodobě. Nyní by se jím měli zabývat více také zastupitelé.

Prováděcí vyhláška použitelná až příští rok

Žádný právní předpis nestanoví věcná pravidla organizačního zajištění schvalování účetních závěrek ani způsob poskytování součinnosti osob zúčastněných na tomto procesu. V rámci připomínkového řízení (k novele zákona) byla namítána nezbytnost sjednotit formální postupy,“ uvádí se v důvodové zprávě k návrhu vyhlášky, který se v březnu objevil v připomínkovém řízení.

Je pravdou, že také v případě schvalování závěrečného účtu, resp. spíše při neschválení, zůstávají určité nejasnosti, takže prováděcí vyhláška k účetní závěrce by mohla být využitelná šířeji. Vyhláška také stanovuje pravidla pro schvalování závěrek příspěvkových organizací, zde postačí schválení radou města.

Pro schvalování závěrek za rok 2012 měl však zatím návrh jen takový přínos, že motivoval zastupitelstva k co nejrychlejšímu jednání, aby k nějakému odsouhlasení došlo před účinností vyhlášky (navrženo 1. června 2013, ale na konci května se dosud vyhláška neobjevila ve Sbírce zákonů). Jestliže závěrečný účet musí být projednán do konce června, tak by patrně vhodnější bylo účinnost vyhlášky o měsíc posunout. Účetní závěrka a závěrečný účet spolu souvisí a lze očekávat, že zastupitelstva budou oba body projednávat na jednom zasedání. Zpožděním ve vydání prováděcí vyhlášky se však tento nedostatek vlastně vyřešil sám, je však nyní otázkou, zda nějaká vyhláška vůbec zveřejněna bude. Přesto v následujícím textu vycházíme ze zatím dostupné verze.

Dle návrhu vyhlášky musí být podklady pro schvalování účetní závěrky schvalujícímu orgánu (zastupitelstvu) předloženy „přehledným způsobem, který umožní zejména efektivní posouzení úplnosti a průkaznosti účetnictví a vyhodnocení předvídatelných rizik a ztrát ve vztahu k věrnému a poctivému obrazu předmětu účetnictví a finanční situaci účetní jednotky.“

Věrný a poctivý obraz

Diskuze v zastupitelstvu při schvalování účetní závěrky mají směřovat k potvrzení, že účetnictví je vedeno věrně a poctivě. Oba pojmy svým jazykem definuje zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, v § 7. Zobrazení je věrné, jestliže obsah položek účetní závěrky odpovídá skutečnému stavu při použití povolených účetních metod. Zobrazení je poctivé, když jsou při něm použity účetní metody způsobem, který vede k dosažení věrnosti… Schvalování účetní závěrky nemá primárně za cíl hodnotit rozhodnutí a jejich dopady do hospodaření obce, ale posoudit, zda předkládané výkazy všechny (i negativní) dopady plně zohledňují.

Při pochybnostech mohou zastupitelé nahlížet do účetních knih (hlavní účetní kniha, kniha podrozvahových účtů, kniha analytických účtů). Účetní knihy mají již podobu pouze elektronickou, v praxi by tedy zastupitelé pracovali spíše jen s výstupními sestavami.

Při projednávání by měla být dostupná také zpráva auditora, ale ve zdůvodnění vyhlášky najdeme pasáž, která naznačuje, že nepůjde o povinnou součást: „Není vyloučeno, že v rámci přípravy podkladů pro schvalování účetní závěrky schvalující orgán osloví externího odborníka, například auditora nebo auditorskou společnost, aby buď provedla ověření účetní závěrky, nebo aby provedla činnosti, jejichž výstupem bude zejména doporučení, zda účetní závěrku schválit či neschválit.“ V každém případě se k vedení účetnictví vyjadřuje již zpráva o přezkoumání hospodaření, která se stala nedílnou přílohou závěrečného účtu. Součástí schvalování účetní závěrky má být nově zpráva o zjištěních interního auditu, je-li tento útvar zřízen (podmínky zřizování upravuje zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole).

Automatické zvednutí ruky nebo analýza

Je zřejmé, že v zastupitelstvech pracují také členové, kteří nemusí vždy mít zkušenosti se čtením účetních výkazů (poz. redakce – takových zastupitelů bude pravděpodobně většina). Při svém zaměstnání, rodinných povinnostech a zájmech nemají nezřídka ani čas se účetnictvím dále zabývat. Jsou prostě dobří a obci prospěšní v jiných oblastech. Pracovníci Ministerstva financí na tuto skutečnost mnohdy zapomínají. Na straně druhé však snaha, aby se zastupitelé zajímali také o stav majetku, pohledávek a závazků obce je vhodná a potřebná, neboť příjmy a výdaje nepokrývají celé hospodaření.

Doporučený postup při jednoduché analýze účetní závěrky

  1. Přečíst si nejprve zprávu o přezkoumání hospodaření, zejména pak části upozorňující na případná rizika a podíl pohledávek a závazků – jde o informace povinné ze zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků, takže v textu být musí a půjde o jednu až dvě stránky v závěru dokumentu.
  2. Srovnávat hodnoty v účetních výkazech s minulým obdobím – mělo by být uvedeno ve sloupci zcela vpravo, příp. si vyhledat nebo vyžádat doplnění časové řady. Posuzování jednoho roku může vést k nesprávným závěrům.
  3. Porovnat výši závazků – opět je vhodné především srovnání s předchozím rokem a také porovnání objemu dlouhodobých a krátkodobých závazků – obecně lze říci, obvykle by (v případě, že existují) měly dlouhodobé závazky převyšovat ty krátkodobé. Není chybou zeptat se, zda již v době schvalování závěrky došlo k úhradě krátkodobých závazků evidovaných na konci prosince. Problémem může být odsouvání úhrady běžných faktur z důvodu snahy o přebytek pouze finančního hospodaření v daném roce. Jde pak sice o rizikové chování, ale účetní výkazy i tak podávají věrný a poctivý obraz situace obce. Není důvodem pro neschválení závěrky.
  4. Sledovat výši čisté hodnoty pohledávek – jestliže sloupec „korekce“ v rozvaze představuje velký podíl z pohledávek, pak jde velmi pravděpodobně o pohledávky špatné až nedobytné. Pravidla pro tvorbu tzv. opravných položek jsou v případě obcí velmi striktní, takže prostor pro záměrnou úpravu směrem k „nevěrnému“ účetnictví zůstává minimální. Zastupitelé zde mnou učinit dotaz na postup a úspěšnost obecního úřadu při vymáhání pohledávek.
  5. Zhodnotit meziroční pohyb majetku – účetnictví se vede v historických cenách, u majetku nedochází k přeceňování, proto úbytek musí odrážet vyřazení v průběhu roku (hodnota prodaného majetku se objevuje jako náklad ve výkazu zisku a ztráty). I zde je vhodné sledovat sloupec korekce, který vyjadřuje opotřebení majetku. Navzdory do jisté míry volně nastavenému odpisování pro majetek historický, ke kterému se přistoupilo v roce 2011, může podíl korekcí na hodnotě napovědět o stáří a kvalitě např. budov. Pozor na chybné závěry při zařazování majetku při srovnání např. s výběrovým řízením, kromě kupní ceny se do pořizovací hodnoty uváděné v účetnictví započítávají i související náklady (studie, přípravné práce atd.).
  6. V případě nákladů lze hodnotit efektivitu obdobně jako u podnikatelských subjektů, výnosy mají poněkud odlišný charakter, neboť hlavními výnosy jsou daně, které obec vůbec neovlivní. Případná hospodářská činnost by neměla být ztrátová.
  7. Nepřeceňovat vliv výsledku hospodaření – není chybou, pokud se obec dostane do účetní ztráty a přitom vykazuje přebytek příjmů nad výdaji. Ne všechny náklady jsou zároveň výdaji a ne všechny výnosy jsou zároveň příjmy. Obec nebude vyplácet žádné dividendy, daň z příjmů z hospodářské činnosti platí sama sobě, takže výsledek hospodaření nemá takový význam jako u podnikatelských subjektů a jde vlastně jen o zařazení na účet výsledků minulých let.

Zastupitelé, kteří se výkazy chtějí zabývat více, by měli ještě před jednáním kontaktovat účetní nebo finanční odbor a požádat o vysvětlení či doplnění. Nelze však očekávat školení o principech účetnictví a používaných pravidlech. Na základě získaných podkladů je vhodné připravit konkrétní výhrady s krátkým odůvodněním. Pokládání detailních dotazů s dlouhými odpověďmi plnými neznámých účetních pojmů při obvykle odpoledním až večerním jednání zastupitelstva povede spíše k apatii většiny zastupitelů. A schválení čehokoliv.

Když se závěrka nelíbí

V rámci posouzení zastupitelstvo hodnotí, zda došlo ke zjištění skutečností, které nasvědčují tomu, že účetnictví je neúplné nebo neprůkazné, příp. že nebyla dostatečně vyhodnocena předvídatelná rizika a ztráty. V případě, že takovouto skutečnost zjistilo, provede ještě posouzení, zda měla nebo mohla mít vliv na věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situaci účetní jednotky. Pokud je zjištění natolik významné, rozhodne o neschválení z věcných důvodů. Může také dojít k neschválení z formálních důvodů, v každém případě se sepisuje protokol s výhradami (např. významně chybné vykázání položek ve výkazech, významně chybné ocenění vykázaných položek, významné nezachycení budoucích rizik v účetní závěrce). Zároveň se pořizuje písemný zápis se jmenovitým hlasováním.

Zastupitelstvo stanoví lhůtu pro odstranění vad (je-li to možné). Pokud účetní jednotka vady řádně a včas odstraní nebo předloží podklady, může být závěrka schválena dodatečně.

***

Schvalování účetních závěrek ze zákona o obcích nezmizí, ať již vyhláška bude vydána či nikoliv. V zastupitelstvech mají zpravidla členové odpovědnost za určité oblasti a v ostatních se spoléhají na své kolegy. Nikdo zkrátka nerozumí všemu. Účetnictví (nejen obcí) respektuje řadu pravidel a postupů, které nemusí na první pohled vypadat srozumitelně. V případě účetnictví veřejného sektoru se objevuje stále ještě dost nejasností a probíhají stále úpravy. Ačkoliv by schvalování nemělo představovat pouze formální zvednutí ruky, na hlubší (věcnou, tedy ne politicky či osobně zaměřenou) diskuzi patrně nedojde. A zase to tolik nevadí, vždyť nejen účetnictvím živa je obec.

Ing. Jaroslava Kypetová, PhD., autorka pracuje jako interní auditor

TOPlist
TOPlist