Evropské fondy musí směřovat do venkovského prostoru

Na dubnovém Republikovém shromáždění SMS byla do čela Sdružení místních samospráv zvolena Ing. Jana Juřenčáková. Původně starostka malé moravské obce, později senátorka, místopředsedkyně Spolku pro obnovu venkova, iniciátorka první i druhé Zlínské výzvy.

Po svém zvolení uvedla nová předsedkyně SMS ČR, že nastává nová etapa práce, která navíc bude velmi hektická: „Musíme se urychleně zasadit o to, aby evropské fondy více směřovaly do území, na podporu rozvoje menších měst a obcí. Věřím, že tato myšlenka stmelí venkov jako nikdy předtím. Jedině tak lze dosáhnout tohoto smělého cíle,“ dodala Jana Juřenčáková.

Jedná se v podstatě o shrnutí požadavků, které prostřednictvím Druhé zlínské výzvy byly adresovány předsedovi české vlády, Petru Nečasovi. Položili jsme tedy paní předsedkyni několik otázek.

Co vás vedlo k zveřejnění Druhé zlínské výzvy?

Druhá zlínská výzva prakticky navazuje na první výzvu z doku 2006, která vyzývala vládu k odstranění diskriminace menších měst a obcí při rozdělování sdílených daní – tj. ke změně rozpočtového určení daní. Protože jsem byla u vzniku První zlínské výzvy – „Iniciativy za živý venkov“, která byla v konečném důsledku pro velkou většinu obcí a měst úspěšná, obrátili se na mě počátkem t. r. opět starostové ve Zlínském kraji s tím, že při vyjednávání smlouvy s Evropskou komisí o čerpání evropských finančních prostředků v letech 2014–2020 hrozí, že venkov bude odsunut na druhou kolej. Cílem zveřejnění Druhé výzvy tedy bylo upozornit na problémy při čerpání evropských prostředků v současném období a upozornit také, že při vyjednávání je zatím venkov vytěsňován a opomíjen. K Výzvě se přidalo přes 1500 signatářů a díky protestním akcím s vyvěšováním cedulí a následně vyvěšováním hrábí se podařilo upozornit představitele vlády na naše obavy. Plánovaná demonstrace byla zatím odložena, přesto zůstáváme ve střehu a intenzívně vyjednáváme s jednotlivými představiteli vlády.

Můžete upřesnit pojem nárokového čerpání?

Nárokové čerpání prostředků z Integrovaného regionálního programu (IROP) si každý vykládá různě a my jsme chtěli tímto požadavkem zejména rozpoutat veřejnou debatu. Nárokovost v našem pojetí je jednoduše jistota samospráv v určitém regionu, že budou pro potřeby tohoto území vyčleněny určité prostředky, které se budou následně transparentně soutěžit, vybírat kvalitní projektové záměry. Nejlepším nástrojem je čerpání přes Místní akční skupiny (MAS), které by měly být pro IROP jedním z nejdůležitějších partnerů. U některých vybraných typů investic si dokážeme představit i vyšší stupeň nárokovosti, tj. např. pořizování územních plánů, rekonstrukci energeticky nenáročného veřejného osvětlení, výměnu kotlů za šetrnější apod.

Z jakých úvah pochází údaj 65 % prostředků. Jednáte o těchto úvahách s Ministerstvem pro místní rozvoj?

Údaj 65 % pramení z kvantitativní analýzy potřeb obcí, měst a krajů z hlediska územní dimenze. Toto číslo bylo zveřejněno v lednu 2013, kdy ještě nebylo diskutována žádná čísla a cílem bylo rozpoutat debatu o číslech, což se nám podařilo. I Evropská unie klade v nových operačních programech jednoznačný důraz na územní dimenzi. Co se týká jednání s MMR, řekla bych, že jsou na dobré cestě, věřím, že zejména podporu při rozdělování prostředků prostřednictvím místních akčních skupin získáme.

Které hlavní potřeby venkova by měly preferovat jednotlivé operační programy?

U jednotlivých operačních programů máme pro potřeby venkova např. tyto požadavky:

• Zaměstnanost – projekty musí mířit na znevýhodněné skupiny obyvatel, v našem pojetí se jedná o občany žijící na venkově, dále s velkým důrazem do problémových regionů zasažených krizí a sociálními problémy.
• Podnikání a inovace – malé a střední podnikání, zakládání mikropodniků, venkovské podnikání.
• Životní prostředí – vodohospodářská infrastruktura, snižování energetické náročnosti veřejných budov, péče o krajinu, protipovodňová opatření.
• Doprava – místní komunikace zejména pro odlehlé venkovské oblasti, dále hlavní dopravní tahy, které propojí regiony, železniční sítě.
• Vzdělávání, věda a výzkum – regionální školství, zvýšení kvality základního školství, posilovat obecně kvalitu vzdělání.
• Integrovaný operační program – důraz na problémy venkova a jejich řešení metodou LEADER, podpora obnovy a výstavby veřejné infrastruktury v území, obnova památkového fondu.
• Program rozvoje venkova (PRV) – důraz na problémy venkova a na jejich řešení metodou LEADER.
• Technická pomoc – prostředky na realizaci metody LEADER prostřednictvím MAS.

Navrhujete v jednotlivých programech konkrétní podíl, který by se měl realizovat metodou LEADER?

Místní akční skupiny jsou nástrojem pro rozhodování na venkově o tom, které projekty budou podpořeny. Prostřednictvím MAS je tedy podporován venkovský prostor a konečným příjemcem jsou obce, neziskový sektor a podnikatelé. V současném programovacím období bylo podpořeno 112 MAS, které zahrnují 3 426 337 obyvatel a jejich prostřednictvím byl podpořen venkov v celkové částce 4 792 644 713 Kč, tj. průměr na 1 obyvatele pouze 1398,77 Kč. Momentálně existuje 176 MAS na území 5555 obcí (tj. 87 % výměry ČR), které zahrnují 5 648 328 obyvatel (tj. 54 % obyvatel ČR). Náš základní požadavek je, aby v součtu šlo na metodu LEADER a místní akční skupiny ze všech operačních programů a z PRV v průměru 10 % prostředků, někde více, jinde naopak méně. Co se týká ostatních prostředků pro obce a města, zde se držíme požadavku 65 % z IROPu. Klademe velký důraz na spolupráci měst s venkovem. Odmítáme izolované projekty, které nenabízí propojené, integrované řešení určitého širšího problému.