Strategie regionálního rozvoje ČR 2014–2020
Ministerstvo pro místní rozvoj předložilo vládě v polovině května Strategii regionálního rozvoje ČR 2014–2020 obsahující podrobnou analýzu regionálních rozdílů v ČR (především na úrovni obcí s rozšířenou působností) a v implementační části pak systém realizace regionálního rozvoje v rovině řídící, koordinační a monitorovací.
„Nově oproti předešlým strategiím jsou vymezeny státem podporované regiony, což jsou hospodářsky problémové správní obvody obcí s rozšířenou působnosti, které v rámci republikového srovnání vykazují z hlediska vybraných hospodářských a sociálních ukazatelů podstatně nižší úroveň, než je průměrná úroveň v ČR. Takto identifikované regiony jsou charakterizované především nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti, nízkou životní úrovní, nízkým stupněm ekonomické výkonnosti, nízkou hodnotou průměrného příjmu obyvatel a nepříznivým demografických vývojem“, uvedl náměstek pro regionální rozvoj a cestovní ruch MMR Michal Janeba. „Strategie také klade důraz na podporu rozvoje periferních oblastí a území se zvýšenou koncentrací sociálně vyloučených lokalit a vojenských újezdů“, dodal náměstek Janeba. Strategie se svými navrženými prioritami a opatřeními není koncipována úzce dle jednotlivých témat regionálního rozvoje, ale obsahuje v co největší míře průřezově pojatou územní dimenzi, tj. promítnutí navržených priorit a opatření do konkrétních typů území a způsobů jejich implementace.
Strategie regionálního rozvoje (SRR) je základním koncepčním dokumentem střednědobého významu. V materiálu, který je mj. poměrně obsáhlý (150 stran), je kladen důraz na koordinační roli regionální politiky. Věcný obsah vychází z funkcí regionální politiky (růstová, disparitní, preventivní) a v dokumentu jsou posíleny implementační mechanismy a vazba na další oblasti státní politiky. Pro vyvážený rozvoj regionů je důležité, aby byla zachována rovnováha mezi sociálním, ekonomickým a environmentálním pilířem. Koncept, který se zabývá sladěním těchto pilířů je označován jako udržitelný rozvoj.
Analytická část strategie se zabývá mj. hodnocením plnění cílů strategického rozvoje ČR a provádí v rámci typologie vymezení regionů na rozvojová, stabilizovaná a periferní (viz obr. 1). Na základě výpočtů je provedeno vymezení státem podporovaných regionů, což jsou hospodářsky problémové regiony a ostatní (sociálně znevýhodněné oblasti a vojenské újezdy). Při stanovení hospodářsky problémových regionů se vycházelo z ukazatelů výkonnosti ekonomiky, z míry nezaměstnanosti, zadluženosti obcí, množství poskytovaných dávek v hmotné nouzi a ze salda migrace.
Mezi sociálně znevýhodněné oblastí jsou řazeny regiony vykazující dlouhodobou nezaměstnanost a výskyt sociálně vyloučených lokalit a lokalit ohrožených sociálním vyloučením. Toto je spojeno mimo jiné s potenciálním sociálním napětím a s vyšším výskytem sociálně-patologických jevů (drogy, lichva, gamblerství). Vymezení je prováděno pro území obvodů obcí s rozšířenou působností.
V analytických závěrech se mj. píše: „Současná podoba zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje je pro koncepční řízení rozvoje regionů jako nedostatečná. Problémem je absence bližší úpravy strategického plánování a zejména plánování rozvoje obcí. Z uvedeného důvodu je nezbytné posílit koordinaci mezi strategickým plánováním, územním plánováním a také nástroji finančního řízení veřejné správy (rozpočty, rozpočtové výhledy). Neodmyslitelnou součástí je rovněž metodické a koncepční vedení.“ Analytická část SRR je zakončena SWOT analýzou.
Návrhová část SRR je zaměřena na vytyčení dlouhodobé vize regionálního rozvoje a na stanovení cílů a priorit regionální politiky ČR na období 2014–2020 včetně jejich podrobnější specifikace. Zdůrazněny jsou stanovených priorit na regionální politiku Evropské unie a také na jednotlivé sektorové politiky ČR. Přehledná struktura strategie je patrná z obr. 2.
Implementační část Strategie regionálního rozvoje ČR 2014–2020 nastavuje systém realizace regionálního rozvoje na centrální/sektorové i regionální úrovni. Je rozpracována po stránce instrumentální (nástrojové), institucionální a zdrojové v rovině řídící i koordinační. Zahrnuje i systém monitoringu plnění cílů, priorit a opatření SRR a vyhodnocování jejich regionálních dopadů.
Implementační část obsahuje i návrh programů financovaných z fondů Společného strategického rámce. Navrženy jsou např. operační programy – Podnikání a inovace, Výzkum, vývoj a vzdělávání, Doprava, Zaměstnanost, Životní prostředí, Integrovaný regionální operační program, OP Praha a dále mj. pět přeshraničních programů a Program rozvoje venkova.
Návrh národních programů počítá s programy v kompetenci Ministerstva pro místní rozvoj (rozvoj státem podporovaných regionů, podpora rozvoje specifických regionů, podpora území po živelní pohromě a podpora rozvoje venkova). Zaměření podpory státem podporovaných regionů předpokládá využití evropských zdrojů, státních regionálních programů, sektorových programů a krajských rozvojových programů.
Schema vazeb mezi plánovacími dokumenty v České republice je patrné z obr. 3.
Plné znění dokumentu Strategie regionálního rozvoje ČR 2014–2020