K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Nový zákon o hazardních hrách – dopady na obce

Nový občanský zákoník

(Rozhovor s Mgr. Františkem Korbelem, PhD., náměstkem ministra spravedlnosti pro legislativu)

Datum: 15. 7. 2013, zdroj: OF 3/2013, rubrika: Legislativa
Mgr. František Korbel, PhD., náměstek ministra spravedlnosti pro legislativu
Nový občanský zákoník (NOZ) přináší řadu významných změn – čím se zabývá Ministerstvo spravedlnosti před blížící se účinností 1. ledna 2014?
Ministerstvo spravedlnosti prochází Parlamentem jako předkladatel a koordinátor doprovodné legislativy. Její schvalování probíhá zatím úspěšně, podle plánu, tak aby byla dodržena stanovená účinnost nového občanského zákoníku k 1. lednu 2014. Realizujeme také vzdělávací projekt „Nové soukromé právo“. Justiční akademie připravila rozsáhlý cyklus školení. Letos máme 130 seminářů na jednotlivé oblasti a novinky soukromého práva. Většina seminářů je vícedenních a provádíme je ve všech krajích. Naši lektoři jsou ti nejlepší experti, část je z rekodifikační komise Ministerstva spravedlnosti, tj. vlastně autoři zákoníku, a část jsou soudci z Nejvyššího soudu.
A co informace pro veřejnost?
Ministerstvo zřídilo speciální internetové stránky obcanskyzakonik.justice.cz, kde čtenář nalezne všechny potřebné informace. Všem ji doporučuji. Jsou tam texty zákonů, jednoduchá shrnutí změn, články z tisku i odborné literatury, výkladová stanoviska naší skupin y expertů a mnoho dalšího. Od léta začne vysílat v hlavních Událostech kapitoly z nového občanského zákoníku Česká televize. Přidá se i Český rozhlas. Na podzim se do televize připravuje nedělní pořad s Ivo Jahelkou, který má navázat na úspěšnou řadu populárně-naučných seriálů „Neznalost neomlouvá“.
Má veřejnost o tyto novinky zájem?
Myslím si, že každý má možnost získat si potřebné informace. Již od začátku roku vidím denně v monitoringu desítky zmínek o novém zákoníku. Diskutuje se každý detail. Takže kdo chce, může si již dnes z informací vybírat. A kdo nechce, toho stejně nic nedonutí a nové právo bude řešit až za pochodu. I to je možné a v zásadě ani v takovém případě lidem nic špatného nehrozí. Lidé se chovají přirozeně a jistě k tomu nemusí znát ani současný občanský zákoník. A ten nový je mnohem blíže představám a očekáváním lidí o právu ve společnosti, neboť vychází z práva přirozeného. NOZ opouští dosavadní formalizmus práva a směřuje k výkladu práva podle spravedlnosti, rozumu a citu.
Chystáte něco speciálního pro obce?
Ano, v rámci projektu Nové soukromé právo jsme připravili a nechali vytisknout 800 tisíc informačních brožur v osmi oblastech:
  1. zásady a obecná část nového občanského zákoníku,
  2. dědické právo,
  3. rodinné právo,
  4. smluvní právo,
  5. vlastnictví a další věcná práva,
  6. náhrada škody,
  7. zákon o obchodních korporacích a
  8. zákon o mezinárodním právu soukromém.
Tyto brožury rozešleme zdarma na všechny městské úřady, úřady městských částí, magistráty a krajské úřady. A budou samozřejmě ke stažení i na našem webu. Pro obce a kraje jsme již připravili i mnoho seminářů a konferencí a v tom budeme i nadále pokračovat. Chystáme na podzim také informační kampaň i na půdě tohoto časopisu.
Co je předmětem úpravy občanského práva a jeho základní zásady a hlavní funkce?
Občanské právo je základem všeho práva, včetně práva veřejného. Z občanskoprávní úpravy postavení fyzických a právnických osob, definice věcí, ochrany vlastnictví, úpravy dědění, rodiny či uzavírání smluv vychází celý právní řád.
A ty zásady?
To jsem již trochu naznačil. Současný občanský zákoník je i přes četné novelizace zákoníkem s myšlenkovými kořeny z roku 1964. Proto v něm dominuje stát a projevuje se to třeba v principu absolutní neplatnosti právních úkonů. Tak například pokud spolu dvě strany uzavřou smlouvu, třeba o nájmu bytu, a uzavřu ji pouze ústně, tak bez ohledu na to, že mohou být v dobré víře, že ji plní a chtějí ji plnit, stát jim nařídí, že je absolutně neplatná. Když ten nájemce uzavře podnájem s další stranou, a to opět ve vzájemné dohodě všech a v dobré víře, bude neplatný i ten podnájem, a to zpětně, atd.
Dnešní zákon chrání více jakýsi formální pořádek, než zájmy lidí. A to je špatně. Nový zákoník chrání zájmy lidí. Nabízí jim standardní a osvědčená řešení, ale nebrání jim uspořádat si v soukromém životě své vztahy i jinak. Důraz je kladen na lidskou svobodu, možnost dohodnout se, poctivost a dobré mravy. Mezi základní zásady patří i ochrana slabší strany či zákaz zneužití práva.
Jaké jsou hlavní změny v oblasti rodinného práva?
Novému občanskému zákoníku se občas vytýká, že je příliš revoluční změnou proti tomu současnému. Ale není to úplně pravda. Ze čtyř částí jsou dvě na principu kontinuity, a to rodinné právo a smlouvy. Diskontinuitu vykazuje naopak obecná část a úprava absolutních majetkových práv, tj. věcných práv a dědického práva. Ty byly během komunizmu nejvíce zasaženy tehdejší doktrínou.
Část o právu rodinném byla masivně inspirována současným zákonem o rodině a zákoník nemění zbytečně, co není třeba měnit. Největší změnou je tu asi samotné znovusjednocení rodinného práva s právem občanským, kam vždy patřilo. Jinak jsou změny jen v jednotlivostech, jako např. možnost osvojení zletilého, lepší úprava manželského majetkového práva, dílčí změny v otázkách výživného, změny v popírání otcovství vyvolané judikaturou Ústavního soudu či základ pro tzv. náhradní mateřství.
A změny v oblasti vlastnictví a věcných práv?
Těchto změn je celá řada a těžko je lze shrnout do jednoho odstavce. Asi nejviditelnější novinkou je návrat k tradiční zásadě „superficies solo cedit“, tedy že pozemek a stavba na něm jedno jsou. Je tomu tak všude v Evropě, jen my (a Slovensko) jsme dosud touto raritou, která vznikla v 50. letech v důsledku znárodňování půdy. Možnost odlišného vlastnictví pozemku a stavby dnes působí ohromné potíže. Ty však nevyřeší ani NOZ, resp. vyřeší je u nových staveb, ale ne u historických, neboť nemůže nikoho vyvlastnit. U historických staveb zřizuje vlastníkům pozemku i stavby navzájem zákonné předkupní právo. Problém se tím začne zmenšovat a řešit, ale jeho projevy přetrvají ještě desítky let.
Co nového přináší úprava dědického práva?
Do dědického práva se především vrací instituty, které z něj v minulosti zmizely. Totalitní stát neměl příliš zájem na dědění soukromého majetku, proto řadu možností zrušil. Nově se vrací třeba dědické smlouvy, odkazy, právo zůstavitele určit podmínky závěti, rozšiřuje se okruh dědiců ze zákona ze 4 na 6 skupin, umožňuje se svěřenské nástupnictví a mnoho dalšího. Od Notářské komory vím, že lidé, kteří mají majetek, chtějí těchto institutů využívat a notáři jim již dnes píší tyto úkony. Lidé je mohou využít již od vyhlášení zákoníku ve sbírce (22. března 2013), ale musí se dožít jeho účinnosti. Jinak budou jejich úkony absolutně neplatné.
Jak se změní smlouvy?
Jednotlivých novinek jsou samozřejmě desítky, či spíše stovky, ale nejdůležitější jsou dvě obecné změny: 1. Posílení smluvní svobody doprovázené zrušením principu absolutní neplatnosti a 2. odstranění dvoukolejnosti smluvního práva v občanském a obchodním zákoníku. To byla katastrofální chyba, o níž všichni věděli, ale přetrvala 22 let od přijetí obchodního zákoníku. Kolik zmatků se stalo mezi podnikateli, ale i v jejich vztazích s obcemi a lidmi kvůli této právní duplicitě, nechci ani vzpomínat.
Čeká nějaké novinky i náhrada škody?
Ano, NOZ velmi posiluje práva poškozeného. A to jak v rovině skutečné škody, tak i v rovině škody nehmotné (citové, osobnostní). Známý je třeba příklad s náhradou za zničenou část věci. Dnes škůdce hradí cenu opravy, od níž se odečítá částka odpovídající zhodnocení věci její opravou oproti původnímu stavu. Tedy např. nabourá-li mi někdo auto, uhradí mi jen cenu opotřebovaných dílů, i pokud k opravě potřebuji nutně nové. To není spravedlivé, neboť důsledky škody má nést ten, kdo ji porušením práva zavinil. Známé jsou i nové možnosti náhrady nehmotné újmy na ztrátě radosti z dovolené či z poškození věci zvláštní obliby, zrušení tabulek náhrady škody na zdraví a mnoho dalšího.
A co agenda podnikatelů a obchodních společností?
Obecné otázky podnikání, jako definice podnikatele, prokury, nekalé soutěže apod. jsou nově upraveny v NOZ. Právní úprava obchodních společností a družstev se z rušeného obchodního zákoníku přesouvá do moderního zákona o obchodních korporacích. Ten je sepsán dle zahraničních vzorů tak, aby byl náš právní řád pro obchodní společnosti konkurenceschopný a atraktivní. Umožňuje se např. založit s.r.o. za korunu, tj. bez základního kapitálu, umožňuje se zápis do obchodního rejstříku notářem na počkání apod. Zároveň se zpřísňují pravidla odpovědnosti orgánů společností, neboť i to přispívá důvěře investorů.
Jaký bude vliv NOZ na obce?
Nový občanský zákoník se nepochybně týká jak majetku a činnosti obcí, a to zejména v úpravě věcných práv a smluv. V některých případech svěřuje NOZ obci i zvláštní postavení jako osobě veřejného práva. Tak je tomu například u přijetí likvidačního zůstatku nadace obcí, výkonu veřejného opatrovnictví, v případě sepisu závěti starostou obce, nálezu a úschovy ztracené věci včetně zvířat aj. Důležitá bude i možnost vydržení služebnosti odpovídající veřejnému statku, například práva cesty. Původně měly obce nabývat i opuštěné nemovitosti, ale podle pozměňovacího návrhu platí, že nabyvatelem má být v těchto případech stát.
Obec se bude moci stát i dědicem. Povolá-li zůstavitel za dědice bez bližšího určení chudé či obdobně určenou skupinu osob, má se za to, že za dědice byla povolána obec, na jejímž území měl zůstavitel poslední bydliště, která dědictví použije ve prospěch určené skupiny.
Dopadne nová úprava právnických osob i na obce?
Podle § 20 odst. 2 NOZ právnické osoby veřejného práva podléhají zákonům, podle nichž byly zřízeny; ustanovení tohoto zákona se na ně použijí jen tehdy, slučuje-li se to s právní povahou těchto osob. To v praxi znamená, že primární úprava postavení a jednání obce zůstane v zákoně o obcích. Nicméně podpůrně se i na ně vztáhne občanský zákoník. Některé otázky zákon o obcích ani neřeší a je evidentní, že se posoudí podle NOZ. Třeba ochrana názvu obce. Jiné nikoli, protože to povaha obce vylučuje. Třeba ustavení a vznik právnické osoby zakladatelským právním jednáním, možnost mít za členy orgánů obce jiné právnické osoby, přeměna právní formy obce či likvidace obce.
Co ovšem asi dopadne i na obce, nebo alespoň částečně, je tzv. korporační loajalita podle § 212 NOZ. Přijetím členství v korporaci se člen vůči ní zavazuje chovat se čestně a zachovávat její vnitřní řád. Korporace nesmí svého člena bezdůvodně zvýhodňovat ani znevýhodňovat a musí šetřit jeho členská práva i oprávněné zájmy. Obec je územní korporací občanů. To může mít dalekosáhlé důsledky!
Týkají se povinnosti členů orgánů právnických osob i vedoucích představitelů obce?
Zákon o obcích má sice mnoho specifických ustanovení o orgánech obce a jejich členech, ale obecně vzato ano, na vedoucí představitele obce dopadne i obecná úprava v NOZ. Zejména § 159, podle nějž ten, kdo přijme funkci člena voleného orgánu, se zavazuje, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky. A za porušení péče řádného hospodáře se odpovídá. Ale to by přece mělo platit automaticky.
Bude obec jako právnická osoba zapsána v rejstříku a bude moci získat status veřejné prospěšnosti?
V rejstříku zapsána nebude a nemůže získat ani status veřejné prospěšnosti, neboť obec není právnickou osobu soukromého práva. U rejstříku dochází k velkému sjednocení tím, že se do něj dostanou i spolky (dnešní občanská sdružení), ale ty jsou právnickou osobou soukromého práva. Osoby veřejného práva v rejstříku nebudou. Možná by se hodilo i to, ale v takovém případě by šlo o desítky provazeb do mnoha zákonů veřejného práva, což se nám zatím nepodařilo prosadit…
Přispěje NOZ nějakým způsobem rozvoji obcí?
Nový občanský zákoník je zákonem soukromého práva, a proto se až na výjimky týká obce jako účastníka soukromoprávních vztahů. To znamená, že obcím přispěje tím samým, čím přispěje všem ostatním podnikatelům a lidem. To jest posílením volnosti v soukromém právu a celou řadou nových možností, počínaje správou vlastního majetku, přes vytváření hodnot až po uzavírání smluv. Obec si bude moci zřídit třeba trust (svěřenský fond), nebo využít či poskytnout a dobře zpeněžit právo stavby, vydržet služebnost, uzavřít smlouvu s jiným než zákonným úrokem z prodlení atd. atd.
Zároveň platí, že tyto možnosti NOZ nabízí, ale nikomu, ani obcím nevnucuje. Kdo je nechce, nemusí dělat vůbec nic a nemá se čeho obávat. Ale ten, kdo na ně bude připraven, může mít z nich prospěch. Přesně to je podstatou soukromého práva, které staví na svobodě a vůli jedince.
Ovlivňuje NOZ nějak zadávání veřejných zakázek? Mají s nimi obce čekat, nebo je naopak urychlit a stihnout uzavřít vysoutěžené smlouvy do konce roku?
Ne, je to úplně jedno. V doprovodné legislativě (sněmovní tisk 930) máme novelu zákona o veřejných zakázkách, která stanoví jako pravidlo použití dosavadních předpisů na dokončení všech zakázek zahájených do 31. 12. 2013. To platí jak na samotné zadávací řízení, tak i na uzavření smlouvy, včetně práv a povinností z porušení této smlouvy, i kdyby k těmto skutečnostem došlo po 1. lednu 2014. Jsou z toho však dvě výjimky. Jednak sám zadavatel, tj. obec může v zadávacích podmínkách dopředu určit, že smluvní vztah bude uzavírán již podle NOZ, jednak se na tom mohou smluvní strany kdykoli dohodnout, pokud chtějí.
TOPlist
TOPlist