Jaká byla činnost Svazu měst a obcí od posledního Sněmu?

Na počátek června se připravoval XIII. Sněm Svazu měst a obcí České republiky. Hodnocení činnosti SMO ČR za období od XII. Sněmu bylo tématem našeho rozhovoru s jeho předsedou, Ing. Danem Jiránkem, který je zároveň primátorem statutárního města Kladna. Jednání Sněmu bylo odloženo s ohledem na ničivé povodně, které zasáhly území mnoha obcí. Hodnotící rozhovor však otiskujeme.

Úvodem uvedeme základní informace o členské základně. K datu konání XII. Sněmu v roce 2011 bylo ve Svazu sdruženo 2504 obcí, které zastupovaly 7 870 500 obyvatel (k 2. květnu 2011). V současné době je ve Svazu 2500 obcí (stav k 9. dubnu 2013), které zastupují 7 913 368 obyvatel (75,33 % z celkového počtu obyvatelstva v ČR).

Období let 2011 až 2013 nebylo jednoduché. Jaké je Vaše hodnocení?

Vláda přijala v daném období některá reformní opatření, která se významně dotkla života obcí a měst a jejich obyvatel. Zesílil tlak na centralizaci správních činností a přesouvání kompetencí z obcí a měst na obce s rozšířenou působností. Na druhé straně se naopak projevovala snaha převádět některé veřejné služby zajišťované státem na samosprávu.

Jak se to projevilo v činnosti Svazu měst a obcí?

Svaz měst a obcí České republiky při své činnosti jako vždy vycházel z priorit, které stanovil poslední Sněm Svazu. Priority byly rozvedeny do hlavních cílů a veškerá práce Kanceláře Svazu, jednotlivých orgánů Svazu, ale i všechny svazové akce směřovaly k jejich naplnění. Každodenní činnost se zejména soustředila na oblast legislativy, a to jak na národní, tak na evropské úrovni. Svaz se ročně vyjadřuje k zhruba dvěma stům právním předpisům. Uplatňujeme připomínky měst a obcí v rámci mezirezortních připomínkových řízení, lobujeme v poslaneckých i senátních výborech, u nejdůležitějších zákonů se pak prostřednictvím členství v příslušných pracovních skupinách přímo ovlivňujeme jejich tvorbu. Svaz se snaží především odstranit negativní dopady, které na fungování samosprávy mají původní návrhy právních norem připravených většinou ministerskými úřady.

Které problémy v uplynulém období byly hlavní nebo řekněme nosné?

Rozhodující byly otázky související s financováním, zejména novela zákona o rozpočtovém určení daní, ale k těm se ještě dostaneme samostatně. Velkým tématem uplynulých let byly bezesporu církevní restituce. Svaz od roku 2005, kdy inicioval založení pracovní skupiny, doporučoval metodu naturální a finanční kompenzace. Po dlouhých sedmi letech se v roce 2012 podařilo, i díky naší aktivní účasti na vyjednávání, restituce schválit. Dalším velkým tématem byla novela loterijního zákona. Poté co Ústavní soud judikoval právo obcí svými obecně závaznými vyhláškami omezovat hazard v území, již nebylo pochybností o regulační roli obcí. Svaz také požadoval, aby odvody z video terminálů a výherních hracích přístrojů směřovaly především do rozpočtu obcí, což se podařilo prosadit, i když příjmy nenaplnily zcela očekávání, protože došlo k masivnímu rušení povolení jednotlivých přístrojů na žádost provozovatelů.

A co reforma veřejné správy?

V uplynulém období se Svaz také věnoval Analýze reformy veřejné správy a následně Koncepci dokončení reformy veřejné správy, která navrhuje odebírání výkonu státní správy z obcí I. a II. typu a převádění na obce s rozšířenou působností a rušení podstatné části matričních a stavebních úřadů. Svaz takové řešení zásadně odmítl a požadoval, aby byla dokončena nejprve reforma na úrovni ústřední státní správy. Po tlaku Svazu byl materiál z vlády vrácen Ministerstvu vnitra k přepracování a doplnění. Stejně tak jsme odmítli tzv. protikorupční novelu zákona o obcích a požádali jsme premiéra o stažení materiálu z vlády. Svaz také v roce 2012 úspěšně prosadil zastavení tehdy připravované reformy financování regionálního školství.

Pokračují jednání na této školské reformě?

Mimo jiné se 28. února se pod taktovkou Svazu konalo v Jihlavě historicky první setkání široké pracovní skupiny k reformě financování regionálního školství. Sešli se na ní představitelé místní i krajské samosprávy, silné zastoupení mělo i Ministerstvo školství. Na jednání zaznělo desatero nejdůležitějších požadavků, na kterých se Svaz shodl se Sdružením místních samospráv. Jednalo se i o výši oborových normativů, i když zde šlo opravdu zatím jen o ilustrativní čísla.

Připravuje se nové programovací období 2014–2020. Jakou roli sehrává SMO ČR?

Velkou pozornost v tomto období věnoval Svaz zejména přípravě na čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů po roce 2013. Naším cílem je zajistit větší vliv měst a obcí jak na přípravu, tak na čerpání fondů EU. Na základě zpracovaných analýz potřeb měst a obcí byly definovány konkrétní oblasti, které jsou prioritami pro financování měst a obcí. Na základě připravené komplexní pozice k územní a urbánní dimenzi Svaz uplatňoval připomínky při přípravě strategických dokumentů na úrovni ČR (zejména Strategie regionálního rozvoje). Prosazujeme potřeby obcí dle jednotlivých kategorií při vyjednávání s Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem zemědělství, ale i s dalšími resorty.

Můžete uvést jaká činnost Svazu byla vyvíjena na úseku mezinárodních styků?

Svaz jako vždy projevil značné aktivity na mezinárodním poli. Úzce spolupracoval s Radou evropských obcí a regionů (CEMR), posiloval vztahy s Radou Evropy i s Výborem regionů. Prostřednictvím členství v CEMR, největší organizací místních a regionálních samospráv v Evropě, zástupci Svazu obhajovali zájmy samospráv na mezinárodní úrovni, a to v součinnosti s místopředsedou Svazu Oldřichem Vlasákem, který je zároveň místopředseda Evropského parlamentu a výkonným prezidentem CEMR. Prohlubovala se spolupráce se slovenskou asociací ZMOS, Norskou asociací místních a regionálních samospráv, nizozemskou VNG a rakouskými asociacemi měst a obcí.

Pokud vím, tak velmi dobrá je spolupráce se Slovenskem

Konkrétně ve spolupráci se slovenským sdružením ZMOS realizoval Svaz v období únor 2011 až duben 2012 projekt Podpora partnerství měst a obcí národními sdruženími místních samospráv ze Slovenské a České republiky, v rámci kterého Svaz zpracoval analýzu partnerské spolupráce českých obcí, vydal publikaci Současné trendy v partnerství měst a zprovoznil webové stránky věnované mezinárodní spolupráci samospráv. Pravidelně se setkávají předsednictva obou svazů i komor.

Které další aktivity SMO můžete ještě uvést, dříve než přejdeme k dílčím problémům života měst a obcí?

Aktivit byla celá řada, ale chtěl bych zmínit dvě oblasti. První se týká jednání s Českou poštou, s. p. V popředí zájmu byla optimalizace pobočkové sítě České pošty a proto Svaz již v roce 2009 uzavřel s Českou poštou, s. p., dohodu a v jednáních pokračuje dosud. Členské obce, kterým hrozí zrušení pobočky, se mohou obracet na Svaz, který pak s Českou poštou jedná dále. Druhá záležitost se týká projektu na podporu volených představitelů samospráv Vzdělaný zastupitel. Projekt je financován z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Svaz připravil a rozeslal po volbách všem 62 500 zastupitelům Příručku pro člena zastupitelstva obce, nabízel zdarma zastupitelům vzdělávání přímo v obcích (proškoleno 2500 zastupitelů), rozšířil své poradenské služby (zodpověděl více jak 23 000 dotazů), proškolil 5000 zástupců obcí formou e-learningu, připravil Sborník příkladů dobré praxe a nabízí konzultační a další služby.

Jednou z hlavních priorit, schválených na XII. Sněmu byla oblast financí. Jak se úkoly v této části podařilo splnit?

Úvodem je třeba připomenout nelehkou situaci Svazu při vyjednávání změn právních předpisů, které se dotýkají financování obcí. Přetrvávající krize a úsporná a další opatření, které stát navrhuje, Svaz obtížně vyvrací. Proto jsou dosažené úspěchy prozatím maximální hranicí, kam bylo možno se posunout.

Měli jsme především prosazovat odstranění neodůvodněných rozdílů ve financování obcí a měst. To je splněno, novela zákona o rozpočtovém určení daní nabyla účinnost v letošním roce a bylo dosaženo posílení obcí v oblasti tzv. „U-křivky“, což bylo dlouhodobým svazovým požadavkem.

Bohužel se nám nedaří prosadit, aby se při určení počtu obyvatel obce pro účely zákona o rozpočtovém určení daní vycházelo z údajů vedených v centrálním registru evidence obyvatel Ministerstva vnitra namísto údajů vedených v evidenci Českého statistického úřadu. Ze strany Ministerstva financí je tento náš požadavek stále odmítán, v poslední době s odkazem na spuštění základních registrů.

Jedním z cílů bylo také posílení motivačních prvků v rámci novelizace zákona o rozpočtovém určení daní (RUD).

Novela RUD měla obsahovat motivační prvek ve formě zvýšení procenta sdílení daně z příjmů ze závislé činnosti (z 1,5 % na 5–6 %). Ve snaze o politický kompromis, který by směřoval k posílení obcí v „U-křivce“ však bylo úsilí o posílení motivace potlačeno. Vládní návrh proto žádnou motivaci neobsahoval. Nepodařilo se ani zvýšit příspěvek na výkon přenesené působnosti v míře, která by odpovídala navyšování výdajů obcí na tuto činnost. Na druhé straně se však Svazu podařilo převést do RUD příspěvek na žáka a prosadit kritérium počtu žáků, zmírnit dopady na obce s malým počtem obyvatel a velkým katastrem.

Již jsme mluvili o přípravě nového programovacího období. Prioritou Svazu bylo mj., aby se zohlednila potřeba měst a obcí. Jak se plní tento záměr?

Od prosince 2011 je realizován projekt „Územní a urbánní dimenze v operačních programech po roce 2013 z pohledu měst a obcí“. Jedním z hlavních souhrnných výstupů projektu je celkový návrh Svazu na prosazování územní a urbánní dimenze v budoucích operačních programech, který odráží reálné potřeby všech velikostních kategorií měst a obcí. Součástí návrhu Svazu je kategorizace území, návrh integrovaných nástrojů a územně zaměřené priority vycházející z průmětu požadavků Evropské unie a potřeb všech velikostních kategorií obcí, které byly zpracovány na základně analýz potřeb měst a obcí. Návrhy jsou prosazovány při přípravě nových operačních programů, které se Svaz prostřednictvím svých zástupců aktivně účastní. Klíčovou součástí projektu je i snaha o vyčlenění dostatečného objemu finančních prostředků pro řešení potřeb měst a obcí.

Další prioritou bylo zohlednění potřeb venkova v Programu rozvoje venkova

Souvisí to s předešlou otázkou. Současný návrh budoucí podoby Programu rozvoje venkova přes roční aktivní vyjednávání ze strany zástupců Svazu téměř ignoruje základní potřeby venkovských obcí. Ty jsou v oblasti základní infrastruktury, služeb a podpory zaměstnanosti. Poslední návrh bohužel zaměňuje rozvoj venkova s podporou zemědělství. Program bude navíc disponovat o třetinu nižším rozpočtem než v současném programovém období, což komplikuje celé vyjednávání a prosazení náležitých potřeb venkovských obcí. Svaz spolu s dalšími organizacemi zastupujícími venkovské obce rozporuje předložený návrh a přichází s vlastními podněty. Vyjednávání pokračují i v současné době.

Již jsme se zmínili o reformě veřejné správy. Schválenou prioritou Svazu mělo být prosazení legislativních změn, které přispějí k zlepšení fungování obcí.

Tato priorita je plněna průběžně. Svaz velmi aktivně připomínkoval analýzu stavu veřejné správy a nyní připomínkuje Koncepci dokončení reformy veřejné správy, která obsahuje některé nepřijatelné návrhy jako zrušení obcí s pověřeným obecním úřadem, omezení pravomocí při výkonu státní správy na obcích I. typu apod. Projednávání Koncepce bylo na nátlak Svazu přerušeno do 30. června 2013 s tím, že je třeba doplnit především dokončení reformy ústřední státní správy. Na jednání s vládou bylo přislíbeno, že vláda nebude dělat na úrovní území nekoncepční kroky.

Jednou z priorit, schválených na minulém Sněmu byla příprava zákon o odpadech. Co se stalo na tomto úseku?

Svaz bude i nadále prostřednictvím svých zástupců v několika pracovních skupinách Ministerstva životního prostředí prosazovat zájmy měst a obcí při přípravě věcného záměru zákona o odpadech a další legislativy v oblasti odpadového hospodářství, na níž již nyní participuje. Současně Svaz v souladu s novou evropskou legislativou začal intenzivně podporovat i energetické využití odpadu a výstavbu nových zařízení pro využívání odpadu.

Bohužel náš prostor se začíná naplňovat. Na závěr ještě prosím o několik slov ke změně volebního zákona a k přímé volbě starostů.

Svaz měst a obcí v současné době nepovažuje za vhodné zavedení přímé volby starostů a není pro tento záměr jednoznačná podpora ani na úrovni vlády, zejména z důvodu souvisejících požadavků na změny některých ústavních principů. V souvislosti se zavedením přímé volby starostů není zatím politický konsens ani na zavedení většinových prvků do zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Dle vyjádření politiků napříč politickým spektrem je takový systém přijatelný v malých obcích, ve městech, kde je větší zastupitelstvo, by byl nemožný. Svaz připravil modelaci různých volebních systémů, na krajských setkáních prezentoval systém neomezeného hlasování, tedy prostý počet hlasů na kandidáta. Tato otázka tedy zůstává do budoucna stále otevřená.

Antonín Eliáš