Vzniky a zániky firem podle krajů
V minulém čísle jsme rozebrali, jak v jednotlivých krajích bankrotují firmy. Ty však z trhu mizí i jiným způsobem. Zánik je navíc mnohem častější příčinou ukončení činnosti firmy než bankrot.
V roce 2012 bylo založeno 23 242 obchodních společností, což je o 408 společností méně, než kolik jich vzniklo v roce 2009. Počet společností zaniklých v tomto roce dosáhl výše 5924, a to bylo naopak o 387 více než v roce 2009.
Firem s právní formou fyzická osoba podnikatel bylo v roce 2012založeno 65 915, a to je o 16 790 méně, než v roce 2009. I počet zaniklých se meziročně snížil, avšak pouze o 80 firem na 47 859. Vývoj v letech 2009 až 2012 ukazuje graf 1.
Počet firem se sice každý rok zvyšuje, avšak v posledních letech je čistý přírůstek (rozdíl mezi počtem v daném roce vzniklých a zaniklých firem) stále nižší a nižší. Týká se to zejména fyzických osob podnikatelů (FOP), jak je vidět z grafu 2. Od roku 2009 je zakládán stále nižší počet fyzických osob podnikatelů a mírně se zvyšuje počet podnikatelů, které ukončili své působení na trhu. Ačkoli je fyzických osob podnikatelů (FOP) zhruba třikrát tolik co obchodních společností (OS), čistý přírůstek v roce 2012 byl u obou právních forem podnikání víceméně stejně velký.
Graf 3 ukazuje, jak se podílel počet zaniklých firem na počtu vzniklých. Vyplývá z něj, že v roce 2012 byl ve srovnání s rokem 2009 podíl zaniklých na vzniklých vyšší v obou skupinách podnikatelských subjektů.
Obchodní společnosti a podnikatelé
Jak se dalo očekávat, sektor obchodních společností je mnohem stabilnější než sektor fyzických osob podnikatelů. Poměr zaniklých obchodních společností na vzniklých se v daném období pohyboval od 23 % do 25 %, zatímco v případě fyzických osob podnikatelů to bylo v rozmezí od 57 % do 73 %. U fyzických osob podnikatelů se navíc tento poměr v daném období zvýšil mnohem více než u obchodních společností. Z toho vyplývá, že se segment fyzických osob podnikatelů postupně stává čím dál tím víc riskantnějším typem podnikání.
V roce 2012 se na celkovém počtu zaniklých firem podílely zhruba polovinou ty, které na trhu působily 15 a více let. Konkrétně to bylo 53 % u fyzických osob podnikatelů a 49 % u obchodních společností. Firmy zaniklé do pěti let od založení měly dvojnásobný podíl v případě fyzických osob podnikatelů ve srovnání s obchodními společnostmi. A naopak, segment obchodních společností vykázal vyšší podíl u středně „starých“ firem než segment fyzických osob podnikatelů (viz graf č. 4).
Rozložení v krajích
A jak to vypadá v jednotlivých krajích? Polovina všech obchodních společností založených v roce 2012 má sídlo v Praze. Konkrétně to bylo 11 675 společností. I podíl Prahy na zaniklých společnostech byl v rámci krajů nejvyšší. Svou činnost ukončilo 1905 společností, což je necelá třetina v rámci všech krajů. Společnosti se sídlem v Praze se na celkovém čistém přírůstku podílely 56 %. Z grafu 5 jsou pražské společnosti vyloučeny, protože hodnoty zaniklých a vzniklých jsou tak velké, že neumožňují zřetelné zobrazení ostatních krajů.
V roce 2012 vykázala nejvyšší podíl na vzniklých i zaniklých obchodních společnostech Praha. Jak již bylo řečeno, polovina společností vzniklých v tomto roce a téměř třetina zaniklých má sídlo v Praze. V Jihomoravském kraji bylo založeno 12 % z celkového počtu nových společností a jeho podíl na zaniklých společnostech dosáhl výše 18 %. Společnosti v Moravskoslezském kraji se podílely na vzniklých 7 % a na zaniklých pak 9 %.
Ve třech krajích byl jejich podíl na celkovém počtu vzniklých i zaniklých společností shodný. Jedná se o kraj Středočeský, Plzeňský a Liberecký. Kromě Prahy to byl pouze Středočeský kraj, který vykázal vyšší podíl na celkovém počtu vzniklých obchodních společností než na zaniklých.
Graf 6 ukazuje, jak na tom byly kraje z hlediska podílu zaniklých na vzniklých obchodních společnostech v roce 2012. Nejlépe dopadla Praha, ve které se zaniklé společnosti na vzniklých podílely pouze 16 %. Nejhůře pak kraj Vysočina, ve kterém poměr zaniklých k vzniklým tvořil 46 %. Zhruba řečeno, na jednu zaniklou společnost v tomto kraji připadly pouze dvě vzniklé. Polovina krajů vykázala tento poměr do 35 %. A v tomto případě připadla jedna zaniklá společnost na tři vzniklé.
Ve srovnání s předchozím rokem se podíl zaniklých obchodních společností na vzniklých snížil u pěti krajů, nejvíce v kraji Libereckém. K dalším patřil Zlínský, Jihočeský a Olomoucký kraj a Praha. K největšímu meziročnímu zhoršení naopak došlo v Karlovarském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji.
Fyzické osoby podnikatelé
Praha obsadila první místo i v případě vzniklých a zaniklých fyzických osob podnikatelů, avšak její odstup od ostatních krajů není zdaleka tak markantní, jako v případě obchodních společností. Její podíl na vzniklých dosáhl výše 14 % a na zaniklých se Praha podílela 15 %. Pokud jde o čistý přírůstek, dostala se Praha s počtem 2239 až na třetí místo za Středočeský a Jihomoravský kraj.
V případě poměru zaniklých fyzických osob podnikatelů na vzniklých (graf 7) je pořadí krajů velmi odlišné ve srovnání s obchodními společnostmi. Nejlépe dopadl kraj Vysočina (poslední u obchodních společností) a Zlínský kraj, ve kterých se zaniklé subjekty na vzniklých podílely 60 %. Nejhorší výsledky vykázal Karlovarský kraj, ve kterém se počet fyzických osob podnikatelů meziročně téměř nezměnil. Podíl zaniklých na vzniklých fyzických osobách podnikatelích zde totiž dosáhl 94 %. U téměř dvou třetin krajů byl tento podíl do 70 %, u zbývající třetiny pak nad 70 %.
Meziročně se poměr zaniklých fyzických osob podnikatelů na vzniklých snížil jen ve dvou krajích, a to ve Zlínském a Jihomoravském kraji. Naopak značný nárůst tohoto poměru zaznamenal Plzeňský kraj a s určitým odstupem i Karlovarský kraj.
Obchodní společnosti
Obchodní společnosti, které na trhu působily 15 a více let, tvořily téměř polovinu všech společností zaniklých v roce 2012, jak vyplývá z grafu 8. Necelá čtvrtina ze společností zaniklých v loňském roce byla založena před 10 až 15 lety. Necelá desetina z nich pak existovala méně než pět let.
A jak staré obchodní společnosti zanikly v loňském roce v jednotlivých krajích? Pouze ve čtyřech krajích byl podíl společností působících na trhu 15 let a déle nižší než 50 %. Byla to Praha s výrazně nejnižším podílem (36 %) a také kraj Plzeňský, Karlovarský a Liberecký, ve kterých se podíl těchto společnosti pohyboval od 44 % až do 47 %. Nejvyšší podíl na zaniklých měly nejstarší společnosti v kraji Vysočina (63 %) a ve Zlínském kraji (61 %).
Skupina nejmladších společností fungujících na trhu do pěti let měla na v roce 2012 zaniklých společností nejvyšší podíl v Praze a v Libereckém kraji (shodně po 14 %) a v Plzeňském kraji (11 %). Nejnižší podíl vykázaly společnosti se sídlem v kraji Vysočina (2 %).
„Věková struktura“ zaniklých subjektů
Graf 9 ukazuje, jaká je „věková struktura“ fyzických osob podnikatelů zaniklých v roce 2012. V pěti krajích byl podíl nejstarších firem na počtu zaniklých vyšší než průměr za všechny kraje (viz graf 10). Nejvíce to bylo ve Zlínském kraji (61 %) a dále také v kraji Libereckém, v Praze a v kraji Moravskoslezském a Královéhradeckém. Nejmenší podíl těchto firem vykázal Pardubický kraj (44 %) a kraj Vysočina (47 %). V těchto dvou krajích zanikly v roce 2012 spíše mladší firmy.
V sedmi krajích se nejmladší skupiny firem podílela na zaniklých více než průměr za všechny kraje. Největší podíl vykázaly firmy v Pardubickém kraji (27 %). Nadprůměrný podíl měl i kraj Vysočina, Karlovarský a Královéhradecký, Středočeský a Plzeňský. Nejnižší podíl na zaniklých firmách měla skupina nejmladších ve Zlínském a Libereckém kraji (15 %).
Mnohem homogennější je v rámci krajů struktura starších zaniklých firem, které na trhu existovaly pět až deset let a deset až patnáct let. Hodnoty pro jednotlivé kraje se pohybovaly od 10 % do 14 % pro první skupinu a od 15 % do 17 % v případě druhé skupiny firem.