Konference o pozemkových úpravách
Téměř sto padesát lidí zaplnilo v úterý 26. března jeden ze zasedacích sálů na Ministerstvu zemědělství. Do hlavního města je přilákala konference „Komplexní pozemkové úpravy,“ kterou připravila Tematická pracovní skupina, která se tímto oborem zabývá v rámci Celostátní sítě pro venkov (CSV).
Téma oslovilo starosty měst a obcí i členy místních akčních skupin, odborníky z pozemkových úřadů, soukromé zemědělce a pedagogy z vysokých škol. Akce proběhla v režii CSV a organizačně ji pomáhal zajistit Spolek pro obnovu venkova ČR.
Smysl vzniku tematické pracovní skupiny
Na úvod vrchní ředitel z ministerstva zemědělství Ing. Pavel Sekáč vysvětlil účel a cíle zřízení Tematické pracovní skupiny Komplexní pozemkové úpravy (TPS KPÚ). Uvedl, že je nezbytné zvýšit informovanost široké veřejnosti o pozemkových úpravách jako o procesu, který významně přispívá k ochraně půdy a krajiny. „Od padesátých let česká krajina zaznamenala nežádoucí změny a pozemkové úpravy by měly tyto křivdy napravit,“ řekl. Podle něj vedou zatím diskuzi na téma pozemkové úpravy téměř výhradně odborníci, do nichž je vkládána často slepá důvěra. „Je až s podivem, jak málo se o půdu, na které hospodaří, starají zemědělci,“ upozornil Pavel Sekáč a dodal, že TPS KPÚ hodlá zapojit do procesu přípravy pozemkových úprav obce, místní akční skupiny a další aktéry působící ve venkovském prostoru. Pražská konference není podle něj zdaleka poslední.
Státní pozemkový úřad
Náměstkyně ústředního ředitele Státního pozemkového úřadu (SPÚ) Ing. Veronika Nedvědová připomněla, že úřad prošel v závěru loňského roku složitým procesem reorganizace. Vznikl sloučením agend bývalého Pozemkového fondu a soustavy pozemkových úřadů, k čemuž přibyly ještě další agendy. Proces reorganizace je však stále živý a k nedávno přijatému zákonu o SPÚ již poslanci zemědělského výboru stihli předložit novelu. Dále uvedla, že vláda i politická reprezentace dává na pozemkové úpravy stále stejný objem peněz, navzdory tomu, že se šetří ve všech resortech.
Další příspěvek patřil Ing. Josefu Haarovi z SPÚ Břeclav, který mj. vyjmenoval nevýhody historických mapových podkladů – někde se parcely na stávajících mapách překrývají, jinde na sebe nenavazují apod. Veškeré tyto nedokonalosti jsou postupně odstraňovány díky obnově katastrálního operátu, jejímž výsledkem je digitální katastrální mapa.
Praktické zkušenosti
Slovo dostali také ti, kteří se s pozemkovými úpravami setkávají v praxi. Předseda zemědělského družstva Bečváry Ing. Alois Nouzák hospodaří na 4,5 tis. hektarů, ale na konferenci hovořil za více středočeských soukromých zemědělců. „Začátek problému je v tom, že stát nejdříve prodá státní půdu a pak řeší pozemkové úpravy,“ začal kriticky. Připustil však, že situaci komplikuje také roztříštěný katastr, který je důsledkem toho, že 80 procent vlastníků trvá na svých původních parcelách. Na druhé straně ocenil, že jednou z podporovaných priorit pro příští plánovací období jsou meliorace.
S pozemkovými úpravami má bohaté zkušenosti Anna Čarková, která působí jako manažerka MAS Kyjovské Slovácko v pohybu. Jde o region, který je v České republice z hlediska vodní eroze jedním z nejpostiženějších. Zhruba před deseti lety vznikl i jejím přičiněním projekt „Vlastníci jako klíč k rekonstrukci krajiny“. V sedmi obcích byly pořízeny snímky problematických lokalit a po následné diskuzi veřejnosti vznikl v jednotlivých obcích např. obecní les, polní remíz, biokoridor či ochranné zatravnění. „Půdu nedědíme po svých předcích, ale půjčujeme si ji od našich dětí,“ přednesla Anna Čarková motto dalšího projektu z roku 2009 s názvem „Krajinný plán Kostelec“.
Lokální biokoridory, biocentra, polní cesty, ale také například retenční nádrž. O tom všem hovořil na konferenci starosta obce Tučín z Olomouckého kraje Jiří Řezníček. Zmíněné projekty uvedla obec v život zčásti svépomocí, zčásti za přispění pracovníků přerovského pozemkového úřadu. Důvodem k zahájení PÚ byly v této obci obrovské problémy s větrnou a vodní erozí.
Zahájení veřejného dialogu
O příkladech dobré i špatné praxe pozemkových úřadů z pohledu jednotlivých partnerů TPS KPÚ hovořili v dalším bodě programu odborníci z oboru – Ing. Jiří Hladík, ředitel Výzkumného ústavu meliorací a ochrany přírody a Ing. Petr Sklenička z Centra pro krajinu. Ti podali přítomným výklad z odborného hlediska. Jiří Hladík jim například vysvětlil, jak ohrožují krajinu eroze a další vlivy přírody, Petr Sklenička je poučil o důsledcích současné extrémní fragmentace.
Účastníci konference se shodli se na tom, že chybí komunikace o krajinotvorbě, a pokud nenastane, bude půda vyčerpána a vznikne tak ještě větší ekonomický problém. Je nutné především zahájit veřejný dialog k této problematice.