Rozdělení evropských zdrojů je pro obce administrativně náročné

K aktuálním otázkám veřejné správy a regionálního rozvoje se na tomto místě pravidelně vyjadřuje JUDr. Stanislav Polčák, který byl předsedou Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Nyní vykonává ve sněmovně funkci předsedy Ústavně právního výboru. Přesto se ještě vracíme k důležitým problémům v oblasti veřejné správy.

Nedávno jste se v Polsku zúčastnil setkání předsedů poslaneckých výborů zemí Viszegrádské dohody, rozšířené o účastníky ze Slovinska a Chorvatska. Které záležitosti byly na pořadu jednání?

Na programu bylo více věcí, ale za hlavní bych považoval dva okruhy otázek. Především to byl zájem o společný přístup k problematice financování projektů podpořených z fondů Evropské unie. Každá země má své představy jak přistupovat k využití evropských finančních zdrojů a zpravidla se liší názory tradičních zemí EU a nových států, které do společenství vstoupily v posledních letech. Také proto je vhodné hledat spojence a prosazovat společné zájmy ve vzájemné spolupráci. Druhý okruh otázek byl zaměřen na problematiku e-Governtmentu a jeho uplatňování v praxi jednotlivých zemí.

Došlo k vzájemné dohodě?

Pokud jde o financování projektů, které se budou realizovat v nastávajícím programovacím období, přijali všichni účastníci společné prohlášení, ve kterém zaujali jednotné stanovisko ve třech směrech. Především se všichni shodli na tom, že daň z přidané hodnoty (DPH) by měla být započítávána jako uznatelný náklad při financování projektů v rámci jednotlivých operačních programů. Druhá záležitost, kde došlo k jednoznačné shodě účastníků, se týká záměru, aby mimo fondy EU byl vyčleněn objem zdrojů ve výši 10 miliard EUR na tzv. velké infrastrukturální projekty. Takovéto vyčlenění všichni zúčastnění jednoznačně odmítli.

Jaká byla třetí oblast shody účastníků jednání?

Třetí oblast byla nejožehavější, jedná se o tzv. makroekonomickou podmíněnost. Zjednodušeně řečeno, při posuzování projektů se hodnotí jejich přínosy ve vztahu k řadě makroekonomických a jiných indikátorů (pracovní místa, vliv na životní prostředí atp.). Tento přístup je v zásadě správný, ale v některých případech může potřebné a nezbytné projekty znevýhodňovat. Důsledkem by mohlo být, že zaostalejší země neprosadí své projekty a tím pádem by se dostávaly do ještě většího rozdílu, ať již jde o jakékoliv odvětví. Shodli jsme se na tom, že tento princip by se měl přehodnotit.

Jaké byly názory na rozvoj e-Governmentu?

Účelem e-Governmentu je zlepšit fungování veřejné správy a jejího vztahu k veřejnosti cestou zvyšování efektivity a poskytováním rychlých, dostupných a kvalitních informačních služeb. Z tohoto pohledu mají všechny kroky při rozvoji e-Governmentu podporu všech zemí. U nás se postupně osvědčily všechny přístupy počínaje elektronickým podpisem, rozšířením elektronických dokumentů a jejich přístupnosti, zavedením Czech-POINTu, datových schránek a základních registrů. V rámci uskupení V-4 všichni uznávají, Česká republika patří ke špičce v pokud jde o uplatňování e-Governmentu.

Vraťme se k přípravě nového programovacího období. Jaká je v současné době situace v rámci ČR?

Jak je známo vláda schválila podstatné omezení operačních programů a pro územní orgány bude důležitý Integrovaný regionální operační program, který se bude týkat zejména sedmi regionů NUTS II a případně i částečně Prahy. V současné době se pracuje na vymezení prioritních os – zvažuje se podpora dopravní obslužnosti, rozvoj cestovního ruchu a kulturní dědictví, dále podpora energetické účinnosti v obcích, sociální a zdravotnická infrastruktura, rozvoj vzdělávací infrastruktury, podpora integrovaného rozvoje a posílení institucionální kapacity a zlepšování účinnosti veřejné správy. První fáze rozpracování IROP by měla být dokončena v květnu, kdy má Ministerstvo pro místní rozvoj předložit vládě informaci o stavu přípravy programů. V současném období by se přípravné práce resortu měly co nejvíce opírat o součinnost s územními orgány obcí, měst a krajů.

Poslední otázka se týká aktuální legislativy – co se projednává v Poslanecké sněmovně ve vztahu k obcím?

Novela zákona o obecní policii řeší v zásadě posílení pravomocí obecní policie. V současné době bylo projednávání přerušeno, neboť je třeba ujasnit rozsah nových pravomocí svěřených strážníkům. V podstatě by však obec měla mít potřebné nástroje k zachování bezpečnosti a veřejného pořádku. Zpravodajem k tomuto bodu je nový předseda Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Mgr. Václav Horáček, bývalý starosta Železného Brodu.