Modernizace elektrických sítí nás nemine

Ve vývoji moderní civilizace se elektřina stala nepostradatelnou a zároveň samozřejmou součástí každodenního života. Abychom mohli i nadále rozvíjet vysokou životní úroveň obyvatel, neobejdeme se bez moderní, bezpečné a spolehlivé elektroenergetické sítě.

V celém řetězci energetických firem leží jeden důležitý mezičlánek. Dal by se nazvat páteří celého systému. Elektřinu sice ani nevyrábí, ani ji nedistribuuje ke konečným spotřebitelům, na jeho bezchybném fungování přesto závisí dostupnost elektřiny pro firmy i domácnosti. Jedná se o elektroenergetickou přenosovou soustavu. Tu v České republice tvoří více než pět tisíc kilometrů drátů elektrického vedení a desítky transformátorů a rozvoden, na jejichž bezchybný provoz dohlíží dispečink. Jejím výhradním provozovatelem je akciová společnost ČEPS, která zajišťuje přenos elektřiny a potřebnou rovnováhu mezi výrobou a spotřebou elektrické energie 24 hodin denně po celý rok.

Investice a nová vedení

Česká přenosová soustava je poměrně kvalitní a patří k nejlepším v Evropě. V současné době však musí reagovat na změny v energetice. S tím souvisí i potřeba jejího rozvoje a modernizace.

V posledních desetiletích výrazně vzrostlo množství přenášené elektřiny, jak vlivem růstu spotřeby, tak i vlivem narůstajícího mezinárodního obchodu s elektrickou energií. Nástupem obnovitelných zdrojů energie došlo ke změně energetického mixu. Mění se celková konfigurace elektrizační soustavy.

Aby byla síť pořád stabilní a elektřina byla do domácností i firem stále spolehlivě dodávána, realizuje společnost ČEPS rozsáhlý investiční plán, který reaguje na všechny změny v elektroenergetice. Ten počítá s každoročními investicemi ve výši 4,5 miliardy korun až do roku 2023. Součástí těchto investic je modernizace rozvoden, dispečerských pracovišť i ochranného systém fyzického zabezpečení objektů. Dále plán zahrnuje výstavbu nových vedení a posílení kapacity některých vedení stávajících.

Zdlouhavý proces

Všechny investiční projekty mají však jeden společný problém. Pomalý administrativně-legislativní proces. Každý projekt po pečlivém zvážení proveditelnosti a efektivity putuje do mnohaletého schvalovacího řízení na lokálních i celostátních úřadech. Zatímco samotná výstavba vedení trvá zhruba jeden rok, příprava vyžaduje až desetiletí.

Celý proces zpomaluje skutečnost, že elektrická vedení přenosové soustavy mnohdy křižují území více krajů. Jednání o novém vedení proto často zahrnuje desítky obcí a stovky až tisíce vlastníků pozemků.

Než se začne s výstavbou, musejí být připravované projekty zaneseny v už schválených územně plánovacích dokumentech, v politice územního rozvoje ČR, v zásadách územního rozvoje dotčených krajů a územních plánech obcí. Liniové stavby přenosové soustavy dále podléhají kompletnímu procesu posuzování vlivu na životní prostředí EIA, územnímu i stavebnímu řízení.

Ve všech případech se vždy hledá konsenzus mezi ochranou přírody, krajiny a ekonomicky nejschůdnějším řešením.

Územně plánovací dokumenty

Na začátku každého projektu společnost ČEPS zpracovává územně-technickou studii a studii proveditelnosti záměru. Před vlastní realizací musí investiční záměr projít procesem územního plánování.

Pokud plánovaná liniová stavba přesahuje svým významem hranice kraje, je nejprve zanesena do Politiky územního rozvoje (PÚR). Tento dokument navrhuje Ministerstvo pro místní rozvoj a předkládá jej vládě. PÚR neumisťuje konkrétní stavbu v území, ale pouze vymezuje koridory pro jednotlivé stavby (např. liniové).

Na krajské úrovni se zpracovávají Zásady územního rozvoje (ZÚR). Dokument stanovuje základní požadavky na úsporné a hospodárné uspořádání území kraje. Vymezuje plochy nebo koridory nadmístního významu, stejně jako plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby v rámci kraje. Je závazný pro navazující územně plánovací dokumentace. Krajský úřad k němu zajišťuje i vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj.

Územní plán vzniká na obecní úrovni. O jeho pořízení rozhoduje zastupitelstvo obce. Stanovuje základní koncepci rozvoje území obce, včetně uspořádání krajiny i koncepce veřejné infrastruktury a konkrétně určuje funkční vymezení ploch.

Vliv na životní prostředí

Pokud investor dosáhne souhlasu obce s realizací záměru, a pokud je záměr významný natolik, že by mohl mít zásadní vliv na životní prostředí a zdraví obyvatel, pak podléhá zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA).

Posouzení vyžaduje každá stavba vedení 110 kV, která je delší než 15 km, a jakkoliv dlouhá stavba vedení o vyšším napětí. Vztahuje se tedy téměř na všechny plánované projekty výstavby vedení společnosti ČEPS.

Stanovisko z projednání posudku vlivu záměru stavby na životní prostředí (EIA) je odborným podkladem, který ČEPS předkládá pro navazující povolovací řízení stavby (územní rozhodnutí, stavební řízení). Minimální lhůta pro celý proces EIA včetně zjišťovacího řízení je 25–26 měsíců.

Jednání s vlastníky

Investiční záměry ČEPS se nutně dotýkají práv vlastníků cizích nemovitostí dotčených plánovanou stavbou. Dle energetického zákona je společnost ČEPS při výstavbě nového vedení povinna zřídit pro vlastníky pozemků věcné břemeno. Výpočet náhrady za zřízení věcného břemene vychází z ceny pozemku. ČEPS s vlastníky dotčených pozemků jedná s dostatečným předstihem. Přesto se setkává s problémy například při projednávání vstupů na pozemky za účelem geologického průzkumu stožárových míst nebo při zmíněném sjednávání věcných břemen nezbytných pro umístění vedení.