K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Místní Agenda 21 – nástroj pro koncepční a strategické řízení

Datum: 1. 2. 2013, zdroj: OF 5/2012, rubrika: Regiony

Místní Agenda 21 je proces, který prostřednictvím zkvalitňování správy věcí veřejných, strategického plánování a řízení a zapojování veřejnosti zvyšuje kvalitu života ve všech jeho aspektech. Někdy je vnímána jako pouze „zelená agenda“, že tomu tak není, se snaží objasnit následující článek.

Místní Agenda 21 (MA21) je osvědčeným nástrojem mnoha měst, obcí, mikroregionů i krajů pro uplatnění principů udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni a to při respektování místních podmínek i problémů. Je celosvětovou iniciativou od roku 1992, kdy se na Summitu Země v Rio de Janeiru 170 zemí světa včetně tehdejšího Československa dohodlo na principech systematického směřování k udržitelnému rozvoji.

Na summitu byl přijat dokument Agenda 21, kterým jsou formulovány jednotlivé kroky v různých oblastech života. Jak se tento program naplňuje, hodnotil svět po dvaceti letech, v letošním roce na Konferenci OSN k udržitelnému rozvoji, nazvané „Rio+20“. V podmínkách České republiky (i dalších zemí) pak vnikly místní a regionální dílčí programy – MA21.

Proces MA21 je tvořen za účasti a ve spolupráci s občany a organizacemi, hlavní roli v celém procesu hraje místní samospráva a státní správa. Jak již ukázaly některé zkušenosti, bez jejich aktivní vůle nemůže MA21 jako dlouhodobý koncepční proces vzniknout či naopak tam, kde již započal, může následně i zaniknout. Přijetí tohoto procesu by mělo být napříč politickým spektrem – kvalita života a spokojení občané jsou nadstranické cíle. Veřejná správa je tím, kdo zve ostatní ke spolupráci a pro tuto spolupráci vytváří podmínky.

Podpora státu a neziskových organizací

MA21 by se však neobešla bez podpory na celostátní úrovni. Vychází z vládní Strategie udržitelného rozvoje České republiky[1], aktualizované Strategickým rámcem udržitelného rozvoje ČR[2], v letošním roce pak vláda schválila Koncepci podpory místní Agendy 21 v České republice do roku 2020 a Akční plán pro období 2012–13[3].

Podporu MA21 zastřešuje Rada vlády pro udržitelný rozvoj, resp. její Pracovní skupina pro MA21. Administraci pracovní skupiny, koordinační a metodickou podporu poskytuje Ministerstvo životního prostředí. Jednotlivé municipality a dosažená úroveň jejich naplňování MA21 jsou zaneseny v Databázi MA21, která je přístupná na webu, a kterou provozuje CENIA, Česká informační agentura životního prostředí.

Proces MA21 pomáhají naplňovat i mnohé další subjekty, působící v této oblasti. Asi nejvýznamnějším je Národní síť Zdravých měst ČR, asociace měst, obcí, krajů a mikroregionů, založený právě k podpoře zdraví, strategického řízení, udržitelného rozvoje a komunikace s veřejností na místní a regionální úrovni.

Protože proces MA21 naplňuje několik různých a z hlediska činnosti značně odlišných typů municipalit, byly postupně vytvořeny modifikace systému pro města a obce, dále pak pro kraje, statutární města a jejich městské části či obvody, malé obce a mikroregiony.

K MA21 se v současné době hlásí na 160 municipalit a dalších 33 organizací a subjektů, které nejsou municipalitami (např. ostatní právnické osoby, sdružení obcí, NNO). Mnoho dalších municipalit naplňuje dílčí principy MA21, ať již vědomě nebo i bez povědomí o tom, že se vlastně jedná o MA21.

Realizace a měření MA21

Vodítkem a zejména způsobem pro hodnocení naplňování tohoto procesu jsou kritéria, sestavená do tzv. Sady kritérií MA21. Je několik sad kritérií v členění dle typů municipalit, uvedených v předchozím odstavci. Kritérií je celkem 21, jednotlivá kritéria na sebe navazují a jsou podle postupně se zvyšující náročnosti rozdělena do čtyř skupin, které zobrazují tzv. kategorii nebo úroveň realizace MA21 v realizující municipalitě. Jednotlivá kritéria mají jedno až tři další subkritéria. Pro postup mezi jednotlivými kategoriemi (zlepšování) je podmínkou splnění a trvalé naplňování kritérií předchozích kategorií.

Před vlastními kategoriemi D až A je předřazena kategorie tzv. zájemců, v níž uchazeči deklarují svůj zájem o naplňování principů MA21 a vstup do celého procesu.

První úrovní MA21 je kategorie D

Slouží pro vytvoření zázemí pro MA21, funkční komunikaci a oslovení veřejnosti a partnerů. Kritéria jsou:

  • vytvoření organizační struktury MA21
  • aktivní zapojování veřejnosti do oblasti plánování a rozhodování
  • vytvoření systému prezentace činností a výstupů MA21
  • otevření spolupráce veřejné správy s občanským a podnikatelským sektorem.

Úrovní mírně pokročilých je kategorie C

Zde se již stabilizuje zázemí a podpora MA21, spolupráce s veřejnosti i partnery se stává pravidlem a vytvářejí se hmatatelné systémové výstupy z tohoto procesu. Hodnotícími kritérii jsou:

  • oficiální orgán samosprávy pro MA21
  • oficiálně schválený dokument k MA21
  • vzdělávací a osvětové akce
  • sledování a zpětné hodnocení procesu
  • finanční podpora samosprávy aktivitám MA21
  • pravidelná veřejná fóra MA21 nebo udržitelného rozvoje k celkovému rozvoji municipality

Kategorie B je doposud nejvýše dosaženou kategorií pokročilých

Na této úrovni se již strategicky plánuje a řídí, sledují indikátory udržitelného rozvoje (UR), využívají externí zdroje a předávají získané zkušenosti v následujících kritériích:

  • strategie UR nebo strategický plán rozvoje municipality
  • dílčí koncepce, která je (které jsou) v souladu se strategií UR nebo strategickým plánem rozvoje
  • systém finanční podpory samosprávy pro realizaci opatření MA21
  • získávání externích zdrojů pro MA21
  • stanovení a sledování vlastních indikátorů MA21
  • sledování mezinárodně standardizovaných indikátorů UR
  • certifikované proškolení koordinátora MA21
  • výměna zkušeností a přenos příkladů dobré praxe v oblasti MA21

Úrovně kategorie B dosáhlo v letošním roce 7 municipalit – z předchozích let ji obhájily Chrudim, Křižánky, Kopřivnice, Litoměřice, Vsetín, mikroregion Drahanská vrchovina a od letošního roku i Prostějov.

Některá z uvedených měst, která již po několikáté obhájila kategorii B, byla zapojena do pilotního ověřování metodiky pro kategorii A. Tato kategorie doposud v České republice nebyla oficiálně otevřená, první možnost pro přihlášení se do ní bude v roce 2013. V této kategorii se již prakticky uplatňují principy udržitelného rozvoje, sledují výsledky i trendy v oblasti MA21 i UR a vyhodnocují měřítka skutečného naplňování UR. Jednotlivá kritéria kladou na nejpokročilejší realizátory velké nároky:

  • oficiální orgán samosprávy pro sledování stavu UR
  • management kvality v rámci veřejné správy
  • sledování procesu, trendů a výsledků praktického uplatňování UR

Tato kritéria je doporučeno sledovat i při naplňování kategorie B, zejména při opakované realizaci.

Souvislosti a propojení

Z popsaného vyplývá, že MA21 není jenom environmentální záležitost. Vychází ze tří hlavních pilířů UR (ekonomický, sociální a environmentální pilíř) a má dopady na všechny oblasti života v daném místě. MA21 je úzce propojena s veřejnou správou a jejím chováním dobrého hospodáře, zapojuje všechny občany, jejich komunity, organizace a subjekty v území do procesu strategického plánování a řízení (naplňuje principy přímé demokracie), má dopady na vzhled lokality, zdraví obyvatel, jejich životní styl lidí a pocit spokojenosti se životem v místě. Ovlivňuje místní dopravní infrastrukturu, ekonomické prostředí a částečně i zaměstnanost. Propojuje aktivity v oblastech správy věcí veřejných i jednotlivé nástroje v nich používané včetně dalších nástrojů zvyšování kvality veřejné správy.

Uplatňuje se v oblasti komunitního plánování (komunitní plány např. sociálních služeb), zdravotního plánování (plány zdraví), osvětových kampaní (Den Země, Evropský týden mobility, Světový den bez tabáku). Výstupem jsou mnohde Integrované plány rozvoje města či obce, programy prevence kriminality, projekty Zdravé školy, sledování ukazatelů UR (místní i mezinárodní) a ekologické stopy města, obce či jejich obyvatel. Z aktivit v environmentální oblasti jsou to projekty typu Zelené úřadování nebo zavádění systému managementu z hlediska přístupu k životnímu prostředí EMAS.

Příklad dobré praxe

Příkladem dobré realizace v oblasti ekonomického i sociálního pilíře může být efektivní zadávání veřejných zakázek města Chrudim (dosažená kategorie B, první aspirant na kategorii A). Cílem zavedení webové aplikace systému zadávání veřejných zakázek v roce 2007 bylo zajištění větší transparentnosti při zadávání veřejných zakázek, eliminace skutečnosti přednostního zadávání nebo výběru dodavatele a samozřejmě úspora městských investic. Internetová aplikace je zveřejněná na stránkách města, všechny firmy mají rovný přístup k informacím o právě probíhajících veřejných zakázkách, o zakázkách mají přehled i obyvatelé města.

Chrudimský starosta Petr Řezníček dodává: „Za první čtyři roky provozu systému (2007–2010, pozn. autora) Chrudim ušetřila na veřejných zakázkách 153 milionů korun. A hlavně: všechno je čisté a průhledné, nikdo nemůže obvinit šéfa investic z toho, že by podléhal nějakým korupčním nebo lobbistickým tlakům. Než jsme začali zveřejňovat soutěže o městské zakázky, bylo vždy podezřelé, když se vítězná firma se svou cenou blížila takzvané ceně projektové.“

Úspěchy a ocenění MA21

MA21 je uznávaným nástrojem zvyšování kvality veřejné správy. Kraje, města a obce, které dosáhla úrovně kategorie C a B se mohou ucházet o Cenu ministerstva vnitra za kvalitu ve veřejné správě (za rok 2011 obdržela MA21 dokonce 12 z 24 udělených cen za kvalitu).

Realizátoři MA21 slaví úspěchy i v celosvětovém měřítku, například v soutěži „Liv Com Awards“, která je udělována pod záštitou UNEP (Program životního prostředí OSN) pro město „Kde je radost žít“. Českými nositeli této ceny za rok 2011 jsou Chrudim (zlatá a stříbrná cena) a Jihlava (stříbrná cena), finalisty soutěže se stali i Kladno a Tábor.

Poznámky

  1. usnesení Vlády ČR č. 1242 ze dne 8. 12. 2004, k návrhu Strategie udržitelného rozvoje České republiky
  2. usnesení Vlády ČR č. 37 ze dne 11. 1. 2010, ke Strategickému rámci udržitelného rozvoje České republiky
  3. usnesení Vlády ČR č. 30 ze dne 11. 1. 2012, ke Koncepci podpory místní Agendy 21 v České republice do roku 2020 a Akčního plánu pro období 2012–13

Ing. Ivo Bělonohý, autor je členem pracovní skupiny pro místní Agendu 21, Rady vlády pro udržitelný rozvoj

TOPlist
TOPlist