K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Veřejné osvětlení – součást bezpečného dopravního prostoru

Rozdělení evropských zdrojů je pro obce administrativně náročné

Datum: 14. 1. 2013, zdroj: OF 5/2012, rubrika: Ekonomika

K aktuálním otázkám veřejné správy a regionálního rozvoje se na tomto místě pravidelně vyjadřuje JUDr. Stanislav Polčák, předseda Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Tentokrát je v popředí zájmu otázka, jak se obce budou v dalším období podílet na čerpání prostředků z fondů Evropské unie.

V minulém čísle jste naznačil, že pro obce a města by měly prostředky pro svůj rozvoj dostávat nárokově. Mohl byste tento záměr blíže představit?
V době kdy hovoříme na téma čerpání evropských prostředků, vyjednává vláda nové podmínky pro nastávající období. Přestože na přelomu roku pravděpodobně bude na úrovni vlády dosaženo dohody, chtěl bych do vize budoucího období vnést ještě jeden aspekt, který by obcím a městům mohl pomoci v jejich rozvoji. Je naprosto nepochybné, že evropské peníze velmi pomáhají obcím a městům při realizaci nejrůznějších projektů. Nicméně jejich čerpání je mnohdy velmi neefektivní, velmi náročné a je zde patrná řada prvků klientismu či korupce. Troufám si tvrdit, že velká část prostředků dokonce nebyla využita v takovém směru, jaký jsme si původně představovali. Z toho důvodu si myslím, že stát by se měl přiklonit k nové vizi rozdělování prostředků pro obce a města z hlediska podpory jejich rozvoje.
Co tedy navrhujete?
Navrhuji, aby obce a města se v rámci kohezní politiky mohly prostřednictvím svých projektů podílet na specializovaných programech typu životní prostředí, školství, zaměstnanost. Ale přitom doporučuji, aby z evropských zdrojů nečerpaly rozvojové prostředky, které dosud dostávaly cestou regionálních operačních programů či navrhovaného integrovaného operačního programu. Objem těchto evropských zdrojů, odhadem cca 50 mld. Kč, by mohl stát využít k pokrytí celostátních smysluplných projektů, ovšem tento objem by převedl obcím a městům podle pravidel nového rozpočtového určení daní. To by umožnilo všem obcím a městům získat postupně vlastní zdroje pro rozvojové programy na základě vlastního rozhodnutí. Samozřejmě by mohly na základě dohody vzájemně spolupracovat a sdružovat tyto prostředky k řešení potřeb svých regionů. Zejména by to však zbavilo obce náročné administrativy, která je spojena s čerpáním evropských zdrojů. Celý proces by byl pod kontrolou finančních úřadů, dokonce Nejvyššího kontrolního úřadu (podle schválené změny Ústavy), což vylučuje netransparentní postupy. Využití prostředků by bylo nepochybně mnohem efektivnější než dosud a odpadly by složité administrativní procesy státním orgánům i obcím. Skončila by zejména velká roztříštěnost projektů sledovaných evropskými orgány a stát by mohl uvedené zdroje použít pro několik velkých a potřebných projektů, které by pochopitelně dokázal ohlídat. Takový způsob praktikuje řada evropských zemí, například Finsko, a plně se tento přístup osvědčil.
Jaký je současný stav schvalování zákona o rozpočtovém určení daní?
Zákon byl schválen, jak bylo deklarováno, s očekávaným přínosem pro obce a města ve výši asi 12 mld. Kč. Byla schválena i novela školského zákona, která byla nutná k realizaci nového rozdělování. Ovšem rozpočtového určení daní se dotýká také tzv. konzolidační balíček zákonů, který řeší deficit státního rozpočtu. Pokud by tento balíček zákonů nebyl schválen, tak by obce a města přišly zhruba o 3–5 mld. Kč oproti očekávaným dvanácti miliardám. Nyní je situace taková, že v Poslanecké sněmovně byl balíček schválen ve třetím čtení a zákon se pravděpodobně vrátí k novému hlasování po projednání v Senátu. Vzhledem k tomu, že pro něj hlasovala ve Sněmovně více než stovka poslanců, dá se očekávat, že bude i opakované hlasování úspěšné a balíček bude schválen. Další vývoj bude záviset na vývoji ekonomiky a na jejím růstu a s tím souvisejícími daňovými příjmy. Zákon o rozpočtovém určení daní stanoví metodu, jak již vybrané daňové příjmy rozdělit, ale není to metoda, jak tyto zdroje získat. Pochopitelně, budou-li celkové daňové příjmy klesat, budou klesat i příjmy obcí.
Které legislativní otázky z poslední doby chcete ještě komentovat?
Byl předložen návrh na zavedení tzv. celostátního registru smluv, který by evidoval mj. smlouvy všech obcí. Je to evidentně správný záměr, který funguje na Slovensku. Ovšem je velmi administrativně náročný a rozhodně bych nedoporučoval jeho celoplošné zavedení, ale postupné testování. Jako poslední bych uvedl negativní ohlasy na nové poplatky za vynětí ze zemědělského půdního fondu. Obcím, které staví objekty ve veřejném zájmu (hřiště, chodníky aj.) tento drastický nárůst poplatků způsobuje velké potíže.
TOPlist
TOPlist