Hledáme možnosti dalších zdrojů financování

Problematika financování činnosti hasičů vystupuje do popředí v souvislosti s úsporami, které se dotýkají celé soustavy veřejných rozpočtů. Význam a důležitost práce hasičských sborů je neoddiskutovatelná. Platí to pro profesionální složky i dobrovolné hasiče. O problematice jsme hovořili s generálním ředitelem Hasičského záchranného sboru ČR, plukovníkem Ing. Drahoslavem Rybou.

plk. Ing. Drahoslav Ryba, generální ředitel HZS ČR

Rozpočet HZS ČR rozhodně neroste. Jak jsou na tom hasiči letos a jaký je výhled na nejbližší léta (2013, 2014, 2015)?

Srovnáme-li letošní rozpočet HZS ČR s rokem 2011, zaznamenali jsme pokles o více jak 160 milionů korun. Výhled rozpočtu až do roku 2015 má klesající tendenci. Takže, pokud se naplní předpoklady, tak rozpočet hasičů bude v roce 2015 nižší téměř o miliardu než rozpočet letošní. Současně je třeba říci, že již ten letošní rozpočet je o 23 % nižší než v roce 2010. Takový pokles rozpočtu by ohrozil zajištění chodu HZS ČR. Proto vynakládáme úsilí na hledání možností dalších zdrojů financování.

Je ohrožena z důvodu klesajícího rozpočtu bezpečnost občanů?

Pro příští rok tomu tak není, i když vyrovnat se s takto sníženým rozpočtem nebude jednoduché a bude to i na úkor vnitřního dluhu organizace do budoucnosti. Rozhodně nechci nijak zastrašovat občany, ale se stále klesajícím rozpočtem není dlouhodobě udržitelná úroveň poskytovaných služeb občanům. Je na místě si uvědomit, že hasiči nejen likvidují požáry, zasahují u dopravních nehod, likvidují následky živelních pohrom, ale také zajišťují oblast ochrany obyvatelstva, státního požárního dozoru, krizového řízení a v neposlední řadě také příjem tísňového volání. Na druhé straně vedení HZS ČR dělá vše pro to, aby ke snížení úrovně služeb pro občany nedošlo.

Přibližte čtenářům možnosti vícezdrojového financování HZS ČR a potažmo i SDH obcí.

Vzhledem k poklesu rozpočtu HZS ČR se velmi intenzivně zabýváme dalšími možnostmi financování hasičů. Tím bychom významně stabilizovali financování požární ochrany a eliminovali v současné době velké výkyvy v jejím financování. Jak již bylo řečeno, jedná se např. o odvod 6 % procent ze zákonného pojištění motorových vozidel, odstranění některých duplicit i při zásahové činnosti, nebo zpoplatnění některých jeho dalších služeb a činností.

Přitom z hlediska významu je absolutně nejdůležitější zapojení pojišťoven do tohoto systému.

Zpoplatnění některých dalších činností je z tohoto pohledu opravdu pouhou kapkou v moři. Toto zpoplatnění lze provést ale jen za předpokladu, že se jedná o práce a služby související se základní náplní jejich činnosti a nedojde k ohrožení jejich akceschopnosti. Platba za tyto činnosti je vždy kompenzací vynaložených nákladů. Jako příklad takovýchto služeb je možné uvést zpoplatnění některých likvidačních prací při haváriích způsobených mimořádnou událostí v souvislosti s provozem technických zařízení a budov, při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a při jejich přepravě nebo při nakládání s nebezpečnými odpady. Fakticky se jedná o úniky nebezpečných látek do životního prostředí zasahující vodu. Dále se jedná o likvidační práce při zpevňování zřícených budov, demolice staticky narušených budov, vyproštění osob z výtahu, otevírání a vnikání do prostor, pomoc technikou HZS ČR při likvidaci havárie – pokud nejde o záchranu, tzn. bezprostřední ohrožení života osob.

Mezi zpoplatněné služby by mohly patřit i některé drobné služby jako dovoz vody, přistavení výškové techniky, zapůjčení nouzového zdroje proudu, dochlazování různých technologií v období horka apod.

Jednou z možností posílení rozpočtu je získat určitý podíl z povinného ručení odpovědnosti z provozu motorového vozidla. Proč zrovna toto pojištění a kolik by měl příslušný podíl přinést do rozpočtu HZS ČR?

V prvé řadě se jedná o velmi systémový krok. Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nebo také tzv. povinné ručení není standardním typem pojištění. Vlastník nebo provozovatel je povinen tento typ pojištění uzavřít.

Jak již bylo řečeno, jednotky požární ochrany zasahují denně u více jak pěti desítek dopravních nehod a jejich rychlým zásahem jsou uchráněny, dovoluji si říct, nevyčíslitelné hodnoty. Tím samozřejmě svým způsobem „šetříme“ vysoké náklady pojišťovnám při jejich pojistném plnění. Mimochodem zásahy u dopravních nehod tvoří téměř čtvrtinu všech zásahů Hasičského záchranného sboru.

Dalším zcela stěžejním argumentem hovořícím o odvodu z povinného ručení vůči hasičům je i skutečnost, že tento typ pojištění je povinen uzavřít každý vlastník motorového vozidla, resp. jeho provozovatel, kdežto jiné typy pojištění mají čistě dobrovolný charakter.

Pojišťovny se u nás na financování požární ochrany podílely od dob Rakousko-Uherska a tzv. fond zábrany škod u nás fungoval ještě před pár lety. Když se podíváme do zahraničí, tak je pouze asi šest států v Evropě, kde se pojišťovny na financování požární ochrany téměř vůbec nepodílí a mne vůbec netěší, že mezi těmito státy je i Česká republika.

Částka z odvodu pojišťoven vůči HZS ČR a jednotek SDH obcí by měla být kolem 1 mld. korun, je to ovšem pouze předpoklad, který závisí na dalším vývoji a následném rozhodnutí.

Znamená to, že by mohlo být zdražené povinné ručení?

Z našeho pohledu je to rozhodně zbytečné, ale nemůžeme v žádném případě předvídat tržní chování pojišťoven. Pojišťovny nemohou rozhodně prodělat.

Pojišťovny údajně hasičům již nyní platí za výjezdy k dopravním nehodám. Můžete upřesnit, o co se jedná?

Jednotky požární ochrany Hasičského záchranného sboru ČR ročně zasahují u téměř 18 tisíc dopravních nehod, u více jak poloviny z nich vykonávají také takzvané likvidační práce. Jedná se například o úklid vozovky, přečerpávání látek z nepojízdných cisteren a vše, co již nesouvisí se záchrannými pracemi. Likvidace následků, které byly způsobeny dopravní nehodou anebo také provozem vozidla. Nejedná se tedy o to, že je hasičům „placen“ zásah u dopravní nehody, jako je vyprošťování zraněných, zajištění vozidla proti požáru a celá řada dalších úkonů, které patří do záchranných prací.

V médiích bývá často mylně řečeno, že je hasičům hrazen výjezd k dopravní nehodě. To je zcela nepravdivé. Jak jsem již uvedl, hasičům jsou hrazeny likvidační práce u dopravních nehod, které vykonávají nad rámec zákona. Toto je ale velmi administrativně náročné a celkem je takto za rok proúčtována částka cca 30 mil. Kč.

Uvažujete o zpoplatnění některých dalších činností hasičů? Může se stát, že si občan zavolá na pomoc hasiče a ti ho upozorní, že sice přijedou, ale občan dostane za zásah „účet“?

Jak jsem již uvedl, jednou z možností posílení rozpočtu HZS ČR je zpoplatnění některých služeb a úkonů. Tady chci upozornit, že občan nemusí mít strach, že bychom mu neposkytli pomoc v nouzi, jakoukoliv záchranu života, zdraví osob i zvířat, majetku a životního prostředí. „Účet“ občan může dostat za činnost hasičů, která je nad rámec povinností ze zákona, např. shoz sněhu z vlastního rodinného domku atd. Ale také za jakékoliv zneužití jednotky požární ochrany. To znamená, že si občan zavolá hasiče na pomoc a pomoc, kterou uvedl, se nepotvrdila, přitom záměrně lhal. Znovu bych ale chtěl zopakovat, že z pohledu našeho rozpočtu se jedná o velmi malou částku, která pro nás rozhodně není prioritou.

Hasiči především likvidují požáry, jejich zásahová činnost je mnohem širší. Kde jsou hasiči nejvíce „vidět“ a jaké specifické a jedinečné činnosti vykonávají?

Veřejnost vnímá hasiče především jako ty, kteří krotí plameny. Ale mnohem častěji hasiči zasahují u dopravních nehod. Zásah u dopravní nehody si vyžaduje mnoho činností, jednou z nejdůležitějších je vyprošťování zraněných osob z vraků aut. V tom jsme nenahraditelní. A myslím si, že více jak tři tisíce zachráněných lidských životů ročně u dopravních nehod zásluhou hasičů, je rozhodně vypovídající.

HZS ČR disponuje také leteckými záchranáři, jejichž vysoká profesionalita se prokázala například v době povodní v roce 2010 na severu Čech, ale také při záchraně osob například ze skal.

Hasičští střelmistři mají za sebou desítky zásahů u odstřelů naplavenin, ale i ledových ker. Mezi hasiči najdeme také potápěče, kynology a mnoho dalších. Určitě stojí za zmínku, že HZS ČR disponuje odřadem USAR (USAR – z anglického Urban Search and Rescue = vyhledávání a záchrana v obydlených oblastech), který v roce 2011 získal prestižní mezinárodní certifikát, který deklaruje špičkovou připravenost na zásahy pro vyhledávání osob zavalených v sutinách zřícených budov v oblastech postižených zemětřesením. Jak jsem již řekl, působnost HZS ČR je velmi široká, nesmíme zapomenout na výkon státního požárního dozoru, ochrany obyvatelstva a krizového řízení, provoz tísňové linky, ale také mezinárodní působení v rámci Evropské unie, jedná se například o odborníky z oblasti civilního nouzového plánování působících při NATO.

Jaká je z Vašeho pohledu spolupráce s jednotkami dobrovolných hasičů?

Spolupráce s jednotkami dobrovolných hasičů byla a je na vysoké úrovni. Denně se hasiči profesionální setkávají s dobrovolnými při nejrůznějších zásazích. Jen v roce 2011 se jednotky sboru dobrovolných hasičů podíleli na téměř jedné třetině všech událostí se zásahem hasičů. Také pro dobrovolné hasiče organizujeme kurzy např. pro práci s motorovou pilou.

Co byste vzkázal představitelům obcí vzhledem ke spolupráci s dobrovolnými hasiči?

Nesmírně si vážíme nastavené a výborně fungující spolupráce. Jsme si vědomi, že v současné době, kdy není financí nazbyt, není pro obce zajištění požární bezpečnosti vůbec jednoduché. I my se snažíme obcím jaksi „ulevit“, předáváním techniky, nejrůznějšími dotacemi, a v neposlední řadě i umožněním vzdělávání. Mnoho profesionálních hasičů působí také jako dobrovolní hasiči a víme, že hasičina je řemeslo, které má historické kořeny, vznešené poslání a je děláno srdcem. A já osobně si tohoto přístupu nesmírně vážím.

A Váš vzkaz občanům z hlediska zajištění jejich bezpečnosti prostřednictvím činnosti HZS ČR?

Děláme vše proto, aby občan v žádném případě nepocítil jakoukoliv změnu týkající se bezpečnosti občanů, kterou zajišťujeme. A já pevně věřím, že ti, co rozhodují o bezpečnosti občanů z hlediska financování sboru, si včas uvědomí, že jde o bezpečnost nás všech, že nemůžeme předpovídat, co a kdy se komu stane. Připravenost a prevence, fungující bezpečnostní systém a spolupráce je předpokladem zmírnění ztrát na životech, majetku a životního prostředí.