K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Program obnovy venkova do regionů

Datum: 20. 9. 2000, zdroj: OF 3/2000, rubrika: Ekonomika

Program obnovy venkova (POV) je malými obcemi hodnocen jako jeden ze základních pilířů jejich činnosti. Struktura našeho osídlení je tvořena především venkovem. Vždyť z celkového počtu více než 6240 obcí je přes 80 % právě vesnického typu. Téměř čtyři tisíce z nich se aktivně hlásí k POV, mají zpracovány své místní programy a vlastním úsilím je realizují. Na tři tisíce těchto nejmenších obcí každoročně usiluje o některou z dotací v rámci Programu obnovy venkova.

Přestože se postupně podařilo objem prostředků pro venkovské obce zvýšit, je stále velký přebytek žádostí a téměř dvě třetiny zájemců zůstává neuspokojeno. Málokdo si přitom uvědomuje, že dotace jsou mnohonásobně zhodnocovány již samotným určením, neboť jenom na vesnicích dokáží tamní občané svépomocí vytěžit z finančních prostředků mnohem větší efekt než činí poskytnutá částka. Zkušenosti z Rakouska a Německa hovoří o tom, že efekt dotačních peněz při obnově venkova je až šestinásobný.

Průměrná dotace na jednu akci v rámci Programu obnovy venkova přitom nedosahuje částky 200 tisíc korun. Ta vychází z možností daných rozpočtovými zdroji a z množství žadatelů, kterých trvale přibývá. Je podivuhodné, že Parlament při schvalování rozpočtu pravidelně vyčleňuje venkovským obcím na Program obnovy pouze 200--250 mil. Kč. Spolu s částkou, kterou doplňuje Pozemkový fond, a díky možnostem využívat podporu programů Evropské unie se tak rozděluje ročně necelých 500 mil.Kč. Pro tolik potřebnou obnovu venkova je to stále nedostačující.

Venkov v Senátu

Program obnovy venkova není zdaleka pouze investiční záležitost. Místní programy vedle obnovy a údržby venkovské zástavby počítají s komplexní úpravou veřejných prostranství a obnovou zeleně. Přestože největší zanedbanost na vesnici spočívá především v nedokonalé infrastruktuře, je podstatná část záměrů malých obcí věnována práci s mládeží, podpoře místní tradic, rozvoji kulturních a společenských aktivit, obnově památek a ochraně přírody. Právě činnost spolků, dobrovolných a zájmových organizací je na vesnici základem občanského soužití a řešení zájmů celé obce.

Uvedené skutečnosti by měly být důvodem k zamyšlení. Venkovské obce dotace potřebují a praxe ukazuje, že je dokáží efektivně zhodnotit. Oprávněnost potřeb je nutno řešit nejenom administrativním zvýšením nároků na žadatele, ale také racionálním posouzením jejich potřeb. Tomuto cíli měl pomoci i nedávný seminář, který se pod názvem "Venkov v Senátu" konal v Praze.

Cílem setkání bylo dosáhnout větší informovanosti o Programu obnovy venkova, o zahraničních zkušenostech z realizace obdobných programů, a také získat pro jeho cíle i poslance. Jejich účast však nebyla taková, aby se dalo s úspěchem hovořit o zásadní změně v podpoře Programu obnovy venkova.

Regionální výběrové komise

V letošním roce se vznikem krajů je pro Program obnovy venkova důležité zahájit proces decentralizace jeho řízení. To souvisí také se zahájením implementace předvstupního programu Evropské unie pro rozvoj zemědělství a venkova "SAPARD", připravovaného na české straně společně Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem pro místní rozvoj. V rámci tohoto programu má být o dotacích rozhodováno na úrovni statistických jednotek NUTS II.

První krok v tomto směru učinilo Ministerstvo pro místní rozvoj, jež zřídilo "Regionální výběrové komise Programu obnovy venkova". Ty mají v tomto roce pomoci Meziresortní řídící komisi Programu obnovy venkova ve výběru projektů zaměřených na venkovské mikroregiony, poradenství a vzdělávání. Zahájí také systematické monitorování POV na regionální úrovni.

Cílem semináře "Venkov v Senátu" bylo rovněž setkání aktérů tohoto procesu, vyjasnění kompetencí, zlepšení koordinace činnosti resortů a regionálních uskupení při realizaci Programu obnovy venkova, zajištění potřebné návaznosti na zahájení programu SAPARD a diskuse o aplikaci přístupů na příkladech spolupráce obcí, podnikatelů a nevládních organizací. Tím se naplnily i principy partnerství a subsidiarity, které jsou základem evropské spolupráce.

Setkání se proto zúčastnili jak starostové, vytvářející integrované projekty venkovských mikroregionů s participací zemědělských i nezemědělských podnikatelů a nevládních organizací, tak představitelé "Regionálních výběrových komisí Programu obnovy venkova". Trendy rozvíjející se spolupráce mikroregionů byly představeny i pozvaným zástupcům Delegace Evropské komise v Praze.

Zaměření činnosti

Jak již bylo uvedeno, vznikly v regionech výběrové komise.

Jedním z důvodů je množství projektů v rámci dotačních titulů Programu obnovy venkova (zvláště integrovaných projektů venkovských mikroregionů). Návrhy projektů na rok 2000 budou tudíž pro meziresortní komisi připravovat již zmíněné orgány.

Komise pracují v souladu se statutem ve složení blízkém tomu, se kterým je uvažováno u programu SAPARD pro regionální monitorovací výbory. Za činnost pracovního výboru nebo skupiny odpovídá předsedovi komise jím určený vedoucí.

K přijetí rozhodnutí nebo doporučení je třeba přítomnosti nejméně poloviny všech členů. Výbor přijímá závěry v zásadě na základě shody všech přítomných členů.

Administrativně činnost zajišťuje oddělení regionálních operačních programů MMR svými pracovníky, kteří působí v sekretariátech regionálních řídících a monitorovacích výborů NUTS II.

Složení orgánů

Komise na základě kritérií a stanoveného objemu disponibilních prostředků připravují návrh výběru uvedených projektů a ukazatelů pro jejich monitorování. Ve spolupráci s okresními úřady dále monitorují celkovou realizaci Programu obnovy venkova v regionu. Meziresortní řídící komisi Programu obnovy venkova bude výběrová komise předkládat návrhy na jeho další zaměření a úpravu výběrových kritérií v následujícím období.

Základem každé regionální komise je 3--6 členů, jmenovaných na základě návrhu již zřízeného regionálního řídícího a monitorovacího výboru. Vždy jeden z členů reprezentuje nevládní agrární a jeden ekologickou organizaci. K práci je přizván Svaz měst a obcí ČR a Spolek pro obnovu venkova. Z navržených členů byl po dohodě s předsedou regionálního řídícího a monitorovacího výboru pro strukturální fondy jmenován i příslušný vedoucí (předseda).

Dalšími členy komise jsou: zástupce regionálního pracoviště MŽP, zástupce památkového ústavu, zástupce úřadu práce a zástupce Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR.

Další členové jsou jmenováni z řad pracovníků okresních úřadů a územních odborů Ministerstva zemědělství v okresech tak, aby v komisi byl každý okres regionu zastoupen alespoň jedním členem. Celkem je ve výběrové regionální komisi 9--22 členů.

Údaje v tabulkách

Uvedené tabulky přináší přehled základních údajů o dotacích poskytovaných obcím v rámci Programu obnovy venkova. Z tabulky 1 je patrné srovnání počtu a objemu žádostí v posledních letech. Zřejmý nárůst žadatelů se nepodařilo snížit v roce 2000 ani tím, že příjem žádostí v rámci nejčetnějších titulů 1--4 byl omezen pouze na obce do 1000 obyvatel. Podrobnější přehled žádostí o dotace v letošním roce je podle jednotlivých titulů uveden v tabulce 1a.

V rámci prvního dotačního titulu bylo provedeno velké množství akcí při údržbě a obnově venkovské zástavby a občanských staveb. Dotace do této oblasti jen v roce 1999 představovaly 252 mil. Kč. Největší podíl směřuje do škol, kulturních a tělovýchovných zařízení a na opravy radnic. Rozložení je patrné z tabulky 2.

Přehled dotací v letech 1996 až 1999 podle jednotlivých dotačních titulů uvádí tabulka 3. Za povšimnutí stojí narůstající podíl právě v titulech 6 a 7, které budou od letošního roku připravovány přímo v regionech. Počet žádostí z této kategorie viz též tabulka 1a. Vzdělávání, poradenství a projekty venkovských mikroregionů jsou detailněji specifikovány v tabulce 4.

Tabulka 1: Srovnání počtu a a objemu žádostí v posledních letech
Žádosti 1996 1997 1998 1999 2000
počet mil. Kč počet mil. Kč počet mil. Kč počet mil. Kč počet mil. Kč
zaevidované 1 174 270 3 375 644 3 878 713 7 590 1 500 8 180 1 6531)
uspokojené 842 202 1 743 250 3 000 479 3 163 488   490
neuspokojené 332 68 1 632 394 878 234 4 427 1 012   1 163
% uspokojení 72 75 52 39 77 67 42 33   30

Pozn.: 1) nezahrnuje nevyřízené žádosti kofinancované z Phare CBC přecházející z roku 1999

Tabulka 1a: Přehled žádostí o dotace v roce 2000 (tis. Kč)
Dotační titul Počet obcí Počet žádostí Objem žádostí Průměná žádost
1-4 místní programy 2958 6513 1 185 418 182
6 vzdělávání a poradenství   293 38 079 130
7 integrované projekty   895 342 412 383
8 úroky z úvěrů 453 479 86 718 181
Celkem   8180 1 652 627 202

Pozn.: Tabulka nezahrnuje žádosti kofinancované z programu PHARE přecházející z roku 1999

Tabulka 2: Dotace v rámci dotačního titulu 1 v roce 1999
Typ akce Dotace v Kč %
školy 53 186 064 21,07
radnice 50 030 672 19,82
kulturní zařízení 28 708 138 11,37
mateřské školy 23 441 371 9,29
tělovýchovná zařízení 19 333 976 7,66
ostatní 14 351 382 5,69
hasičské zbrojnice 12 438 996 4,93
hřbitovy 9 635 509 3,82
požární nádrže 9 588 194 3,80
sakrální stavby 8 256 868 3,27
obytné budovy 7 769 000 3,08
zdravotnická zařízení 6 617 605 2,62
čekárny 5 980 795 2,37
drobná architektura 1 872 831 0,74
zařízení sociální péče 1 183 000 0,47
celkem 252 394 401 100,00
Tabulka 3: Přehled dotací z Programu obnovy venkova podle dotačních titulů v letech 1996--1999
Dotační titul 1996 1997 1998 1999
dotace v tis. Kč % dotace v tis. Kč % dotace v tis. Kč % dotace v tis. Kč %
1 obnova a údržba venkovské zástavby a občanské vybavenosti 91 576 45,33 139 688 55,88 234 662 49,06 252 833 51,86
2-3 komplexní úprava veřejných prostranství a obnova veřejné zeleně 46 555 23,04 25 099 10,04 35 199 7,36 26 302 5,40
4 místní komunikace včetně veřejného osvětlení 52 531 26,01 71 365 28,54 121 186 25,34 96 755 19,85
5 urbanistické studie a územní plány 11 000 5,45 10 079 4,03 9 628 2,01 12 948 2,65
6-7 vzdělávání a poradenství a integrované projekty venkovských mikroregionů 338 0,17 3 769 1,51 32 751 6,85 47 826 9,81
8 úroky z úvěrů na infrastrukturu - - - - 44 850 9,38 50 840 10,43
celkem 202 000 100,00 250 000 100,00 478 276 100,00 487 504 100,00
Tabulka 4: Zaměření projektů dotačních titulů 6 (vzdělávání a poradenství) a 7 (integrované projekty venkovských mikroregionů) v letech 1998 a 1999
Charakteristika projektů 1998 1999
počet projektů dotace v Kč % průměrná dotace na projekt v Kč projektů počet dotace v Kč % průměrná dotace na projekt v Kč
infrastruktura 53 7 688 937 23,48 145 074 44 8 577 000 17,93 194 932
poradenství a osvěta 48 7 482 900 22,85 155 894 94 12 989 800 27,16 138 189
turistika vč.  přípravy a budování cyklostezek 44 5 984 091 18,27 136 002 32 7 610 000 15,91 237 813
informatika 38 5 444 900 16,62 143 287 103 12 320 380 25,76 119 615
rozvojové programy a koncepce 36 5 082 800 15,52 141 189 30 4 379 000 9,16 145 967
dopravní obslužnost 3 427 800 1,31 142 600 1 175 000 0,37 175 000
muzea 3 640 000 1,95 213 333 4 1 775 000 3,71 443 750
celkem 225 32 751 428 100,00 145 562 308 47 826 180 100,00 155 280

Závěrem

Rozhodnutí o zřízení regionálních výborů je správným počinem. Kdo může lépe posoudit místní potřeby než orgány, které k tomu mají nejblíže. Bude pochopitelné, když toto posuzování se v budoucnosti postupně přesune i na další dotační tituly. Prováděné analýzy by proto napříště měly uvádět i rozdělení dotací do jednotlivých regionů. Byl by to krok, který nejenom zprůhlední celý proces, ale usnadní práci budoucím krajským orgánům. Programu obnovy venkova by však nejvíce prospělo zvýšení dotací ze státního rozpočtu nejméně na dvojnásobek. A byla by to investice velmi rentabilní.

Redakčně zpracováno podle podkladů MMR

TOPlist
TOPlist