Transformace pobytových sociálních služeb v Moravskoslezském kraji
Moravskoslezský kraj (MSK) v podstatě již od roku 2003 realizuje transformační proces v oblasti pobytových sociálních služeb. Následující text by měl přiblížit jeho vývoj, stručně shrnout zkušenosti z desetileté praxe a zasadit jej do kontextu národní strategie transformace pobytových služeb a realizaci pilotního projektu MPSV ČR.
Stejně jako se vyvíjel pohled na způsob zajištění sociálních služeb a představy o životě lidí s postižením, vyvíjel se i pohled na realizaci transformačních myšlenek v Moravskoslezském kraji. Proces s sebou nepřinášel jen pozitivní věci, ale i nutnost překonávání překážek a neúspěchů, které se však zpravidla vedly k získání dalších zkušeností, z nichž čerpáme poučení.
Proces plánování, důraz na potřebu kvalitních sociálních služeb a nutnost jejich transformace již není v současnosti záležitostí zacílenou ryze na krajská zařízení, ale jde o systém, který je organizován tak, že dává prostor pro zapojení i jiných subjektů. Ať již neziskového sektoru, obcí nebo jiných činitelů. Společně se hledají cesty k participaci a otevírají se diskuse napříč obory.
Proces není zdaleka dokončen a k naplnění vizí je ještě třeba ujít notný kus cesty, avšak je již do té míry rozvinutý a spolupracuje na něm tolik angažovaných lidí a subjektů na různých úrovních, že máme naději v jeho pokračování a jeho nezvratitelnost.
Výchozí stav
Od 1. ledna 2003 přešla na Moravskoslezský kraj, v rámci reformy veřejné správy jako na subjekt vstupující do vybraných kompetencí rušených okresních úřadů, zřizovatelská funkce mnohých ústavních služeb (15 domovů důchodců pro 1661 osob, 4 domovy-penziony pro důchodce s kapacitou 484 klientů a 11 ústavů sociální péče s celkovou kapacitou 1232 osob).
První krok realizovaný Moravskoslezským krajem a související s novou rolí zřizovatele zařízení poskytujících ústavní sociální péči vedl k zmapování skutečného stavu v převzatých institucích. Zjištěný stav byl velmi neutěšený. Nemovitosti mnohdy v havarijním stavebně-technickém stavu, objekty nevhodné k trvalému bydlení a sloužící k celoročnímu pobytu desítek až stovek lidí, často v místech, kde uživatelé instituce tvořili i třetinu obyvatel obce a zcela bez návaznosti na místní zdroje.
Vyhodnocení zjištěného stavu proběhlo v roce 2004 v rámci přípravy prvního strategického dokumentu kraje „Koncepce sociálních služeb v Moravskoslezském kraji“, kdy bylo zastupitelstvem kraje v kontextu transformace definováno několik strategických cílů a opatření. Mezi ně patřilo zvyšování kvality poskytovaných služeb, zajištění péče v typech zařízení, která budou svými stavebně-technickými parametry odpovídat standardům kvality sociálních služeb, postupné rozvolňování velkokapacitních zařízení na menší, komunitního typu. Současně šlo o vytváření zařízení, ve kterých je prostor pro společný život mužů a žen. Přirozeným důsledkem bylo rozhodnutí opouštět dispozičně nevyhovující objekty.
Pilotní procesy
V následujících letech probíhaly pilotní procesy ověřující možnost realizace celkové systémové změny. Mezi ně patřilo otevření několika chráněných bydlení pro osoby se zdravotním postižením, jednoznačná změna kvalifikačních struktur v zařízeních (sociální péče začala být postupně zajišťována pracovníky sociálních profesí a zdravotnický personál začal poskytovat pouze odbornou ošetřovatelskou péči, nikoliv tvořit celý rámec dotčené služby).
V rámci pilotního ověřování rovněž došlo k opuštění prvního zámku, jehož kapacita byla nahrazena třemi typy sociálních služeb – chráněné bydlení v domcích okálového typu (domácnosti pro 5–8 uživatelů služby), chráněné bydlení komunitního typu (vila s kapacitou 20 uživatelů ve třech samostatných domácnostech), domov pro osoby se zdravotním postižením komunitního typu s celkovou kapacitou 60 osob a samostatnými komunitami od 6 do 10 osob. Kraj tímto pilotním projektem navázal na započatou transformaci bývalého ÚSP Hošťákovy započatou Okresním úřadem Bruntál.
Velmi výrazný vliv na formování tohoto zásadního procesu mělo přijetí vládní Koncepce podpory transformace pobytových sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb, poskytovaných v přirozené komunitě uživatele a podporující sociální začlenění uživatele do společnosti v roce 2007. Následně v rámci přípravy pilotního projektu na realizaci transformace pobytových služeb pro Integrovaný operační program oslovilo Ministerstvo práce a sociálních věcí v roce 2007 jednotlivé kraje s nabídkou zapojení vybraných zařízení do tohoto pilotního projektu. Tato nabídka již velmi silně korespondovala s prioritami a cíli definovanými na úrovni MSK. V reakci na tuto nabídku následně rada kraje rozhodla o zapojení dvou zařízení do tohoto projektu. Tato skutečnost měla velmi zásadní vliv na systémové prosazování tohoto přístupu.
Výstupy jednotlivých pilotních projektů byly důsledně vyhodnocovány zejména z hlediska kvalitativních změn v životech uživatelů služby.
Pilotní fázi realizace transformace zakončil MSK deklarací jednoznačné podpory procesu transformace pobytových sociálních služeb schválením významného strategického materiálu „Koncepce kvality sociálních služeb v Moravskoslezském kraji (včetně transformace pobytových sociálních služeb)“.
Transformace pobytových sociálních služeb – jedna z klíčových oblastí sociální politiky kraje
V roce 2008 byl schválen zastupitelstvem kraje strategický materiál Koncepce kvality sociálních služeb v Moravskoslezském kraji (včetně transformace pobytových sociálních služeb). Tento materiál zásadně mění dosavadní způsob poskytování sociálních služeb v Moravskoslezském kraji, apeluje na nezbytnost poskytovat sociální služby v náležité kvalitě a podporuje nezbytnost transformace pobytových sociálních služeb, přičemž nastiňuje konkrétní opatření i pro příspěvkové organizace kraje. Např.: opouštět stávající objekty; vytvořit analýzu uživatelů s přihlédnutím k jejich individuálním potřebám a přáním; provést transformaci poskytovaných sociálních služeb v souladu s principy humanizace, individualizace, služby v přirozeném prostředí člověka; vycházet z obecných principů normality (zachování rytmu běžného dne a týdne, oddělení sféry práce od sféry bydlení a volného času, prožívání běžného ročního období atd.).
V tomto materiálu jsou rozpracovány konkrétní transformační záměry pro jednotlivé příspěvkové organizace Moravskoslezského kraje.
Řízení a koordinace procesu
Proces transformace byl na základě výše zmíněné strategie od počátku cíleně řízen. Za účelem jednotného, uceleného a organizovaného řízení procesu transformace směřujícího k naplnění vytyčených vizí a záměrů bylo zřizovatelem příspěvkovým organizacím Moravskoslezského kraje uloženo zřídit transformační týmy s jasně vymezeným minimálním personálním obsazením (tak, aby procesy nebyly jen v rukou jednotlivců), ve kterých se vyjednávala strategie procesu transformace a následně týmy pracují na její implementaci. Každý tým si musel od počátku zajistit podporu externím odborníkem a v prvních letech procesu měla každá organizace vlastního konzultanta z řad zaměstnanců krajského úřadu tak, aby byl jednak zajištěn přenos informací, rovněž však, aby bylo dosaženo alespoň základního sjednocení probíhajících postupů. Na krajské úrovni zároveň vznikla Krajská koordinační skupina. Jejím účelem bylo implementovat klíčové rozhodnutí orgánů kraje v oblasti transformace praxe jednotlivých organizací, koordinovat celý proces a zajistit přenos informací mezi zřizovatelem a jednotlivými organizacemi. Jako vyčleněná aktivita vznikla samostatná pracovní skupina zabývající se transformací zařízení pro děti. Jejím cílem bylo nalézt způsob čím jak nejrychlejšího řešení pro poskytování služeb dětem.
V souvislosti s přípravou Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na léta 2010–2014 došlo v červnu 2011 k zásadním změnám v organizaci a řízení procesu transformace. Po vyhodnocení činnosti shora popsané struktury se došlo k závěru, že definovaných cílů bylo dosaženo. Z původní struktury došlo k zachování transformačních týmů v jednotlivých zařízení, zbylá struktura byla redefinována a začleněna do běžných struktur plánování sociálních služeb.
Aktuálně je tak Pracovní skupinou pro vznik a realizaci střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji („Řídící skupinou“) zřízena Pracovní skupina pro transformaci v Moravskoslezském kraji. Účel této skupiny se tak posunul od řízení transformace krajských zařízení, do akcentování tohoto tématu jako velmi významné aktivity celého procesu plánování sociálních služeb na úrovni kraje. Mezi definované cíle patří prosazení tématu transformace do praktické realizace na území celého kraje, podpora a propojování všech zainteresovaných subjektů (kraj, obce, poskytovatelé, uživatelé, široká veřejnost) a vytváření prostředí obecně podporující život lidí s handicapem v běžném prostředí.
V pracovní skupině mají svá místa zástupci kraje, obcí, poskytovatelů transformujících se služeb i regionální pracovnice Národního centra podpory transformace sociálních služeb, které realizuje projekt MPSV ČR s názvem Podpora transformace sociálních služeb. Zřízením této pracovní skupiny se téma transformace v Moravskoslezském kraji dále ukotvilo jako jedna ze zásadních priorit zdejší sociální politiky. V rámci své činnosti tato pracovní skupina aktuálně zřizuje své dvě pracovní podskupiny.
První z nich se věnuje transformaci dětské péče v obecném kontextu poskytování takových služeb, které umožňují život i dětem s postižením v jejich rodinách v prostředí, které je běžné pro zdravé děti (zejména propojování sociálních služeb, sociálně právní ochrany dětí, zdravotnictví a školství). To vše při vnímání posunů v péči o ohrožení děti, které aktuálně probíhají v oblasti sociálně právní ochrany dětí.
Druhá podskupina je složená ze zástupců všech poskytovatelů sociálních služeb, kteří se již přidali nebo mají zájem vstoupit do procesu transformace. Mezi hlavní cíle této práce patří samozřejmě přenos informací, síťování a v neposlední řadě sběr poznatků a potřeb z prostředí poskytovatelů, kteří usilují o naplnění myšlenek transformace praxi.
Realizované aktivity
Do roku 2012 bylo již 14 investičních akcí s kapacitou pro 242 osob ve finančním objemu 309 mil. Kč ukončeno, sedm projektů pro 149 osob ve finančním objemu 173 mil. Kč je v realizační fázi a dalších 12 akcí pro plánovanou kapacitu 271 osob ve finančním objemu 321 mil. Kč se připravuje. Zdroje financování k realizaci transformačních záměrů jsou čerpány z Regionálního operačního programu, Integrovaného operačního programu, Evropského sociálního fondu, vlastních zdrojů MSK a Ministerstva práce a sociálních věcí.
Cesta zkušeností s transformací jednotlivých příspěvkových organizací Moravskoslezského kraje vedla od ústavu s komunitním bydlením (Harmonie, p. o. – Krnov), přes hvězdicovitý ústav (Náš svět, p. o. – Pržno) až k velkým skupinovým bydlením (Harmonie, p. o. – Město Albrechtice). Tato cesta realizace transformace sice přinášela zkvalitnění života jednotlivých uživatelů, ale byla opuštěna jako nevyhovující.
V současné době preferujeme chráněná bydlení – domky s max. kapacitou 14 osob, jako velice důležité vnímáme vznik specializovaných sociálních služeb (např. pro osoby s duševním onemocněním), provázanost služeb v území, rozvoj sociálně terapeutických dílen a sociální rehabilitace.
Strukturální pomoc EU včetně Integrovaného operačního programu
MPSV díky prostředkům Evropského sociálního fondu svým individuálním projektem „Podpora transformace sociálních služeb“ aktuálně výrazně podporuje výše popsaný proces prostřednictvím Národního centra podpory transformace sociálních služeb. To především pomáhá zapojeným organizacím a kraji posílením personálních kapacit v transformačním procesu. Vzdělává pracovníky zapojených organizací, poskytuje konzultace a metodickou podporu, vytváří analytické a metodické nástroje a v neposlední řadě informuje o transformačním procesu a podporuje veřejnou diskusi o deinstitucionalizaci služeb sociální péče. Moravskoslezský kraj se připojil k této podpoře uzavřením Memoranda o spolupráci v oblasti transformace sociálních služeb, a to s cílem spolupracovat na řešení relevantních aktivit.
Zásadní vliv na realizaci celého procesu má rovněž investiční podpora realizovaná prostřednictvím Integrovaného operačního programu. Mezi organizace zařazené MPSV ČR k pilotnímu ověření realizace procesu transformace byly zařazeny čtyři organizace zřízené Moravskoslezským krajem, jedná se o Marianum, p. o., Harmonie, p. o., Zámek Nová Horka, p. o., a Zámek Dolní Životice, p. o. V následující tabulce uvádím informativní přehled realizovaných projektů, respektive jejich záměrů (částky jsou pro potřebu generální informace o vlivu této podpory zaokrouhleny na celé miliony Kč).
| Organizace | Název projektu | Druh služby – kapacita | Finanční náklady (mil. Kč) | Stav projektu |
|---|---|---|---|---|
| Marianum, p. o. | 1. etapa transformace Marianum | DOZP – 15 CHB – 12 | 20 | realizace |
| 2. etapa transformace Marianum | DOZP – 15 CHB – 12 | 28 | schválen | |
| 3. etapa transformace Marianum | DOZP – 10 DOZP – 12 CHB – 6 | 60 | příprava | |
| 4. etapa transformace Marianum | DOZP – 12 dále neupřesněno | 100 | příprava | |
| Harmonie, p. o. | 1. etapa transformace zámku Jindřichov ve Slezsku | DOZP – 18 CHB – 15 CHB – 12 | 60 | schválen |
| Zámek Nová Horka, o. p. | Transformace zámku Nová Horka | DOZP – 18 | 30 | příprava |
| Zámek Dolní Životice, o. p. | Transformace zámku Dolní Životice | DOZP –18 CHB – 5 | 30 | příprava |
Pozn.: DOZP – domov pro osoby se zdravotním postižením, CHB – chráněné bydlení
Shrnutí závěrem
V Moravskoslezském kraji byla nastoupena cesta transformace pobytových sociálních služeb jako cílené systémové změny. Transformační proces se dotýká nejen příspěvkových organizací kraje, ale jsou zapojovány další zúčastněné subjekty. Jsou to poskytovatelé s vlastními transformačními projekty, které jsou v souladu s kritérií nastavenými v Koncepci kvality sociálních služeb v Moravskoslezském kraji (včetně transformace pobytových sociálních služeb), odborní spolupracovníci (externí odborníci, Národní centrum podpora transformace) a obce.
Vzhledem k tomu, že MSK je prvním krajem, který se rozhodl pro systémovou změnu v poskytování pobytových sociálních služeb napříč celým poskytovatelským prostředím a transformační proces je součástí všech strategických materiálů kraje, domnívám se, že jej lze hodnotit transformační vývoj jako velice úspěšný.
Transformace však není cílem, ke kterému směřujeme, hlavní a zásadní je změna kvality života osob s postižením, která není závislá pouze na umožnění lepších podmínek k bydlení, ale především na přístupu společnosti k těmto lidem.
Cílem transformace v žádném případě nemůže být pouze zlepšit bydlení osob s postižením, ale dosáhnout takového stavu, kdy lidé dříve nuceni žít za zdmi ústavu, vyloučeni ze života běžné společnosti, budou přijímáni jako naši spoluobčané a sousedé. Jako lidé z naší obce s právem se rozhodovat, svobodně se pohybovat, ale také i přijímat rizika, která přináší život. Jednoduše žít život svobodné lidské bytosti tak, jak po tom toužíme každý z nás.