K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
ISSS 2017

Používání osobních údajů v souvislosti s veřejnými dražbami

Datum: 12. 11. 2012, zdroj: OF 4/2012, rubrika: Legislativa

Přijetím zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o ochraně osobních údajů) došlo k nastavení pravidel pro používání osobních dat. Tímto zákonem byl zároveň zřízen Úřad na ochranu osobních údajů jako dozorový úřad s kompetencemi ústředního správního úřadu pro tuto oblast.

Úkolem úřadu je mj. i dohlížet na tím, zda nejsou v rozporu s tímto zákonem používány osobní údaje a v případě takového zjištění pak činit kroky vedoucí k nápravě, v mnoha případech i k udělení sankce.

Pro používání osobních údajů v souvislosti s veřejnými dražbami je třeba upřesnit, které údaje se považují za osobní. Podle definice tohoto zákona je osobním údajem jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu.

Z pohledu veřejných dražeb je podle uvedené definice možné považovat za osobní údaj jakýkoliv údaj týkající se osoby, jíž se daná dražba jakýmkoliv způsobem dotýká. Může se jednat nejen o navrhovatele, vydražitele a licitátora, ale i o osoby, které mají k předmětu dražby jakékoliv právo a jsou v této souvislosti uvedeny v dražebních listinách.

Při rozhodování, jaké údaje u těchto osob uvádět, aby se dražebník nedostal do rozporu s citovaným zákonem, je třeba vycházet z ustanovení § 11 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o veřejných dražbách). Podle něho osoby a věci musí být označovány způsobem vylučujícím jejich záměnu.

Nakládání s rodným číslem

V praxi to znamená, že dražebníci označují osoby většinou jejich rodným číslem. Dále je dražebník povinen (u veřejných dražeb nedobrovolných) uvést v listinách mj. označení a výčet pohledávek i důvod, pro který je navrhováno provedení dražby. V těchto listinách je tak uváděn dlužník, zástavce, vlastník předmětu dražby případně zástavní dlužník a informace o pohledávce, pro jejíž nesplácení je dražba navrhována – např. její výše, termín splatnosti a další podstatné informace s ní související. Zároveň jsou uváděna i práva a závazky váznoucí na předmětu dražby včetně informací o zástavních právech k předmětu dražby, kterými jsou zajištěny i další pohledávky. Tyto údaje, které lze považovat za osobní, jsou uvedeny mj. i v listině Oznámení o dražbě, kterou musí dražebník (v případě dražby nemovitosti, která je v evidenci katastru nemovitostí) ze zákona zaslat na příslušné katastrální pracoviště. To zapíše poznámku o připravované nedobrovolné dražbě předmětných nemovitostí na list vlastnictví. Tato listina je poté veřejně přístupná v archivu katastrálního pracoviště. Podle výše uvedené definice lze tedy za osobní údaje považovat veškeré informace vztahující se k osobě dlužníka, zástavce příp. zástavního dlužníka.

Nakládání s rodným číslem je upraveno zákonem č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. Zákon jednoznačně stanoví, kdo je oprávněn využívat nebo rozhodovat o využívání rodného čísla. Podle ust. § 13 odst. 9 tohoto zákona je to výlučně fyzická osoba, které bylo rodné číslo přiděleno … nebo její zákonný zástupce; jinak lze rodné číslo využívat jen v případech stanovených v § 13c tohoto zákona. Podle ust. § 13c odst. 1 rodná čísla lze využívat jen a) jde-li o činnost ministerstev, jiných správních úřadů, orgánů pověřených výkonem státní správy, soudů, vyplývající z jejich zákonem stanovené působnosti, nebo notářů pro potřebu vedení Centrální evidence závětí, b) stanoví-li tak zvláštní zákon, nebo c) se souhlasem nositele rodného čísla nebo jeho zákonného zástupce.

Postavení dražebníka

Aby bylo možné stanovit, zda je dražebník oprávněn při označování osob používat jejich rodná čísla, je třeba posoudit jeho postavení jak z pohledu zákona o veřejných dražbách, tak z pohledu zákona o evidenci obyvatel a zároveň z pohledu jeho povinností daných zákonem o veřejných dražbách.

Ustanovení § 13 odst. 9 zákona o evidenci obyvatel se na dražebníka nevztahuje. Lze tedy uvažovat o použití rodného čísla podle ustanovení § 13c. Zde je třeba posoudit postavení dražebníka z pohledu zákona o veřejných dražbách. Podle definice uvedené v § 2 písm. e) tohoto zákona dražebníkem je osoba, která organizuje dražbu a má k tomu příslušné živnostenské oprávnění; jde-li o majetek územních samosprávných celků nebo majetek státu, může být dražebníkem i územní samosprávný celek nebo příslušný orgán státní správy.

Dále podle ustanovení § 6 odst. 1 dražebníkem může být fyzická osoba zapsaná v obchodním rejstříku, obchodní společnost nebo družstvo, která splňuje podmínky stanovené tímto zákonem a bylo jí uděleno příslušné oprávnění k provozování živnosti. Z uvedeného vyplývá, že dražebníkem je buď osoba, která podniká na základě živnostenského zákona, nebo město, obec, kraj či orgán státní správy v případě dražby vlastního majetku. Z definice dražebníka tak jednoznačné vyplývá, že není pověřen výkonem státní správy, tudíž se na něj nevztahuje ustanovení § 13c odst. 1 písm. a) zákona o evidenci obyvatel. Ustanovení § 11 zákona o veřejných dražbách ukládá dražebníkovi povinnost označovat osoby způsobem vylučujícím záměnu. Nestanovuje však, že tento způsob označení musí být proveden rodným číslem osoby, tudíž jeho použití nelze odůvodnit ustanovení § 13c odst. 1 písm. b) zákona o evidenci obyvatel. Zároveň nelze předpokládat. že si dražebník opatří souhlasy s použitím rodného čísla všech osob, které budou uvedeny v listinách souvisejících s dražbou. Tudíž se nelze opřít ani o ustanovení § 13c odst. 1 písm. c) tohoto zákona.

Jak postupovat?

Jakým způsobem tedy mají dražebníci postupovat při identifikaci osob, aby naplnili povinnosti jim uložené zákonem o veřejných dražbách a zároveň se nedostali do rozporu se zákonem na ochranu osobních údajů a zákonem o evidenci obyvatelstva?

Na Ministerstvu pro místní rozvoj proběhlo jednání se zástupci Úřadu na ochranu osobních údajů týkající se běžné praxe dražebníků označovat osoby jejich rodným číslem. Podle stanoviska Úřadu v případě veřejných dražeb k jednoznačné identifikaci osob plně postačuje jejich jméno, příjmení, datum narození a bydliště.

Pro dražebníka je z pohledu zákona na ochranu osobních údajů a povinností daných zákonem o veřejných dražbách podstatné zveřejňování listin, zejména na centrální adrese. Zde jsou veškeré údaje, které dražebník v listinách uvede, veřejně přístupné. Proto je nežádoucí označovat osoby jejich rodným číslem, mj. i s ohledem na výše uvedené stanovisko Úřadu na ochranu osobních údajů.

V této souvislosti je třeba uvést, že v případě protokolu o provedené dražbě zákon o veřejných dražbách pamatuje na ochranu osobních údajů u vydražitele. Ukládá dražebníkovi, aby na centrální adrese uveřejnil pouze některé údaje z protokolu o provedené dražbě, mezi kterými není uvedení vydražitele. Podle zákona na ochranu osobních údajů za zveřejněné údaje odpovídá zpracovatel těchto údajů, tedy v případě centrální adresy Česká pošta, s. p.

V praxi to může znamenat, že může odmítnout zveřejnit dražební listiny v případě, že v nich budou osoby označeny rodným číslem. V takovém případě mohou být dražebníkovi listiny vráceny s tím, že je třeba označit osoby jiným způsobem. V případě zveřejnění listin s rodnými čísly by se totiž správce centrální adresy jako zpracovatel údajů vystavoval postihu za porušení svých povinností daných zákonem na ochranu osobních údajů.

K dalším listinám, které jsou veřejně přístupné, patří nabývací titul – Potvrzení o nabytí vlastnictví. V něm musí dražebník uvést mj. i bývalého vlastníka a vydražitele. Byla-li předmětem dražby nemovitost, která je v evidenci katastru nemovitostí, je dražebník povinen jeden stejnopis Potvrzení o nabytí vlastnictví včetně příloh (v nichž jsou uvedeni u dražeb nedobrovolných mj. i dlužník, zástavce příp. zástavní dlužník) i na příslušné katastrální pracoviště. Jakožto nabývací titul je uložen do archivu a v podstatě veřejně přístupný.

Přílohou je mj. i protokol o provedené dražbě, kde musí být uvedený i vydražitel. Tak, jak je označený v tomto protokolu, musí být uvedený i v Potvrzení o nabytí vlastnictví. Je však otázkou, jakým způsobem se katastrální úřad postaví k nabývacímu titulu, kde nabyvatel (v případě dražby vydražitel) bude označen pouze datem narození, nikoliv rodným číslem. Dle ústního sdělení některých pracovníků katastrálních pracovišť je identifikace nabyvatele pouze datem narození nedostatečná, zejména v případě, že tato osoba zatím nevlastní žádný nemovitý majetek zapsaný v katastru nemovitostí.

Vzhledem k aktuálnosti problému požádalo Ministerstvo pro místní rozvoj, odbor veřejných dražeb o stanovisko Český úřad zeměměřičský a katastrální. Bohužel do dnešního dne bez jakékoliv reakce. Po jeho obdržení se dražebníci budou moci s ním seznámit na webových stránkách ministerstva. Nedojde-li ke shodě v názoru na používání rodných čísel v listinách souvisejících s dražbami mezi Českým úřadem zeměměřičským a katastrálním a Úřadem na ochranu osobních údajů, je Ministerstvo pro místní rozvoj, odbor veřejných dražeb připraveno iniciovat společné jednání k nalezení takového řešení, které nebude vystavovat případným postihům nejen zpracovatele osobních údajů, tedy Českou poštu, s. p., ale zejména dražebníky při jejich činnosti.

Ing. Zdeňka Niklasová, ředitelka Odboru veřejných dražeb MMR

TOPlist
TOPlist