K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Nový zákon o hazardních hrách – dopady na obce

Bankrot obcí a zahraniční zkušenosti

Datum: 9. 11. 2012, zdroj: OF 4/2012, rubrika: Ekonomika

Koncem roku 2011 měla dluh necelá polovina obcí. V kategorii nejmenších obcí (do 500 obyvatel) bylo zadluženo relativně málo obcí (necelých 30 % z nich), avšak dluh na obyvatele zadlužené obce byl vyšší než v ostatních velikostních kategoriích.

V obci Prameny museli prodat mj. i radnici
V obci Prameny museli prodat mj. i radnici

V souhrnu obcí, které se vyznačují vysokým poměrem dluhu a celkových příjmů, převládají malé obce. Konec konců i Prameny, jediná obec s dosazeným správcem, je velmi malá. Vysoký dluh byl dlouho příčinou nezvolení zastupitelů a dosazení správce (pozn.: nyní již v Pramenech zastupitelstvo funguje).

V České republice platí, že stát za dluhy obcí, resp. územní samosprávy, neručí. Pokud se obec dostane do situace, ve které není schopna dostát svým závazkům, neexistuje právní úprava, jak by měla postupovat. Naprostá většina obcí však až dosud své finanční závazky řádně plnila a byla při zadlužování opatrná. Důvodem relativně malého výskytu obcí s finančními problémy je mj. skutečnost, že každá obec má zaručenou část svých příjmů bez ohledu na to, jak její zastupitelé rozhodují, zda konají či nikoli. To je dáno českou zvláštností v systému financování obcí, tj. principem sdílených daní, jejichž výnosy tvoří podstatnou část celkových příjmů obcí.

Předmětem sdílených daní (dle zákona o rozpočtovém určení daní) jsou celostátní výnosy tří daní (daň z příjmů právnických osob, daň z příjmů fyzických osob a daně z přidané hodnoty), které se v předem daných proporcích rozdělují mezi státní rozpočet, rozpočty krajů a rozpočty obcí. Ani domácnosti, ani firmy takto zaručené příjmy většinou nemají. Pokud představitelé obcí a jejich věřitelé při rozhodování o půjčce/úvěru vezmou v úvahu rozumnou část svého každoročního více méně zaručeného příjmu ze sdílených daní, splácení dluhu většinou není problematické. To je také patrně také hlavní důvod, proč se o bankrotech obcí dlouho neuvažovalo.

Další možnosti zadlužení

Jenže dluh obce může vzniknout i jinak, než prostřednictvím bankovního úvěru, či emisí obligací. Obec si může vypůjčit od jiného subjektu (od jiné obce, od soukromé osoby atd.), přičemž stanovení podmínek půjčky/úvěru pak většinou neprochází standardní procedurou ověřování, zda jsou parametry půjčky nastaveny tak, aby dlužník byl schopen svým závazkům dostát.

Další možností je, že představitelé obce přijmou riskantní investiční projekt. V důsledku jeho selhání (přecenění vlastní spoluúčasti, selhání obchodního partnera apod.) není obec schopná včas hradit faktury dodavatelům. Toto riziko hrozí hlavně menším obcím, ve kterých je jen několik zastupitelů, takže většinou chybí řádné zdůvodnění návrhu, fundovaná oponentura a mnohdy chybí i odborné posouzení projektu.

Chybí zákonná úprava

Absence zákonné úpravy bankrotu obce vede k tomu, že pokud se obec dostane do situace, ve které nezvládá plnit své finanční závazky, tak v podstatě nemůže nic udělat pro to, aby svou finanční pozici vylepšila. A věřitel není nucen k dohodě se zadluženou obcí, protože část splátek má, v podobě podílu obce na sdílených daní, jistou.

Česká republika patří mezi země, ve které je zadlužení obecních samospráv regulováno poměrně volně. České obce si mohou vypůjčit na cokoli, jakýkoli objem peněz, za jakýchkoli podmínek. V podstatě je na obci a jejím věřiteli, jak se dohodnou. Stejně tak je na těchto dvou subjektech rozhodnutí, jak postupovat v případě, že obec není z nějakého, původně nepředpokládaného důvodu schopna dostát svým závazkům včas a řádně.

Obce mohou prodat svůj majetek, aby získaly peníze na úhradu dluhových závazků. Odhlédne-li od toho, že je to jednorázový krok, prodej majetku v době, kdy obec nutně potřebuje peníze na splacení dluhu, se málokdy uskuteční za cenu, která by pro obec byla výhodná.

Je správně, že stát za závazky obcí neručí, mj. proto, že by to mohlo svádět k lehkovážnému či riskantnímu rozhodování zastupitelů. Stát by však měl mít řešení i pro obec, která svým závazkům nemůže dostát, a to včetně potrestání viníků.

Pro dluh obecně platí, že pokud není řádně splácený, roste a sankční platby mohou časem převýšit objem jistiny. To může být výhodné pro věřitele. Daňové příjmy obce v rámci rozpočtového určení daní, tedy veřejné peníze, pak mohou být nadlouho jistým zdrojem příjmů věřitele. Pokud by obec mohla vyhlásit bankrot, domluva s věřitelem by byla snazší, protože by mu hrozilo, že o část svých peněz přijde. Hrozba bankrotu obce by mohla i snížit míru nezodpovědného rozhodování zastupitelů. Stát má již dlouho řešení pro předlužené firmy a od roku 2008 i pro předlužené domácnosti. Jenom obce, resp. samosprávy zůstaly zatím mimo.

Regulace zadlužování v zahraničí

Na rozdíl od USA se bankrot obcí v Evropě vyskytuje jen velmi sporadicky. Většina evropských zemí používá různé mechanismy, které buď úplně zamezují vzniku situace, kdy je obec předlužená, nebo předlužené obci pomáhají se sestavením záchranného rozpočtu na obnovení finanční rovnováhy. Některé země používají mechanismy, které zakazují nebo alespoň přísně regulují půjčky obcím tak, aby se úplně předešlo tomu, že obec není schopna dostát svým finančním závazkům.

Příklady

  • Ve Velké Británii stanoví vláda každý rok maximální objem, který si obce mohou vypůjčit, předmětem regulace je i úroveň jejich kapitálových výdajů.
  • V Dánsku si obec si v zásadě nemůže vypůjčit (s výjimkou projektů, které generují zisky, z nichž je pak dluh splácen), financování obecních výdajů, včetně kapitálových, je možné pouze z příjmů získaných v daném roce, rozpočet obcí musí být vyrovnaný.
  • V Německu stanovují jednotlivé spolkové země limit na objem peněz, které si obce mohou v daném období půjčit, a navíc každá půjčka obce podléhá schválení.
  • Srbsko, Chorvatsko a Slovinsko – státní instituce uplatňují velmi přísnou regulaci zadlužování obcí a za důležité projekty obcí financované úvěrem se musí zaručit stát.
  • V Irsku musí každou půjčku obce schválit nadřízený orgán, který řeší nejenom to, zda je obec schopna splatit půjčku, ale i to, zda ji, resp. jí financovaný projekt, skutečně potřebuje.
  • V Rakousku používá každá země soubor kriterií pro stanovení případů, ve kterých půjčka obce podléhá schválení nadřízené úrovně.
  • Ve Francii a v Německu existují speciální instituce, které obcím poskytují půjčky nejen za lepších podmínek, než by dostaly na trhu, ale pouze na projekty s velmi malým rizikem.

Maďarský zákon o bankrotu obcí

Jak je vidět, v řadě evropských zemí řeší problémy předlužené obce státní instituce. Jednou z výjimek je Maďarsko, které přijalo zákon o bankrotu obcí v roce 1996. V následujících čtyřech letech požádalo o vyhlášení bankrotu pouze 11 obcí. Celkem má Maďarsko více než 3000 obcí. Má se za to, že v dalších případech dali věřitelé a dlužníci v řadě případů přednost dohodě mimo soudní systém. Rovněž míra zadlužení obcí se po přijetí tohoto zákona snížila. V roce 2000 požádalo o vyhlášení bankrotu dalších 8 obcí a v 60 případech, kdy obci bankrot hrozil, se věřitel a dlužník dohodli mimosoudně. Dodnes není počet maďarských obcí, které požádaly o vyhlášení bankrotu, o mnoho vyšší.

Maďarský zákon o bankrotu obcí usiluje o transparentní a jednoznačný postup v případě finančních obtíží obce tak, aby byl chráněn jak dlužník, tak i věřitel.

Vyhlášení bankrotu obce předchází její neschopnost platit zaměstnancům, věřitelům a dodavatelům včas, tj. do 60 dnů od vzniku nároku na platbu (do 60ti dnů neplnění finančních závazků jde o nízkou likviditu dané obce, poté o již o její nesolventnost).

Primárním cílem zákona o bankrotu obce je obnova solventnosti obce, a to na základě sestavení tzv. nouzového rozpočtu. Ten by měl na jedné straně umožnit, aby obec plnila své základní funkce. Zrušením veškerých zbytných výdajů a mobilizací možných zdrojů na zvýšení příjmů by měl nouzový rozpočet zajistit plné nebo alespoň částečně uspokojení pohledávek věřitelů a dodavatelů.

Zároveň by měl nouzový rozpočet sloužit jako prevence v tom smyslu, že obce a její obchodní partneři budou svým chováním a rozhodováním předcházet vzniku neudržitelné financí situace obce.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CCB – Czech Credit Bureau, a. s.

TOPlist
TOPlist