Efektivita finančních zdrojů ve vodohospodářských projektech menších obcí
Se vstupem do Evropské unie přijala Česká republika přísnější legislativu na ochranu životního prostředí. Byl to klíčový impulz pro zlepšení kvality vod na většině území. Sídla nad 2000 ekvivalentních obyvatel (EO) již většinou mají zajištěno čištění odpadních vod na potřebnou úroveň a další úsilí se proto nyní zaměřuje na menší obce.
Těm často chybí kanalizace i čistírna odpadních vod (ČOV) nebo je kanalizace v nevyhovujícím stavu. Samostatnou otázkou pak zůstává omezený přístup k financím. Nutná investice do kanalizace a ČOV často dosahuje výše několikanásobku rozpočtu dané obce. Je proto účelné zamyslet se nad efektivním využitím dostupných zdrojů.
Ve městech se odpadní vody čistí pomocí centrálních ČOV a kanalizace. Jiná řešení jsou v podmínkách ČR omezena. Důvodů je celá řada – vysoká hustota obyvatelstva, velký objemem produkovaných odpadních vod, vysoké ceny pozemků, klimatické podmínky a prostorové nároky alternativních řešení, jakými jsou lokální mechanicko-biologické čistírny (M-B ČOV) a extenzivní způsoby čištění např. kořenové čistírny odpadních vod (KČOV).
Odpovězme si na několik otázek. Platí všechna tato omezení i u menších obcí? Je financování a využití přiznaných dotací v obcích dostatečně efektivní? Známe levnější řešení, které zároveň zajistí požadovanou kvalitu vod?
Porovnání první
V prvním modelovém příkladu se rozhodujeme mezi alternativami centrální ČOV pro pět obcí, lokální ČOV v každé obci a lokálními kořenovými čistírnami odpadních vod (KČOV). Těchto pět sídel má dohromady 3000 obyvatel. Data o kořenových ČOV pocházejí z více reálných projektů a byla pro účely tohoto článku zobecněna. Srovnání je provedeno v tabulkách č. 1, 2, 3 a 4.
| Náklady | Cena v tis. Kč |
|---|---|
| Přivaděče do cca 15 km vzdálené obce | 80 000 |
| Kanalizace v obcích | 120 000 |
| Čistírna pro všechny obce dohromady | 150 000 |
| Celkové náklady | 350 000 |
| Celkové náklady na jednoho obyvatele | 123 |
| Provozní náklady na 1 EO za rok | 1,3 |
| Náklady | Cena v tis. Kč |
|---|---|
| Kanalizace v obcích | 120 000 |
| Čistírna pro každou obec zvlášť (uváděná cena za 5 obcí dohromady) | 45 000 |
| Celkové náklady | 165 000 |
| Celkové náklady na jednoho obyvatele | 55 |
| Provozní náklady na 1 EO za rok | 1 |
| Náklady | Cena v tis. Kč |
|---|---|
| Kanalizace v obcích | 120 000 |
| Čistírna pro každou obec zvlášť (uváděná cena za 5 obcí dohromady) | 60 000 |
| Celkové náklady | 180 000 |
| Celkové náklady na jednoho obyvatele | 60 |
| Provozní náklady na 1 EO za rok | 0,3 |
| Položka | Cena v tis. Kč |
|---|---|
| Kanalizace v obcích | 60 000 |
| Čistírna pro každou obec zvlášť (uváděná cena za 5 obcí dohromady) | 60 000 |
| Celkové náklady | 120 000 |
| Celkové náklady na jednoho obyvatele | 40 |
| Provozní náklady na 1 EO za rok | 0,3 |
Předložená data ukazují několik zajímavých skutečností:
- při běžné relativně nízké hustotě zástavby přináší centrální ČOV u uvedených projektů vyšší investiční, ale i provozní náklady (na celou soustavu);
- cenu kompletního projektu (včetně realizace) podstatně ovlivňuje stav kanalizace;
- kořenové ČOV přinášejí u menších obcí výrazně nižší provozní náklady ve srovnání s lokální mechanicko biologickými ČOV při srovnatelných investičních nákladech.
V těchto konkrétních projektech byla vybrána varianta centrální ČOV a to přes několik zjevných nevýhod. V daných případech jsou celkové investiční náklady na centrální ČOV přibližně dvakrát vyšší než u ostatních variant. I provozní náklady centrální ČOV jsou 1,3× vyšší ve srovnání s lokální MB ČOV a čtyřikrát vyšší ve srovnání s KČOV. Za dvacet let provozu je rozdíl mezi variantami podstatný.
Načrtnutý obraz ovšem není úplný. Dražší řešení v tomto případě znamená také vyšší spotřebu energie, vyšší náklady na opravy a rekonstrukce. V tuto chvíli odhlížíme od modelů financování, protože jednotlivé obce považovaly takové údaje za interní a pro účely tohoto článku je neposkytly.
Můžeme se jen domnívat, proč bylo vybráno nejméně výhodné řešení. Pravděpodobně zde hraje roli předpoklad uhrazení většiny nákladů z dotací. „Erární peníze“ pak dostatečně nemotivují obce k nalézání a prosazování nejefektivnějších řešení. Také se často nezkoumají náklady na provoz a údržbu, které v budoucnosti znamenají nemalé zatížení obecních rozpočtů či obyvatel.
Je na místě také srovnat úroveň kvality čištění vody u jednotlivých variant v průběhu celého roku, při současném zohlednění investičních a provozních nákladů. V tomto rámci budeme posuzovat pouze výhody a nevýhody lokálních mechanicko biologických ČOV a kořenových ČOV. Z uvedených údajů je zřejmé, že centrální ČOV pro více obcí neposkytují ve srovnání s těmi lokálními lepší službu. Parametry kvality vody jsou totožné a finanční náklady vyšší.
Porovnání druhé
Z výše uvedeného je také zřejmé, že ze srovnání lépe vychází lokální mechanicko-biologická ČOV před centrální. U lokální MB ČOV totiž odpadají investice na přivaděče a jsou zde i o čtvrtinu nižší provozní náklady.
Vezměme si nyní jiný případ, ve kterém se dotyčná obec o 150 obyvatelích rozhodovala, zda pořídí lokální MB ČOV nebo kořenovou ČOV (viz tab. 5).
| Položka (v tis. Kč) | Lokální MB ČOV | KČOV |
|---|---|---|
| investiční náklady na kanalizaci | 15 000 | 15 000 |
| investiční náklady na vlastní čistírnu | 2 400 | 3 000 |
| roční provozní náklady | 200 | 50 |
Předmětná obec neměla kanalizaci. Protože rozdíl v investičních nákladech je 600 tis. Kč v neprospěch kořenové ČOV a naopak roční rozdíl v provozních nákladech 150 tis. Kč ve prospěch kořenové ČOV, činí návratnost investice čtyři roky. Protože náplň do kořenové ČOV vydrží minimálně 20 let, za zbývajících 16 let vydělá obci 2,4 miliony korun. Počítáme-li náklady na renovaci kořenové ČOV po 20 letech provozu na 1,4 mil. Kč, pak obec investicí do kořenové ČOV získává v průběhu 20 let od realizace akce další 1 mil. Kč, které může použít na další investice v obci. Ziskem je míněn rozdíl ve financích, které by obec jinak musela vydat na provoz lokální ČOV.
Tento příklad pěkně ilustruje výhodnost ekonomické rozvahy při výběru variant jakéhokoliv projektu. Kladné či záporné důsledky pro obec mohou být totiž zásadní, mj. také proto, že se očekává pokles dotací z Evropské unie.
Porovnání účinnosti kořenových čistíren
Porovnání je zřejmé z tabulky 6. Průměrná účinnost odstraňování znečištění vychází z dat získaných z několika desítek čistíren. V kolonce legislativní požadavky jsou údaje pro obce do 500 obyvatel. První údaj znamená průměrnou hodnotu limitního znečištění, v závorce je maximální přípustné znečištění. Limity pro dusík a fosfor u obcí do 500 obyvatel nejsou dosud stanoveny.
| Parametr | Účinnost (%) | Odtok (mg/l) | Legislativní požadavky (mg/l) |
|---|---|---|---|
| BSK5 | 85,8 | 14,4 | 40 (80) |
| CHSKCr | 76,1 | 53 | 150 (220) |
| Nerozpuštěné látky (NL) | 84,8 | 11,9 | 50 (80) |
| Celkový N | 47,0 | 27,6 | - |
| NH4+-N | 33,4 | 18,0 | - |
| NO3–-N | 40,9 | 2,45 | - |
| Celkový P | 41,4 | 3,3 | - |
Zdroj: Vymazal (2004); nařízení vlády č. 61/2003 Sb.
Z uvedených čísel vyplývá následující:
- kořenové ČOV mají schopnost 100 % plnit zákonné limity;
- tyto limity jsou plněny s velkou rezervou.
Rovněž odborná literatura (3) jednoznačně dokládá schopnost KČOV plnit limity dané legislativou pro všechny sledované znečišťující látky. A to celoročně, tedy i v zimním období. Proto lze tuto alternativu menším obcím doporučit.
U kořenových ČOV první generace nebylo vždy možné zaručit dostatečné celoroční snížení znečištění dusíkem. Ovšem KČOV II. generace již toto zaručit umí. Lze je tedy navrhovat i pro obce do 2000 obyvatel, kde legislativa již požadavky na dusíkaté znečištění stanovuje. Samozřejmě při splnění důležitého předpokladu, že jsou kořenové čistírny řádně navrženy a provozovány.
M. Šperling (1) dodává mj., že „…kořenová čistírna II. generace využívá kombinace horizontálních a vertikálních kořenových filtrů, které zajišťují odstraňování dusíkatých znečištění i v zimním období.“
Závěrem
Při řešení každého projektu je třeba mít na paměti místní specifika, která ovlivňují volbu typu ČOV. Jmenujme alespoň některé: hustota zástavby, stav kanalizační sítě, objem znečištění, jeho druh a rozmístění v území, hydrogeologická situace a morfologie terénu.
Každá z předložených variant má své opodstatnění jen za určitých předpokladů. Centrální ČOV se dobře hodí do městského prostředí s vysokou hustotou osídlení, velkým objemem koncentrovaných odpadních vod. Navíc mají minimální nároky na prostor. Při nižších hustotách osídlení je tento typ velice drahý a vhodnější jsou alternativy lokálních mechnicko biologických ČOV a kořenových ČOV. Zejména díky mnohonásobně nižším provozním nákladům a rychlé návratnosti investic. Velmi nízká hustota osídlení pak znevýhodňuje i tato řešení a na řadu přicházejí domovní ČOV.
Z uvedených informací zřetelně vyplývá, že se stejným objemem peněz lze často efektivněji financovat větší počet menších projektů a tím vyřešit větší počet znečišťovatelů na rozsáhlejším území.
Nepochybně je při posuzování jednotlivých variant projektů nezbytná ekonomická analýza s dostatečným výhledem. Špatně nastavené projekty mohou neúměrně zatížit budoucí rozpočet obce na desítky let a to i v případě, že jsou investiční náklady z 90 % hrazeny z „eráru“. Z dlouhodobé ekonomické analýzy může vyplynout, že se obci mnohdy nevyplatí provozně náročný projekt finacovaný z dotací a je výhodnější postavit ze svých zdrojů nebo z úvěru čistírnu vlastní s nízkými investičními a provozními náklady.
Literatura
- Šperling M., 2012, data sdružení Kořenovky.cz, www.korenovky.cz
- Šperling M., Krsňák J., 2011, Kořenové čistírny odpadních vod – ekonomika výstavby a provozu,
- Vymazal J., 2004, Kořenové čistírny odpadních vod – Jan Vymazal, ENKI o.p.s., Třeboň
- Nařízení č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech