K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
ISSS 2017

Komunitně vedený místní rozvoj – možnosti aplikace nařízení EU při rozvoji venkova

Datum: 17. 9. 2012, zdroj: OF 3/2012, rubrika: Regiony

V diskuzi o dalším rozvoji venkova se objevuje nový termín – komunitně vedený místní rozvoj (comunity-led local development). Pojem vychází z textu článků 28–31 návrhu Nařízení o společných ustanoveních k fondům EU a článků 42–45 návrhu Nařízení o podpoře pro rozvoj venkova v období 2014–2020. Komunitně vedený místní rozvoj by měl být podporován napříč všemi fondy Evropské unie.

Územní iniciativa, představovaná činností Místních akčních skupin pracujících na základě metody LEADER, byla dosud podporována z Programu rozvoje venkova, který je převážně financován z Evropského zemědělského fondu rozvoje venkova (EAFRD).

Místní akční skupiny (MAS) tvoří společenství občanů, neziskových organizací, soukromé podnikatelské sféry a veřejné správy (převážně obcí), které spolupracují na rozvoji venkova, zemědělství a při získávání finanční podpory pro svůj region. Metoda LEADER (Liaison Entre Actions Développement de l´Économie Rurale neboli Propojení aktivit rozvíjejících venkovskou ekonomiku) vychází z principu, že o budoucnosti regionu rozhodují lidé žijící a pracující v daném území, kteří znají jeho tradice a potřeby. Na základě partnerství veřejného a soukromého sektoru zpracují místní rozvojovou strategii, která je naplňována ucelenými akcemi z nejrůznějších sektorů života. Jejich hlavním rysem jsou inovace, nalézání nových řešení problémů venkovských regionů. Podstatou práce MAS je vzájemná výměna zkušeností, spolupráce a realizace společných projektů v rámci státu i na mezinárodní úrovni.

Národní síť MAS

Místní akční skupiny a metoda LEADER se v Česku začaly uplatňovat již v devadesátých letech a dnes působí na území ČR asi 150 MAS, přičemž 112 z nich je vybráno pro období 2007–2013 k podpoře z Programu rozvoje venkova, přičemž jeho zdroje jsou prostřednictvím osy IV určeny právě k využití metodou LEADER.

Mapa stávajícího rozložení MAS v ČR
Mapa stávajícího rozložení MAS v ČR

Hlavním reprezentantem hnutí LEADER v České republice je Národní síť Místních akčních skupin ČR (NS MAS ČR), která sdružuje 133 z cca 150 existujících MAS v ČR. Národní síť zpracovala již v loňském roce Národní strategický plán LEADER 2014+, což je dokument sloužící přípravě nastávajícího programovacího období. Vize 2014+ vidí venkov jako společenství zabezpečených lidí, kteří udržují a rozvíjejí venkovské hodnoty v kultuře, podnikání i sociálních vztazích a navzájem spolupracují. Venkov je rovnoprávný partner měst, který šetrně hospodaří se svými zdroji a chrání i rozvíjí prostředí venkova, zděděné po předcích, aby je zachoval pro sebe i budoucí generace.

Národní síť MAS zpracovala v únoru, a oficiálně představila koncem března letošního roku, dodatek k Národnímu strategickému plánu LEADER 2014+, který se jmenuje Komunitně vedený místní rozvoj v praxi České republiky. Slouží jako souhrn praktických doporučení pro přípravu implementace politik místního rozvoje dle čl. 28–31 návrhu Nařízení o společných ustanoveních k EU fondům a čl. 42–45 návrhu Nařízení o podpoře pro rozvoj venkova v rámci víceletého finančního rámce 2014–2020.

Doporučení vycházejí z dosavadní praxe při aplikaci metody LEADER v rozvoji venkovských oblastí ČR od roku 2004 a zároveň respektují znění citovaných článků. Návrh nabízí Evropskou komisí požadované integrované výstupy na sub-regionální úrovni při zachování suverenity jednotlivých resortů. Cílem materiálu není přenést veškerou agendu i zodpovědnost ze stávajících centrálně řízených struktur na venkovská partnerství, ale nabídnout pro rozvoj venkova službu existujících uskupení, která disponují vysokou znalostí místních podmínek a problémů, mají personální i organizační kapacity, a mohou tak v mnohém centrálním orgánům jejich roli ulehčit a být jim partnerem při dosahování vytyčených cílů.

Přehled podpořených projektů MAS v roce 2011
Kraj Počet MAS Schválená dotace (Kč)
Jihočeský 12 78 396 987
Jihomoravský 9 45 512 230
Karlovarský 3 15 183 306
Královéhradecký 13 54 108 689
Liberecký 4 32 427 566
Moravskoslezský 8 46 382 392
Olomoucký 12 67 733 965
Pardubický 7 33 268 447
Plzeňský 8 38 756 517
Středočeský 11 88 787 454
Ústecký 4 39 581 754
Vysočina 9 44 549 920
Zlínský 12 68 540 164
Celkem 112 653 229 391

 

Integrovaná strategie rozvoje území (ISRÚ)

Při komunitně vedeném místním rozvoji je základním dokumentem Integrovaná strategie rozvoje území, která především vyhodnocuje problémy a potenciál regionu a dále navrhuje jeho další rozvoj pomocí konkrétních opatření. Strategie má analytickou, strategickou a implementační část.

V analytické části je popsán a vyhodnocen stávající potenciál území v různých oblastech, vč. lidského a finančního, a jsou zde také zanalyzovány rozvojové potřeby regionu. Analytická část také odkazuje na další již schválené dlouhodobé rozvojové záměry (rozvojové strategie mikroregionů i krajů, různé tematické strategie – např. cestovního ruchu, plány péče velkoplošných chráněných území, územní plány velkých územních celků apod.), respektuje je, případně navrhuje jejich aktualizaci či změnu na základě znalosti místních podmínek.

Přechod do další části strategie tvoří přehledná SWOT analýza. Právě popis návrhu konkrétního využití silných stránek a příležitostí a eliminace slabých stránek a ohrožení je hlavním obsahem strategické části. Zde jsou na základě veřejných diskusí a sběru podnětů a vyhodnocení potenciálu území v předchozí analytické části stanoveny priority strategie a popsán způsob jejich dosahování pomocí tzv. Programových rámců a Individuálních projektů. Všechny cíle by měly být jednoznačně a měřitelně kvantifikované pomocí indikátorů výsledku. V závislosti na cílových hodnotách by měl být nastaven i finanční plán strategie.

Implementační část strategie popisuje organizační struktury a procesy, management a hospodaření MAS jako takové. Tato část bude obsahovat informace, které budou společné pro všechny Programové rámce vyplývající ze strategie, vč. způsobu monitoringu a evaluace.

Z časového hlediska bude ISRÚ zpracována na celé období 2014–2020, přičemž v polovině její realizace proběhne střednědobé hodnocení, které bude podkladem pro její případnou aktualizaci.

Programové rámce

Na obecně formulovanou strategii ve formě příloh navazují tzv. Programové rámce, které jsou obdobou současných Strategických plánů Leader (SPL) a již konkrétně popisují problémy, řešitelné v rámci daného dotačního fondu (např. EAFRD, ERDF, ESF, …) nebo v rámci jiných finančních zdrojů (vč. těch vnitřních). Stanovují konkrétní podmínky specifické pro daný fond, z jehož hlediska by měly být stanoveny především požadavky na cíle a základní bariéry, které nelze překročit např. z legislativních důvodů. Bližší podmínky, např. vymezení příjemců pomoci, způsobilých výdajů apod., by bylo vhodné stanovit na úrovni každé MAS samostatně, stejně jako cílové hodnoty měřitelných indikátorů. Programové rámce se dále člení na tzv. Projektová opatření (dnes, v rámci Programu rozvoje venkova, užívané tzv. Fiche), Grantová schémata (obdoba dnešních grantů nebo fondů malých projektů či mikro-projektů) a Integrované projekty.

V rámci Projektových opatření i Grantových schémat bude místní akční skupina vyhlašovat otevřené výzvy k předkládání žádostí o dotace konečnými příjemci, které bude následně podle předem stanovených hodnotících kritérií posuzovat výběrová komise MAS, která si případně může přizvat další nezávislé experty s poradním hlasem. Zatímco u Projektových opatření půjde o klasické projekty, které budou z pohledu řídícího orgánu a platební agentury příslušného fondu následně administrovány jako samostatné projekty, u Grantových schémat budou tyto dílčí projekty sdruženy ve skupině a pro řídící orgán i platební agenturu budou tvořit jeden celek. MAS bude v tomto případě tvořit jakýsi mezičlánek a bude plně zodpovídat i za realizaci těchto dílčích tzv. mikro-projektů.

V případě Integrovaných projektů bude MAS v rámci partnerství řešit souhrnně více problémů nebo jeden opakující se jev jedním zastřešujícím projektem, členěným na tzv. sub-projekty. Takové projekty budou vyžadovat podporu celého partnerství, jejich realizace tedy musí být přínosná pro všechny subjekty působící v daném regionu.

Stejně jako ISRÚ i Programové rámce budou zpracovány na celé období 2014–2020 a v rámci tohoto období by měly být také schvalovány a financovány. Jejich formální struktura se může mírně lišit v závislosti na specifických požadavcích jednotlivých fondů. V každém případě budou obsahovat hodnotící kritéria pro projekty, souhrn měřitelných indikátorů výstupu, vč. jejich cílových hodnot a požadavek na konkrétní výši finanční alokace pro zajištění těchto výstupů.

Individuální projekty

Jedním ze způsobů naplňování strategie jsou tzv. Individuální projekty, tedy projekty připravené, předkládané a realizované MAS nebo jejími jednotlivými členy v rámci otevřených výzev mimo Programové rámce MAS. Tyto projekty by byly pravděpodobně připravovány i v případě neexistence ISRÚ, čímž by ale nebyly začleněny do synergií v území metodou společného plánování zdola.

MAS jako součást implementační struktury

Místní akční skupiny by se měly stát nejnižším článkem implementační struktury politik místního rozvoje. MAS jako partneři centrálně působících řídících orgánů jednotlivých sektorově nastavených programů by na základě svých ISRÚ zajistily dosažení požadovaných cílů ve venkovských oblastech ČR a naplnění stanovených indikátorů. Vzhledem k historii fungování MAS a jejich kredibilitě je vhodné využít právě těchto struktur pro implementaci tzv. komunitně vedeného místního rozvoje a předejít úvahám o vytváření jiných paralelních struktur.

MAS (nebo regionální partnerství) by tak byla přímým partnerem řídícího orgánu a existovala by přímá návaznost Programového rámce dané MAS a příslušného Programového dokumentu. Ta spočívá především v provázání cílů a monitorovacích indikátorů. Programové rámce jednotlivých MAS se tedy přímo zaváží k naplňování monitorovacích indikátorů všech fondů, ze kterých budou financovány.

Na vybrané MAS (certifikované a splňující nejvyšší kvalitativní standardy) by tak mohlo být nahlíženo i jako na tzv. zprostředkující subjekty, které by jménem Řídícího orgánu na základě Dohody o delegování činností a pravomocí prováděly některé činnosti, jako vyhlašování výzev, hodnocení, výběr a eventuálně i schvalování projektů, monitorování, provádění plateb, kontrolu a hodnocení projektů. Zároveň jsou také bezprostředním partnerem žadatelů a příjemců podpory, kterým poskytují základní informace a podporu v období přípravy, výběru (schválení) a realizace jejich projektů. MAS by se tak stala hlavním kontaktním místem pro konečné příjemce. Komunikace mezi konečnými příjemci a platebními agenturami, resp. řídícími orgány, by se tak u menších projektů mohla omezit na minimum. Veškerý styk platební agentury s příjemci by zajišťovala MAS, která by platební agentuře předávala k supervizi a k archivaci již zpracovanou, utříděnou a zkontrolovanou dokumentaci vč. závěrečných monitorovacích zpráv a zápisů z kontrol projektů.

Vhodnost a využití metody LEADER

Pro uplatnění této metody komunitně vedeného místního rozvoje jsou v zásadě vhodné programy dotované ze všech evropských fondů, které plní své cíle na venkově. Nejširší využití se předpokládá v Programu rozvoje venkova, kde je metodu LEADER vhodné využít pro všechna projektová opatření s výjimkou velkých investičních projektů. V rámci ostatních operačních programů považujeme za efektivní využití metody pro podporu tematicky vymezených středně velkých a menších projektů v rozsahu do cca 5 mil. Kč (u tzv. „měkkých“ projektů do 2,5 mil. Kč). Regionálně významné projekty by bylo možné výjimečně podpořit i vyšší částkou. Větší projekty, které mají nadregionální charakter, by pak byly i nadále administrovány centrálně. Tento systém předpokládá, že by každý fond měl v rámci svého portfolia pevně vyčleněnou část, která by byla distribuována prostřednictvím metody LEADER. V rámci každého fondu mohlo být administrováno 10–25 % jeho alokace. Roční alokace na jednu MAS by tak mohla činit cca 100 mil. Kč.

V souvislosti s tím by řídící orgán, potažmo platební agentura, delegoval část svých pravomocí na MAS, která by převzala odpovědnost za implementaci programu na svém území a byla hlavním kontaktním místem pro konečné příjemce. Komunikaci mezi konečnými příjemci a platebními agenturami by se tak u menších projektů podařilo omezit na minimum.

Národní koordinační jednotka

Za účelem koordinace podpory místního rozvoje mezi jednotlivými fondy navrhujeme zřídit tzv. Národní koordinační jednotku pro LEADER, která by byla ustanovena řídícími orgány všech operačních programů, Národní sítí MAS ČR, o. s., a několika nezávislými experty. Tento orgán by byl jakousi meziresortní platformou pro komunikaci zmíněných organizací, zároveň by ale zároveň shromažďoval údaje a informace o činnosti MAS, poskytoval jim metodickou pomoc pořádáním různých konferencí a vzdělávacích akcí. Pro fungování orgánu by bylo možné využít zkušenosti z provozování Celostátní sítě pro venkov při MZe ČR.

Hlavním úkolem této instituce by ale bylo zpracování závazné osnovy Integrované strategie rozvoje území, následně pak stanovení kritérií pro jejich posuzování (výběr) a zřízení hodnotící komise pro posuzování těchto strategií a samozřejmě také provádění následného monitoringu vč. vyhodnocování monitorovacích indikátorů.

Dle závazné osnovy by jednotlivé MAS zpracovaly své strategie, které by na základě veřejně vyhlášené výzvy předložily k posouzení hodnotící komisi. Posuzování ISRÚ a z nich vyplývajících Programových rámců by mělo být v zásadě dvoukolové.

V prvním kole by hodnotící komise posoudila, zda předložené strategie splňují předem stanovená kritéria, tedy především pak, zda MAS splňuje podmínku partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, má dostatečným způsobem zmapován potenciál svého území a navrženy odpovídající a reálné cíle vč. kvantifikovaných výstupních indikátorů. První kolo hodnocení by ale mělo být zaměřeno především na implementační část ISRÚ. Důležité bude především posouzení, zda je MAS po organizační stránce schopna strategii realizovat. V průběhu druhého kola by MAS předložily jednotlivé Programové rámce, vč. konkrétních požadavků na finanční alokaci. Výzvy by byly vyhlašovány samostatně pro každý fond (resp. operační program). Posuzování by prováděly již více sektorově zaměřené sub-komise v rámci každého fondu samostatně a nezávisle na sobě. V případě, že by předkládající MAS i její Programový rámec splňoval všechny stanovené podmínky, byl by ze strany příslušného řídícího orgánu s MAS uzavřen smluvní vztah o spolupráci při implementaci, v rámci kterého by byla pevně stanovena také finanční alokace přidělená MAS na celé období. Na základě této smlouvy MAS začne vyhlašovat otevřené výzvy k předkládání žádostí o dotace a prostřednictvím vybraných projektů postupně realizovat ISRÚ.

Provozní výdaje

Pro zabezpečení chodu MAS a provádění její ISRÚ je nutné zajistit odpovídajícím způsobem financování jejích režijních výdajů, tedy tzv. provozní náklady a náklady na oživení (tzv. animaci) strategie. Na základě dosavadních zkušeností byl sestaven přehled typů výdajů na tyto činnosti – osobní a cestovní náklady, provoz, akce pro veřejnost a publicita.

Pro financování výše popsaných výdajů, které budou společné pro celou ISRÚ napříč jednotlivými fondy se navrhuje zřídit tzv. Provozní fond. Do něj by přispívaly jednotlivé fondy podle výše podpory schválených Programových rámců jednotlivých MAS. Tímto způsobem by bylo zajištěno také jednotné vykazování činnosti MAS a jejich režijních výdajů a výrazně zjednodušena administrativa pro MAS. Správcem tohoto fondu by mohl být Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který má s proplácením režijních nákladů MAS zkušenosti již od roku 2005.

Při předpokládané roční alokaci na MAS v objemu od 45 do 160 mil. Kč dle její velikosti předpokládáme, že režijní výdaje na jednu MAS by činily 2 až 7 mil. Kč ročně, tedy pod hranicí 5 % administrovaných prostředků. Předpokládá se tedy, že nebude nutné dosáhnout limitu 25 % celkové alokace na realizaci ISRÚ dané MAS. Výši režijních nákladů je však možno blíže stanovit až po upřesnění odhadu objemu finančních prostředků administrovaných přes MAS a bližších podmínek jednotlivých fondů, a tedy z toho vyplývající administrativní náročnosti.

Harmonogram

Národní síť MAS ČR považuje za nezbytné s přípravou aplikace „komunitně vedeného místního rozvoje“ začít již nyní, neboť pro kvalitní implementaci jsou zásadní dobře připravené Integrované strategie rozvoje území. Již v roce 2012 by proto měly odpovídající orgány na národní úrovni uzavřít mezi sebou dohodu o společném postupu při řešení místního rozvoje, jejímž prvním výstupem by bylo společné ustanovení Národní koordinační jednotky pro LEADER, která by postupně realizovala další navržené kroky. Především pak by zpracovala závaznou osnovu ISRÚ a nastavila mechanismy jejího posuzování.

V průběhu roku 2013 by bez ohledu na aktuální stav zpracování jednotlivých programových dokumentů byla vyhlášena 1. výzva k předložení ISRÚ. Ještě před začátkem roku 2014 by tak byly posouzeny všechny strategie, které v té době budou dokončeny. Pokud by i samotné hodnocení Programových rámců MAS bylo možné zorganizovat v krátké době, mohly by první MAS otevírat své výzvy již na jaře roku 2014.

Výzvy k předkládání ISRÚ by se v následujících letech 1–2× opakovaly, nejdéle však do 31. 12. 2015, jak stanovuje návrh Nařízení. Na ně by vždy navazovaly výzvy jednotlivých řídících orgánů k předkládání Programových rámců.

Dokument Komunitně vedený místní rozvoj v praxi České republiky je v plném znění na webových stránkách NS MAS České republiky

TOPlist
TOPlist