K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Nový zákon o hazardních hrách – dopady na obce

Pořizovací hodnoty domů a bytů

Datum: 6. 9. 2012, zdroj: OF 3/2012, rubrika: Bydlení

Významnou kvalitativní charakteristikou dokončených bytů sledovaných Českým statistickým úřadem je pořizovací hodnota, která je udávána za celou stavbu. Pod tímto pojmem se rozumí celkové předpokládané investiční náklady na výstavbu, u nástaveb, přístaveb nebo vestaveb pouze náklady na realizaci těchto změn stavby.

Do celkové pořizovací hodnoty domů dle této evidence nepatří cena stavebního pozemku. Pořizovací hodnotu dokončených domů a bytů vyčíslují stavebníci, resp. investoři.

Vývoj pořizovacích hodnot domů a bytů

Celková pořizovací hodnota všech dokončených staveb pro bydlení (rodinné a bytové domy včetně nástaveb a přístaveb) v roce 2010 byla 95,8 mld. Kč, tedy o 3,5 mld. Kč (3,8 %) více než v předchozím roce 2009. Nejvyšší pořizovací hodnotu v roce 2010 měly dokončené rodinné domy (63,5 mld. Kč), následované bytovými domy (28,1 mld. Kč). Hodnota nástaveb a přístaveb k rodinným domům činila 1,9 mld. Kč a nástaveb a přístaveb k bytovým domům 2,3 mld. Kč. Pořizovací hodnota všech dokončených bytových budov ve všech druzích staveb byla 98,8 mld. Kč. Připočteme-li byty v nebytových budovách (1,1 mld. Kč) činila celková pořizovací hodnota všech bytových budov a bytů v nebytových budovách 99,8 mld. Kč (o 3,2 mld. , tedy o 3,3 % více než v roce 2009).

V posledním roce pokračovala tendence zvyšování nákladů na výstavbu nových rodinných domů. V roce 2010 činila průměrná pořizovací hodnota bytu v novém rodinném domě 3214 tis. Kč, ve srovnání s rokem 1997 byla přibližně o polovinu vyšší. U nových bytových domů po skokovém nárůstu v roce 1998 měl tento ukazatel v dalších letech kolísavý vývoj s mírně vzestupnou tendencí, nicméně v posledních třech letech došlo k dalšímu výraznějšímu nárůstu ukazatele. Byty dokončené v roce 2010 tak byly v průměru pořízeny za 2576 tis. Kč, byly tedy o více než 0,5 mil. Kč dražší než v předchozím roce 2009 a téměř 2,5× dražší než v roce 1997. V porovnání s novými rodinnými domy bylo možno v úhrnu let 1997–2010 pořídit nový byt v bytovém domě v průměru o 40 % levněji.

Průměrná pořizovací hodnota jednoho bytu dokončeného formou nástavby, přístavby nebo vestavby ke staršímu rodinnému domu zůstává téměř třetinová ve srovnání s novostavbou, což je pochopitelné vzhledem k podstatně menší rozloze stavěných bytů, zároveň je však třeba zdůraznit, že do nižších nákladů na nástavby a přístavby se výrazně promítá i skutečnost, že zde odpadají náklady na přivedení inženýrských sítí. Byty dokončené v nástavbách a přístavbách k bytovým domům jsou v průměru let 1997–2010 o čtvrtinu levnější ve srovnání s byty dokončenými v novostavbách bytových domů, zároveň však byly téměř o třetinu nákladnější než průměrný nástavbový byt v rodinném domě, a to přes podstatně menší plošnou velikost těchto bytů.

Tab. 1. Průměrná pořizovací hodnota bytů v ČR
Rok Počet bytů Průměrná hodnota 1 bytu (v tis. Kč) Průměrná hodnota (v Kč) na Počet bytů Průměrná hodnota na
1 m3 kubatury 1 m2 obytné plochy bytů 1 m2 užitkové plochy bytů 1 byt (v tis. Kč) 1 m2 obytné plochy bytů (v Kč) 1 m2 užitkové plochy bytů (v Kč)
Rodinné domy Nástavby a přístavby k rodinným domům
1997 6 509 2 144 2 485 23 109 14 100 2 073 684 11 288 7 340
2009 19 124 3 122 4 345 33 072 22 884 1 528 1 265 17 579 12 425
2010 19 760 3 214 4 310 33 762 23 674 1 423 1 303 18 256 12 981
1997–2000 34 549 2 326 2 648 24 259 14 962 9 857 749 11 951 7 868
2001–2005 60 580 2 608 3 216 26 875 17 297 13 114 893 13 771 9 200
2006-2010 88 713 3 053 4 139 31 783 22 009 8 083 1 185 16 796 11 793
1997–2010 183 842 2 770 3 514 28 747 18 992 31 054 923 14 066 9 484
Bytové domy Nástavby a přístavby k bytovým domům
1997 4 568 1 083 3 058 23 542 16 332 2 009 950 19 230 12 985
2009 13 766 2 038 5 350 39 111 29 504 1 697 1 561 29 514 21 022
2010 10 912 2 576 5 559 46 812 35 197 1 445 1 625 30 455 22 483
1997–2000 23 919 1 322 3 443 26 899 18 936 9 384 994 20 239 13 618
2001–2005 42 273 1 443 4 058 29 981 21 830 8 704 1 197 22 688 15 674
2006–2010 65 416 1 933 5 018 36 969 27 870 8 547 1 498 27 966 20 502
1997–2010 131 608 1 664 4 433 33 040 24 338 26 635 1 222 23 622 16 488

Objemové a plošné ceny výstavby

Protože údaje o průměrné pořizovací hodnotě bytů zastírají rozdíly v jejich objemové i plošné velikosti (domů i bytů), je pro posouzení vývoje cen výstavby objektivnější přepočíst celkovou pořizovací hodnotu na plošnou, popř. objemovou jednotku nového bytu. Pořizovací hodnota za 1 m3 kubatury, rostla od roku 1997 u rodinných domů rychleji než průměrné náklady na pořízení jednoho bytu. Během 14 let se ukazatel u rodinných domů zvýšil o téměř tři čtvrtiny (přes mírný pokles v posledním roce). Cena 1 mobytné plochy rodinných domů vzrostla ve srovnání s počátkem sledovaného období o 45 %. Cena 1 m2 užitkové plochy vzrostla od roku 1997 přibližně o dvě třetiny.

Vývoj průměrné pořizovací hodnoty objemových a plošných jednotek bytů dokončených v bytových domech měl přes kolísavý vývoj ještě progresivnější trend než v případě nových rodinných domů, zároveň jsou takto měřené nové byty oceněny znatelně výše než v rodinných domech. V roce 2010 měl 1 m2 obytné plochy bytů dokončených v nových bytových domech pořizovací hodnotu 46 812 Kč (stál tedy o 7700 Kč více než v předchozím roce 2009), 1 mužitkové plochy bytů byl ohodnocen na 35 197 Kč (o 5700 Kč více než v roce 2009). V průměru čtrnáctiletého období se z pohledu pořizovací hodnoty užitkové plochy stavělo v nových bytových domech o čtvrtinu dráže než v domech rodinných. Vzhledem k tomu, že ukazatel průměrné hodnoty 1 mobytné plochy byl vyšší pouze o 15 %, znamená to, že v bytových domech se ve srovnání s rodinnými domy výrazně prodražila především výstavba vedlejších prostorů nesloužících k bydlení. Ukazatel pořizovací hodnoty za 1 m3 kubatury dosáhl v posledním roce sledovaného období hladiny 5559 Kč na jednotku objemové velikosti bytu, čímž převýšil hodnotu v roce 1997 o více než tři čtvrtiny.

Tab. 2. Průměrná pořizovací hodnota 1 m2 užitkové plochy bytů dokončených v letech 1997-2010 podle druhu budov a podle velikosti obcí
Rok, období Velikostní skupina obcí (počet obyvatel)
do 500 500 až 999 1000 až 1999 2000 až 4999 5000 až 9999 10 000 až 19 999 20 000 až 49 999 50 000 až 99 999 100 000 a více celkem
Rodinné domy 1997 11 825 12 632 12 699 13 629 13 395 13 211 12 105 13 508 19 713 14 100
2009 21 437 21 910 23 213 23 106 21 913 23 268 22 144 23 815 26 803 22 884
2010 22 679 22 938 23 615 23 625 22 833 23 261 22 971 25 573 28 146 23 674
1997–2000 13 223 13 785 13 500 14 563 14 685 14 581 14 039 15 355 19 391 14 962
2001–2005 16 202 16 172 16 759 17 076 17 600 17 050 16 868 17 342 20 935 17 297
2006–2010 20 588 21 109 21 769 22 005 21 354 21 657 21 462 22 665 27 041 22 009
1997–2010 17 950 18 196 18 689 18 818 18 675 18 447 18 088 19 318 22 753 18 992
Bytové domy 1997 10 710 17 112 12 726 14 459 13 967 13 986 14 448 13 287 21 320 16 332
2009 23 918 24 150 24 763 28 553 23 423 28 852 25 099 25 942 31 279 29 504
2010 37 425 32 790 32 386 25 315 28 718 24 874 26 022 31 169 39 308 35 197
1997–2000 13 644 16 759 16 051 15 060 17 699 15 457 17 156 16 244 21 944 18 936
2001–2005 19 944 19 048 18 548 16 773 19 418 18 552 18 413 19 375 24 933 21 830
2006–2010 23 349 24 594 24 344 26 151 27 385 23 905 23 060 25 484 29 815 27 870
1997–2010 20 723 21 504 20 976 20 089 22 137 20 211 20 095 22 032 27 053 24 338

Vliv velikosti obce

Náklady na výstavbu nových bytů se liší také podle velikosti obce. Dalo by se předpokládat, že pořizovací hodnota 1 m2 užitkové plochy bytů dokončených v nových rodinných domech s růstem velikosti obce většinou roste, tato závislost však není jednoznačná a rozdíly mezi některými velikostními skupinami se v posledních letech sledovaného období zmenšily. Nejvíce patrný je rozdíl mezi městy s více než 100 tis. obyvateli v porovnání s ostatními obcemi, ve velkoměstech jsou rodinné domy stavěny podstatně nákladněji. Také ve městech s 50–100 tisíci obyvateli byly ve většině let sledovaného období stavěny dražší byty v rodinných domech proti obcím s nižším počtem obyvatel. Na nižší velikostní úrovni ukazatel v jednotlivých letech od jedné velikostní kategorie ke druhé kolísal. Nicméně v devíti letech hodnoceného období (včetně let 2008–2010) se nejlevněji stavělo v obcích s nejnižším počtem obyvatel.

Objektivněji ovšem podchycuje závislost výše pořizovacích nákladů na jednotku užitkové plochy na velikosti obce víceleté období, v tomto případě 1997–2010. Zde lze, až do hranice 5 tisíc obyvatel v obci, pozorovat lineární, mírný růst ukazatele, ve městech s 5–50 tisíci obyvateli dochází ke zlomu a teprve v nejvyšších dvou velikostních kategoriích průměrná hodnota 1 m2 užitkové plochy bytů opět roste, ve velkoměstech pak výrazným skokem.

V ukazateli průměrné pořizovací hodnoty 1 m2 užitkové plochy bytů dokončených v nových bytových domech vystupovala ve většině let sledovaného období města se 100 tisíci obyvateli ještě výrazněji než u rodinných domů, nicméně v letech 2005–2008 nebyla velikostní skupinou s nejnákladnější výstavbou. Nejlevnější byty bylo možné pořídit téměř v polovině let v nejmenších obcích s méně než 500 obyvateli, kde se pravděpodobně projevovala podstatně menší poptávka po bydlení v bytových domech ve srovnání s městy. Nicméně v posledním roce je patrný ohromný cenový nárůst v této velikostní kategorii obcí, spolu s velkoměsty se zde stavělo v průmětu vůbec nejnákladněji (v nejmenších obcích je však velmi nízký absolutní počet dokončených bytů v bytových domech, který může způsobit značné meziroční výkyvy). V posledních dvou letech již v žádné velikostní skupině obcí nebyly byty v bytových domech pořízeny za méně než 20 tis. Kč na jednotku užitkové plochy.

Silné meziroční výkyvy pořizovacích nákladů na jednotku užitkové plochy bytů dokončených v bytových domech v jednotlivých velikostních skupinách obcí se promítly i do rozložení hodnot po velikostní škále v průběhu celého čtrnáctiletého období, kde na rozdíl od rodinných domů od jedné velikostní skupiny k druhé kolísají. Hned po velkoměstech byla nejnákladnější výstavba bytových domů (především zásluhou roku 2008) ve městech s 5–10 tisíci obyvateli. S výjimkou velkoměst nejsou mezi velikostními skupinami příliš velké rozdíly (maximálně 3 tis. Kč na 1 m2 užitkové plochy).

Hodnoty bytů podle staveb a krajů

Náklady na výstavbu nových bytů jsou poměrně značně územně diferencované, a to ve všech druzích budov. Většinou výše pořizovacích hodnot jednotlivých obytných staveb (to se týká zvláště výstavby rodinných domů) odráží formu výstavby. Zakázková výstavba prostřednictvím stavebních firem bývá pochopitelně výrazně dražší než dům stavěný vlastními silami.

Průměrné hodnoty užitkové plochy bytů v nových RD dokončených v letech 2007–2010 podle obcí
Průměrné hodnoty 1 m2 užitkové plochy bytů v nových RD dokončených v letech 2007–2010 podle obcí

Jak již bylo řečeno, ukazatel průměrné pořizovací hodnoty jednotky užitkové plochy bytu dokončeného v novém rodinném domě od roku 1997 celostátně plynule roste. Jeho vývoj v jednotlivých krajích byl různorodý, nicméně po celé období zůstává nejdražším krajem hlavní město. V čtrnáctiletém úhrnu se staví hned po Praze nejdráže v jejím zázemí, které je zde vymezeno Středočeským krajem, a také v Karlovarském kraji, zřejmě vzhledem k lázeňskému charakteru tohoto regionu a z toho plynoucí atraktivitě pro výstavbu rodinných domů (pouze v těchto třech krajích byla v hodnoceném čtrnáctiletém období překročena hranice 20 tis. Kč na jednotku užitkové plochy). Naopak nejlevnější byty se stavěly v krajích Zlínském a Olomouckém, v posledních třech letech je krajem s relativně nejúspornější výstavbou rodinných domů Vysočina. Rozložení nejlevnější výstavby do moravského regionu rovněž nepřekvapuje z toho důvodu, že právě na Moravě je, vzhledem k nižší kupní síle místních obyvatel, stále ještě rozšířená svépomocná výstavba.

V bytových domech pořizovací náklady na jednotku užitkové plochy vzhledem k omezenému počtu bytů dokončených v některých letech v jednotlivých krajích v některých případech meziročně výrazně kolísají, nicméně celkově většinou výrazně rostou. Ve dvou krajích se, v roce 2010 (v Praze a v Karlovarském kraji), pořizovaly dokončené byty v průměru dráže, nežli za 40 tis. Kč na 1 m2 užitkové plochy. V úhrnu čtrnáctiletého období se dostává na čelní pozice Středočeský region (včetně Prahy), třetí nejnákladnější výstavba bytových domů probíhá v Libereckém kraji. Naopak nejnižší náklady na pořízení jednoho metru čtverečního užitkové plochy bytů byly vyčísleny v letech 1997–2010 v Ústeckém, Olomouckém a ve Zlínském kraji. Příčiny regionálních odlišností pořizovacích hodnot bytů v bytových domech by bylo možné vysvětlit jen při hlubší analýze jednotlivých staveb.

Tab. 3. Průměrná pořizovací hodnota 1 m2 užitkové plochy bytů dokončených v letech 1997–2010 podle druhu objektů a podle krajů ČR
Kraj Rok, období
1997–2000 2001–2005 2006–2010 1997–2010 2008 2009 2010
Rodinné domy Hl. m. Praha 21 169 22 490 29 275 24 472 33 621 28 921 30 138
Středočeský 16 913 19 227 23 670 21 115 23 644 24 723 25 192
Jihočeský 13 713 16 476 20 187 17 820 19 501 21 060 23 316
Plzeňský 14 917 17 460 21 538 18 766 21 091 21 725 22 726
Karlovarský 15 604 18 828 24 075 20 467 24 707 25 339 25 739
Ústecký 14 920 16 996 21 357 18 675 21 145 22 204 22 607
Liberecký 14 807 16 807 22 636 19 019 22 639 23 932 24 235
Královéhradecký 13 424 15 805 20 008 17 206 19 560 20 907 22 281
Pardubický 12 948 15 375 20 641 17 533 20 621 21 719 22 878
Vysočina 13 989 15 920 19 430 17 220 19 304 19 583 20 552
Jihomoravský 14 241 16 575 21 028 18 061 20 698 22 350 22 919
Olomoucký 12 358 14 859 20 162 16 532 20 059 21 249 22 065
Zlínský 11 449 14 552 19 600 15 674 19 901 20 926 21 407
Moravskoslezský 13 198 15 873 21 554 17 887 21 661 22 842 23 792
Česká republika 14 962 17 297 22 009 18 992 22 244 22 884 23 674
Bytové domy Hl. m. Praha 23 447 26 030 31 942 28 779 30 312 33 522 43 268
Středočeský 21 077 21 007 28 548 25 530 31 974 28 545 30 431
Jihočeský 17 072 17 731 22 375 19 486 22 790 23 272 28 262
Plzeňský 14 069 17 182 22 631 19 282 21 845 22 202 30 864
Karlovarský 16 357 18 222 33 055 24 019 27 137 23 353 41 365
Ústecký 16 405 20 696 19 278 18 568 18 018 19 037 18 508
Liberecký 19 957 23 740 26 999 24 338 24 160 27 345 32 147
Královéhradecký 18 256 21 489 21 335 20 637 15 077 23 978 26 289
Pardubický 14 696 17 703 22 926 18 728 24 190 20 761 19 859
Vysočina 14 085 16 927 26 951 21 015 29 349 31 015 28 720
Jihomoravský 17 279 18 049 23 003 20 739 22 991 25 595 22 414
Olomoucký 16 153 18 353 21 937 19 396 21 816 23 080 26 807
Zlínský 13 963 17 386 24 764 18 950 25 058 26 904 27 368
Moravskoslezský 15 771 18 874 29 929 23 484 24 395 30 676 33 472
Česká republika 18 936 21 830 27 870 24 338 26 518 29 504 35 197

Územní rozdíly pořizovacích hodnot podle obcí s rozšířenou působností

Podobně jako v mezikrajském srovnání, i meziobvodové diference nákladů na novou bytovou výstavbu jsou ukazovány na příkladě průměrné pořizovací hodnoty 1 m2 užitkové plochy bytů, přičemž jsou rozebírány pouze novostavby rodinných a bytových domů. Domníváme se totiž, že tyto stavby jsou pro bytovou výstavbu v převážné většině každého územně správního celku natolik určující, že posouzení cenových úrovní těchto obytných budov plně postačuje pro zhodnocení úrovně pořizovacích nákladů v jednotlivých obvodech.

Průměrné hodnoty užitkové plochy bytů v nových RD dokončených v letech 2007–2010 podle SO ORP
Průměrné hodnoty 1 m2 užitkové plochy bytů v nových RD dokončených v letech 2007–2010 podle SO ORP

Pro správní obvody obcí s rozšířenou působností (SO ORP) je charakteristické plynulé prodražování výstavby rodinných domů v posledních 14 letech. Jestliže v roce 1997 vykazovalo průměrnou pořizovací hodnotu jednotky užitkové plochy vyšší než 20 tis. Kč pouze 5 správních obvodů, pak v roce 2008 se takto stavělo již ve 112 správních obvodech. V roce 2009 ve 136 obvodech a v roce 2010 dokonce v celkem 166 správních obvodech. Je tedy možné říci, že četnost obvodů v nejvyšších intervalech hodnotového ukazatele má exponenciální vývoj. Naopak průměrné pořizovací náklady nižší než 14 tis. Kč za 1 mužitkové plochy bytů, byly v prvním roce sledovaného období vyčísleny ve 165 správních obvodech, zatímco v posledním roce 2010 se takto levně nestavělo již v žádném správním obvodu.

Mezi správními obvody s nejvyššími pořizovacími hodnotami se ve všech třech letech 2008, 2009 a 2010 objevuje hlavní město Praha a dva obvody ze zázemí hlavního města – Černošice a Beroun. V posledních dvou letech se však vůbec nejdráže stavělo v SO ORP Kuřim v zázemí Brna. Tento obvod je dlouhodobě na předních místech, takže nepřekvapuje, že v celém čtrnáctiletém období, ale i v průměru posledních pěti let je právě on vůbec nejdražším obvodem, teprve za ním následuje hlavní město Praha. Na třetím místě je v průměru let 1997–2010 středočeský správní obvod Černošice, ale v posledních pěti letech se před něj dostaly dva obvody v severozápadních Čechách (Sokolov a Litvínov) s menší tradicí individuální výstavby.

Tab. 4. Správní obvody obcí s rozšířenou působností s nejvyšší a nejnižší průměrnou pořizovací hodnotou 1 m2 užitkové plochy bytů dokončených v rodinných domech
1997–2010 2006–2010 2008 2009 2010
Nejvyšší hodnoty Kuřim 25 555 Kuřim 30 758 Hl. m. Praha 33 621 Kuřim 31 503 Kuřim 33 834
Hl. m. Praha 24 472 Hl. m. Praha 29 275 Kuřim 32 749 Mariánské Lázně 30 504 Hl. město Praha 30 138
Černošice 23 848 Sokolov 27 990 Česká Třebová 30 280 Litvínov 29 257 Nové Město n/Met. 29 612
Mariánské Lázně 23 532 Litvínov 26 739 Sokolov 28 842 Hl. m. Praha 28 921 Sokolov 28 846
Jablonec nad Nisou 23 107 Černošice 26 135 Frýdlant n/Ostravicí 27 350 Sokolov 28 672 Ostrov 28 750
Kladno 22 320 Mariánské Lázně 25 976 Mariánské Lázně 27 276 Ústí nad Orlicí 28 090 Beroun 28 407
Beroun 21 819 Jablonec nad Nisou 25 932 Soběslav 26 936 Černošice 27 625 Černošice 27 945
Hořovice 21 726 Beroun 25 603 Beroun 26 487 Louny 27 442 Jablonec n/Nisou 27 753
Sokolov 21 717 Frýdlant n/Ostravicí 25 453 Liberec 26 444 Šlapanice 27 404 Votice 27 615
Litvínov 21 688 Hořovice 25 226 Kladno 26 436 Hořovice 27 251 Karlovy Vary 27 414
Průměr Průměr ČR 18 992 Průměr ČR 22 009 Průměr ČR 22 244 Průměr ČR 22 884 Průměr ČR 23 674
Nejnižší hodnoty Ivančice 14 334 Bílina 17 107 Kaplice 16 170 Kostelec nad Orlicí 16 982 Blatná 18 118
Náměšť n/Oslavou 14 317 Světlá n/Sázavou 17 077 Znojmo 16 006 Pelhřimov 16 851 Valašské Klobouky 17 973
Vsetín 13 899 Mikulov 17 068 Konice 15 963 Podbořany 16 662 Velké Meziříčí 17 947
Milevsko 13 876 Litovel 16 699 Nový Bydžov 15 520 Horažďovice 16 479 Moravský Krumlov 17 935
Holešov 13 424 Nový Bydžov 16 615 Domažlice 15 313 Třeboň 16 418 Náměšť n/Oslavou 17 816
Veselí n/Moravou 13 390 Veselí n/Moravou 16 597 Hlinsko 15 044 Hlinsko 14 970 Rýmařov 17 750
Vítkov 13 332 Náměšť n/Oslavou 16 082 Valašské Klobouky 13 630 Rýmařov 14 898 Veselí n/Moravou 17 748
Blatná 13 281 Hlinsko 16 021 Podbořany 13 623 Bílina 13 962 Svitavy 17 377
Litovel 12 902 Valašské Klobouky 15 403 Jilemnice 13 394 Pacov 13 889 Mikulov 16 790
Valašské Klobouky 12 595 Blatná 14 763 Blatná 12 354 Konice 13 790 Bílina 15 844

Pokud jde o správní obvody s deseti nejnižšími pořizovacími hodnotami za jednotku užitkové plochy, z výčtu za roky 2008–2010 je patrné, že nejlevněji se stavělo především na Moravě. Podobná koncentrace obvodů s nejnižšími hodnotami na Moravu je zřejmá i v dlouhodobé časové řadě vyjádřené obdobími 1997–2010 a 2006–2010. V průběhu celého čtrnáctiletí se za jedny z nejnižších cen pořídily nové rodinné domy hned v osmi moravských správních obvodech (Valašské Klobouky, Litovel, Holešov, Vítkov, Veselí nad Moravou, Vsetín, Ivančice, Náměšť nad Oslavou). Čechy zde zastupují pouze obvody Blatná a Milevsko.

RNDr. Jiří Klíma, ÚRS Praha, a. s.

TOPlist
TOPlist