K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Špatný rok 2011

(Výsledky hospodaření územní samosprávy)

Datum: 28. 8. 2012, zdroj: OF 3/2012, rubrika: Ekonomika

Na stole jsou výsledná čísla státního závěrečného účtu. Jeho součástí jsou také údaje o hospodaření územní samosprávy, tj. krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti. Celkové příjmy územních samosprávných celků dosáhly v roce 2011 výše 404,1 mld. Kč, což je o 5 % méně než v roce 2010. Z tohoto hlediska to byl pro územní samosprávy špatný rok.

Minimálně od roku 2005 to bylo poprvé, kdy se příjmy územních samosprávných celků meziročně snížily (graf 1).

Graf 1. Roční změna příjmů a výdajů územní samosprávy
Graf 1. Roční změna příjmů a výdajů územní samosprávy
Pramen: Ministerstvo financí, výpočty CCB – Czech Credit Bureau, a. s.

Nabízí se srovnání s rokem 2009, ve kterém jejich celkové příjmy stagnovaly, tj. zůstaly na stejné výši jako v roce předtím.

Hned první pohled na souhrnné výsledky rozpočtového hospodaření ukazuje na rozdíly nepříznivého vývoje příjmů. V roce 2009 se o stagnaci příjmů „zasloužil“ pokles daňových příjmů o 23,9 mld. Kč. Ten však byl více než kompenzován růstem dotací o 24,6 mld. Kč. V roce 2011 byl meziroční pokles příjmů o 20,6 mld. Kč způsoben snížením dotací o 16,1 mld. Kč a v menší míře pak i poklesem kapitálových příjmů o 4,7 mld. Kč.

Jinak se také územní samospráva jako celek v obou letech zachovala při promítnutí dopadů do výdajů. Navzdory stagnaci příjmů v roce 2009, se celkové výdaje meziročně zvýšily o 40,8 mld. Kč a více než polovina tohoto přírůstku připadla na výdaje kapitálové (růst o 23,4 mld. Kč). Při meziročním poklesu příjmů o 20,6 mld. Kč v roce 2011 se celkové výdaje snížily o 19,1 mld. Kč a většina poklesu šla na vrub kapitálových výdajů (snížení o 14,7 mld. Kč). Snížily se však i výdaje běžné (o 4,4 mld. Kč), což je velmi neobvyklé.

Snížení schodku rozpočtů

Pozitivním rysem roku 2011 je skutečnost, že navzdory nezvyklému snížení příjmů, vykázaly samosprávné celky podstatně (téměř desetinásobně) nižší schodek rozpočtu (2,7 mld. Kč) než v roce 2009 (26 mld. Kč). Podíl kapitálových výdajů na celkových se v tomto roce dokonce meziročně zvýšil na 32 % a byl i vyšší než v roce 2009 (28 %).

I přes výrazný pokles příjmů se dluh územní samosprávy jako celku v roce 2011 meziročně zvýšil pouze o 1,9 %, resp. o 2,1 mld. Kč na 107,2 mld. Kč. Je to až dosud sice nejvyšší hodnota dluhu územní samosprávy, avšak jeho relace k příjmům se meziročně zvýšila jen o dva procentní body. Meziročně se zvýšil i objem peněžních prostředků, které mají územní samosprávy na bankovních účtech, a to o 0,6 %, resp. o 0,6 mld. Kč. Rozdíl mezi velikostí dluhu a objem peněžních prostředků na bankovních účtech se sice v roce 2011 prohloubil (viz graf 2), nedosáhl však výše z roku 2004.

Graf 2. Rozdíl mezi stavem peněžních prostředků na bankovních účtech územní samosprávy a jejím dluhem
Graf 2. Rozdíl mezi stavem peněžních prostředků na bankovních účtech územní samosprávy a jejím dluhem
Pramen: Ministerstvo financí, výpočty CCB – Czech Credit Bureau, a. s.

1. Hospodaření krajských samospráv

Krajské rozpočty disponovaly v roce 2011 částkou ve výši 136,4 mld. Kč, což je o 4,2 mld. Kč, resp. o 3 % méně než v roce 2010. Snížily se i jejich výdaje, avšak pouze o 0,8 mld. Kč, zato již druhý rok po sobě. I přes pokles příjmů v roce 2011 však dosáhly krajské samosprávy nižší schodek rozpočtu (1,7 mld. Kč) než o rok dříve (3,7 mld. Kč) – blíže viz graf 3.

Graf 3. Roční změna příjmů a výdajů krajské samosprávy
Graf 3. Roční změna příjmů a výdajů krajské samosprávy
Pramen: Ministerstvo financí, výpočty CCB – Czech Credit Bureau, a. s.

A jak dopadlo srovnání s rokem 2009. Krajské rozpočty, na rozdíl od územní samosprávy jako celku, vykázaly růst příjmů i v roce 2009, a to o 5,2 mld. Kč. I u nich se v tomto roce meziročně snížily daňové příjmy (o 6 mld. Kč). Tento propad však byl více než kompenzován meziročním přírůstkem dotací ve výši 11,3 mld. Kč. Navzdory tomuto relativně příznivému vývoji příjmů rostly výdaje mnohem rychleji a výsledkem byl zatím nejvyšší schodek krajských rozpočtů, a to 7,7 mld. Kč.

Na meziročním poklesu příjmů v roce 2011 o 4,2 mld. Kč participovaly zejména dotace, které byly nižší o 3,7 mld. Kč. V jejich rámci se zejména snížily dotace investiční (o 6,6 mld. Kč), neinvestiční dotace se naopak zvýšily (o 2,9 mld. Kč). Snížení objemu investičních dotací způsobil pokles transferů z regionálních rad regionů soudržnosti, a to ve výši 5 mld. Kč. Krajské samosprávy prodaly i méně majetku ve srovnání s předchozím rokem. Kapitálové příjmy byly nižší o 0,6 mld. Kč. Pokles vykázaly i nedaňové příjmy (o 0,1 mld. Kč).

Snížené výdaje

Kapitálové výdaje se snížily o podstatně větší částku (pokles o 1,7 mld. Kč) než výdaje celkové, protože běžné výdaje vykázaly, po propadu v roce 2010, růst, a to o 0,9 mld. Kč. Podíl kapitálových výdajů na celkových se meziročně o jeden procentní bod snížil na 13 % a dostal se tak na úroveň roku 2007.

Pozitivním jevem je skutečnost, že navzdory meziročnímu poklesu celkových příjmů 4,2 mld. Kč a v jejich rámci poklesu investičních dotací o 3,7 mld. Kč, se kapitálové výdaje snížily pouze o 1,7 mld. Kč. Největší pokles postihl investiční transfery příspěvkovým organizacím (snížení o 1,8 mld. Kč) a investiční nákupy (snížení o 0,8 mld. Kč). Naopak se zvýšily investiční transfery podnikatelským subjektům (o 0,7 mld. Kč).

I když se běžné výdaje zvýšily o 0,9 mld. Kč, růst se netýkal všech jejich složek. Meziročně se snížily transfery neziskovým a podobným organizacím (o 1,5 mld. Kč) a transfery obyvatelstvu (o 0,3 mld. Kč).

Deficit a výše dluhu

Po přebytku rozpočtu v roce 2010 ve výši 1,9 mld. Kč, skončily krajské rozpočty v roce 2011 deficitem v rozsahu 1,5 mld. Kč, což bylo 1 % z příjmů. I tak je to lepší výsledek než v roce 2006 a především v roce 2009.

Dluh krajů dosáhl koncem roku 2011 výše 22,3 mld. Kč a ve srovnání s rokem 2010 se zvýšil o 3,2 mld. Kč. Dluh se u krajů poprvé objevil až v roce 2003. Zpočátku byla dynamika jeho růstu, jak to bývá u veličin začínající od nuly, značná. V letech 2004 až 2007 se v průměru zvyšoval o 77 % ročně. V letech 2008 až 2011 to bylo už „jen“ 23 %. Naprostá většina dluhu (88 %) má formu bankovních úvěrů. Vývoj dluhu ukazuje graf 4.

Graf 4. Dluh krajské samosprávy
Graf 4. Dluh krajské samosprávy
Pramen: Ministerstvo financí, výpočty CCB – Czech Credit Bureau, a. s.

Jiný pohled na dvě zmíněná období dostaneme, porovnáme-li výši dluhu k příjmům. Dluh krajských samospráv se v období 2004 až 2007 podílel na jejich celkových příjmech v průměru 5 %, v navazujícím období to však bylo již 14 %. Takže dluh krajských samospráv se v posledních letech zvyšoval rychleji než jejich příjmy. Dluh krajů se od roku 2003 plynule zvyšoval s výjimkou roku 2010, ve které se meziročně nepatrně snížil (o 1,8 mld. Kč).

A jak to vypadalo s relací mezi objemem disponibilních peněžních prostředků a dluhem krajské samosprávy jako celku? Peněžní zůstatky na bankovních účtech byly vždy vyšší než dluh, jak ukazuje graf 5. Je z něj však také zřejmé, že se hodnota obou údajů od roku 2009 sbližuje. Nejmenší rozdíl v roce 2009 byl výsledkem značného meziročního zvýšení dluhu a zároveň meziročního, zatím ojedinělého, snížení výše peněžních prostředků na bankovních účtech. Přitom rok 2009 pro kraje neznamenal pokles příjmů jako u obcí, došlo však k poměrně rychlému zvýšení výdajů, zejména kapitálových.

Graf 5. Rozdíl mezi peněžními zůstatky krajů na bankovních účtech a jejich dluhem
Graf 5. Rozdíl mezi peněžními zůstatky krajů na bankovních účtech a jejich dluhem
Pramen: Ministerstvo financí, výpočty CCB – Czech Credit Bureau, a. s.

Krajské samosprávy jako celek získaly do svých rozpočtů v roce 2011 méně peněz než o rok dříve. Podařilo se jim sice snížit výdaje, ale podstatně méně, takže jejich rozpočet skončil deficitem. Od roku 2004 je to čtvrtý rok, ve kterém byl rozpočtový výsledek záporný. Snížení výdajů se více dotklo kapitálových výdajů a jejich podíl na celkových výdajích se meziročně o 1 procentní bod snížil na 13 %. Je to podstatně nižší podíl, než jaký nalezneme v rozpočtech obcí. Příčinou je patrně značně odlišná struktura výdajů krajských samospráv od obecních. Dluh krajských samospráv se ve srovnání s předchozím rokem zvýšil o 3,2 mld. Kč a na bankovních účtech krajů přibylo 1,9 mld. Kč. Relace dluhu k ročním příjmům se v roce 2011 zhoršila a činila 16 %, což je až dosud nejvyšší hodnota. Např. v roce 2008 dosahoval jejich dluh pouze 8 % příjmů.

2. Hospodaření obecních samospráv

Obce, včetně dobrovolných svazků obcí, získaly v roce 2011 do svých rozpočtů částku ve výši 95 % z toho, čím disponovaly v roce 2010. Konkrétně to bylo 274,1 mld. Kč a snížení činilo 14 mld. Kč. Byl to větší meziroční propad než v roce 2009, ve kterém se příjmy obcí snížily o 8 mld. Kč (viz graf 6). Pokles příjmů a výdajů obecních rozpočtů v roce 2005 byl důsledkem administrativních změn ve financování škol v působnosti obcí.

Graf 6. Roční změna příjmů a výdajů obcí
Graf 6. Roční změna příjmů a výdajů obcí
Pramen: Ministerstvo financí, výpočty CCB – Czech Credit Bureau, a. s.

Jako správní hospodáři přizpůsobily obce nižším příjmům své výdaje. Ty se snížily dokonce o 16,5 mld. Kč. Výsledkem tak bylo sice záporné saldo obecních rozpočtů ve výši 0,9 mld. Kč, byl to však o 2,5 mld. Kč nižší schodek než v roce 2010.

Z celkového snížení příjmů o 14 mld. Kč šlo na vrub snížení dotací o 10,6 mld. Kč. Obce navíc nekompenzovaly nižší příjmy prodejem majetku, kapitálové příjmy byly v roce 2011 ve srovnání s rokem 2010 dokonce o 4 mld. Kč nižší. Celkem o 1 mld. Kč se snížily i daňové příjmy. Nedaňové příjmy byla jediná položka, která vykázala meziroční růst (o 1,6 mld. Kč).

Za meziročním poklesem dotací jsou především, stejně jako u krajů, dotace z regionálních rad regionů soudržnosti (pokles o 4,9 mld. Kč), nižší byly však i převody z vlastních fondů, a to o 4,1 mld. Kč, a transfery ze státního rozpočtu a státních fondů (o 1,7 mld. Kč).

Daňové příjmy se meziročně snížily o 1 mld. Kč. Na jejich snížení se nejvíce podílel výnos daně z příjmů právnických osob (pokles o 1,5 mld. Kč) a daň z příjmu fyzických osob (pokles o 0,9 mld. Kč). Po třech letech růstu se mírně snížil i výnos daně z nemovitosti (pokles o 0,1 mld. Kč). Propad výnosu obou daní z příjmu (celkem o 2,4 mld. Kč) kompenzovalo z části zvýšení výnosu daně z přidané hodnoty přírůstek (růst o 1,3 mld. Kč).

Na snížení běžných výdajů v roce 2011 ve srovnání s rokem 2010 o 5,2 mld. Kč měl tříčtvrtinový podíl pokles výdajů na nákup materiálu, vody, paliv služeb apod. (pokles o 4 mld. Kč). Meziročně se však o něco snížily všechny hlavní položky, s výjimkou výdajů na dopravní obslužnost a transferů příspěvkovým, neziskovým a podobným organizacím.

V rámci kapitálových výdajů, které se meziročně snížily o 11,3 mld. Kč, resp. o 12 %, se pokles týkal výlučně investičních nákupů a s nimi souvisejících výdajů. Výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku se meziročně snížily o 11,9 mld. Kč. Investiční transfery podnikatelským subjektů se naopak o 1 mld. meziročně zvýšily.

Schodek rozpočtu a obecní dluh

Jak již bylo řečeno, skončily obecní rozpočty v roce 2011 schodkem. Graf 7 ukazuje relaci schodku obecních rozpočtů k jejich celkovým příjmům. Od roku 2004 vykázaly obecní rozpočty přebytek pouze ve třech letech. Schodek v roce 2011 byl vzato relativně k objemu celkovým příjmům v daném období nejmenší, přestože se celkové příjmy z roku na rok snížily nejvíce. To je další známkou toho, že se obce jako celek se v roce 2011 rozhodovaly velmi obezřetně.

Graf 7. Relace rozpočtového salda obcí k jejich příjmům
Graf 7. Relace rozpočtového salda obcí k jejich příjmům
Pramen: Ministerstvo financí, výpočty CCB – Czech Credit Bureau, a. s.

Obecní dluh v roce 2011 se snížil ve srovnání s rokem 2010 o 0,9 mld. Kč a dosáhl výše 82,4 mld. Kč. O jeho snížení se však zasloužila především čtyři největší města, jejichž dluh se meziročně snížil o 1,5 mld. Kč. To znamená, že dluh obcí bez započtení dluhu čtyř největších měst se meziročně zvýšil o 0,6 mld. Kč. Tomu nasvědčuje i vývoj struktury obecního dluhu. Meziročně se snížil dluh ve formě komunálních obligací (o 1,8 mld. Kč), které jsou v režii hlavně velkých měst, a zvýšil se objem bankovních úvěrů (o 1 mld. Kč). V průměru zatížily obce každého obyvatele v roce 2011 dluhem ve výši 7 835 Kč.

Jak je vidět z grafu 8, největší podíl obecních dluhů na výši příjmů byl v roce 2005 (35 %). Z tohoto hlediska patřil rok 2011 k těm lepším v daném období.

Graf 8. Relace dluhu obcí k jejich příjmům
Graf 8. Relace dluhu obcí k jejich příjmům
Pramen: Ministerstvo financí, výpočty CCB – Czech Credit Bureau, a. s.

Spolu s meziročním snížením dluhu obcí se v roce 2011 snížil i zůstatek peněžních prostředků na jejich bankovních účtech, a to ze 72,5 mld. Kč na 71,2 mld. Kč. Graf 9 poměřuje zůstatky dočasně volných peněžních prostředků obcí na bankovních účtech s výší jejich závazků ve formě dluhu.

Graf 9. Rozdíl mezi dluhem obcí a jejich zůstatky peněžních prostředků na bankovních účtech
Graf 9. Rozdíl mezi dluhem obcí a jejich zůstatky peněžních prostředků na bankovních účtech
Pramen: Ministerstvo financí, výpočty CCB – Czech Credit Bureau, a. s.

Na rozdíl od krajských samospráv, u kterých vždy převyšoval objem peněz na účtech výši jejich dluhu, tomu bylo u obcí s výjimkou jednoho roku vždy naopak. Z grafu 9 je vidět, že obecní dluh se sice v roce 2011 snížil, avšak zůstatky na bankovních účtech poklesly o něco více. Stále je to lepší výsledek než v letech 2002 až 2006.

Otázka nakonec

Obce v roce 2011 zažily zatím bezprecedentní propad příjmů. Jejich snížení překonalo dosud nejhorší rok 2009. Obecní rozpočty disponovaly v tomto roce pouze 95 % částky z roku 2010. Na meziročním snížení příjmů obecních rozpočtu se podílel zejména meziroční pokles dotací. V těchto podmínkách, pro obce nepříznivých, se obecní představitelé jako celek zachovali prozíravě. Zbrzdili výdaje a to včetně těch běžných, což obvykle není snadné.

To není jediný pozitivní jev charakterizující hospodaření obcí v roce 2011. Dalším je skutečnost, že navzdory snížení výdajů se zvýšil podíl kapitálových výdajů na celkových, a to o 10 procentní bodů až na 41 %. Výsledný schodek rozpočtu byl nižší než v roce 2010.

Další dobrou zprávou je to, že se dluh obcí se v roce 2011 o něco snížil. O pokles dluhu se sice zasloužila jen čtyři největší města, avšak dluh ostatních obcí se zvýšil jen o 0,8 mld. Kč.

I když rok 2011 dopadl z hlediska souhrnných výsledků a navzdory snížení příjmů celkem dobře, je otázkou, zda obce unesou další případné snížení příjmů v letošním roce bez výrazného narušení podmínek pro plnění jejich základních funkcí.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CCB – Czech Credit Bureau, a. s.

TOPlist
TOPlist