K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Dopady dělení daní

Datum: 19. 9. 2000, zdroj: OF 3/2000, rubrika: Ekonomika

Dne 26. 5. 2000 byl v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR schválen návrh zákona o rozpočtovém určení výnosu z daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o RUD). Tento článek se bude věnovat dopadu RUD na daňové příjmy místních rozpočtů. Ukážeme vazbu mezi mírou nezaměstnanosti a dopadem nového rozpočtového určení do území okresů i změnu daňových příjmů v mikroregionech.

Analýzy vychází ze skutečných dat roku 1999. Dopad navrhovaného zákona je tedy nutno chápat jako potencionální dopad do rozpočtu obcí v roce 1999.

Jedním z argumentů pro vznik nového zákona byl narůstající rozdíl mezi chudými a bohatými okresy. Obce s vyšší nezaměstnaností a nižší průměrnou mzdou, mají menší daňové příjmy, než obce okresů bohatších. Je to mj. důsledek vyšší nezaměstnanosti a tím nižší základny daňových poplatníků. Chudší okresy s nižší průměrnou mzdou mají také mnohem nižší výnos DPFO v důsledku její progresivity.

Nižší příjmy obcí se odráží i v jejich výdajích. Menší poptávka se projevila v nižším ekonomickém výkonu okresu (agregátní output). To s sebou ovšem nese další zvyšování nezaměstnanosti a stagnaci mezd. Tímto postupem se v ČR za uplynulých 6 let vyprofilovaly okresy s rozdílnými příjmy a rozdílnou nezaměstnaností.

Vztah k nezaměstnanosti

Cílem zákona o RUD je zabránit efektu polarizace příjmů obcí (v rámci okresu) i mezi okresy. Tabulka 1 udává, o kolik by si rozpočty obcí v rámci okresu polepšily průměrně na obyvatele v roce 1999 oproti skutečnosti, kdyby platil zákon o RUD.

Z uvedenných hodnot plyne, že ze 77 okresů by si pouze 12 absolutně pohoršilo. Pokud bychom se dívali, kolika okresům by vzrostl příjem na hlavu o méně než 363 Kč (republikový průměr -- měřítko relativního zlepšení), pak se jedná o pouhých 28 okresů.

Nejvíce by si finančně polepšily ty regiony, které mají vysokou nezaměstnanost. To je dáno přerozdělením daní od regionů s nízkou nezaměstnaností a vysokými výnosy k regionům s vyšší nezaměstnaností. Autoři se domnívají, že přerozdělením daní dojde u "chudších" regionů k růstu jejich ekonomického výkonu, potažmo k růstu zaměstnanosti. Jako jisté negativum se dá u "bohatších" regionů očekávat pokles ekonomické výkonnosti a tedy i zvýšení nezaměstnanosti. Toto jsou však pouze domněnky a praxe ukáže, nakolik se naplní.

Prostorová analýza

Pro detailnější analýzu dopadu navrhovaného zákona v území se zvolila velikostní úroveň mikroregionů (územní obvody pověřených úřadů). V České republice je celkem 387 mikroregionů, s průměrným počtem 26 613 obyvatel. Průměrný mikroregion se skládá ze 16 obcí. Je to tedy úroveň, která odpovídá velikosti obce (města) v zemích EU.

Vypočítali jsme tedy skutečné příjmy na hlavu v mikroregionech a příjmy, které by odpovídaly navrhovanému zákonu. Daňové příjmy za mikroregiony jsou vážené průměry příjmů za jejich jednotlivé obce. Skutečné příjmy na obyvatele v mikroregionech za rok 1999 byly v rozmezí 3 263 Kč (Fulnek, okres Nový Jičín) až 19 061 Kč (Praha).

Pozn. red.: Pro zjednodušení autoři považovali za mikroregion i velká města.

Mikroregiony byly rozděleny do pěti kvalitativních tříd (viz tabulka 2). Pokud by nový zákon platil v minulém roce, pak by mnohem více mikroregionů bylo v kategorii průměrných (4500 Kč až 5500 Kč na obyvatele). Největší skutečné celkové daňové příjmy na obyvatele za rok 1999 byly v mikroregionech Praha (19 061 Kč), Plzeň (13 916 Kč), Špindlerův Mlýn (12 678 Kč), Brno (12 156 Kč), Železná Ruda (10 483 Kč), Ostrava (10 258 Kč), a Mladá Boleslav (9 343 Kč). Jedná se o specifické oblasti (magistrátní města a turistická centra).

Ztráty a zisky

Jak na tom byly ostatní mikroregiony je znázorněno na grafu 2. Především na mapce 1 je poměrně jasně vidět současné členění na "bohaté" a "chudé" mikroregiony.

V grafu 3 je zakresleno rozložení příjmu na obyvatele v mikroregionech pokud by navrhovaná pravidla platila již v roce 1999. Nejsou v něm zaneseny příjmy z mikroregionů Praha (18 974 Kč), Plzeň (13 521 Kč), Špindlerův Mlýn (12 496 Kč), Brno (12 320 Kč), Ostrava (11 586 Kč), Železná Ruda (10 164 Kč) a Kadaň (9 588 Kč). Jak by situace vypadala v prostoru nám ukazuje mapka 2.

Zajímavé je sledovat, které mikroregiony by si podle nového zákona polepšily a které svoji situaci zhoršily. K tomu slouží následující rozbor. Členění na pět kvalitativních tříd jsme ponechali, měřítkem je nyní rozdíl skutečného příjmu a hypotetického příjmu za předpokladu platnosti navrhovaného zákona (viz tabulka 3).

Podle navrhovaného zákona by nejvíce ztrácely mikroregiony Mladá Boleslav -2 689 Kč, Český Dub (okres Liberec) -2 520 Kč, Černošice (okres Praha-západ) -2 427 Kč a Mnichovo Hradiště (okres Mladá Boleslav) -2 047 Kč.

Nejvíce by získaly mikroregiony Havířov (okres Karviná) 1 560 Kč, Krupka (okres Teplice) 1 507 Kč, Karviná 1 447 Kč a Klášterec nad Ohří (okres Chomutov) 1 391 Kč.

Prvky hodnocení

Nevhodně jsou stanoveny hranice velikostních kategorií.

Šest velkých měst je na hranici přerozdělovacích pásem. To může vést ke spekulacím, neboť v pásmu nad 100 000 obyvatel je přerozdělovaný příjem na obyvatele o téměř 1 000 Kč vyšší, čímž získá takové město navýšení příjmů o téměř 100 mil.Kč! Například Liberci k tomu stačí pouhých 200 obyvatel. Pokud se to podaří pěti městům, bude nutno přerozdělovat půl miliardy korun. Podíly na celostátních výnosech by se změnily ve všech kategoriích.

Nedostatkem zůstává malá možnost obcí ovlivnit své daňové příjmy. S tím je spojená jejich nižší motivace vytvářet na svém území příhodné podnikatelské prostředí.

Jistým pozitivem je posílení rozpočtů obcí slabších regionů. Věřme, že to povede k nárůstu zaměstnanosti v těchto územních obvodech.

Tabulka 1: Změna rozpočtového určení a nezaměstnanost
Okres Nezaměstnanost
(%)
Rozdíl DP
(Kč/obyvatele)
Praha 3,6 -87
Benešov 3,6 333
Beroun 5,3 118
Kladno 10,5 791
Kolín 10,5 378
Kutná Hora 10,4 768
Mělník 7,8 -217
Mladá Boleslav 4,0 -2 314
Nymburk 9,0 544
Praha-východ 2,9 -1 081
Praha-západ 3,1 -1 785
Příbram 8,5 577
Rakovník 8,4 633
České Budějovice 4,7 -932
Český Krumlov 8,4 40
Jindřichův Hradec 5,0 455
Písek 7,1 -126
Prachatice 6,2 474
Strakonice 6,9 476
Tábor 6,3 342
Domažlice 5,0 481
Klatovy 6,0 518
Plzeň-město 8,1 -395
Plzeň-jih 5,3 479
Plzeň-sever 6,5 709
Rokycany 7,9 255
Tachov 8,1 232
Cheb 6,7 657
Karlovy Vary 8,7 539
Sokolov 9,7 429
Děčín 13,6 1 063
Chomutov 16,9 1 127
Litoměřice 13,7 281
Louny 16,5 676
Most 20,7 545
Teplice 16,3 857
Ústí nad Labem 14,3 181
Česká Lípa 7,0 557
Jablonec nad Nisou 5,4 242
Liberec 7,8 100
Semily 6,5 -198
Hradec Králové 7,9 -289
Jičín 6,6 530
Náchod 5,6 286
Rychnov nad Kněžnou 6,1 409
Trutnov 7,0 436
Chrudim 10,4 829
Pardubice 6,3 -162
Svitavy 10,7 456
Ústí nad Orlicí 8,1 47
Havlíčkův Brod 7,4 428
Jihlava 7,4 676
Pelhřimov 4,1 269
Třebíč 12,9 765
Žďár nad Sázavou 8,5 58
Blansko 8,5 767
Brno-město 8,3 164
Brno-venkov 6,9 486
Břeclav 9,9 775
Hodonín 13,2 681
Vyškov 9,9 865
Znojmo 12,3 956
Jeseník 12,3 909
Olomouc 11,8 913
Prostějov 10,0 709
Přerov 14,1 861
Šumperk 11,4 605
Kroměříž 10,1 611
Uherské Hradiště 7,0 519
Vsetín 10,0 315
Zlín 7,4 -308
Bruntál 15,4 966
Frýdek-Místek 14,6 799
Karviná 18,4 1 270
Nový Jičín 12,6 800
Opava 10,9 823
Ostrava-město 16,4 1 328
Celkem ČR 9,0 363
Tabulka 2: Začlenění mikroregionů podle daňové výnosnosti
Třída celkový daňový příjem je počet mikroregionů
skutečnost v roce 1999 podle nových pravidel
velmi nadprůměrná větší než 6 500 Kč na obyvatele 40 27
nadprůměrná 5 500 Kč až 6 500 Kč na obyvatele 42 75
průměrná 4 500 Kč až 5 500 Kč na obyvatele 129 257
podprůměrná 4 000 Kč až 4 500 Kč na obyvatele 110 28
velmi podprůměrná menší než 4 000 Kč na obyvatele 66 0
Tabulka 3: Začlenění mikroregionů podle nárůstu daňové výtěžnosti
Třída Mikroregion by měl průměrný daňový příjem na hlavu Počet mikroregionů
velmi nadprůměrná větší o více než 800 Kč 82
nadprůměrná větší v rozmezí 400 až 800 Kč 152
průměrná větší maximálně o 400 Kč 77
podprůměrná menší o maximálně 400 Kč 38
velmi podprůměrná menší o více než 400 Kč 38

Ing. Tomáš Osička, Berit, a. s.; Ing. Robert Jahoda, ESF MU Brno

TOPlist
TOPlist