K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Veřejné osvětlení – součást bezpečného dopravního prostoru

Porušení rozpočtové kázně s prostředky poskytnutými z územních rozpočtů

Datum: 7. 6. 2012, zdroj: OF 2/2012, rubrika: Legislativa

V § 22 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů se upravuje problematika porušení rozpočtové kázně s prostředky poskytnutými z územních rozpočtů. Toto ustanovení bylo podstatně změněno novelou provedenou zákonem č. 465/2011 Sb., který nabyl účinnosti dne 30. prosince 2012.

Porušením rozpočtové kázně je každé neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých z rozpočtu:

  • územního samosprávného celku
  • městské části hlavního města Prahy
  • regionální rady regionu soudržnosti
  • nebo dobrovolného svazku obcí.

Neoprávněným použitím peněžních prostředků je jejich použití, kterým byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie, smlouvou nebo rozhodnutím o poskytnutí těchto prostředků. Za neoprávněné použití peněžních prostředků podle prvního odstavce § 22 se považuje také

  • porušení povinnosti stanovené právním předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie, smlouvou nebo rozhodnutím o poskytnutí těchto prostředků, která souvisí s účelem, na který byly peněžní prostředky poskytnuty,
  • porušení povinnosti stanovené právním předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie, smlouvou nebo rozhodnutím o poskytnutí těchto prostředků, která souvisí s účelem, na který byly peněžní prostředky poskytnuty, ke kterému došlo před připsáním peněžních prostředků na účet příjemce a které ke dni připsání trvá; den připsání peněžních prostředků na účet příjemce se považuje za den porušení rozpočtové kázně; penále za porušení rozpočtové kázně se počítá ode dne následujícího po dni, do kterého měl příjemce na základě platebního výměru odvod uhradit,
  • neprokáže-li příjemce peněžních prostředků, jak byly tyto prostředky použity.

Zadržením peněžních prostředků je porušení povinnosti vrácení poskytnutých prostředků ve stanoveném termínu.

Různé případy odvodu za porušení rozpočtové kázně

Fyzická osoba, právnická osoba nebo organizační složka státu, která porušila rozpočtovou kázeň, je povinna provést odvod za porušení rozpočtové kázně do rozpočtu, z něhož jí byly peněžní prostředky poskytnuty.

Jedna skupina případů nastane, když

  • se jedná o neoprávněné použití peněžních prostředků, jejichž použitím byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie, smlouvou nebo rozhodnutím o poskytnutí těchto prostředků, nebo
  • příjemce peněžních prostředků neprokáže, jak byly tyto prostředky použity, nebo
  • se jedná o zadržené peněžní prostředky (příjemce porušil povinnost vrátit poskytnuté prostředky ve stanoveném termínu).

V těchto případech odpovídá odvod za porušení rozpočtové kázně výši neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků.

Další skupina případů porušení rozpočtové kázně nastane, jestliže k neoprávněnému použití peněžních prostředků došlo

  • porušením povinnosti stanovené právním předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie, smlouvou nebo rozhodnutím o poskytnutí těchto prostředků, která souvisí s účelem, na který byly peněžní prostředky poskytnuty,
  • porušením povinnosti stanovené právním předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie, smlouvou nebo rozhodnutím o poskytnutí těchto prostředků, která souvisí s účelem, na který byly peněžní prostředky poskytnuty, ke kterému došlo před připsáním peněžních prostředků na účet příjemce a které ke dni připsání trvá.

V těchto případech odpovídá odvod za porušení rozpočtové kázně výši poskytnutých prostředků, ledaže podle smlouvy nebo rozhodnutí o poskytnutí těchto prostředků se za porušení méně závažné konkrétní povinnosti uloží odvod nižší.

Pro stanovení nižšího odvodu uvede poskytovatel ve smlouvě nebo rozhodnutí procentní rozmezí vztahující se k poskytnutým peněžním prostředkům. Při stanovení výše odvodu příslušný orgán (viz dále) přihlédne k závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení účelu dotace. Při porušení více povinností se procentní částky sčítají; odvod za porušení rozpočtové kázně lze uložit pouze do výše peněžních prostředků poskytnutých ke dni porušení rozpočtové kázně. Při podezření na porušení rozpočtové kázně může poskytovatel peněžních prostředků pozastavit jejich poskytnutí, a to až do výše předpokládaného odvodu. Pokud příslušný orgán uloží odvod za porušení rozpočtové kázně, v rozhodnutí uvede, že z uloženého odvodu bude odvedena pouze částka ve výši rozdílu mezi uloženým odvodem a peněžními prostředky neposkytnutými z důvodu podezření na porušení rozpočtové kázně. V případě, že odvod neuloží, poskytovatel peněžních prostředků poskytne pozastavené peněžní prostředky příjemci.

Penále z prodlení

Pro případ prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně stanoví zákon subjektu, který porušil rozpočtovou kázeň, povinnost zaplatit penále ve výši 1 promile z částky odvodu za každý den prodlení, nejvýše však do výše tohoto odvodu. Pokud podle smlouvy nebo rozhodnutí o poskytnutí peněžních prostředků se za porušení méně závažné konkrétní povinnosti uloží odvod nižší, penále se počítá z částky, kterou je příjemce povinen odvést. Penále se počítá ode dne následujícího po dni, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, do dne, do dne připsání peněžních prostředků na účet poskytovatele. Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 1000 Kč, se neuloží.

Výjimkou z této obecné zásady je výpočet penále v případě, kdy k neoprávněnému použití došlo porušením povinnosti stanovené právním předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie, smlouvou nebo rozhodnutím o poskytnutí těchto prostředků, která souvisí s účelem, na který byly peněžní prostředky poskytnuty, ke kterému došlo před připsáním peněžních prostředků na účet příjemce a které ke dni připsání trvá. V tomto případě se penále za porušení rozpočtové kázně počítá ode dne následujícího po dni, do kterého měl příjemce na základě platebního výměru odvod za porušení rozpočtové kázně porušení povinnosti stanovené právním předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie, smlouvou nebo rozhodnutím o poskytnutí těchto prostředků, která souvisí s účelem, na který byly peněžní prostředky poskytnuty, ke kterému došlo před připsáním peněžních prostředků na účet příjemce a které ke dni připsání trvá. Penále za porušení rozpočtové kázně se v tomto případě počítá ode dne následujícího po dni, do kterého měl příjemce, na základě platebního výměru uhradit odvod za porušení rozpočtové kázně odpovídá odvod za porušení rozpočtové kázně výši poskytnutých prostředků, ledaže podle smlouvy nebo rozhodnutí o poskytnutí těchto prostředků se za porušení méně závažné konkrétní povinnosti uloží odvod nižší.

Rozhodnutí o uložení odvodu a penále

O uložení odvodu a penále za porušení rozpočtové kázně rozhoduje v samostatné působnosti:

  • u obce obecní úřad
  • u městské části hlavního města Prahy úřad městské části
  • u hlavního města Prahy Magistrát hlavního města Prahy

Rozhodnutí obecního úřadu přezkoumává v přenesené působnosti krajský úřad podle zákona o krajích. Rozhodnutí úřadu městské části hlavního města Prahy přezkoumává v přenesené působnosti Magistrát hlavního města Prahy podle zákona o hlavním městě Praze. Rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy přezkoumává Ministerstvo financí podle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

Správní orgán při přezkoumání rozhodnutí vydaného v samostatné působnosti může rozhodnutí pouze zrušit nebo zrušit a vrátit k novému projednání.

Odvod a penále za porušení rozpočtové kázně lze uložit do 10 let počítaných od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně.

Při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně se postupuje podle zákona upravujícího správu daní (zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů). Porušitel rozpočtové kázně má při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně postavení daňového subjektu.

Prominutí nebo částečné prominutí povinnosti odvodu a penále může z důvodů hodných zvláštního zřetele povolit orgán, který o poskytnutí peněžních prostředků rozhodl, na základě písemné žádosti toho, kdo porušil rozpočtovou kázeň. Žádost o prominutí nebo částečné prominutí lze podat nejpozději do 1 roku ode dne nabytí právní moci platebního výměru, kterým byl odvod nebo penále, o jehož prominutí je žádáno, vyměřen.

Lhůta 1 roku neběží ode dne

  • podání návrhu na obnovu řízení podle daňového řádu do dne pravomocného skončení obnoveného řízení nebo do dne pravomocného zamítnutí návrhu na obnovu řízení,
  • zahájení přezkumného řízení podle daňového řádu do dne pravomocného skončení tohoto řízení,
  • zahájení řízení podle soudního řádu správního o žalobě proti rozhodnutí správce daně do dne pravomocného skončení tohoto řízení nebo do dne pravomocného skončení řízení o kasační stížnosti.

Veřejná podpora obce z jiného územního rozpočtu

V případě, že je obec (městská část hlavního města Prahy) příjemcem veřejné podpory poskytnuté z jiného územního rozpočtu vztahuje se na porušení rozpočtové kázně s těmito peněžními prostředky ustanovení § 22 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

Pokud se obec dopustí porušení rozpočtové kázně s peněžními prostředky poskytnutými z rozpočtu kraje, rozhoduje u uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně a penále za porušení rozpočtové kázně krajský úřad v samostatné působnosti. Rozhodnutí krajského úřadu přezkoumává z hlediska dodržování zákonnosti Ministerstvo financí podle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Správní orgán při přezkoumání rozhodnutí vydaného v samostatné působnosti může rozhodnutí pouze zrušit nebo zrušit a vrátit k novému projednání.

Pokud se obec dopustí porušení rozpočtové kázně s peněžními prostředky poskytnutými z rozpočtu svazku obcí nebo Regionální rady regionu soudržnosti o uložení odvodu a penále rozhoduje

  • u svazku obcí orgán určený k tomu stanovami, jinak orgán, který jedná jménem svazku obcí navenek
  • u Regionální rady regionu soudržnosti úřad Regionální rady regionu soudržnosti.

Odvolacím orgánem proti rozhodnutí orgánu svazku obcí je krajský úřad v přenesené působnosti, příslušný podle sídla svazku obcí. Odvolacím orgánem proti rozhodnutí úřadu Regionální rady regionu soudržnosti je Ministerstvo financí.

Přechodné ustanovení

S ohledem na nově stanovenou lhůtu pro podání žádosti o prominutí nebo částečné prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně nebo penále za porušení rozpočtové kázně upozorňuji na přechodné ustanovení obsažené v čl. IV odst. 1 zákona č. 465/2011 Sb., podle kterého platí:

Pokud platební výměr, kterým se stanoví odvod za porušení rozpočtové kázně nebo penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně, nabyl právní moci do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zaniká právo podat žádost o prominutí nebo částečné prominutí tohoto odvodu nebo penále uplynutím 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Lhůta 1 roku neběží ode dne podání návrhu na obnovu řízení do dne pravomocného skončení obnoveného řízení nebo do dne pravomocného zamítnutí obnovy řízení, ode dne zahájení přezkumného řízení podle daňového řádu do dne pravomocného skončení tohoto řízení a ode dne zahájení řízení podle soudního řádu správního o žalobě proti rozhodnutí správce daně do dne pravomocného skončení tohoto řízení nebo do dne pravomocného skončení řízení o kasační stížnosti.

Správní delikty

Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů rovněž obsahuje ustanovení o správních deliktech. V § 22a a 22b zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, je definováno

  • ve kterých případech se obec dopustí správního deliktu
  • kdo je správním orgánem rozhodujícím o správním deliktu
  • pokuty za spáchání správního deliktu atd.

Případy, ve kterých se obec (městská část hlavního města Prahy) dopustí správního deliktu, jsou uvedeny v předchozím textu.

Správní delikty, kterých se dopustila obec v prvním stupni projednává v přenesené působnosti krajský úřad, v jehož správním obvodu se obec nachází. Správní delikty, kterých se dopustila městská část hlavního města Prahy, v prvním stupni projednává v přenesené působnosti Magistrát hlavního města Prahy. Za správní delikt se uloží pokuta do 1 000 000 Kč. Při určení výměry pokuty se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Obec (městská část hlavního města Prahy) za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

Odpovědnost obce (městské části hlavního města Prahy) za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 4 let ode dne, kdy byl spáchán. Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil a příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost správního orgánu, který pokutu uložil.

Mgr. Helena Peterová

TOPlist
TOPlist