K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Den malých obcí

Finanční hospodaření obcí podle novelizací, které nabyly účinnost na přelomu roku

Datum: 22. 5. 2012, zdroj: OF 3/2012, rubrika: Ekonomika

V Deníku veřejné správy byly zveřejněny články Rozpočet a závěrečný účet obce, které, mimo jiné, vycházely zejména ze zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Podkladem pro zkrácený výklad byla dikce uvedeného zákona účinná do 29. 12. 2011, resp. do 31. 12. 2011, tedy do doby nabytí účinnosti jeho posledních novel.

Jedná se o novely provedené:

  • zákonem č. 458/2011 Sb., o změně zákonů souvisejících se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2012
  • zákonem č. 465/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, který nabyl účinnosti dne 30. 12. 2011 a
  • zákonem č. 466/2011 Sb., kterým se zrušuje zákon č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a mění související zákony, který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2012.

V návaznosti na výše uvedené novely zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů přinášíme tři následující texty, ve kterých čtenáře seznámíme v poněkud rozšířené formě s finančním hospodařením obce podle provedených změn.

Rozpočtová pravidla územních rozpočtů

Finanční hospodaření obce se řídí zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon mimo jiné upravuje tvorbu, postavení, obsah a funkce rozpočtu obce a stanoví pravidla hospodaření obce s jejími finančními prostředky. S výjimkou ustanovení § 7 – příjmy a § 9 – výdaje se jím řídí také finanční hospodaření městských obvodů nebo městských částí statutárních měst a městských částí hlavního města Prahy. Ustanoveními o příjmech a výdajích se městské části a městské obvody nemohou řídit, neboť s ohledem na jejich rozmanitost nelze zákonem jednoznačně určit druhy jejich příjmů a výdajů. V každém městě vznikají podle místních podmínek, a to v rámci pravomoci města. Proto město příjmy a výdaje městským obvodům nebo městským částem stanovuje svým statutem, který vyhlašuje obecně závaznou vyhláškou města podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů a v případě hlavního města Prahy podle zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.

Rozpočet a rozpočtový výhled

Základním nástrojem hospodaření obce je její rozpočet. Určujícími jsou v rozpočtu vždy finanční zdroje (příjmy). Zdrojům rozpočtu se musí přizpůsobit jeho výdaje, a to nejen co do výše, ale i co do pořadí. Při sestavování rozpočtu by mělo zastupitelstvo obce zvažovat, zda příjmy obce pokryjí obecní výdaje. Při tomto zvažování by mělo vycházet z rozpočtového výhledu, resp. z údajů obsažených v rozpočtovém výhledu na kalendářní rok, na který je rozpočet zpracováván.

Pomocným nástrojem hospodaření obce je rozpočtový výhled hospodaření využívaný pro sestavování jejího rozpočtu na příslušný kalendářní rok. Slouží pro střednědobé finanční plánování obce a sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla na období 2–5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. S jeho pomocí obec zvažuje své potřeby a možnosti jejich finančního zabezpečení, resp. zvažuje své výdaje a pro ně použitelné příjmy pro delší časové období, než je daný kalendářní rok.

Zákon neupravuje podrobnost členění rozpočtového výhledu. Dává tak obcím možnost zvolit si míru jeho podrobnosti samostatně. Každá obec je však povinna prognózovat své hospodaření, a to alespoň ve zjednodušené podobě. Rozpočtový výhled by měl v podstatě obsahovat základní souhrnné ukazatele, kterými jsou celkové příjmy celkové výdaje celkové pohledávky celkové závazky. Rozpočtový výhled by měl obsahovat souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích, zejména o dlouhodobějších závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů. U dlouhodobých závazků je třeba uvést jejich dopady na hospodaření územního samosprávného celku po celou dobu trvání závazku. Pokud dříve schválený rozpočtový výhled nebude po schválení rozpočtu na konkrétní kalendářní rok sestaven alespoň na 1 rok následující po roce, na který byl schválen rozpočet, musí obec rozpočtový výhled prodloužit. K tomu je nutno upozornit, že i když zákon stanoví, že rozpočtový výhled se sestavuje zpravidla na období 2–5 let následujících po roce, na který je schválen rozpočet, není rozpočtový výhled na období jednoho roku dostatečným nástrojem střednědobého finančního plánování. V případě, že obec nemá zpracován svůj rozpočtový výhled, dopustí se tím správního deliktu, za který jí příslušný správní orgán uloží pokutu až do výše 1 miliónu Kč.

Rozpočet obce je finančním plánem, který slouží k zabezpečení financování její činnosti na kalendářní rok. Vychází z rozpočtového výhledu, ale není výslovně vázán jeho údaji. Znamená to, že roční rozpočet vychází z údajů, které se v rozpočtovém výhledu týkají rozpočtu přijímaného pro konkrétní rozpočtový rok, ale zákon nestanoví povinnost převzít tyto údaje do rozpočtu bez jakýchkoliv změn.

Vyrovnaný – přebytkový – schodkový rozpočet

Zastupitelstvo obce může přijmout roční rozpočet i odlišný od údajů obsažených v rozpočtovém výhledu. Je tomu tak proto, že při sestavování rozpočtového výhledu obec vycházela skutečností, které jí byly známy v době jeho sestavování. Pokud po celé období, na které byl rozpočtový výhled sestaven, obec neprovedla žádnou úpravu v jeho údajích, nemusí již v době, kdy je sestavován návrh rozpočtu na konkrétní kalendářní rok údaje, obsažené pro tento rok v rozpočtovém výhledu, korespondovat se skutečností. Obec by měla při sestavování rozpočtu vycházet z rozpočtového výhledu a odlišnosti oproti němu by měly být odůvodněné a opodstatněné. V případě, že údaje obsažené v rozpočtovém výhledu na další roky neodpovídají skutečnosti, měla by obec současně upravit i dříve schválený rozpočtový výhled na roky následující po sestavení a schválení rozpočtu, popřípadě rozpočtový výhled prodloužit na období dalších let.

Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů stanoví, že se rozpočet sestavuje zpravidla jako vyrovnaný (očekávané příjmy jsou rovny výdajům). Může však být schválen i jako přebytkový (čekávané příjmy jsou vyšší než výdaje) v případě, že některé příjmy daného roku jsou určeny k využití až v následujících letech nebo jsou určeny ke splácení jistiny úvěrů z předchozích let. Obce si převážně schvalují schodkový rozpočet, jehož příjmy očekávané v kalendářním roce se nerovnají výdajům kalendářního roku. Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů taxativně stanoví, v jakých případech může být rozpočet schválen jako schodkový. Schodkový rozpočet obce může být schválen jen tehdy, bude-li schodek uhrazen finančními prostředky z minulých let – tedy peněžním fondem vytvořeným z přebytku minulých let (např. z rezervního fondu), nebo uhrazen z peněz získaných z návratných zdrojů, jimiž jsou úvěry, půjčky, návratné finanční výpomoci a příjem z prodeje vlastních komunálních dluhopisů (dluhopisů, jejichž emitentem je obec). Nemělo by tedy dojít ke schválení schodkového rozpočtu, jehož rozpočtové příjmy jsou nižší než rozpočtové výdaje. Schopnost hradit rozpočtové výdaje nikoliv rozpočtovými příjmy, ale návratnými zdroji musí být zabezpečena před schvalováním rozpočtu (např. smlouvou o půjčce nebo úvěru či alespoň smlouvou o smlouvě budoucí o poskytnutí půjčky či úvěru).

Obsah rozpočtu

Obsahem rozpočtu obce jsou jeho příjmy a výdaje a ostatní peněžní operace, včetně tvorby a použití peněžních fondů, pokud není v zákoně o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů uvedeno, že probíhají mimo rozpočet. Pokud se územní obec podílí na realizaci programu nebo projektu spolufinancovaného z rozpočtu Evropské unie, musí její rozpočet na příslušný kalendářní rok obsahovat stanovený objem finančních prostředků účelově určených na spolufinancování programu nebo projektu Evropské unie.

Mimo rozpočet mohou podle zákona probíhat pouze tři druhy peněžních operací. Jedná se o:

  1. cizí prostředky – tj. peněžní prostředky, o nichž se neví, zda jsou územního samosprávného celku (dobrovolného svazku obcí) – nebyly řádně označeny, a tedy se neví, čí jsou; analogií je depozitní účet, v jehož prospěch se převádí prostředky určené k vynaložení jeho prostřednictvím
  2. sdružené prostředky – na základě smlouvy o sdružení (příjem i výdaj)
  3. prostředky z tzv. podnikatelské činnosti (jedná o soustavnou činnost prováděnou samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku) Podnikatelské činnosti obce se sledují účetně mimo rozpočtové příjmy a výdaje. Výsledek podnikatelské činnosti se promítne do rozpočtu a je součástí závěrečného účtu obce za uplynulý rok.

Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů umožňuje obci, aby si vedle svého rozpočtu zřídila ještě peněžní fondy. Neurčuje počet ani druh těchto fondů. Každá obec si může peněžní fondy zřizovat podle své vlastní úvahy, resp. podle svých potřeb. Mohou být zřízeny pro konkrétní účely nebo bez účelového určení. Zákon nestanoví, že každý peněžní fond musí mít svůj vlastní samostatný účet u peněžního ústavu. V podstatě stačí, když si obec stav svých fondů sleduje analyticky ve vlastním účetnictví. Peněžní fondy mohou mít různé zdroje, např. příjmy běžného roku, které jsou určeny k využití v budoucích letech, přebytek hospodaření minulého roku a také převody prostředků z rozpočtu během roku. Zřízení peněžních fondů obce je podle zákona o obcích vyhrazeno zastupitelstvu obce.

V případě hlavního města Prahy zákon o hlavním městě Praze zřízení peněžních fondů nesvěřuje do vyhrazené pravomoci zastupitelstva hlavního města Prahy. To si však může jejich zřizování vyhradit, a pokud si zřizování nevyhradí, může je zřizovat rada hlavního města Prahy. V případě městských částí hlavního města Prahy je vyhrazena pravomoc zřizovat peněžní fondy zastupitelstvu městské části. Orgán obce, který peněžní fondy zřizuje, by měl také schválit závazné zásady jejich naplňování a u účelových fondů i zásady jejich použití.

Příjmy obce jsou demonstrativně uvedeny v § 7 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. V souvislosti tím upozorňuji, že zákonem č. 458/2011 Sb., o změně zákonů souvisejících se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2012, bylo toto ustanovení novelizováno. Příjem obce již netvoří podíl na správním poplatku za vydané povolení k provozování výherních hracích přístrojů, neboť tento poplatek byl zrušen. Demonstrativní výčet výdajů obce je uveden v § 9 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

Mgr. Helena Peterová

TOPlist
TOPlist