K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
ISSS 2017

Vliv fiskální politiky na vznik průmyslových zón

Datum: 17. 5. 2012, zdroj: OF 2/2012, rubrika: Ekonomika

Vliv fiskální politiky při vzniku průmyslových zón je zcela nezastupitelný. Jednak svými nástroji ovlivňuje vznik a změny územně plánovacích dokumentací, které umožňují zakládání průmyslových zón v konkrétních lokalitách. Dalším výsledkem jejího vlivu je nastolení rovnováhy a stability územních celků.

Zejména však je fiskální politika svým působením při vzniku průmyslových zón schopna působit na zaměstnanost v daných oblastech a zamezit záboru zemědělské půdy pro nové průmyslové zóny.

Základním předpokladem pro vytvoření průmyslové zóny je územně plánovací dokumentace, která vymezuje území pro její výstavbu. Přestože se tato dokumentace, zvaná „Územní plány“ pořizuje pro jednotlivé obce, je žádoucí k tvorbě takových ploch přistupovat z širšího pohledu větších územních celků, např. krajů. Smyslem takového přístupu je zachování rovnováhy a stability území z pohledu rozsáhlých regionálních hledisek, zejména:

  • dopravní obslužnosti,
  • technické infrastruktury,
  • historie daného území,
  • profesní skladby obyvatelstva,
  • možnosti vzdělávání.

Dobrým příkladem je Moravskoslezský kraj, který svou fiskální politikou velmi výrazně podporuje vznik průmyslových zón. Tím se velmi významně navazuje na průmyslovou historii tohoto kraje a dobře využívá dobré spojení s okolními zeměmi, zejména Slovenskem a Polskem. Využita je však především odborná erudice obyvatelstva tohoto kraje, která koresponduje s mnohaletou průmyslovou historií Ostravska a jeho okolí.

Stav v Moravskoslezském kraji

Velmi dobrým příkladem, který blíže uvedeme dále, je mimo jiné vznik velké průmyslové zóny Nošovice, rozložené na území 261 ha. Vznik této plochy byl umožněn mimo jiné investicemi ze všech stupňů územní správy – z rozpočtů státu, kraje i obce. Díky podpoře nástrojů fiskální politiky, jmenovitě rozpočtových výdajů a dotací se podařilo tuto zónu vybudovat a přivést sem pilotního partnera, společnost Hyundai Motor Manufacturing Czech, s. r. o., a návazně na tuto společnost přišly další, jmenovitě: C.S. CARGO, a. s., Mobis Automotive Czech, s. r. o., HYSCO CZECH, s. r. o., Dymos Czech Republic, s. r. o.

V Moravskoslezském kraji vzniklo mnoho dalších úspěšných průmyslových zón, jmenovitě Mošnov, Karviná, Kopřivnice, Vědeckotechnický park Ostrava, Frýdek Místek a další. Převážná většina nově vznikajících průmyslových zón vzniká na zelených loukách, na úkor orné půdy. Ideálním stavem by bylo nezabírat další zemědělskou půdu, ale budovat nové průmyslové areály ve stávajících brownfieldech, kterých má jmenovitě Moravskoslezský kraj dostatek díky své bohaté průmyslové historii, např: Důl Žofie, Orlová – 12,8 ha, Důl Pokrok, Petřvald – 26,3 ha, Ostrava – Hrušov – 45,5 ha, Bývalá kasárna Bruntál, Bruntál – 5,7 ha, Areál Bezručova, Nový Jičín – 36 ha, Výrobní zóna Závada, Hlučín – 36 ha, Monoblok, Stará Ves nad Ondřejnicí – 16,5 ha a mnoho dalších.

Úloha fiskální politiky

Využití brownfieldů pro nové průmyslové areály je velmi nákladné vzhledem k jejich zátěži, především ekologické, způsobené jejich předchozím užíváním. Proto je pro investory jednodušší a levnější stavět na zelené louce. Právě zde vidím nezastupitelnou úlohu fiskální politiky. Ta by měla svými nástroji – veřejnými rozpočty, daněmi a dotacemi umožnit investorům využívat stávající a zchátralé objekty pro vznik areálů nových, a tím zamezit dalšímu úbytku zemědělské půdy.

Další roli fiskální politiky při vzniku nových průmyslových zón spatřuji v nastolení ekonomické stability a rovnováhy při udržení zaměstnanosti v konkrétních lokalitách.

Fiskální politika do značné míry může ovlivňovat i hodnotu podniků, které působí v průmyslových zónách vytvořených s její podporou. Vliv fiskální politiky se může promítnout jak do nefinanční hodnoty podniku, kterou představují zejména hodnota trhu, hodnota odvětví a hodnota regionu tak i do finanční části hodnoty podniku, prezentované zejména výší jeho majetku.

Nefinanční hodnotu podniku fiskální politika nejvýrazněji ovlivňuje zejména prostřednictvím hodnoty regionu svého působiště. Určitě v rámci celé republiky nalezneme podnikatelské subjekty se srovnatelnou hodnotou finanční, ale výrazně se lišící právě hodnotou danou okolím, ve kterém působí.

Příklad Hyundai

Konkrétně lze v této souvislosti zmínit státní podporu České republiky ve formě investiční pobídky pro společnost Hyundai Motor Manufacturing Czech, s. r. o, jejímž cílem bylo podpořit regionální rozvoj. Investice se uskutečnila v obci Nošovice, v okrese Frýdek Místek, v souladu s regionální mapou podpory pro ČR. České orgány v rámci tohoto projektu poskytly firmám: Mobis Czech, Hysco Czech a Dymos Czech, které v daném projektu působily jako dodavatelé společnosti Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o maximální možné investiční pobídky dle zákona o udělování investičních pobídek. Společnost Hyundai se zavázala realizovat výstavbu a provoz továrny na výrobu automobilů s kompletní montážní linkou s výrobní kapacitou až 300 000 automobilů ročně. Realizace tohoto projektu vytvořila cca 4400 pracovních míst do konce roku 2011. Česká republika se zavázala v rámci regionální podpory poskytnout:

  • hmotnou podporu na vytváření pracovních míst 200 000 Kč na vytvoření jednoho pracovního místa
  • pozemky pro daný investiční záměr v celkové tržní hodnotě 860 mil. Kč za dotovanou cenu 120 mil. Kč
  • slevu na dani z příjmu ve výši 1670 mil. Kč

Rozsahem této podpory došlo k významnému ovlivnění hodnoty regionu Moravskoslezského kraje. Dotované společnosti v rámci této podpory dále poskytly nabyté pozemky svým dodavatelům, kteří v daném území investovali další prostředky do svých výrobních programů. V tomto konkrétním případě fiskální politika velmi výrazně ovlivnila hospodářskou politiku Moravskoslezského kraje, protože výše uvedené společnosti zde investovaly téměř 40 mld. Kč a vytvořily několik tisíc pracovních míst.

Tento konkrétní projekt dokládá, že fiskální politika může ovlivnit jak nefinanční hodnotu podniku – jmenovitě hodnotu regionu, kde může do značné míry ovlivnit skladbu odvětví podniků, odbornou úroveň pracovních sil i orientaci trhu tak i hodnotu finanční, zejména ve vztahu k majetku podniku.

Ing. Šárka Škutová

TOPlist
TOPlist