K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
ISSS 2017

Zahajované byty v České republice v letech 1997 až 2010

Datum: 12. 4. 2012, zdroj: OF 1/2012, rubrika: Bydlení

Zatímco roční počty dokončovaných bytů umožňují bilancovat – při znalosti nebo dobrém odhadu úbytků bytů – pohyb bytového fondu a odvozovat z toho určité závěry o vybavenosti obyvatelstva bytovým fondem, informace o zahajovaných stavbách bytů jsou důležité pro zpracování prognóz ekonomického vývoje v této části pozemního stavitelství.

Po propadu až na samé dno v roce 1993 se v následujících letech zahajovaná bytová výstavba postupně oživovala a proces zvyšování objemu zahajovaných bytů byl zpočátku mnohem dynamičtější než zvyšování objemu dokončených bytů. Čtyři roky po dosažení minimálního počtu zahájených staveb se v ČR zahájilo více než 30 tisíc bytů ročně, tj. asi dvakrát větší objem než bylo v té době dokončených bytů.

Počet a struktura zahájených bytů

Etapa oživování zahajované bytové výstavby po roce 1993 měla svůj první vrchol v roce 1998, kdy bylo zahájeno 35 027 bytů (3,40 bytů na 1000 obyvatel). V dalších letech došlo k postupnému snižování, ale poté se opět dynamika zahajovacích prací zvýšila, a v letech 2006–2008 bylo ročně zahajováno 43,5–44 tisíc staveb, což představovalo intenzitu ve výši cca 4,2 bytů na 1000 obyvatel.

Nástup hospodářské krize a výrazné snížení počtu zahajovaných staveb se projevilo v roce 2009, zejména však v roce 2010, kdy bylo zahájeno jen 28 135 bytů, což představuje pokles zahajované bytové výstavy o celých 35 % proti roku 2008.

V průběhu čtrnáctiletého období 1997–2010 bylo na území ČR zahájena výstavba 508 487 bytů, z toho 230 877 bytů (45,4 %) v nových rodinných domech a 144 092 bytů (28,3 %) v novostavbách bytových domů (viz tab. 1). Podíl bytů zahajovaných v rodinných domech na celkovém počtu zahajovaných bytů měl sice kolísavý průběh, ovšem se zřetelně rostoucí tendencí, a v posledním sledovaném roce 2010 bylo dokonce téměř šest z deseti zahájených bytů v nových rodinných domech. Počet bytů zahájených v nových bytových domech klesal až do roku 2001, od té doby se zvyšoval až na 15 283 stavebních povolení vydaných roku 2007. V posledních třech letech sledovaného období však pozorujeme pokles zahajování staveb, který vyvrcholil v roce 2010, kdy v souvislosti s hospodářskou krizí bylo zahájeno jen 5798 bytů v bytových domech, což je vůbec nejméně od roku 1997. Podrobná struktura dalších zahajovaných bytů je zřejmá z tabulky.

Tab. 1. Počet a struktura zahajovaných bytů v ČR 1997–2010 podle druhu staveb
Rok, období Počet zahájených bytů celkem v tom
rodinné domy bytové domy v nástavbách a přístavbách v domovech – penziónech v nebytových objektech stavebními úpravami nebytových prostorů
k rodinným domům k bytovým domům
1997 33 152 12 521 9 411 5 086 2 574 1 183 595 1 782
1998 35 027 14 933 7 961 5 820 3 300 648 593 1 772
1999 32 900 12 489 7 192 5 766 3 248 1 371 1 247 1 587
2000 32 377 12 177 7 097 4 272 3 658 845 1 453 2 875
2001 28 983 12 895 6 276 3 639 2 048 1 357 1 384 1 384
2002 33 606 13 659 10 246 3 600 1 850 1 803 1 225 1 223
2003 36 496 17 250 10 043 3 561 2 288 1 017 1 167 1 170
2004 39 037 17 485 11 901 3 499 1 841 855 1 318 2 138
2005 40 381 17 579 13 574 3 141 2 103 527 1 932 1 525
2006 43 747 20 620 14 541 2 409 2 009 979 2 182 1 007
2007 43 796 20 990 15 283 2 269 1 858 545 2 166 685
2008 43 531 22 918 13 724 2 187 1 682 629 1 872 519
2009 37 319 18 750 11 045 1 998 1 729 582 2 458 757
2010 28 135 16 611 5 798 1 749 1 502 414 1 564 497
1997–2010 508 487 230 877 144 092 48 996 31 690 12 755 21 156 18 921

Zahájené byty v krajích ČR

Z republikové analýzy vyplynulo, že po vzestupném vývoji do roku 2008 počet zahájených bytů od té doby vlivem nástupu hospodářské krize značně poklesl. Uvedený vývoj se odrazil i na regionální úrovni (viz tab. 2).

Tab. 2. Zahajovaná bytová výstavba v krajích ČR 1997–2010
Kraj 1997–2000 2001–2005 2006–2010 1997–2010 2008 2009 2010
Hl. m. Praha 18 608 29 323 31 194 79 125 6 810 5 719 2 878
Středočeský 18 024 36 291 40 088 94 403 9 516 7 516 6 448
Jihočeský 10 109 12 319 11 801 34 229 2 841 1 910 1 793
Plzeňský 8 539 9 427 10 942 28 908 2 458 2 084 2 031
Karlovarský 2 884 4 548 3 570 11 002 769 845 608
Ústecký 5 624 6 782 8 391 20 797 1 829 1 631 1 220
Liberecký 4 645 6 551 7 117 18 313 1 591 1 535 1 152
Královéhradecký 7 048 7 470 9 691 24 209 2 396 1 942 1 254
Pardubický 7 002 8 176 9 822 25 000 1 733 2 078 1 251
Vysočina 7 453 8 796 7 519 23 768 1 591 1 380 1 154
Jihomoravský 15 626 21 272 23 560 60 458 4 196 4 427 3 414
Olomoucký 9 540 8 660 9 243 27 443 2 280 1 840 1 163
Zlínský 7 882 8 042 7 869 23 793 1 607 1 300 1 228
Moravskoslezský 10 472 10 846 15 721 37 039 3 914 3 112 2 541
Česká republika 133 456 178 503 196 528 508 487 43 531 37 319 28 135

Porovnáme-li oba krajní roky hodnoceného období, pak nejprogresivnější vývoj zaznamenala zahajovaná bytová výstavba ve Středočeském kraji, charakteristickém výraznou převahou rodinných domů v bytové výstavbě. Zde se od poloviny devadesátých let začíná projevovat přesun stavebních aktivit v rámci procesu suburbanizace (výhradně ve výstavbě rodinných domů) z Prahy do jejího zázemí.

Jestliže v posledních 14 letech bylo na území ČR zahájeno 508 487 bytů, tak v ročním průměru bylo v přepočtu na 1000 obyvatel středního stavu zahájeno v ČR 3,53 bytů, přičemž mezikrajové rozdíly intenzitního ukazatele jsou vyšší než u dokončených bytů. Zatímco ve Středočeském kraji bylo zahájeno v přepočtu na 1000 obyvatel středního stavu 5,84 bytů, v nejvíce zaostávajícím Ústeckém kraji nebyly v ročním průměru zahájeny v přepočtu na 1000 obyvatel ani dva byty.

Srovnání zahájených bytů s dokončenými pomocí ukazatele plynulosti bytové výstavby vyznívá nejlépe pro kraje Zlínský a pro hlavní město Prahu, a také částečně pro kraje Plzeňský a Jihomoravský. V těchto krajích byla v období 1997–2010 překročena hranice 85 dokončených bytů na 100 bytů zahájených průměrně ročně. Nicméně platí, že zlepšení ukazatele plynulosti bytové výstavby v posledním roce bylo způsobeno zejména prudkým poklesem počtu zahájených staveb. Tab. 3 zachycuje mezikrajové odlišnosti meziročního vývoje počtu zahájených bytů v letech 2008–2010.

Tab. 3. Indexy vývoje zahajované bytové výstavby 1997–2010 v krajích ČR
Kraj 2009/2008 2010/2009 2010/1997 2008–2010/1997–2000
Hl. m. Praha 84,0 50,3 45,0 82,8
Středočeský 79,0 85,8 149,5 130,3
Jihočeský 67,2 93,9 68,3 64,7
Plzeňský 84,8 97,5 110,9 77,0
Karlovarský 109,9 72,0 107,6 77,0
Ústecký 89,2 74,8 94,9 83,2
Liberecký 96,5 75,0 135,4 92,1
Královéhradecký 81,1 64,6 73,0 79,3
Pardubický 119,9 60,2 81,9 72,3
Vysočina 86,7 83,6 64,1 55,3
Jihomoravský 105,5 77,1 85,9 77,0
Olomoucký 80,7 63,2 51,9 55,4
Zlínský 80,9 94,5 75,4 52,5
Moravskoslezský 79,5 81,7 105,6 91,4
Česká republika 85,7 75,4 84,9 81,7

Mezi lety 1997 a 2010 zdaleka nejvíce vzrostl počet zahájených bytů ve Středočeském kraji (téměř o polovinu) a v Libereckém kraji (o více než třetinu). Relativně největší pokles od roku 1997 do roku 2010 zaznamenal Olomoucký kraj (téměř o polovinu) a zejména pak hlavní město, kde se počet zahajovaných bytů snížil o 55 %.

Na snížení počtu zahajovaných bytů ve většině krajů během celého čtrnáctiletí má vliv především hospodářská krize posledních dvou let. Mezi roky 2010 a 2009 se ve všech krajích snížil počet zahajovaných bytů (relativně nejméně v Plzeňském kraji – o 2,5 %). Na druhé straně v polovině krajů došlo v posledním roce k útlumu stavebních prací o více než čtvrtinu ve srovnání s rokem 2009. Vůbec největší snížení objemu zahajované bytové výstavby bylo zaznamenáno v Pardubickém kraji (o 40 % během posledních dvou let) a především pak v hlavním městě Praze, kde se snížil počet zahájených prací z roku na rok o polovinu.

Zahájené byty v okresech

Celostátní vývoj zahájené výstavby se částečně projevil i na okresní úrovni. Mnohé naznačuje již četnostní tab. 4 podle intervalů hodnot intenzity zahájení bytů.

Tab. 4. Četnost okresů podle intenzity zahájené bytové výstavby v letech 1997–2010 a v ročním průměru období 1997–2010
Interval počtu zahájených bytů na 1000 obyvatel středního stavu ročně Počet okresů
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 1997 až 2010
Abs. Méně než 1,00 4 2 2 2 0 2 4 5 3 1 1 1 0 3 0
1,00–1,99 13 10 13 10 13 11 10 11 16 5 9 6 13 21 7
2,00–2,99 27 21 19 22 31 35 24 19 18 23 21 24 26 29 23
3,00–3,99 17 21 23 26 24 12 15 18 18 19 19 14 18 16 30
4,00–4,99 10 13 9 11 3 9 8 13 9 11 13 17 5 4 11
5,00 a více 6 10 11 6 6 8 16 11 13 18 14 15 15 4 6
Celkem 77 77 77 77 77 77 77 77 77 77 77 77 77 77 77
v % Méně než 1,00 5,2 2,6 2,6 2,6 0,0 2,6 5,2 6,5 3,9 1,3 1,3 1,3 0,0 3,9 0,0
1,00–1,99 16,9 13,0 16,9 13,0 16,9 14,3 13,0 14,3 20,8 6,5 11,7 7,8 16,9 27,3 9,1
2,00–2,99 35,1 27,3 24,7 28,6 40,3 45,5 31,2 24,7 23,4 29,9 27,2 31,1 33,8 37,7 29,9
3,00–3,99 22,1 27,3 29,9 33,8 31,2 15,6 19,5 23,4 23,4 24,7 24,7 18,2 23,3 20,8 39,0
4,00–4,99 13,0 16,9 11,7 14,3 3,9 11,7 10,4 16,9 11,7 14,3 16,9 22,1 6,5 5,2 14,3
5,00 a více 7,8 13,0 14,3 7,8 7,8 10,4 20,8 14,3 16,9 23,4 18,2 19,5 19,5 5,2 7,8
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

Výrazný celostátní úbytek zahájených bytů v roce 2010 se projevil nejen velkým poklesem počtu okresů v nejvyšší četnostní kategorii, ale také značným nárůstem okresů v nejnižších kategoriích. Ve třech okresech nebyl v posledním roce zahajován ani 1 byt na 1000 obyvatel. V průměru let 1997–2010 však nebyl v žádném okrese zahajován méně než jeden byt na 1000 obyvatel. Nejčetnějším intervalem zůstává v celém období interval 3–4 zahájené byty na 1000 obyvatel, v němž se nalézá 30 okresů.

V ročním průměru let 1997–2010 zaznamenaly také v případě zahajovaných bytů nejvyšší intenzitu oba okresy v zázemí hlavního města, které ve fázi zahajování vykázaly, opět díky rozmachu ve druhé polovině hodnoceného období, ještě vyšší intenzitu bytové výstavby než ve fázi dokončovacích prací (více než 13 zahájených bytů na 1000 obyvatel). V posledních dvou letech je však u obou okresů patrný zřetelný propad zahajované bytové výstavby, nicméně i tak zůstávají na prvních místech (viz tab. 5).

Tab. 5. Okresy s nejvyšší a nejnižší intenzitou zahájené výstavby bytů v letech 2008 až 2010 a v ročním průměru období 1997–2010 a 2006–2010
Hodnoty 1997–2010 2006–2010 2008 2009 2010
Nejvyšší Praha-západ 14,55 Praha-východ 14,61 Praha-východ 20,99 Praha-západ 11,27 Praha-východ 11,44
Praha-východ 13,45 Praha-západ 13,90 Praha-západ 15,28 Praha-východ 9,51 Praha-západ 10,41
Brno-venkov 6,07 Beroun 6,98 Nymburk 8,01 Beroun 8,20 Beroun 6,10
Nymburk 5,37 Brno-venkov 6,81 Kolín 7,63 Brno-venkov 6,32 Plzeň-sever 5,89
Beroun 5,18 Plzeň-sever 6,14 Plzeň-sever 7,33 Semily 6,17 Brno-venkov 4,76
Plzeň-sever 5,09 Pardubice 5,75 Frýdek-Místek 6,48 Mělník 6,14 Rokycany 4,57
Plzeň-jih 4,97 Kolín 5,48 Brno-venkov 6,43 Pardubice 5,66 Kutná Hora 4,34
Benešov 4,75 Mělník 5,31 Mělník 6,17 Chrudim 5,64 Blansko 4,02
Hl. m. Praha 4,74 Hl. m. Praha 5,11 Strakonice 5,96 Rychnov nad Kněžnou 5,57 Kolín 3,91
Č. Budějovice 4,73 Nymburk 4,98 Hl. m. Praha 5,56 Plzeň-město 5,44 Jindřichův Hradec 3,78
Průměr Průměr ČR 3,53 Průměr ČR 3,78 Průměr ČR 4,17 Průměr ČR 3,56 Průměr ČR 2,68
Nejnižší Jeseník 2,09 Ústí nad Labem 2,09 Hodonín 2,13 Česká Lípa 1,72 Šumperk 1,54
Děčín 2,02 Hodonín 2,07 Brno-město 2,10 Třebíč 1,68 Chomutov 1,52
Česká Lípa 2,01 Bruntál 2,03 Přerov 2,02 Ústí nad Labem 1,63 Přerov 1,41
Chomutov 1,75 Litoměřice 1,93 Děčín 1,92 Zlín 1,58 Teplice 1,37
Teplice 1,57 Třebíč 1,88 Třebíč 1,87 Děčín 1,47 Děčín 1,34
Ostrava-město 1,51 Děčín 1,87 Teplice 1,86 Karviná 1,44 Ústí nad Labem 1,31
Ústí nad Labem 1,44 Přerov 1,85 Litoměřice 1,73 Litoměřice 1,38 Karviná 1,17
Most 1,34 Karviná 1,48 Karviná 1,70 Klatovy 1,23 Bruntál 0,98
Sokolov 1,26 Sokolov 1,03 Sokolov 1,33 Sokolov 1,15 Most 0,82
Karviná 1,15 Most 1,01 Most 0,96 Most 1,01 Sokolov 0,78

Mezi deseti okresy s nejintenzivnější zahajovanou bytovou výstavbou v průměru let 1997–2010 podobně jako u dokončených bytů nalézáme dále okresy v širším zázemí Prahy (Nymburk, Beroun, Benešov), zázemí Brna a Plzně a hlavní město Prahu. V posledních 5 letech se mimo zázemí velkých měst intenzivně zahajovaly stavební práce zejména na Pardubicku, což je potvrzením výše uvedené tendence většího rozvoje bytové výstavby v krajských městech (včetně jejich zázemí) v posledních letech. V roce 2010 se mezi okresy s největší intenzitou bytové výstavby zařadily kromě výše uvedených rovněž i Rokycany, Kutná Hora, Blansko či Kolín, což jsou však opět vše okresy v širším zázemí největších měst ČR Prahy, Brna nebo Plzně.

Mezi deseti okresy, které měly v průměru let 1997–2010 nejnižší intenzitu zahajované bytové výstavby, byly podle očekávání výhradně okresy ze strukturálně nejvíce postižených oblastí, tedy ze severních a severozápadních Čech, z Ostravska a Jesenicko. Ve čtyřech okresech (Karviná, Sokolov, Most a Ústí nad Labem) bylo průměrně ročně zahájeno méně než 1,5 bytu na 1000 obyvatel. V posledních dvou letech se mimo strukturálně postižené regiony zahajovalo relativně málo bytů na Třebíčsku, Klatovsku a Zlínsku, což je zejména u posledně jmenovaného okresu nepříznivé zjištění, jelikož právě v regionech s krajskými městy by se mělo stavět nejintenzivněji. V roce 2010 se pak poměrně málo stavělo v okresech Přerov a Bruntál. Na Sokolovsku, Mostecku a Bruntálsku se v posledním roce nezahájil ani jeden byt v přepočtu na 1000 obyvatel.

RNDr. Jiří Klíma, ÚRS Praha, a. s.

TOPlist
TOPlist