Bezbariérovost stomatologických zařízení v Lanškrouně
Od 1. dubna 2012 nabyl účinnosti zákon č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách a podmínkách pro jejich poskytování (zákon o zdravotních službách). Tento zákon mimo jiné upravuje zdravotní služby, podmínky jejich poskytování a s tím spojený výkon státní správy, druhy a formy zdravotní péče, práva a povinnosti pacientů a osob pacientům blízkých, poskytovatelů zdravotních služeb, zdravotnických pracovníků, jiných odborných pracovníků a dalších osob v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb.
Všeobecně lze říci, že není žádná možnost ze strany města nařídit zřizování bezbariérových pracovišť všem poskytovatelům zdravotních služeb (nejen stomatologům). V případě, že pacient před návštěvou pohotovosti zjistí, že ordinace není bezbariérová, kontakty se seznamem lékařů pohotovosti jsou umístěny na internetových stránkách města, bude si bohužel muset zajistit takovou pomoc od osob blízkých, aby se do ordinace dostal. Další z možností je oslovit pohotovost v jiném regionu, kde je pravděpodobnost, že sloužící stomatolog má bezbariérovou ordinaci.
Podmínky pro udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb upravuje § 16 již zmíněného zákona č. 372/2011 Sb. V bodě 1. písmeno f) se hovoří o tom, že zdravotnické zařízení musí splňovat požadavky na technické a věcné vybavení. Bod 1. písmeno f) je pak specifikován ve vyhlášce č. 92/2012 Sb. o požadavcích na technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení. Tato vyhláška však má roční přechodné období, proto v současné době neplatí (závazná bude od 1. 4. 2013) a vše je řešeno podle vyhlášky č. 49/1993 Sb. Ani jedna z vyhlášek ale nespecifikuje požadavky na bezbariérovost či jinou povinnost zajištění bezbariérového přístupu pro občany. Vyhláška 92/2012 Sb. pouze zmiňuje to, že zdravotnické zařízení musí být umístěno v nebytových prostorách splňujících obecné požadavky výstavby. Vyjádření k této věci poskytnul Pavel Martinec, vedoucí odboru stavební úřad: „Bezbariérový přístup do staveb občanského vybavení (tedy i do staveb pro zdravotnictví) vyžaduje tzv. bezbariérová vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Tato vyhláška však platí v plném rozsahu pouze na nové stavby, proto problém nastává u ordinací ve starších budovách.“
Paní Ptáčková, vedoucí odboru sociálních věcí doplňuje: „Jediným řešením, pokud by město mělo zájem zabezpečit stomatologické pohotovosti v bezbariérových prostorách, by bylo vybudovat bezbariérovou ordinaci a nabídnout ji stomatologům k dispozici (alespoň těm, kteří vlastní bezbariérovou ordinaci nemají). Vzhledem k frekvenci, jak často mají lékaři přímo z Lanškrouna stomatologickou pohotovost (17 víkendů v roce), by toto řešení bylo velmi neekonomické. Věřím, že v případě návštěvy ordinace bez bezbariérového vstupu osobou ZTP se může jednat o nepříjemnou zkušenost, ale vzhledem k tomu, že návštěva stomatologické pohotovosti by měla být spíše výjimečnou události, nedomnívám se, že by bylo nutno toto akutně řešit.“