Sociální dávky v roce 2012

Tento příspěvek vznikal v době, kdy na Úřadech práce vrcholil nápor práce spojený s převodem agend z obcí na stát, zaváděním nového informačního systému a vznikem zcela nových typů sociálních dávek.

Pojďme se na změny v dávkových oblastech podívat z dlouhodobější perspektivy.

Sjednocení agend

Od 1. ledna 2012 je jediným místem, kde se budou administrovat a vyplácet tzv. nepojistné dávky (státní sociální podpora, pomoc v hmotné nouzi, příspěvek na péči) Úřad práce České republiky. Ten disponuje 423 kontaktními a 26 „výjezdovými“ pracovišti. Odvolacím místem je nově Ministerstvo práce a sociálních věcí. Důležitým faktorem je skutečnost, že část příspěvku na výkon státní správy byla obcím i po převodu agend ponechána.

V souvislosti se „sociální reformou“ byl příspěvek snížen o 415 mil. Kč, zároveň vznikla v rámci státního rozpočtu nová položka „částečná kompenzace snížení příspěvku na výkon státní správy“ v objemu 228,5 mil. Kč. Na úrovni obcí se tak nyní otevírá příležitost pro rozvoj skutečné sociální práce, odborného sociálního poradenství a činnosti v terénu.

Výkon těchto agend je podpořen přístupem příslušných pracovníků do informačního systému práce a sociálních věcí, propojení mezi sociální prací a dávkovými agendami tak zůstane zachováno. Sociální pracovník na obci může při své práci využívat velmi široké spektrum nástrojů, z nichž dávky, vyplácené navíc jiným subjektem, tvoří jen prostředek pro řešení sociální situace. Dopady sjednocení agend bude možno vyhodnotit až s určitým časovým odstupem. Ekonomické dopady (v současné době se hovoří o úspoře cca 400 mil. Kč ročně) by však měly být pouze jedním z kritérií hodnocení. V těchto dnech se na jednotlivých obecních a městských úřadech rozhoduje o podobě sociální odborů pro další období a dochází k různým organizačním změnám. Důraz na prevenci, včasné řešení problémů a systematickou sociální práci může znamenat přínos jak pro stát, tak pro samotnou obec, která může aktivní sociální politikou předejít řadě sociálních problémů.

Způsob výplaty dávek

Všechny nepojistné dávky se budou vyplácet prostřednictvím karty sociálních systémů. Než budou tyto karty vydány (zhruba do poloviny letošního roku) bude výplata probíhat tak, jako dosud. U dávek státní sociální podpory a dávek pro osoby se zdravotním postižením bude způsob výplaty určovat klient. Jiné je to u dávek hmotné nouze, kde je naopak Úřad práce tím subjektem, který stanoví, zda dávka bude vyplacena převodem na účet, v hotovosti, prostřednictvím poukázky k nákupu nebo přímému odběru zboží atd.

Formy výplaty dávek

Při určení formy výplaty prostřednictvím karty sociálních systémů nebo poukázky se interval oprávnění Úřadu práce bude pohybovat mezi 35–65 % přiznané dávky. Úřad může stejně jako dosud určit zvláštního příjemce dávky a to v případech, kdy je zřejmé, že se výplatou dávky klientovi nedosáhne účelu, kterému má dávka sloužit. To je tehdy, když nemůže klient platbu přijímat, hrozí-li mu ztráta bydlení a v dalších případech. Doplatek na bydlení a nově i příspěvek na bydlení bude možno použít i bez souhlasu příjemce k přímé úhradě nájemného nebo služeb spojených s bydlením (Úřad práce poukáže platbu přímo pronajímateli nebo poskytovateli služeb).

Kolik bude vyplaceno v roce 2012

V rámci sociální reformy došlo i ke změně struktury dávek a parametrů pro jejich vyplácení. Nejvýraznější změny zaznamenala oblast dávek pro osoby se zdravotním postižením, kde zcela nový zákon nahradil dvacet let starou vyhlášku. Původních osm dávek bylo transformováno do dvou nových dávek (příspěvek na mobilitu a příspěvek na zvláštní pomůcku) a zcela nového institutu výpůjčky určitých typů kompenzačních pomůcek.

Došlo rovněž ke změnám v oblasti státní sociální podpory (rodičovský příspěvek) a u dávek pomoci v hmotné nouzi. Zajímavý je pohled na celkový objem vyplácených dávek v jednotlivých skupinách. Přestože změnami parametrů došlo u určitých jednotlivců či skupin k redukci dávek, celkový objem vyplacených dávek se zvyšuje. Významnou roli přitom hraje otázka zvýšení životního a existenčního minima od 1. ledna letošního roku o cca 9 %, čímž se automaticky rozšířil okruh osob, jimž jsou dávky vypláceny.

Výraznou dynamiku nárůstu pak dlouhodobě vykazují dávky na bydlení a to zejména v souvislosti deregulací nájmu. Ve všech dávkových systémech se proto pro rok 2012 předpokládá nárůst celkových výdajů (viz tabulka).