Pamatují obce na kulturu?
Výdaje obcí na kulturu logicky nepředstavují dominantu v jejich výdajové politice. Jak moc jsou na okraji zájmu, to mapuje následující text na základě výdajů na kulturu v období 2006 až 2010 a v rozdělení obcí podle velikostních kategorií.
V roce 2010 dosáhly celkové výdaje obcí (bez Prahy) výše 216,5 mld. Kč. Výdaje na kulturu, církve a sdělovací prostředky se na nich podílely 6,3 %, což je nejvíce v období let 2006 až 2010. Rozdíly mezi jednotlivými roky však nejsou až tak velké. Podíl výdajů na kulturu, církve a sdělovací prostředky se pohyboval od 5,3 % v roce 2008, kdy byl v daném období nejnižší, až po již uvedených a nejvyšších 6,3 % v roce 2010.
V přepočtu na obyvatele to bylo 1469 Kč (rok 2010). Mezi lety 2006 až 2010 se tyto výdaje zvýšily o 29 %, zatímco veškeré výdaje o 16 %. Je tedy zřejmé, že v kontextu celkového vývoje výdajů je oblast kultury do jisté míry preferována.
Struktura celkových výdajů kapitoly
Ve struktuře celkových výdajů obcí na kulturu, církve a sdělovací prostředky převažovaly běžné výdaje. Zatímco však v roce 2008 tvořily běžné výdaje 83 % výdajů, v roce 2010 už to bylo pouze 65 %. Kapitálové výdaje obcí na kulturu, církve a sdělovací prostředky se tudíž zejména v posledních třech letech zvyšovaly mnohem rychleji než výdaje běžné.
Graf 1 ukazuje, které oblasti jsou ve výdajích obcí na kulturu, církve a sdělovací prostředky nejdůležitější.
Jak vyplývá z uvedeného grafu, více než polovinu výdajů obcí na kulturu, církve a sdělovací prostředky tvoří výdaje na kulturu. Maximální podíl získaly tyto výdaje v roce 2007 (téměř 60 %). Hned v následujícím roce se tento podíl poněkud snížil (na 54 %) a v roce 2010 opět vzrostl. Celkem vydaly obce v roce 2010 na kulturu 7,6 mld. Kč a v přepočtu na obyvatele to bylo již uvedených 1469 Kč.
Ostatní činnosti v záležitostech kultury, církví a sdělovacích prostředků představují druhou významnou oblast výdajů obcí s podílem, který se pohyboval od 20 % v roce 2006 a 2007 až po 23 % v roce 2009. Podíl kapitálových výdajů na celkových je v tomto případě shodný jako u výdajů na kulturu, církve a sdělovací prostředky. Na jednoho obyvatele vydaly obce 328 Kč (rok 2010).
Naprostou většinu v rámci ostatních činností v záležitostech kultury, církví a sdělovacích prostředků představují výdaje na zájmovou činnost v kultuře, jejichž podíl osciloval kolem 80 %. Patří sem zejména výdaje spojené s činností místních kulturních domů. Kolem jedné pětiny výdajů v této oblasti pak připadá na výdaje zařazené pod „ostatní činnosti“. Konkrétně se jedná o celou škálu aktivit obce od pořádání společenských akcí, jako jsou plesy, poutě či posvícení, přes oslavy výročí obce až po vítání nových občánků či dary k životním výročím obyvatel.
Necelá pětina výdajů na kulturu, církve a sdělovací prostředky se týká ochrany památek a péče o kulturní dědictví. Podíl kapitálových výdajů na celkových je u tohoto druhu výdajů poměrně vysoký. V roce 2009 byly kapitálové výdaje nepatrně vyšší než běžné a v roce 2010 tvořily dokonce 61 % celkových výdajů. Na obyvatele to bylo 265 Kč (rok 2010). I tato oblast má jednu dominantní položku. Tou jsou výdaje na zachování a obnovu kulturních památek, jejichž podíl se pohyboval kolem tří čtvrtin výdajů. Kromě movitých a nemovitých kulturních památek se sem řadí i výdaje na zachování historických částí sídel prohlášených za památkovou rezervaci nebo zónu. Jednu pětinu výdajů na památky věnovaly obce v roce 2010 na kulturní hodnoty místného významu (místní památníky, pamětní místa, čestné hroby, kapličky apod.). Objem těchto výdajů se rychle zvyšoval, protože ještě v roce 2006 dosahoval jejich podíl pouze 15 %.
Kolem 3 % rozpočtu na kulturu, církve a sdělovací prostředky patřilo výdajům na hrady a zámky a pouze 1 % pak výdajům na církve a náboženské společnosti, což bylo v přepočtu na obyvatele 9 Kč.
Za zmínku ke struktuře výdajů obcí v této kapitole ještě stojí výdaje na sdělovací prostředky. Jejich podíl ve výši 3 % je rozdělen zhruba proporcionálně mezi místní rozhlas a televizi na jedné straně a místní noviny, časopisy a zpravodaje na straně druhé. Na sdělovací prostředky vydaly obce pouhých 47 Kč na obyvatele (rok 2010).
Výdaje na kulturu
Podívejme se nyní blíže na nejdůležitější oblast výdajů obcí v dané oblasti, a to na výdaje na kulturu. Jak ukazuje graf 2, na rozdíl od předchozích oblastí jsou výdaje na kulturu rovnoměrněji rozděleny mezi tři položky, z nichž ani jedna není naprosto dominantní.
Nejvyšší podíl měly výdaje na ostatní záležitosti kultury, a to 27,4 %. Jejich podíl se od roku 2005 mírně zvýšil. V přepočtu na obyvatele dosáhly výše 225 Kč. Patří sem kromě vedení obecní kroniky i podpora tanečních skupin, výdaje na pořádání besídek pro děti a seniory, setkávání rodáků, provoz hvězdáren a planetárií a další obdobní aktivity.
Téměř srovnatelně vysoký podíl dosáhly i výdaje na divadelní činnost (26,7 %). V přepočtu na obyvatel to bylo 219 Kč. Na rozdíl od předchozí oblasti, se v tomto případě podíl v čase mírně snižoval, ještě v roce 2007 činil 33 %. Do této oblasti se řadí vedle výdajů spojených s předváděním divadelního umění všech žánrů, i pořádání festivalů, přehlídek, seminářů a tvůrčích dílen, provoz městských divadel a podpora ochotnických souborů.
Jen o něco nižší podíl než dvě výše uvedené oblasti vykázaly výdaje na knihovnické činnosti. V přepočtu na obyvatele to bylo 190 Kč. Rovněž jejich podíl se v čase mírně snižoval. V letech 2006 a 2007 dosahoval 26 %. K těmto činnostem patří práce se čtenáři, péče o knihovní fondy a databáze a výpůjční služba mezi knihovnami.
Výdaje na tyto tři oblasti tvořily 100 % výdajů na kulturu, církve a sdělovací prostředky u nejmenších obcí. S výjimkou obcí s počtem obyvatel od 501 do 1000 a od 1001 do 2000, u kterých tvořily 90 %, u všech ostatních kategorií přesáhly 95 %.
Jednu desetinu výdajů na kulturu představovaly v roce 2010 výdaje na muzea a galerie. V přepočtu na obyvatel to bylo 79 Kč. Podíl výdajů na tuto oblast kultury se v čase mírně zvyšoval, např. v roce 2007 činil jen 7 %.
Na filmovou tvorbu, distribuci, kina a audiovizuální archivaci věnovaly obce 8 % z rozpočtu na kulturu v roce 2010. V přepočtu na obyvatele to bylo 62 Kč. Ještě v roce 2006 a 2007 dosáhl podíl této oblasti výdajů pouhých 5 %.
Pouhých 5 % výdajů na kulturu připadlo v roce 2010 na hudební činnost. V přepočtu na obyvatele to bylo 39 Kč. Kromě interpretace hudební tvorby sem patří i pořádání festivalů, cyklů, soutěží a tvůrčích dílen. Význam této oblasti měřeno objemem výdajů se v daném období mírně snížil.
Výdaje obcí podle velikosti
A jak to vypadalo podle jednotlivých velikostních skupin obcí? Podíl celkových výdajů na kulturu, církve a sdělovací prostředky se v roce 2010 u jednotlivých kategorií obcí pohyboval od 4 % (obce s počtem obyvatel mezi 501 až 1000 a 1001 až 2000) až po 8 % (obce s počtem obyvatel nad 50 000).
V období let 2006 až 2010 se nejrychleji zvyšovaly výdaje na kulturu, církve a sdělovací prostředky u nejmenší kategorie obcí (méně než 500 obyvatel), zvedly se o 50 %. Jen o něco málo nižší dynamiku (růst o 47 %) zaznamenaly ještě obce, které mají 2001 až 5000 obyvatel. Třetí nejvyšší dynamiku vykázaly největší obce (více než 50 000 obyvatel). Naproti tomu tyto výdaje se snížily (pokles o 4 %) u obcí s počtem obyvatel od 10 001 do 20 000, což je však naprostá výjimka. U těchto obcí je také podíl výdajů na kulturu, církve a sdělovací prostředky na jejich veškerých výdajích jeden z nejnižších.
V roce 2010 byl podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích na kulturu, církve a sdělovací prostředky nejvyšší (47 %) u obcí s počtem obyvatel 2001 až 5 000. Za ní se s odstupem umístily obce s 501 až 1000 a s 20 001 až 50 000 obyvateli se shodným podílem ve výši 37 %. Na opačný konec s 27 % podílem se dostaly obce, které vykázaly nejnižší růst celkových výdaje, tedy sobce s počtem obyvatel od 10 001 až 20 000. V průměru za pět let však dosáhly nejvyššího podílu kapitálových výdajů na celkových dvě nejmenší kategorie obcí, a to shodně 30 %, a nejnižšího podílu pak obce největší (21 %).
Přepočet výdajů na obyvatele
Tabulka 1 ukazuje rozdíly ve výši částky, přepočtené na obyvatele, které jednotlivé velikostní kategorie obcí věnovaly v roce 2010 na kulturu, církve a sdělovací prostředky. Je z ní zřejmé, že tyto výdaje nerostou plynule se zvyšující se velikostí obcí. Nejnižší objem vykázaly až obce třetí velikostní kategorie, tj. s počtem obyvatel od 1001 do 2000. Částka u největších obcí zdaleka převyšuje všechny ostatní kategorie obcí. Těchto 22 největších měst je zřizovatelem většiny nákladnějších kulturních institucí (divadla, muzea, galerie, apod.), které se u ostatních obcí vyskytují jen sporadicky. V jejich případě navíc dosáhl podíl výdajů na kulturu, církve a sdělovací prostředky i nejvyššího podílu na veškerých výdajích.
Největší obce se vyznačují i další zvláštností. Podíl výdajů na samotnou kulturu je 79 % na celkových výdajích v kapitole kultura, církve a sdělovací prostředky (rok 2010), přičemž za všechny obce to bylo 56 %. Více než 50 % podíl dosáhly ještě pouze obce s počtem obyvatel od 10 001 do 20 000 (54 %). U nejmenší kategorie obcí tvořil tento podíl pouze 18 % a u navazující velikostní kategorie pak 29 %.
| Velikostní kategorie obcí (počet obyvatel) | Výdaje na obyvatele v Kč | |
|---|---|---|
| od | do | |
| 0 | 500 | 854 |
| 501 | 1 000 | 764 |
| 1 001 | 2 000 | 745 |
| 2 001 | 5 000 | 1 268 |
| 5 001 | 10 000 | 1 544 |
| 10 001 | 20 000 | 1 443 |
| 20 001 | 50 000 | 1 670 |
| 50 000 | a více | 2 342 |
Pramen: Ministerstvo financí, výpočty CCB-Czech Credit Bureau, a. s.
Zdaleka nejvyšší částku v přepočtu na obyvatele vydaly tedy na kulturu největší obce, a to ve výši 1859 Kč. Druhá největší kategorie obcí pak na tuto oblast věnovala méně než polovinu (799 Kč). Částka se pak postupně snižuje směrem k nejmenším obcím.
Ostatní činnosti
U nejmenších obcí nejvýznamnější podíl ve výdajích na kulturu, církve a sdělovací prostředky (téměř polovinu) vykázala oblast ostatní činnosti v záležitostech kultury, církví a sdělovacích prostředků. Patří sem, kromě činnosti místních kulturních domů, i pořádání plesů, poutí, posvícení, oslavy výročí obce, vítání nových občánků a dary k životním jubileím. Tato oblast výdajů dosahuje většího podílu i u navazujících velikostních kategorií, a to 43 % u obcí s počtem obyvatel od 1001 do 2000 a 38 % u obcí s 501 až 1000 obyvateli. Nejnižší podíl výdajů na tuto oblast nalezneme u největších obcí (9 %).
Nejvyšší částku v přepočtu na obyvatele u oblasti ostatní záležitosti kultury, církví a sdělovacích prostředků existovala u obcí s počtem obyvatel od 20 001 do 50 000, a to 441 Kč. Jen o něco méně to bylo v případě nejmenších obcí (419 Kč) a vůbec nejméně u největších obcí (214 Kč).
Na ochranu památek vydaly největší díl v rozpočtu na kulturu, církve a sdělovací prostředky obce s počtem obyvatel od 5001 do 10 000, a to 28 %, jen o něco menší díl pak vykázaly nejmenší obce. V případě největších obcí to byla pouze jedna desetina rozpočtu na kulturu v širším slova smyslu, která šla na ochranu památek. V oblasti ochrany památek jde největší část peněz na zachování a obnovu kulturních památek (především památkové rezervace a zóny) a na kulturní hodnoty místního významu (místní památníky, pamětní místa, kapličky a čestné hroby).
Obce s počtem obyvatel od 5001 do 10 000 vykázaly nejvyšší částku připadající na obyvatele (439 Kč) u výdajů na ochranu památek. Druhou nejvyšší částku (377 Kč) nalezneme u obcí s počtem obyvatel od 20 001 do 50 000. Nejméně to bylo v případě obcí s počtem obyvatel od 1001 do 2000 (121 Kč).
Dvě dominantní skupiny výdajů
Podíváme-li se na výdaje na kulturu jako takovou, tak jí dominují v zásadě na dvě skupiny. První jsou ostatní záležitosti kultury (tj. výdaje spojené s obecní kronikou, tanečními skupinami, besídkami pro děti a seniory, se setkáváním rodáků, s provozem hvězdáren a planetárií apod.) a druhou skupinou jsou knihovnické činnosti. U menších obcí (do 5000 obyvatel) převládají výdaje na ostatní záležitosti kultury a u větších, s výjimkou největších, pak výdaje na knihovnické činnosti. Podíl výdajů těchto dominantních skupin ukazuje graf 3v rozdělení podle velikostních skupin.
Nejvyšší podíl rozpočtu na kulturu (43 %) dosahovaly v roce 2010 výdaje na knihovnické činnosti u obcí s počtem obyvatel od 1001 do 2000, i když v přepočtu na obyvatele to byla jen třetí nejnižší částka (98 Kč). V přepočtu na obyvatele vydaly na tuto oblast nejvíce obce s počtem obyvatel od 20 001 do 50 000, a to 330 Kč. Nejméně to bylo u nejmenší kategorie obcí (37 Kč). Poměrně nízká částka u obcí nad 50 000 obyvatel u tohoto ukazatele (212 Kč) je důsledkem nízkého podílu výdajů na knihovnické činnosti (11 %) a tudíž široké škály výdajů na kulturu, která není tak výrazná u ostatních kategorií obcí.
U výdajů na ostatní záležitosti kultury, dosáhly nejvyšší podíl nejmenší obce, a to téměř 70 %. I u navazující velikostní kategorie obcí hrály tyto výdaje významnou roli, podílely se 66 %. Nejmenší podíl zaujaly u největších obcí (22 %). Ty však dosáhly největší částky v přepočtu na obyvatele (413 Kč), zatímco u nejmenší kategorie obcí to bylo 105 Kč a u navazující pak 145 Kč.
Na činnost muzeí a galerií vydaly největší díl rozpočtu na kulturu obce s počtem obyvatel od 5001 do 10 000, a to 15 %. Jen o něco menší podíl vykázaly obce s počtem obyvatel od 2001 do 5000 a dále i obce, které mají od 10 001 do 20 000 obyvatel. Pouhá 4 % představovaly tyto výdaje u dvou nejmenších kategorií obcí. V přepočtu na obyvatele věnovaly na činnost muzeí a galerií nejvíce největší obce, a to 179 Kč. Za nimi se umístily obce, které dosáhly i nejvyšší podíl, v jejich případě to bylo 103 Kč. Zajímavý je malý podíl těchto výdajů i relativně nízká částka připadající na obyvatele u obcí s počtem obyvatel od 20 000 do 50 000. Podíl dosáhl v jejich případě jen 5 % a částka pak 38 Kč. Je to méně než všechny velikostní kategorie obcí nad 2000 obyvatel.
Výdaje na divadelní činnost byly nejdůležitější položkou v rozpočtu největších obcí. Dosáhly zdaleka největšího podílu ze všech výdajových směrů v rámci kultury, a to 44 %. Na jednoho obyvatele připadlo 818 Kč. Mnohem nižší částka (146 Kč) platila pro obce s počtem obyvatel od 20 001 do 50 000. Pro obce do 2000 obyvatel je tato oblast výdajů zanedbatelná.
Nejvyšší částku výdajů na filmovou tvorbu vykázaly v roce 2010 obce s počtem obyvatel 5001 až 10 000, a to 159 Kč. Vykázaly i nejvyšší podíl těchto výdajů na výdajích na kulturu, a to 23 %. Předčily tak u obou ukazatelů všechny tři navazující kategorie obcí s vyšším počtem obyvatel. Patří sem výdaje spojené s provozování kin, prodej a půjčování audiovizuálních materiálů a distribuční činnost v oblasti filmové kultury. S výjimkou dvou největších velikostních kategorií obcí byly výdaje na filmovou tvorbu vyšší než na divadelní činnost.
Závěrem
Nejvyšší částku výdajů na kulturu, církve a sdělovací prostředky vykázaly obce s počtem obyvatel nad 50 000. Patří jim i prvenství, pokud jde o podíl těchto výdajů na veškerých výdajích. Protipólem jsou obce s počtem obyvatel od 501 do 1000 a od 1001 do 5000, které se vyznačují nejenom nejnižším podílem, ale i nejnižší částkou v přepočtu na obyvatele.
Jednotlivé oblasti výdajů na kulturu, církve a sdělovací prostředky mají rozdílný význam u obcí různé velikosti.
U nejmenších obcí zaujímají nejdůležitější pozici výdaje typu činnost místních kulturních domů, pořádání plesů, poutí, posvícení, oslavy výročí obce, vítání nových občánků a dary k životním výročím. Tento druh výdajů pohltí až polovinu rozpočtu na kulturu, církve a sdělovací prostředky. Péči tyto obce věnují i ochraně památek, zejména pak zachování movitých a nemovitých kulturních památek, místních památníků, pamětních míst, kapliček apod. Na tuto druhou skupinu výdajů plyne 26 % rozpočtu na kulturu, církve a sdělovací prostředky. Výdaje na vedení obecní kroniky a pořádání kulturních akcí a slavností se podílejí 12 %. Dohromady tyto tři oblasti představují téměř 90 % výdajů jejich rozpočtu na kulturu, církve a sdělovací prostředky.
U navazujících velikostních kategorií obcí se podíl těchto tří oblastí postupně snižuje, a to od 80 % až po 60 % u obcí s počtem obyvatel od 20 001 do 50 000. Na významu postupně nabývají výdaje na muzea, filmovou kulturu, a sdělovací prostředky.
Výjimkou jsou největší obce, u kterých se výše vymezené tři oblasti podílejí 37 %. Největší podíl v rámci výdajů na kulturu, církve a sdělovací prostředky (35 %) mají výdaje spojené s divadelní činností. Připočteme-li výdaje na hudební činnosti s podílem ve výši 6 %, pak tyto dvě oblasti se na celkovém rozpočtu na kulturu, církve a sdělovací prostředky podílejí 41 %. Také na muzea vydávají největší díl rozpočtu ze všech obcí (8 %). Na druhou stranu, na ochranu památek používají tyto obce nejmenší díl rozpočtu (10 %). Je to poměrně málo i v přepočtu na obyvatele, kde je předstihly i obce s počtem obyvatel od 2001 až 50 000. A totéž platí i pro výdaje na knihovnické činnosti.