Standard knihovnických služeb poskytovaných obecními knihovnami
Ministerstvo kultury České republiky (dále jen „ministerstvo“) v návaznosti na zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), a v souladu se Státní kulturní politikou na léta 2009–2014 vydalo metodický pokyn k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území ČR.
Knihovnické služby se poskytují podle uvedeného zákona na základě rovného principu všem bez rozdílu. Pro jejich poskytování však nejsou žádným právním předpisem vymezeny kvantitativní a kvalitativní indikátory služeb, ani podmínky jejich dostupnosti uživatelům. Metodický pokyn proto stanovuje knihovnám zřizovaných nebo provozovaných obcemi základní kvantitativní a kvalitativní podmínky pro poskytování knihovnických služeb. Všechna ustanovení tohoto metodického pokynu mají povahu doporučení, pokud nejsou totožná s ustanoveními knihovního zákona.
Metodický pokyn vychází z obecných principů Manifestu IFLA/UNESCO o veřejných knihovnách z roku 1994 a návazné směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven z roku 2010.
Poslání knihoven a úloha standardů
Doporučující metodika je rozpracována do třinácti základních článků. Úvodní článek cituje klíčové činnosti knihoven v dvanácti bodech, ve smyslu Manifestu IFLA/UNESCO, počínajíc vytvářením a posilováním čtenářských návyků od raného dětství, až po podporu rozvoje informační a počítačové gramotnosti. Zdůrazňuje roli standardu knihovnických služeb, který umožňuje knihovnám a jejich provozovatelům využívat kritéria jednotlivých kategorií standardu při poskytování a využívání peněžních prostředků z veřejných rozpočtů k rozvoji knihovnických služeb.
Předmětem standardu knihovnických služeb (článek 2) je vymezení hlavních kategorií a doporučený postup práce s indikátory (kritérii), za kterých jsou v knihovnách poskytovány služby uživatelům.
Hlavní kategorie poskytovaných knihovnických služeb:
- provozní doba knihovny pro veřejnost,
- tvorba knihovního fondu a informačních zdrojů,
- umístění knihovny v obci,
- plocha knihovny určená pro uživatele,
- studijní místa pro uživatele knihovny,
- přístup k internetu a informačním technologiím,
- webová prezentace knihovny,
- elektronický katalog knihovny na internetu,
- pracovníci knihovny a jejich vzdělávání,
- měření spokojenosti uživatelů knihovny.
V jednotlivých článcích Metodického návodu jsou popisovány uvedené kategorie a jejich doporučená (optimální) kritéria. Není cílem tohoto textu se podrobně věnovat jednotlivými kategoriemi knihovnických služeb a zmíníme se jen o některých.
Provozní doba knihovny
Optimální přístup ke knihovnickým službám vyžaduje, aby knihovna byla otevřena v době maximálně vyhovující těm, kteří žijí, pracují a studují v místě jejího působení.
Indikátorem v tomto případě je počet provozních hodin pro veřejnost týdně. Rozsah provozní doby knihovny není totožný s celkovým objemem pracovní kapacity nezbytné pro zajištění činností knihovny. Pracovní doba pracovníka knihovny v obcích do 1000 obyvatel by měla být orientačně o jednu třetinu delší než provozní doba knihovny. Ve větších knihovnách se přiměřeně přihlédne k celkovému rozsahu činností knihovny. Provozní doby je u nás, zvláště v malých knihovnách, v průměru podstatně kratší, než doporučený indikátor, větší knihovny se pohybují na spodní hranici doporučené provozní doby.
| Počet obyvatel | Doporučená hodnota (návrh) | Celostátní průměr (2009) |
|---|---|---|
| do 500 | 5–10 | 3 |
| 501–1000 | 5–15 | 4 |
| 1001–3000 | 15–23 | 11 |
| 3001–5000 | 23–28 | 23 |
| 5001–10 000 | 28–40 | 28 |
| 10 001–20 000 | 40–45 | 35 |
| 20 001–40 000 | 45–50 | 42 |
| 40 001 a více | 50 a více | 48 |
Tvorba knihovního fondu
Knihovna zpřístupňuje knihovní fond a další informační zdroje odpovídající zájmům všech věkových vrstev. Knihovní fond obsahuje jak tradiční materiály, tak všechny další druhy moderních informačních médií a zdrojů. Základním požadavkem je vysoká kvalita fondů knihovny a jejich souvislost s místními potřebami. Fondy musí odrážet aktuální trendy a směry vývoje společnosti. Fondy ani služby by neměly být ideologicky, politicky, ani z náboženských důvodů cenzurovány a neměly by být pod komerčním tlakem.
Doporučeným indikátorem je výdaj na nákup knihovního fondu a dalších informačních zdrojů, tj. částka v korunách na jednoho obyvatele obce, vydaná na nákup knihovního fondu a informačních zdrojů za jeden kalendářní rok.
Metodika doporučuje použít na tvorbu knihovního fondu ročně částku ve výši 30 až 45 korun na jednoho obyvatele obce či města. Celostátní průměr (stav v roce 2009) je v České republice 26 korun na jednoho obyvatele.
Knihovní fond vyžaduje soustavnou obměnu, aby si zachoval svůj společenský význam a přiměřenou aktuálnost. Doporučený indikátor pro obměnu knihovního fondu je 10 %, za předpokladu, že ve volném výběru má knihovna 75 % knihovních jednotek. To znamená, pokud má knihovna ve volném výběru např. fond v rozsahu 10 000 knihovních jednotek, ročně by měla získat 1000 nových přírůstků.
Další indikátory
Metodika stanoví řadu dalších zajímavých kritérií. Například knihovna má mít k dispozici plochu nejméně 60 m2 na 1000 obyvatel obce. Má mít dostatek studijních míst pro uživatele – tady mimochodem český průměr zcela vyhovuje doporučovaným počtům. Zaostáváme však v možnostech přístupu k internetu a informačním technologiím. Počet veřejně přístupných stanic připojených k internetu je u nás, zejména v menších knihovnách stále mírně pod doporučovanou hodnotou. Vyhodnocování plnění standardu knihovnických služeb by měl pravidelně provádět především provozovatel knihovny.