V čerpání prostředků z fondů EU jsme hodně pokročili

Na několik otázek týkajících se aktuálního stavu tuzemského e-governmentu a čerpání finančních prostředků z evropských fondů odpovídá Veřejné správě online i další klíčový zástupce ministerstva vnitra – náměstek ministra vnitra pro informační technologie a projektové řízení JUDr. Radek Šmerda, PhD.

V jakém stavu je teď podle vašeho názoru výstavba základních registrů?

Základní registry jsou v současnosti naprosto klíčovým projektem, na kterém pracujeme. K 1. dubnu se spouští testovací provoz, k 1. červenci pojedou naostro. Jak víte, jde o bezpečnou databázi, která sjednotí dosud roztříštěná data vedená úřady o občanech a státních i nestátních subjektech. Pro mě je velmi důležité, že poprvé v historii vznikne u nás nástroj, který bude jako jediný poskytovat relevantní a nezpochybnitelná data, tzv. referenční údaje.

Paradoxem je, že koncept základních registrů byl dobře nastartovaný vedením ministerstva vnitra v čele s Ivanem Langerem a jeho náměstkem Zdeňkem Zajíčkem, ale pak tento projekt na dlouhou dobu usnul.

Líbí se mi, že občan díky odstranění některých duplicitních povinností stráví daleko méně času za přepážkou úřadu. Jsem hrdým nositelem zprávy, že ušetříme občanům čas a nervy, stát prostě musí začít pracovat efektivněji. Veřejná správa bude přívětivější pro všechny.

Teď nás ale čeká velmi těžké období, kdy bude potřeba spolupráce mezi ministerstvem vnitra, dalšími ústředními orgány státní správy, krajskými úřady i obcemi. Hodně úkolů leží právě na ministerstvu vnitra, nicméně pokud se všichni ostatní nepřidají, můžeme celý projekt zahodit. Chtěl bych tímto, pokud dovolíte, právě apelovat na státní správu i samosprávu, abychom si všichni vyhrnuli rukávy a pustili se do rozjezdu registrů s plným nasazením.

Dá se vůbec v současné složité finanční situaci nějak rozumně budovat e-government?

V budování eGovernmentu je nutné pokračovat právě proto, že změněné ekonomické podmínky a elektronizace veřejné správy mohou výrazně přispět k úsporám, mj. zvýšením efektivity práce úředníků a úsporou času pro občany. Musí se ovšem změnit přístup k budování informačních systémů přechodem na sdílený model poskytování služeb – jinými slovy od stavu, kdy si každá obec, každý úřad pořizuje své vlastní informační systémy, které vykonávají všude totožnou agendu a jsou tak financovány vč. jejich provozu na mnoha místech nezávisle, k modelu, kdy budou informační systémy využívány jako komplex služeb, které budou fyzicky vybudovány a provozovány často pouze na jednom místě, zatímco využívány budou více subjekty. Technicky se tato řešení nazývají „cloud“ a již mnoho zemí se touto cestou vydalo. Toto je jediný možný technický způsob jak rozvíjet systémy eGovernmentu, který však ještě musí vyřešit mnoho otázek, např. jak sdílet financování, zdroje atd.

Myslíte si, že se státní správa a samospráva v ČR vyrovná bez nějakých větších problémů s přerušením projektu KIVS?

KIVS není projekt – je to způsob pořizování komunikačních služeb a rozhodně nebyl přerušen. MV jenom musí reagovat na aktuální situaci, která na trhu v oblasti trhu telekomunikačních služeb od doby vzniku KIVS výrazně změnila podmínky i možnosti jak dodavatelů, tak odběratelů. Nyní jsme museli vyřešit složitou situaci způsobenou neúspěšnými výběrovými řízeními. To se podařilo a umožnilo nám zároveň získat čas na přípravu nové koncepce KIVS od roku 2013.

Daří se na e-government čerpat prostředky EU podle plánu?

Ministerstvu vnitra se dosud podařilo schválit téměř 6 200 projektů za 19 miliard korun z evropských fondů. Schválená částka již přesahuje 80 procent sumy alokované pro období 2007–2013 (jde o vybrané výzvy IOP a OP LZZ v gesci Ministerstva vnitra ČR). V čerpání a administraci úspěšných žádostí o evropskou dotaci jsme od začátku letošního roku významně pokročili. Od roku 2007 jsme vyplatili přes dvě miliardy korun, které slouží ke zkvalitnění státní správy a místní samosprávy. Odbor strukturálních fondů do konce roku 2011 vyplatil příjemcům dotace částku přes 3 miliardy korun.

Na co jsou tyto prostředky určeny především?

Největší objem podpory se podařilo vyčerpat v rámci IOP 1.1, která se zaměřuje na rozvoj informační společnosti ve veřejné správě. Na elektronizaci veřejné správy a zavádění ICT v územní veřejné správě bylo vyčerpáno téměř 8 miliard Kč. Tyto peníze jdou například do vybudování základních registrů, digitalizaci svazků Národního archivu či Národní knihovny České republiky, nebo úpravy informačních systémů ministerstev a státních institucí. Na 2.1 IOP již byly rozděleny téměř 4 miliardy Kč, které směřovaly převážně do budování kontaktních míst Czech POINT a Technologických center obcí a krajů. Dalších 2,8 miliard Kč bylo přerozděleno v rámci IOP 3.4 na služby v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik. Z této oblasti intervence se financují např. mobilní a koordinační centra pro Policii ČR nebo Národní základna humanitární pomoci ve Zbirohu, která slouží Integrovanému záchrannému systému.

Finanční podpora ve výši téměř 4 miliard korun v rámci OP LZZ 4.1 směřuje na kvalitnější práci úředníků. Typickou ukázkou projektu z této oblasti je například koncept „Vzdělaný zastupitel“ připravený Svazem měst a obcí České republiky, který se mimo jiné zaměřuje na boj proti korupci.

pk